Zmizela v mlze

předevčírem

Velmi příjemná poklidná detektivka se severskou atmosférou. Vztahy, tajemství, intriky a drama jedné norské vesničky.
To by nebyl Bergman, aby do toho nevrtal. Přestože jsem si k němu nevytvořila bůhvíjaký vztah, tak mě jeho případy baví.
Stejně jako předchozí díly jsem knihu poslouchala a je velmi pěkně namluvena Kristýnou Kociánovou. Už mi ze série zbývá jen Sněžný měsíc (dokud nevyjde další díl).

Spíš než detektivka, ve které má každý nějaké tajemství, mi to připadá jako příběh, ve kterém se každý rád vypovídá úplně cizímu chlápkovi, který tam chytá ryby. Ale i tak se mi kniha líbila a těším se na další díl, kde bude Bergman zase v Čechách.

Má první kniha od autorky, navíc posloucháno jako audiokniha v autě po cestě Norskem. Moc nás to nenadchlo, zápletka vlastně ok, ale není to vůbec napínavé, postavy se samy sebe stále na něco existenciálně dotazují. Chtěli jsme něco se skandinávskou atmosférou, ale bez brutality Nesbøa nebo Keplera, a tohle byl slaboučký čajík.

Detektivky s Bergmanem mě baví čím dál víc, tenhle příběh je o zmizelé Ann Solveigh, která s dítětem skočila z útesu. Náhodou jede Bergman na dovolenou do téhle oblasti rybařit, objeví se další mrtvola, uškrcená rybářskou strunou a nedá si pokoj, aby pomohl vraždu vyřešit a zároveň ještě k tomu objasnit zmizení Ann. Rozuzlení zajímavé, nečekala jsem to tak zamotané. Těším se na další příběh.

Zvlastni. Zadne emoce to ve mne nezanechava. Shoda nahod. Snad se vratime do Cech.
Je to ctive napsane, ale to jaksi nestaci.

Za mě asi nejslabší kniha paní Klevisové. Je to dané i tím, že ji čtu chronologicky, a po Holandsku jsem se ocitl hned v Norsku, ačkoliv u paní Klevisové preferuji české reálie. K tomu připočítám určitou podobnost těch dvou cizokrajných knih a také absenci širšího týmu, na který jsem z českých případů zvyklý. Místo něj tu opět stojí osamělý Bergman, který se sotva domluví, ale jemuž přesto každý řekne to, co před policií zatajil. Na paní Klevisové ale spíš než detektivní zápletku oceňuji, jak umí čtenáře příjemně svázat s prostředím a postavami… a to fungovalo u mě i zde.

První kniha od Klevisové, u které mě poměrně brzy napadlo, jak to asi dopadne, ale nevadilo mi to. Četla se dobře, i když bylo trochu slabší sledovat případ, který Bergman přímo nevyšetřoval a jen se k němu nachomýtl.

Slabší díl série vadí že příběh je jinde než v Česku a že hlavní hrdina vše řeší je vždy lepší než místní policie už zase.

Vidim paní Klevisová,moc českejch detektivek za sebou ještě nemám,tak jsem si knihu půjčil už proto,že polička této autorky je většinou prázdná.Chvilku mi trvalo si zvyknout na to,že to neni typicky česká záležitost,ale nakonec jsem se začetl a kniha se mi líbila.

Ráda jsem se začetla do detektivky odehrávající se v Norsku. Představila jsem si nádheru tamní přírody. Docela mě to tam láká. Bergman místo rybářské dovolené řeší případ vraždy ženy, kterou cestou potkal. Postupně se rozplétá klubko tajemství.

Líbilo, čtivé, ale Klevisová umí i mnohem líp. Hl. i mně nějak nesedlo to zahraniční prostředí, chybí tomu takto uvěřitelnost a některé stopy jsou tam jakoby přidány navíc – až okatě matoucí. Pachatel se dá odhadnout celkem brzy, rozuzlení motivu vysvětleno až v závěru.

Změna prostředí mi nevadila, oblasti za polárním kruhem mám ráda. Trochu jsem se ztrácela ve jménech a nevýrazný Bergman v drsné přírodě, ledové řece a chladném podnebí ještě víc vybledl. Je zvláštní, že tak nezajímavý detektiv utáhne tak zamotaný příběh.

Za sebe musím říct, že Klevisová a její Bergman zrají jako víno. Tohle mě opravdu moc bavilo. A nejen, že zápletka byla dobře promyšlená a atraktivní, nesmírně mě oslovilo i Norsko kdesi v dáli za polárním kruhem. Ač nejsem fandou rybolovu a tuhle kratochvíli nějak nechápu, dle popisu autorky bych si takový lov lososů nechala líbit.
Skvělé prostředí bylo navíc prošpikováno i sympatickými (mnohdy také nesympatickými) postavami a stále se něco dělo, což je v krásném kontrastu k tomu, že Klevisová zůstala i nadále věrná svému poklidnému, někdy až línému vyprávění bez potoků krve, přestřelek, honiček a bondovských konců. Pachatele jsem neodhadla (ani jsem se nesnažila) a užívala si četbu až do konce. Vřele doporučuji a těším se na poslední dva díly, které jsou přede mnou.

Já si knihy od Klevisové prostě užívám. Další skvělá detektivka, krásně vykreslené postavy i příroda. Je mi to blízké asi i z toho důvodu, že pocházím z malé vesnice v horách a dokážu se do postav vžít, do jejich vztahu k přírodě, místu, kde vyrostli. Prostě povedené.

Třetí kniha, kterou jsem od autorky četla a asi mě bavila nejméně. Bude to asi proto, že se odehrává v zahraničí, přesně v Norsku, které neznám a není mi nijak blízké. A zároveň si myslím, že i sama autorka lépe píše detektivní příběhy z našich luhů a hájů. Nějak to k ní sedí prostě lépe.

Příběh se mi jinak líbil. Každopádně bylo fajn, že tam byl zrovna rybařit Josef Bergman :-) takže měli jistotu, že vraždě přijdou na kloub.

Těším se na další knihy autorky.

Já nevím, Klevisová to umí lépe. Tentokrát jsem byla už podruhé zklamaná, zde ještě o něco víc, než v předchozím Ostrově šedých mnichů. Oba příběhy se odehrávají v cizině, čímž pozbývají autentičnosti. V obou případech jede Bergman na dovolenou a zrovna tam někoho zavraždí a jako bonus všemu přijde na kloub dřív a líp, než místní kriminálka. Těžko uvěřitelné, zdlouhavé a zde i nezáživné. Potěšilo mě pouze vyústění "sebevraždy ", což mě však napadlo hned zpočátku. Přesto se těším na další díla, tentokrát konečně zase místní.

Na detektivku poklidné a velmi příjemné čtení. Důležitou součástí příběhu je severská krajina a vztahy v místní komunitě v odlehlé vsi, což mě bavilo. Připouštím, že vyšetřovatel Bergman je tak trochu chytrý jak rádio... No ale který detektiv v detektivce není, že ?

Opět lehké zklamání, že se příběh odehrává v cizině, ale nakonec zase dobrý příběh.

Moc mě to nebavilo. Žádná postava mi nebyla sympatická. Český policajt za polárním kruhem vyřeší případ dřív než místní policie. Trochu přitažené za vlasy. Ale někomu se to může líbit.