Vlaštovčí kopec
Donna Everhart
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/497537/bmid_vlastovci-kopec-1iN-497537.jpg
4
333
84
Chce to pořádnou kuráž, aby člověk dokázal zachránit sám sebe… V románu úspěšné spisovatelky Donny Everhartové z prostředí terpentýnářských pracovních táborů, ukrytých v hloubi borových lesů, se odehrává drsný i vášnivý příběh o lásce, přátelství a boji o přežití. Pohnuté osudy tří románových hrdinů svádí dohromady smůla, vlastní špatná rozhodnutí i zlomyslná náhoda. Georgia, USA, 1932. Pracovní tábory na sběr a zpracování pryskyřice rostou jako houby po dešti. Dělníci tu dřou v drsných podmínkách, za prachbídnou mzdu, izolovaní v nedozírných lesích od zbytku světa, a tudíž zcela závislí na často hamižných a arogantních majitelích, kteří poskytují ubytování a stravu za nehorázné ceny. Pro mnohé z nich jsou však tato místa poslední a jedinou šancí. Patří k nim i hlavní postavy tohoto příběhu, které se setkají v táboře, jehož jméno, Swallow Hill, se dá chápat buď jako „Vlaštovčí kopec“, nebo – a možná poněkud příhodněji – jako „kopec všeho příkoří, které je tu třeba spolknout“, aby člověk vůbec vydržel. Del, Rae i Cornelie zde postupně nacházejí i ztrácejí naději, dokud nepochopí, že chtějí-li zachránit holý život, musí se pokusit z tohoto domnělého azylu uniknout. Nejprve se ovšem musí vypořádat se svou minulostí…... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2022 , JotaOriginální název:
The Saints of Swallow Hill , 2022
více info...
Přidat komentář
Mě se kniha moc líbila. Nebudu se rozepisovat, o čem byla, to už udělali druzí mnohokrát přede mnou, ale atmosféru tábora plnou nespravedlnosti a příkoří budu asi cítit ještě dlouho. Jediné, co bych vytkla, tak ta poslední kapitola byla už trochu zbytečná nebo mohla být jinak napsaná. Přesto jsem spokojená.
Zajímavé téma, problematiku smolařských pracovních táborů jsem vůbec neznala. Knížka je docela drsná, přesto se postupně přehoupne spíš až do červené knihovny.
Po přečtení jsem taková rozpolcená, kniha směřuje k velmi silnému příběhu, ale nakonec to tak nějak nevyšlo.
Každý z nás to zná. Má smůlu v žívotě, je špatně zaplacený v práci, nikdo mu nerozumí nic se mu nedaří. A každý z nás co si to myslí , že se má špatně a chtěl by se mít líp by si měl přečíst tuto knihu a hned bude rád, že se má tak dobře. Každému, kdo si neváží toho co má a jak dobře se má, protože´se má určitě líp než postavy z této knihy. Nejen ty hlavní postavy, je tu spousta lidí a lidiček v pozadí , v krámě , v lese nebo u ohně, špinaví, unavení ,hladoví a my máme tu čest mít čas a chut přečíst si tuto zajímavou knihu.
báječné..první komentář mi smazal manžel, v rámci manipulace s PC ve snaze vylepšit si kvalitu sledování hokejového play off... takže znovu...
Knihu jsem si donesla z knižního festivalu, koupena v rámci akce JOTY...obálka svou podobností s "Kde zpívají raci" více odpuzovala , než lákala, větřila jsem nějakou zradu ...anotace - smolařský tábor - tak to už bylo zajímavější. Vlaštovčí kopec zněl taky lákavě...
no a sám příběh ?? jak bych to řekla.. samozřejmě zklamání, že jsem se nechala utáhnout na vařený nudli. Červená knihovna gradující s počtem stránek... Sice zasazeno do poutavého prostředí, rozšířila jsem si vědomosti o další kapitole amerických dějin, ale tím to tak hasne... autorka cíleně strkala své postavy k happy endu, který byl moc sladký i na Hollywood. Dobře se četlo, to ano, stránky odsýpaly, ale jaksi jsem se nedokázala dostat k postavám blíž. Hlouběji. Rae jsem nevěřila její utrpení (zejména v táboře). Delovu proměnu z ku***níka na hodného hocha jako mávnutím proutku také ne... Cornelin příběh - zajímavé, ale v dnešní "vstřícné" době s černým D´Artagnanem také smrdí účelem. Obavy Rae ohledně manžela a pozůstalosti, či případných tahanic s právníkem Eugenem autorka velmi šikovně zaonačila a odmlžila, že jsem fakt chvíli dumala, coto jako chtělo být...a to jen vypíchávám pár perliček...
Z fleku můžu podepsat komentáře soukrome a Kryštofky...(to jen tak námatkou)...
takže milí čtenáři, jestli chcete oddechovku ke kávě, doporučuji...jestli něco hlubšího, hledat jinde.
Pracovní tábor Vlaštovčí kopec odříznutý od zbytku světa v Georgii, USA, roku 1932. Totální nespravedlnost, žádná práva, mizerná mzda a vzhledem k tomu, že potřebujete aspoň trochu jíst, tak si jídlo kupujete na dluh za nehorázné ceny a tím pádem nemůžete odejít, jinak by vás mohli ,,po právu" zastřelit. 3 hlavní hrdinové, 3 osudy, které jen čekají na to, až se protnou a taky se tak stane, svede je dohromady náhoda a jejich špatná rozhodnutí.
Uff, tohle nebylo ale vůbec lehké čtení, ale takovým ,,hezkým" způsobem, protože jsou zkrátka potřeba knihy, které vás ,,nakopnou do zadku", abyste si uvědomili, že často to, na co si stěžujeme, jsou opravdu maličkosti. Mám ráda knihy tohoto typu, protože si opět uvědomím, že se mám opravdu dobře a že ne vždy to bylo samozřejmostí, mít střechu nad hlavou, teplo domova, nepracovat 16 hodin denně a vybírat si, co si dám k jídlu. Myslím si, že takovéto knihy by měli být povinnou četbou, aby si to alespoň někteří uvědomili.
Tato kniha nám připomíná, že život není peříčko a zvláště v 30.letech v USA v době krize byli lidé ochotni udělat pro uživení sebe a rodiny cokoliv. Škoda, že ke konci kniha sklouzne trochu k přeslazenosti.
Za mě je to taková příjemná červená knihovna v poměrně zajímavých kulisách, kdy se člověk i něco málo dozví z historie. K Tam, kde zpívají raci bych to vůbec nepřirovnávala. A cílit na čtenáře podobnou obálkou se mi nelíbí ani trochu.
(SPOILER)
Romantika, romantika, romantika - v pracovním táboře smolařů v roce 1932, Severní Karolína - Georgia, bílí a černí, předáci s otrokářskými móresy, vydřiduši. Začátek vcelku slibný, ale když se ve čtvrtině stane z paní domu po smrti nemožného manžela, doslova smolaře, námezdní síla v mužském pracovním táboře, tak jsem zalapala po dechu. A už jsem ho nestihla pořádně nabrat, jak nabírala kniha neuvěřitelné grády a já ji musela zlostně odhodit.
Autorka popustila fantazii a nabídla takovou smyšlenku, kam se na ni hrabou pohádky. Asi věděla, jak oblbnout ženskou část čtenářů dychtící po romantice, ať to stojí, co to stojí. Autorka to i nechtěně přiznává - hledala nějaké, jakékoli nové téma a najednou, teprve na internetu zjistila, že kousek od ní v Severní Karolíně se nachází les borovic bahenních, z nichž se dříve sbírala pryskyřice, terpentýn... A aniž by se hodlala o své takto nabyté zkušenosti v oblasti přírodní pryskyřice v podobě destilátu podělit se čtenáři, prostě si vymyslela pár postav a jejich osudy. Titul v originále to pěkně dokresluje: The Saints of Swallow Hill.
Z knihy jsem si odnesla jediný poznatek: nikdo by dneska takovou práci nejen nedělal, ale ani nezvládl tak úmornou dřinu.
Skvěle napsaná kniha, nikde mi to se čtením nedrhlo, takže stylistika skvělá. Ne že bych se dozvěděla něco nového, ale je to taková sonda do životů obyčejných lidí, do života žen v první polovině 20. století.
Zprvu jsem nevěděla, jak tuto knihu uchopit, ale po pár stranách už jsem byla ztracená a hltala stránku za stránkou. Moc chválím překlad. Doporučuji.
Poutavý příběh dvou lidí, jejichž osudy se (jak jinak) protnou. Oceňuji vhled do práce šmolařů, o níž jsem do dnešní doby věděla jen pramálo. Děj byl dobře vystavěný a slušně gradoval, ale někde za půlkou začal ztrácet dech. Posledních pár kapitol se pak slilo v dlouhatánský epilog a štěstí už kapalo jak smůla z vlasatek.
Tahle kniha byla rozhodně jedna z nejlepších, které jsem v poslední době četla. Byl to sice velmi smutný příběh, ale střípky naděje se tu a tam objevovaly. Osud Rae Lynn byl asi nejsmutnější, dokonce jsem si u něj i pobrečela, to když její manžel, kterého moc milovala, umíral, což byla snad nejdojemnější scéna z celé knihy. Jinak všechny tři postavy byly jedinečné, každá měla svůj vlastní charakter, nebyly ploché. Prošly si nějakým vývojem a mě moc bavilo to celé prožívat s nimi. Zejména Cornelii jsem moc fandila, aby se konečně rozhoupala a zkusila žít jinak.
Další, co bylo úžasné, bylo to, jak autorka dokázala vykreslit prostředí a zvyky a celkově atmosféru takového pracovního tábora. Na jedné straně krutá dřina, smrt, násilí ze strany bělošských předáků, beznaděj... a na straně druhé lidská soudržnost, laskavost, veselí, alkohol a zábava, písně a tanec - to všechno se navzdory krutostem odehrávalo večer v černošské čtvrti.
A v neposlední řadě bych ráda vyzdvihla to, že jsem se díky téhle knize dozvěděla zase něco nového z historie severní ameriky a o (dnes již zapomenutém) smolařském řemeslu, ve kterém tehdejší lidé viděli budoucnost.
Knížka byla poutavá, napínavá, plná emocí, taková syrová... Možná jen ten konec byl až moc šťastný na to, v jakém duchu se táhl zbytek příběhu.
Doteď jsem měla štěstí u Joty na lehčí čtivo se skluzem k románu pro ženy bez většího přesahu až na výjimky jako Síla psa nebo Poslední věta. A jsem ráda že k těm kvalitním kouskům, které mi vyrazily dech můžu přidat tuto.
Nejen že ti nechává nahlédnout do drsné doby amerických dějin a na charakterech přibližuje houževnatého amerického ducha. Ale ona to holka dělá nejen v odstínech černobílé (doslova) ale hlavně lidsky. Nechlácholí tě pohádkovým- všichni jsme si byli rovni a hrdinové byl každý druhý a bojoval za to.
Houby, je težké byt hrdina, přinášíš za to oběti a spousta lidi se stává hrdiny, i když to nechce.
Hospodářská krize, Amerika, meziválečné období.
Poměry v pracovních táborech na sběr a zpracování pryskyřice o kterých jsem třeba neměla ani tušení jsou tady podrobně zmapovány.
Naše dvě hlavní postavy si v jednom takovém najdou k sobě cestu.
Ono teda ve výsledku o to dobové zasazení ani nejde, ale spíš o to, jak není samozřejmé ve špatných podmínkách být hrdinou a vystačit si se základní slušností, když narazíš na křiváka, který ti chce zničit život.
Jak já bych tomu s gustem dala pět hvězd až bych brečela. Ale kýčovité dialogy ke konci mi to kazí. Takže silné 4 hvězdy.
Nebylo to špatné, svou kvalitou se to ovšem ani vzdáleně nepřibližuje knize Tam kde zpívají raci. A to hlavně třetí části. Kniha byla velice čtivá a dobře se četla, ve druhá části mě i mrazilo v zádech a čekala jsem s napětím co přijde. No bohužel přišla třetí část a to už byla hrůza. Na posledních 150 ti stranách se nic nedělo. A to jako že fakt nic. Veliká škoda
Tak jsem se zase něco nového dověděla. Přiznám se, že jsem o tom z čeho se získával terpentýn nikdy nepřemýšlela je to zajímavé, co všechno nám příroda dává a jak se k ní macešsky chováme. Od příběhu Dela a Rae Lynn jsem se nemohla odtrhnout. Neměli lehký život, ale měli velké štěstí, že v té bídě našli jeden druhého. Byla jsem ráda za doslov autorky.
Román se odehrává v roce 1932 v Georgii v USA v době Velké hospodářské krize. Dočteme se o jednom pracovním táboře na sběr a zpracování pryskyřice. Práce v tomto odvětví byla velmi fyzicky náročná a život lidí v těchto táborech byl velmi těžký. Hlavními postavami jsou DEL, RAE LYNN a CORNELIE, kteří se v tomto táboře setkají. Je to příběh lásky, přátelství a boje o přežití.
Kniha má 3 části. Kapitoly se střídají z pohledu hlavních postav. Některé postavy mi byly nesympatické od úplného počátku a otevírala se mi pomyslná kudla v kapse, když se objevily na scéně. Jiné postavy mi byly sympatické, i když měly svoje chyby.
Kniha se celkově četla dobře, i když některé situace ve mně vyvolaly pochybnosti, jestli autorka nezašla příliš daleko se svou fantazií.
Autorka v Poznámce autorky uvedla: „I když jsem pro svoje postavy použila smyšlený příběh, doufám, že jsem jim alespoň skromně vzdala čest jižanským státům za jejich roli v historii a také všem těm konkrétním „térovým patám“, které kdy žily a lopotily se v rozsáhlých borových lesích amerického Jihu.“
Kniha má pěkný přebal a celkově je pěkně zpracovaná. Občas jsem v knize našel překlepy.
V krátké době druhá kniha odehrávající se v době hospodářské krize. Tvrdý život, nikdo se nepáral s nikým. Se ženami, černými i bílou chudinou se zacházelo jako s otroky. Pracovní podmínky táborů jim vlastně nedovolily odejít. A přesto i takový tábor a kruté zkušenosti dokázaly pomocí Delovi, Rae Lynn i Cornelii. Ještě že je ta doba pryč.
Zajímavý příběh, malinko mi vadila nedokonale vylíčená atmosféra v pracovním táboře - jsem odchovaná například Mužem se srdcem kovboje a tak vím, že i jednoduššími obraty a dialogy se dá drsné prostředí vylíčit autentičtěji. Ale řešila jsem to jenom asi první třetinu knihy, potom jsem už byla vtažená a pohlcená. Nakonec jsem si knihu moc užila a s klidným srdcem dávám plný počet hvězdiček :)
Štítky knihy
boj o přežití příroda americká literatura Amerika lesy společenské romány světová hospodářská krize, 1929 romance osud Georgie, Georgia (USA)
Vlaštovčí kopec
V knize se seznamujeme se životními osudy 3 lidí - Dela, Rae Lynn a Cornelie. Všichni se potkávají na Swallow Hill nebo-li Vlaštovčím kopci, tj. v táboře, kde se sbírá pryskyřice. Žijí v dost hrozných podmínkách a dřou od rána do večera. O to horší je to pro Rae Lynn, která se zprvu vydává za chlapa. Každý má svůj osud, svoje zážitky a zkušenosti z minulosti. A možná právě proto si tak rozumí a jejich osudy se protnou.
Úplně veselé čtení to není, ale i tak je kniha zajímavá a stojí za přečtení. Některé postavy jsou sympatické, jiní jsou zmetci a vyloženě si užívají svoji moc. Celkově se mi ale kniha líbila a podle mě stojí za přečtení.