LenkaKT komentáře u knih
Velmi výstižné proudy rozmanitých myšlenek, fenomenální cit pro detail, přesná atmosféra.
Po Theodoru Mundstokovi druhá nejlepší Fuksova kniha. Děsivá, strašná, přitom jakoby nic…
Je to skvělé, protože je to Dostojevský a ten je geniální. Snad za to může moje osmina rusínské krve, že se od rozervaného Ruska nedokážu odtrhnout a celý život se k němu vracím. Tady je navíc spousta sžíravé ironie. A v jedné z filosofických pasáží jako bych slyšela ozvěny z Tak pravil Zarathustra. Teprve teď mi došlo, že Dostojevskij a Nietzsche jsou skoro vrstevníci.
Musím říci, že pro mne bude asi navždycky z Dostojevského nejsilnější Zločin a trest. Karamazové jsou dobrý a zajímavý román, autor je rozhodně génius. Ale neohromilo mne to tolik.
Je to typický Fuks, s repeticí, s detaily - vše, co na jeho textech miluju. Ale měla jsem problém se začíst, chlapec Viki mi přišel jako přecitlivělý trouba bez pořádných zájmů. Asi už jsem stará.
Působivá forma a styl, děsivá vize. Čte se dobře a rychle.
Četla jsem kdysi, teď jsem si poslechla na Českém Rozhlase. Miluju, jak je to bizarní, miluju repetitivnost, paní domovnici i Péči a celý kolorit téhle knihy. V něčem mi připomíná babičku a dětství v socialismu. Šunka, salát, chlebíčky, limonáda…
Vynikající. V Izraeli jsem krátce byla, o to víc mne to pohltilo. Příběh, jak ho mám ráda, spousta postupně odkrývaných vrstev, nejednoznačné postavy, nic černobílého.
Existenci Mrázka jsem vnímala v 90. letech jen okrajově, bylo mi náct a politika mne nebrala. Takže jsem překvapená šíří záběru a vlivu. Je to řemeslně dobře napsané, v audio verzi pěkně dramatizované. Vnímám to jako doplnění k moderním dějinám.
Jako vždy plné obsahu, co snad ani nechci znát. Poslouchala jsem audio, které je příjemně namluvené. Je v tom spousta práce, v souvislostech je to všechno prostě smutné.
Jak někdo psal přede mnou, člověk to ani nechce číst, protože nevědomost je sladká. No, ale jsme dospělí. Kmenotovy knihy poslouchám v audio, lépe se mi vnímají a hůře se od toho utíká. I když už toho vím hodně, zas tu bylo něco nového. Jsou to takové dílčí střípky, kdo by chtěl přesnější portrét Babise, lepší je Boss Babiš, tohle doplňuje historky z období politické fáze.
Knihy pana Zafona si nechávám na prázdniny. Místy jsou na mne až moc exaltované, teatrální a v něčem schematické, současně ale často končím hltáním závěru do noci. Pro mne velmi kvalitní snová oddychovka, lehce černobílá, lehce předvídatelná, ale řemeslně skvělá. No a k tomu ta Barcelona, mé nejmilejší evropské město.
Rozhodně dobrý impuls k přemýšlení. Některé úvahy jsou zajímavé, jiné už dnes byly mnohokrát rozpracovány. Jen některé části jsem nečetla vůbec - například pasáž o feminismu. To mi přišlo zastaralé.
Přehledné, srozumitelné, nikoliv asketické nebo kritizující. Dobrý podnět k přemýšlení.
Laurent Binet mě nezklamal. Kniha je stylově rozmanitá, zajímavá, dobře se čte. Na jeho předchozí knihu (Sedmá funkce jazyka) nemá, ve srovnání s ní je to taková zábavná drobnost. Ale i tak hezky napsaná, vtipná, zajímavá a doporučeníhodná ;)
Jak píší i ostatní, hlavní hrdinka mě neskutečně štvala. Ale i tak jsem to přečetla za jedinou noc, protože je to napínavé, autentické, syrové, uhrančivé a za přečtení rozhodně stojí.
(SPOILER) Přemýšlím, za koho z těch knih je mi vlastně smutno. Naštvala mne Elena svým závěrečným rozhodnutím, je mi líto rozvrácených rodin. Je to podmanivý svět, kde nikdo nemá nikoho normálně rád, vše je bolavé a zlé. Vždycky je pro mne zajímavé číst něco autentického z politického vývoje na západě ve 2. polovině 20. století. Jako dítě normalizace jsem měla západ i kapitalismus dost idealizovaný, zdálo se mi, že tyto země od 2. světové války pohodlně plynuly k bohatství a úspěchu. V tomto díle mne tedy více než vztahy a přítelkyně zaujala politika, dělníci a intelektuální levice.
Je to tak dobré a podmanivé jako první díl. Silné, rychlé, nejde odložit.
Skvělé autentické a pro nás exotické prostředí. Tíživá bezútěšnost bídy a touha vzlétnout. Hrdinky i hrdinové nejsou jen dobří nebo jen zlí, jsou velmi lidští v dobrém i zlém. Určitě přečtu i další díly.
Knížka by měla patřit do knihovničky každé ženy, muže i malých chlupatých stvoření z alfa centauri. Je něčím úžasně mladá a dívčí, přitom dokonale ženská. Kéž by něco podobného vyšlo v dobách, kdy mi doma říkávali "sedávej, panenko, v koutě, budeš-li hodná, najdou tě" nebo "základní povinností ženy je být hezká a těšit okolí". Ehm. Kniha je skvělá; na konci je moc hezké shrnutí historie feminismu, plus dobrý seznam literatury. A opravdu není jenom pro holky; i když ji budou číst asi hlavně ony.