Vlaštovčí kopec
Donna Everhart
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/497537/bmid_vlastovci-kopec-1iN-497537.jpg
4
333
84
Chce to pořádnou kuráž, aby člověk dokázal zachránit sám sebe… V románu úspěšné spisovatelky Donny Everhartové z prostředí terpentýnářských pracovních táborů, ukrytých v hloubi borových lesů, se odehrává drsný i vášnivý příběh o lásce, přátelství a boji o přežití. Pohnuté osudy tří románových hrdinů svádí dohromady smůla, vlastní špatná rozhodnutí i zlomyslná náhoda. Georgia, USA, 1932. Pracovní tábory na sběr a zpracování pryskyřice rostou jako houby po dešti. Dělníci tu dřou v drsných podmínkách, za prachbídnou mzdu, izolovaní v nedozírných lesích od zbytku světa, a tudíž zcela závislí na často hamižných a arogantních majitelích, kteří poskytují ubytování a stravu za nehorázné ceny. Pro mnohé z nich jsou však tato místa poslední a jedinou šancí. Patří k nim i hlavní postavy tohoto příběhu, které se setkají v táboře, jehož jméno, Swallow Hill, se dá chápat buď jako „Vlaštovčí kopec“, nebo – a možná poněkud příhodněji – jako „kopec všeho příkoří, které je tu třeba spolknout“, aby člověk vůbec vydržel. Del, Rae i Cornelie zde postupně nacházejí i ztrácejí naději, dokud nepochopí, že chtějí-li zachránit holý život, musí se pokusit z tohoto domnělého azylu uniknout. Nejprve se ovšem musí vypořádat se svou minulostí…... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2022 , JotaOriginální název:
The Saints of Swallow Hill , 2022
více info...
Přidat komentář
Knížka má na obálce napsáno, že je pro čtenáře knížky Kde zpívají raci a paní v knihovně mi dokonce řekla, že je to její pokračování...Takže nenechte se mýlit jako já, jde o úplně jiný příběh, co nemá s výše jmenovanou knihou nic společného.
Téma je hodně zajímavé, příběh hlavních hrdinů těžko uvěřitelný a závěr mi trochu zaváněl červenou knihovnu. I tak ale knížka stojí za přečtení.
(SPOILER)
Mám rozpolcené pocity a to zejména díky anotaci. Z té by totiž člověk vytušil, že bude číst podobné příběhy jako z koncentráků nebo pracovních táborů, kde jsou podmínky opravdu drsné a opravdu se tam nenajde šéf, který by zaplatil dluhy, s radostným úsměvem vás propustil a ještě vám skoro na cestu dal balíček jídla a peněz.
Takže nečekejte nic z toho, bude to heboučké, jemňoučké a lidi jsou na sebe tak strašně hodní, až to bolí. Je to cca 7:3. Sedm lidí dobrých, tři zlí.
Počítejte s červenou knihovnou, která je ale velmi milá a místy dojemná. Ani tomu zlu, které se v knize objevuje, prostě nevěříte.
Co se týče postav, no nevím. Del mi byl sympatický. Protože nemám ráda lidi typu Vrána, jsou to magoři, kteří se vyžívají v bolesti a těch tu je všude hromada, takže o tom nepotřebuju číst. I když jsem jich čekala podle anotace mnohem víc. Spíš jsem čekala víc těch mrtvých, ubičovaných, upečených nebo jinak zdevastovaných. Ale bylo jich málo. Del byl takový zvláštní hrdina, který na začátku "ojel", co viděl a na konci měl čtyři děti a jednu ženu... Zajímavé. Lidi se umí měnit, s tím asi problém nemám.
Rae Lynn jsem nepochopila. Vlastně celou dobu čtení jsem nechápala, co sakra ta holka dělá a co vlastně chce, no ale stalo se. Nakonec tak nějak proplula bez výrazných momentů.
Cornelie mi byla silně nesympatická, taková ta hlupačka, co si vezme prvního blbečka, co jí dohodí rodiče a pak zdrhne se ženou, kterou miluje a jejíž láska nebude nikdy opětovaná. A tak si tam spolu žijí pod jednou střechou a nikomu to nepřijde divné. Nakonec jí nechá autorka zemřít, čemuž nasadila korunu.
Ano, je to sice sladké jako nejlepší med od lesních včel, ale nemůžu příběhu upřít, že je ze zajímavého prostředí a doby, kterou my zase tak neznáme.
Každé děťátko, které se narodí a vyrůstá v rodině, má ve vínku to největší štěstí na světě.
Jedná se o velice zajímavý, čtivě a poeticky napsaný příběh. Líbilo se mi, jak je v románu vykresleno prostředí, způsob zpracování pryskyřice, těžký život v pracovním táboře i nelehký život za hospodářské krize. Autorka v závěru knihy píše, že tímto svým dílem chtěla vzdát čest všem lidem, kteří obydleli lesy amerického Jihu a pracovali v nich, div se úplně nesedřeli, a já si myslím, že se jí to skvěle povedlo.
Zase jiný kus Ameriky. Ten nepřikrášleny, plný povětšinou dutohlavu a tvrdé dřiny, na které to dnešní pozlátko vyrostlo.
O smolařine jsem nevěděla vlastně nic, což se teď změnilo. Příběh jde do historie i k věci zároveň a snaží se všimnout si všech problémů dané doby.
Del dostal ode mě do castingu Adama Vaculu, přestože popis byl trochu jiny :), a příběh a jeho prostředí mi pripomelo Zemi bez zákona o bratrech Bondurantech zkřížený s kouskem Serena o těžbě dřeva.
Stojí za přečtení!
Poutavý, zajímavý příběh o životě v pracovním táboře během hosp.krize v USA. Těžký život, láska, dobro, zlo, přátelství.... Knížka se čte jedním dechem, ale proč je přirovnávána ke knížce Kde zpívají raci, to jsem nepochopila. Je to dost slabý odvar,, Raků".
Poutavý příběh z méně známého prostředí a doby. Reálné pozadí a prostředí života v táboře mne moc zajímalo, škoda, že tam té faktické stránky nebylo víc. Jak psali již komentující přede mnou, zbytek byl spíše o milostné zápletce. Ale i tak to byla čtivá a zajímavá kniha, kde i ta vztahová linka představovala pohled na soužití v té době.
Opět jsem měl šťastnou ruku, při výběru knih v naší knihovně na Vinohradech. Příběh se odehrává v roce 1932 ve státě Georgia v USA v jedném pracovním táboře, kde se těží smůla z borovic vlasatek. Je to nádherný příběh, ale těch chyb a překlepů, chybějících předložek..... no zde by se měl někdo chytit za nos. Dávám plný počet hvězdiček ale kdybych byl korektorem textu raději se k tomu nepřiznám.
Velmi zajímavá a originální kniha o těžkém životě v pracovním táboře. Zase trošku jiné prostředí k poznávání historie Ameriky. Kniha byla dost drsná a řešila otázky, které dodnes rezonují společností. Část z pracovního tábora byla nejlepší, konec se pak dost vlekl a zbytečně protahoval.
Zajímavý, čtivý a hlavně drsný příběh ze smolařských pracovních táborů, kde žijí lidé v drsných podmínkách, tvrdě pracují za minimální mzdu a jediná důležitá věc je přežít. Kniha se mi líbila, jen ten "přeslazený" konec, několikrát zmiňovaný v komentářích, mi příliš nesedl.
Moc nevím,proč se kniha přirovnává ke knize Kde zpívají raci,,jedině obálkou,protože dějově i časově je kniha někde jinde.Vlaštovčí kopec je smutné čtení o přátelství,chybách,lásce,dřině,smrti atd..tresty jako bedna ,,příšerné,,kniha má pěknou obálku i vnitřek,u kapitol ty větvičky se mě moc líbily..
Příběh se mi moc líbil, výborně vykreslená atmosféra a postavy, místa a události. První dvě části knihy jsou úžasné a popravdě bych se vůbec nezlobila, kdyby ten krásný otevřený konec byl koncem celé knihy. Třetí část na mě působila spíš jako dlouhý epilog a už tam byla celkem zbytečná, nicméně potěší milovníky uzavřených konců.
Pro mě spíše oddechová kniha, kdy velmi brzy pochopíme, kam bude celý příběh směřovat a jak asi skončí. Ano je tam popsán těžký život v pracovních táborech, těžké osudy lidí tam pracujících. Co mě trochu rušilo byl styl psaní, který se změní třeba i během jednoho odstavce, kdy autorka píše ve 3 osobě a pak sklouzne do osoby první. Jinak pěkný příběh, který mohl být ovšem klidně kratší.
Pěkný, barvitě popsaný příběh, se sympatickými hlavními hrdiny, o tom žádná. Přesto mám z knihy trochu rozporuplné dojmy. Začátek a obecně první půlka knihy z pracovního tábora se výborně četla, zajímalo mě, co bude dál a jak se hrdinové vypořádají se svým nelehkým osudem a tím mizerou Vránou.
Jenže pak, po té půlce, jsem najednou měla pocit, že čtu spíš odpočinkovou červenou knihovnu. Hrdinové mě příliš brzy přestali zajímat. Měla jsem co dělat, abych knihu dočetla. Dávám čtyři hvězdy, určitě to není špatná kniha a první půlka je skvělá. Hvězdu ubírám za tu nudu potom. Ale příběh je to každopádně silný, takže nelituji čtení.
Nádherný počin o těžkém životě v prostředí, kde by asi nikdo z nás pracovat nechtěl. Atmosféra je sugestivní, postavy pěkně rozdělené podle charakteru. Vůbec mi nevadilo, že to sklouzlo někam do růžovky, ti hrdinové si dobro zasloužili.
Zhruba do půlky to bylo velmi slibné čtení a pak už následovalo jen zklamání. Kniha s takovým námětem s tolika silnými tématy a vyklube se z toho průměrná červená knihovna. Škoda.
Kniha se mi poměrně líbí. Oceňuji, že autorka zvládla poměrně autenticky zachytit takové prostředí. Ale vlastně to prostředí byl právě důvod .... proč mě kniha tolik nezaujala, osudy postav jsou těžké....na chvíli jsem knihu odložila...mám ambici ji dočíst, věřím, že si to kniha zaslouží. Není totiž vůbec špatná.
(SPOILER) Vůbec se mi nelíbilo to prostředí ani osudy postav. Jen samé neštěstí a nespravedlnost. Jenže i přes to vše je kniha tak krásně napsaná, že se prostě nedá odložit. Třetí část už naštěstí byla o poznání pozitivnější.
Štítky knihy
boj o přežití příroda americká literatura Amerika lesy společenské romány světová hospodářská krize, 1929 romance osud Georgie, Georgia (USA)
Vlaštovčí kopec
3,5/5*
Už dlouho jsem si po dočtení nějaké knihy neříkala, že vlastně sama nevím, zda se mi líbila.
Tak tady to přišlo.
Bezesporu se jedná o kus zajímavé americké historie z období po krachu na burze. Velmi dobře je popsán samotný proces sběru pryskyřice, jakož i životní a zaměstnanecké podmínky pro pracovníky oněch táborů, stejně tak rasistický podtext v nich stále na některých místech zakořeněný - přeci jen v té době Lincoln nebyl ještě v dějinách zapsán právě nejhlouběji. Těžká práce se snoubila s často hrozivým prostředím a tíživou atmosférou panujícími v těchto kempech.
Osudy tří hlavních protagonistů byly těžké, ale nějak jsem se neuměla s postavami více a hlouběji propojit a celý příběh mi tak jen lehce sklouzl po povrchu a zanechal mne naprosto bez jakýchkoliv pocitů. Spousta věcí byla vysoce nepravděpodobná, i když musím konstatovat, že mně ten růžovoučký přeslazený konec nevadil, jak to uvádí mnoho recenzentů. Co mi ale přišlo moc unáhlené - byl vztah mezi Delem a Rae Lynn. Ti dva spolu prakticky nemluvili a najednou bum a je to ..
Když to shrnu - téma bylo pozoruhodné, zpracování a literární styl už o poznání méně. Taky pominu opětovné srovnání knihy s textem Kde zpívají raci, které je naprosto mylné a jediná společná věc, která je pojí, je růžová obálka a název, kde se vyskytuje nějaký živočich. Chápu velký hype u raků, ale proč každou knihu přirovnávat k tomuto skvělému románu (viz třeba i Papírový palác).