Luca84
přečtené 170
Dva na vraždu - Případy smrtící spolupráce
2025,
Jan Thomayer
Dva na vraždu je poctivá true crime kniha, která nestaví na senzaci, ale na faktech, souvislostech a práci s vyšetřovacími spisy. Autoři jdou cestou dokumentu. Mluví s policisty, odborníky i přímými aktéry a skládají tři české případy tak, aby čtenář pochopil jak a proč se věci staly, ne aby byl jen šokován. Nehodnotí, nemanipulují emocemi. Silně zde funguje psychologie pachatelů, dynamika dvojic a vědomí, jak málo někdy stačí k nevratnému konci. Čtení pro ty, kdo mají rádi kvalitní true crime a chtějí jít pod povrch. Reálné osudy, skutečná rozhodnutí a jejich konečné důsledky. Silné kafe.... celý text
Ante portas
2025,
Ludmila Svozilová
Tohle bylo dobré čtení. Ante portas není jen další příběh o domě se špatnou pověstí. Tohle je poctivě vystavěný psychologický horor, kde se nelekáte jen démonů. Skutečný děs totiž nezačíná u démonů, ale uvnitř člověka a jeho vlastních myšlenek. Bavilo mě, jak autorka pracuje se strachem z neznámého. Neokázale. Bez laciných lekaček. Démoni tu nejsou efektní kulisou, ale důsledkem. Satanistické rituály, černá magie, Aleister Crowley. Všechno to do sebe zapadá. Protože jakmile jednou otevřeš bránu, už ji nezavřeš bez následků.... celý text
Domů? Příběhy bývalých vězeňkyň
2025,
Kamila Hladká
Opět se jí to povedlo. Kamila Hladká, dokumentaristka píšící srdcem. Četla jsem všechny její knihy a všechny byly plné života, empatie, těžkých životních zkoušek, i smrti. Životy mimo mainstream ve své nejčistší podobě. Děkuji za další klenot do mojí knihovny.... celý text
Poklesky maloměsta
2024,
Ken Jaworowski
Velmi čtivé, drsné, opravdové. Na tohle město Bůh zapomněl. Jestli teda vůbec někdy existoval. Pro mě knižní zážitek roku.
Holubí dům
2025,
Marie Rejfová
Přečteno za den. Velmi čtivé. Bylo mi Julie líto, ale přitom mě neuvěřitelně štvala od první stránky. Chvílemi jsem si říkala, že to snad ani nemůže myslet vážně. Že už je to moc. Že nemá srdce. A konec? Všechno do sebe zapadlo.... celý text
Strach
2016,
Jozef Karika
Další Karikův skvěle napsaný příběh. Je to temné a děsivé. Tísnivá, strašidelná atmosféra je všudypřítomná. Karika skvěle mísí mysteriózní thriller s nadpřirozenými prvky, přičemž do vyprávění vkládá hluboké zamyšlení nad tím, jak nás naše dětství formuje. Strach totiž není jen o vnějším nebezpečí. Je to o tom, co se skrývá v nás, co si držíme hluboko ve své duši, co nás může přitáhnout až na samý okraj temnoty.... celý text
Nehodné
2025,
Agustina Bazterrica
Po několika živelných katastrofách zachvátil svět chaos, blackout a vše směřovalo k úplnému konci. Na chvíle boje o přežití vzpomíná ve svých tajných zápiscích jedna z nehodných. Co bylo, než se dostala na toto podivné místo? Ve svých zápiscích vzpomíná na matku. Veselá žena tančící bosá v jejich kuchyni. Bylo jí 10 let. Neměli co jíst a hlavně pít. Nebyla škola ani elektrárny, ale měli doma knihy a matka ji učila číst a psát. Vzpomíná na světlušky, které nikdy neviděla, ale maminka jí o nich vyprávěla. Světlušky. Světla naděje. Byla dítě ulice, členka skupiny dětských přátel, kteří se v tom chaosu konce světa dokázali uživit. Jenže nakonec její dětské přátele hladoví dospělí zabili. A pak putovala, víc mrtvá než živá, až se objevila před branami starého kláštera. Přijaly ji k sobě, ty ženy z Domu Svatého bratrstva, a stala se nehodnou. Dům Svatého bratrstva se ukáže jako náboženská sekta s přísnou hierarchií, jíž vládne železnou rukou sadistická Sestra představená. Nad ní stojí už jen tajemný „On“, kterého členky sekty nesmějí spatřit, dokud nejsou prohlášeny za vyvolené. Zároveň je to i místo, kde je jídlo a voda. Kde si člověk musí zasloužit tam žít. Není to ráj, ale bezpečí snad ano. Nehodné nejsou hrdinky. Jsou to přeživší. Ženy zbavené jmen, zařazené do systému, který z nich chce vyrvat i poslední kousek lidskosti. Když nemáš svobodu, musíš si ji alespoň představovat. A tak dál tajně píše svoje zápisky a žije příběh surový, plný špíny a bolesti v tom podivném útočisti. Když do jejího příběhu vstoupí Lucía, dívka jiná, čistá, s jakýmsi posláním, jako by někdo konečně rozsvítil světlo v potemnělé kobce. Protože i za těmi nejpevnějšími zdmi, i když je tělo zraněné a duše otupělá, přetrvává touha. Touha po něčem víc. Po světlušce, kterou jsme nikdy neviděli, ale slyšeli o ní od někoho, koho jsme kdysi milovali. Agustina Bazterrica ve své dystopické noční můře vypráví příběh tichého vzdoru. Boj o přežití za každou cenu. Jenže, když je svět na dně, co z nás ještě zůstane? 170 stran textu, který jsem si užila. Čti mezi řádky. ---------- další moje recenze najdeš na Instagramu @lucie.pise... celý text
Syndikát je inteligentní, současná a velmi zábavná detektivka. Co mě na knize nejvíc bavilo? Že je tak trochu o nás všech. O tom, jak snadno nás může ukolébat pocit, že něco ovládáme, třeba umělou inteligenci, se kterou si přeci "jen povídáme". Kniha pomáhá reflektovat vlastní hranice kontroly, důvěry a vztah k umělé inteligenci v moderním světě. A možná tě donutí přemýšlet, komu vlastně ve světě plném dat ještě věříš a jestli toho o sobě neříkáš už příliš. Opatrnost je na místě.... celý text
