Vlaštovčí kopec
Donna Everhart
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/497537/bmid_vlastovci-kopec-1iN-497537.jpg
4
330
84
Chce to pořádnou kuráž, aby člověk dokázal zachránit sám sebe… V románu úspěšné spisovatelky Donny Everhartové z prostředí terpentýnářských pracovních táborů, ukrytých v hloubi borových lesů, se odehrává drsný i vášnivý příběh o lásce, přátelství a boji o přežití. Pohnuté osudy tří románových hrdinů svádí dohromady smůla, vlastní špatná rozhodnutí i zlomyslná náhoda. Georgia, USA, 1932. Pracovní tábory na sběr a zpracování pryskyřice rostou jako houby po dešti. Dělníci tu dřou v drsných podmínkách, za prachbídnou mzdu, izolovaní v nedozírných lesích od zbytku světa, a tudíž zcela závislí na často hamižných a arogantních majitelích, kteří poskytují ubytování a stravu za nehorázné ceny. Pro mnohé z nich jsou však tato místa poslední a jedinou šancí. Patří k nim i hlavní postavy tohoto příběhu, které se setkají v táboře, jehož jméno, Swallow Hill, se dá chápat buď jako „Vlaštovčí kopec“, nebo – a možná poněkud příhodněji – jako „kopec všeho příkoří, které je tu třeba spolknout“, aby člověk vůbec vydržel. Del, Rae i Cornelie zde postupně nacházejí i ztrácejí naději, dokud nepochopí, že chtějí-li zachránit holý život, musí se pokusit z tohoto domnělého azylu uniknout. Nejprve se ovšem musí vypořádat se svou minulostí…... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2022 , JotaOriginální název:
The Saints of Swallow Hill , 2022
více info...
Přidat komentář
Láska, nenávist, napětí a navíc nové poznatky o dřívější práci smolařů. Do teď to slovo mělo pro mě úplně jiný význam.
Knihu Kde zpívají raci jsem nečetla, tudíž nemohu srovnávat, jak jsem tu mnohokrát v komentářích četla.
Mě kniha okamžitě zaujala, vůbec mi nevadilo střídání vyprávění z mužského a ženského pohledu od hl. hrdinů. Konec kapitoly mě navnadil, abych četla dál. Rozhodně jsem se dozvěděla zajímavé informace o těžbě pryskyřice, o které jsem do teď přiznávám se, neměla ani tušení. Popis drsných podmínek, pouť Dela a Rae a koneckonců i ostatních postav nebyla rozhodně jednoduchá.
Avšak musím se přidat k názoru, že zhruba po polovině knihy, hlavně po útěku, kniha dosti ztratila na té přímočaré drsnosti a reálnosti a stále častěji jsem si říkala, že tohle už by se nejspíš nestalo.
Samozřejmě jsem doufala v happyend hl. hrdinů, těch špatných je v reálném světě opravdu mnoho.
Přesto hodnotím knihu kladně, je to jedna z knih, kterou si budu rozhodně pamatovat.
Kniha mne zaujala hned poté, co byla vydána, ale až nyní se mi dostala do rukou. A hned od začátku jsem byla s příběhem spokojená - i když trochu jinak, než jsem očekávala. Nejdříve se čtenář seznámí s jednotlivými postavami, z nichž některé jsou méně a jiné zase více důležité. Ale vyprávění se střídá z pohledu jen dvou z nich - a sice Dela, který mi ze začátku nebyl sympatický ani trochu, a Rae Lynn, plaché dívky s těžkým osudem. A až teprve v druhé části knihy, která se odehrává na Vlaštovčím kopci, se jejich cesty protnou...
Příběh je to poměrně drsný, ale tak se prostě tenkrát žilo. Kniha jako taková mi neskutečně sedla, aniž jsem s tím počítala ;-) - a musím přiznat, že se mi opravdu líbila od začátku až do konce. Dokonce jsem k ní byla vzhledem ke komentářům zde spíše skeptická. Jediné, co se mi zdálo přehnané a vzhledem k ostatním okolnostem příběhu tak trochu nepravděpodobné, byl happyendový závěr. Ale na druhou stranu mi to nevadilo natolik, abych byla zklamaná nebo snad dokonce rozčarovaná, proto se to v mém hodnocení vůbec neodrazí ;-).
Neurazí, nenadchne. Takový neslaný, nemastný příběh odehrávající se za Velké hospodářské krize v pracovním táboru v lese. Anotace tomu rozhodně dělá službu, láká na drsný i vášnivý příběh o lásce, přátelství a boji o přežití.... Ale až tak žhavé to není, zní to hezky dramaticky, ale v příběhu je jen zlomek slibovaného (například vášnivý příběh o lásce je totálně mimo). Styl psaní je takový věcný, nedařilo se mi pocítit hloubku bezmoci a útrap hlavních postav, natož aby mě zaujaly natolik, abych to s nimi prožívala. Konec, jak už zmiňují jiné komenty, je takový nuceně sladký, až z toho trnou zuby. Přebal láká na podobnost s Kde zpívají raci, to jsem nečetla, takže nemám jak porovnat, ale očividně to má společné jen stejné barvy na obálce :D
(SPOILER)
Z dobročinného bazaru, po přečtení tam opět věnuji, myslím, že kniha si najde další čtenáře snadno a pomůže získat peníze na dobrou věc.
Kniha se mi četla moc dobře a ráda jsem si díky ní trochu rozšířila obzory o jednom z dnes už de facto historických odvětví amerického průmyslu – těžbě borové pryskyřice (či smůly) a terpentýnářství. Nenapadlo by mě, že něco takového existovalo, natož jak vše probíhalo a jaké podmínky panovaly v pracovních táborech, jak se vše podepsalo na tváři krajiny atd. atd.
Příběh Dela a Rae Lynn si získal moje sympatie, to asi u většiny čtenářů. Konec by mi až tak nevadil, nemohou všechny knihy končit tragédií nebo mít otevřený konec. Ano, bylo to najednou všechno až příliš krásné a možná proto málo uvěřitelné, ale na druhé straně, kde se lidé nebojí pracovat a jeden o druhého opřít, daří se při troše štěstí všem dobře (jasně, každý to štěstí nemá...). Pro mě byla ale málo uvěřitelná spíše část, kde se Del stane jedním z předáků a když se pak rozhodne z tábora odejít, jeho nadřízený Pewee, jenž donedávna obhajoval syčáka Vránu, za něj najednou zaplatí dluh v Otisově obchodě a jsou z nich nejlepší kámoši. A vše, i útěk Cornelie spolu s Rae Lynn z tábora, jde jako po másle. A další věc jsou překlepy a podivné střídání první a třetí osoby čísla jednotného, jak to níže zmiňuje mystery103 i další čtenáři, to mě také poněkud rozladilo. Přemýšlela jsem, zda jde o tak špatný překlad, anebo je naopak už originál špatně napsaný a překladatelka se snažila, aby byl překlad co nejvěrnější. Nakonec ale hodnotím čtyřmi hvězdami, protože se mi kniha přece jen hodně líbila.
Kniha o devastaci lesů a lidí. Nevím, co si o příběhu myslet. Obdiv překladatelce, musela se potýkat s pro mě vzdálenými odbornými výrazy. Ale styl, kdy v jednom odstavci je popis v třetí osobě, který najednou přejde do osoby první, mi nesedí. A neseděla mi vlastně celá kniha. Je to román pro ženy s cukrkandlovým koncem.
Steinbeckovský příběh o smolném táboře a jeho lidech, hospodářské krizi, lásce a nenávisti v různých podobách a o tom, jak na svůj životní podzim a konec si zaděláváme celou svou existencí. Ano, konec přeslazený - ale po surovostech mužsko-ženského bytí v prvních dvou třetinách knížky to byla vítaná úleva. Della a Rae Lynn si budu pamatovat - a bohužel Vránu a Crandalla taky.
Ráda si občas přečtu knihy na podobné téma,abych si připomněla, v jak krásné době žijeme!
Rozhodně zajímavé téma, těžba smůly z borovic je něco co zde neznáme. Bodejť by jo, když šlo o surovinu pro lodní průmysl. Lidé pracující v lese to neměli nikdy jednoduché, les a drsné podmínky umí odhalit charaktery. Bohužel zde jsou buď špatní nebo dobří lidé. Ale v životě to prostě takhle jednoduše nefunguje. Nicméně aspoň Del byl zkraje knihy víc člověkem, když nenechal na pokoji žádnou sukni :-) Přečteno rychle, rozhodně to není špatné čtení, škoda, že konec uspěchaný a až moc přeslazený.
Po přečtení anotace této knihy a počtu stran jsem měla obavy, zda příběhy dvou hlavních postav z jednoho pracovního tábora, kdy se může zdát, že se střídá pouze východ slunce se západem, dny jsou jeden jako druhý, nesklouznou k sáhodlouhým debatám "o ničem", ale kniha mě mile překvapila a oslovila hned v prvních kapitolách. Drsné prostředí v drsné době, rasová diskriminace a surové zacházení s lidmi... Do té doby, než se objeví nekonfliktní, lidumilný hezoun Del, který si získá sympatie všech klaďasů a neutrálních postav...
Plachá, ostýchavá, drobná Rae Lynn, která se nebojí práce a osud jí nachystal těžké časy, je druhou hrdinkou románu, kterou pro mě zůstane až do konce knihy.
Navzdory syrově laděnému ději, kdy životy lidí visí několikrát na vlásku, může mnohé zaskočit happy end, který je možná až příliš pohádkový...
Nejprve jsem měla problémy se do knihy začít. Pak mě ale začaly zajímat osudy jednotlivých postav. Oceňuji zasazení děje do originálního prostředí. Celkově jsem spokojená, ale s knihou Kde zpívají raci bych to radši nesrovnávala :D
Ani ne v půli jsem odložila a jdu si vybrat hlubší četbu. Anotace nám čtenářům tvrdí, že existuje podobnost mezi Raky a touto knihou. Ovšem podobnost je pouze v růžové obálce. Tento příběh má zajímavý námět a začátek. Tečka. Dál už se rozjíždí nereálná červená knihovna plná chyb, překlepů. Hrdinka uvažuje někdy jak vyděšené koťátko, které je třeba chránit a objímat, někdy jak neohrožená, ale moc nemyslící, pistolnice Calamity Jane. Úplně uvěřitelné nebylo chování nikoho z postav krom Sweenyho, agresivní sviňák se chová stejně dnes jako před sto lety. Nejsem fanoušek plytkých romancí, takže nemarním čas a knihu vracím do knihovny.
Za mě hlavně pozor, anotace navozuje mnohem drsnější atmosféru než je v knize. Autorka se sice snažila, ale stejně je děj hodně uhlazený a postupně až neuvěřitelně pohodový až sladce romantický. Jako by se autorka nemohla přimět nechat knihu drsnou po celou dobu, což je škoda.
Ano román nám ukáže nové obzory , těžké osudy, ale vše určitým způsobem uhlazuje.
Takže v globále je to dost nešťastně zpracováno skvělé téma.
Ale pro čtenáře , kteří mají rádi romány, které vámi moc neotřesou , jsou pohodové a trochu nevěrohodné to bude super čtení.
Úplně vidím tuto knihu jako film....
Jen prosím nečekejte, ani náhodou, žádnou podobu s knihou Kde zpívají raci.
Jako "Kde zpívají raci", jak se inzeruje na obálce, to sice není, ale jsem spokojená.
Příběh ,který mi nastínil ,jak probíhal sběr pryskyřice, do dnešní doby jsem o tom opravdu nic nevěděl, to je velké pozitivum knihy. Kniha se čte dobře a první polovina mě velmi bavila, ale pak se to blížilo k závěru a moje nadšení postupně opadalo, až jsem posledních čtyřicet stran dočetl na sílu, bylo to na mě moc idylické ,a trochu to už připomínalo růžovou knihovnu. Závěrem velmi dobrá kniha, až na ten konec, který ovlivnil mé hodnocení.
Znám knihu Kde zpívají raci, která je naprosto skvělá. Tato kniha je zajímavý příběh z prostředí terpentýnářského tábora, tedy pro mě něco zcela nového. Zajímavé prostředí, život v Americe ve 30. letech i příběh samotný stojí za přečtení, i když závěr je možná až moc idylický.
Kniha je zajímavá a dobře se čte.
Člověk si rozšíří obzory, protože se v příběhu seznámí s drsným prostředím pracovního tábora na zpracování pryskyřice a se dozví věci, o kterých neměl ani tušení.
Co mi tak úplně nesedlo, jsou uspěchané příběhy hlavních hrdinů, občas neuvěřitelné situace a zvraty. Působí to na mě trochu odfláknutě. Myslím, že byl prostor si s postavami a jejich osudy víc pohrát.
A popravdě, přirovnávání ke knize Kde zpívají raci, je úplně mimo. Podobnost bych viděla maximálně v tom, že se děj odehrává v Americe
Knihu bych ale ke čtení doporučila, rozhodně není špatná, bavila mě. Jen prostě nečekejte, že dostanete něco tak strhující jako je kniha Kde zpívají raci
Štítky knihy
boj o přežití příroda americká literatura Amerika lesy společenské romány světová hospodářská krize, 1929 romance osud Georgie, Georgia (USA)
Vlaštovčí kopecKniha Vlaštovčí kopec je v
| Právě čtených | 12x |
| Přečtených | 435x |
| Čtenářské výzvě | 56x |
| Doporučených | 16x |
| Knihotéce | 175x |
| Chystám se číst | 348x |
| Chci si koupit | 55x |
| dalších seznamech | 4x |
A mně se kniha líbila. Četla se mi dobře od začátku do konce, byla napínavá, dobrodružná a také romantická. Měla tedy vše, co mám v knihách ráda. Kromě toho jsem se dozvěděla celou řadu zajímavostí ze života lidí v terpentýnářských pracovních táborech, o nichž jsem neměla sebemenší tušení. Líbí se mi i obálka knihy. Celkově bych tedy řekla, že to bylo zajímavé a příjemné čtení.