Příběh nového jména

Druhý díl série se mi líbil více než první. Pomohlo, že postavy již znám a netápala jsem v rodinách, jako u dílu prvního. Je to delší příběh, než obvykle čtu, ale i když mi to déle trvalo, stálo to za to. Nad některými věcmi z knihy přemýšlím, vracím se k nim. Je to skvělé dílo. Opět nejlepší část se odehrává na Ischii. Děvčátka z prvního dílu jsou již mladé dospělé a mění se jejich vnímání světa, vztah k sobě samé i mezi sebou. Je fascinující to sledovat a těším se, co bude dál.

(SPOILER) K sérii se vracím opakovaně a za mě je tento díl nejlepší ze všech, nebo mě aspoň nejvíc bavil. Nejlepší část je dovolená na Ischii, postupné sbližování Nina a Lily a citová rozpolcenost Leny. Zároveň jsou následně skvěle vylíčeny vztahy mezi bývalou partou z Neapole. I opakovaně umí příběh opět zaujmout.

(SPOILER) První díl mě naprosto vtáhnul do děje. Při čtení jsem se procházela v ulicích Neapole (pouze psychicky).
Elena je autentická postava, má své kladné i negativní stránky. Což se mi moc líbí. Ačkoliv to není žádné "drámo", musíte stále číst a číst a zajímá vás, jak to bude dál... Knihu jsem během dovolené slupla za 3 dny.
Docela mě napadá otázka, zda kniha není trochu autobiografická, nebo inspirovaná nějakým reálným příběhem.
Autorka má neskutečný talent na cliffhangery. Na další díl jdu hned dneska. :-) Doufám, že v dalším díle se dokáže Elena otevřít a bláznivě se zamilovat, což trochu tuším, po tom konci s Ninem!... nebo alespoň doufám. :-)

Po skvělém prvním dílu téhle série jsem se relativně brzo pustila do dílu druhého a opět to teda byla překotná jízda plná událostí, které čtenářům nedají oddechnout.
Jsem nadšená z toho, jak si mne příběh opět dokázal připoutat hned od první kapitoly. Hned jsem byla zpět, jako bych se znovu ulicemi Neapole procházela spolu s postavami a sledovala jejich osudy jako nějaký pozorovatel, který se jen nestačí divit, co se dá všechno stihnout v tak mladém věku, v jakém ty naše postavy jsou.
Nevím, jak to vnímají ostatní čtenáři, ale když jsem viděla, co všechno se kolem Eleny a Lily děje - co se děje jim a jaké vlnobití vyvolává Lila, měla jsem pocit, jako by můj život ve srovnání s tím jejich byl vedle toho všeho naprosto chudý, prázdný, prostý, nudný a zcela bezvýznamný. A já se tak o to víc nechávala naplnit těmi zvraty, které tu autorka chrlí na čtenáře ze všech stran.
Člověk nemá moc prostor a čas si odpočinou. Je to neuvěřitelně čtivé, odsýpá to, autorka se nenimrá v detailních popisech nesmyslů. Je to výrazně zaměřené na děj - ta dějová linka je tu vysloveně silná a postavy tu jsou nosné, takže si čtenář skutečně nemůže stěžovat, že se tu nic neděje. Odehrává se tu toho mraky, že si až říkám, kde na to ty postavy berou energii.
No, spokojenost samozřejmě na místě. Pravda, první díl mne bavil o chloupek více, ale jen o trošinku. Pořád je to pecka, pro mne nečekaná, plné hodnocení za mne zcela jednoznačně.

Tahle četba, to je žrádlo, od kterého se nedá odtrhnout. V prostředí bigotního mikrosvěta neapolské čtvrti turbulentně bují posedlosti, vášně, nenávisti. Vlastně jsou to věci, které jsou součástí normálních životů, ale umět to takhle napsat, aby čtenář byl tak vtažen, to je nejvyšší liga umění. Je napínavé sledovat vývoj postav, protože jejich pocity, názory nezůstanou neměnné, čtenář si nemůže být jist, jestli je toto konečný stav, nebo jestli nepřijde další citový a vztahový zvrat. Vypadá to, že jediné, co vydrží všechno, je tenká ale odolná nitka přátelství.

Krásné pokračování. Občas jsem sice měla chuť Lenu proplesknout ale i tak mne to moc bavilo.

Perfektní pokračování neapolské historie, fascinující popis vztahu dvou přítelkyň, tolik rozdílných osobností. Nečekané životní zatáčky, už se těším na další díl ;-)

Při čtení máte pocit, že se tam vlastně skoro nic neděje a přitom se toho stane tolik. Bavilo mě, jak se vztah Lily a Lenu proměňoval, bavila mě cesta obou z nich. A ráda si přečtu pokračování.

Můžete dostat člověka z gheta, ale ne gheto z člověka. Chudoba a patriarchát tě bude pronasledovat všude. Ale i tak musí čtenář holkám po celou dobu fandit, zatímco visí Eleně doslova na rtech. Přečteno jedním vrzem.

Dievčatá nám dospeli a každá sa vydala vlastnou cestou. Lila je čerstvou novomanželkou, Lenù pokračuje v štúdiu.
Ich životy však zostávajú prepletené a udržujú vzájomnú rovnováhu - raz je jedna hore, druhá dole a naopak. Ako na hojdačke.
Stále sa opúšťajú, míňajú, opätovne nachádzajú. Závidia si, súperia, inšpirujú sa a milujú. Také zo života...
Kniha je skvelo napísaná a ja sa teším na pokračovanie ich príbehu.

"Najednou mi došlo, proč jsem Nina nedostala, proč ho má Lila. Nebyla jsem schopná se oddat skutečným citům. Nedokázala jsem se nechat zavléct přes hranici. Scházela mi ona citová verva, která přinutila Lilu udělat všechno pro to, aby si ten den a tu noc užila. Držela jsem se vzadu, vyčkávala jsem. Zato ona si věci brala, skutečně je chtěla, nadchla se pro ně, hrála vabank, a nebála se pohrdání, posměchu, že na ni budou plivat, že dostane nářez. Zkrátka si Nina zasloužila, protože měla za to, že milovat ho znamená pokusit se ho získat, a ne doufat, že on bude chtít ji."

"Ano, Lila psaní ztěžuje. Můj život mě nutí si představovat, jaký by byl ten její, kdyby se jí přihodilo to, co mně, jak by ona naložila s mým štěstím. A její život se neustále vynořuje v tom mém, ve slovech, která jsem pronesla a v nichž je často ozvěna těch jejích, v rozhodném gestu, jež je jen adaptací jejího gesta, v tom mém méně, které je takové kvůli nějakému jejímu víc, v tom mém víc, jež je pokusem trumfnout nějaké její méně."

"Došlo mi, že jsem dorazila až tam plná pýchy, a uvědomila jsem si, že – v dobré víře, s láskou – jsem tu cestu podnikla hlavně proto, abych jí ukázala její prohru a svoji výhru. Jenže ona to pochopila už ve chvíli, kdy jsem se před ní objevila, a i když tím riskuje třenice s kolegy a pokutu, zareagovala na to tak, že mi teď vysvětluje, že jsem nic nevyhrála, že na světě nejsou žádné výhry, že její život je plný všelijakých pošetilých dobrodružství zrovna jako ten můj a že čas jednoduše plyne bez jakéhokoli smyslu a že je krásné se jen občas vidět, abychom slyšely, jak se bláznivý zvuk mozku jedné odráží v bláznivém zvuku mozku té druhé."

Aniž bych to tušila tak si mě pomalu takhle série získala a vtáhla do děje. Možná že taky svůj život vnímám spíše jako snahu někomu občas dokázat že nejsem jen malý holka z ústeckého kraje. Možná proto jakým způsobem autorka píše, protože vykreslená Lila je tajemná a nepředvídatelná. Možná protože jsou všechny charaktery tak osobité. Druhý díl se více zabývá manželství ale i tam jak jednotlivý vrstevníci jdou jiným cesta. Nejvíce se mi asi líbí jak je vykreslený kontrasty, který Lenu v sobě má. Mezitím odkud je a necítí se tma mezi svýma a v univerzitách a gymnázium jako by v ní zůstával kousek čtvrti.

Audiokniha
I když styl vyprávění je pořád stejný, tak tento díl se mi líbil víc než předešlý. Snad proto, že hlavní hrdinky již nejsou děti a řeší se tak víc dospělácké záležitosti. Nebo jsem je už lépe poznala a baví mě sledovat rozdílnost jejich povah i to, jakým směrem se ubírají jejich osudy.
Jdu hned na další díl.

Ač na tuto tetralogii nedám dopustit a všem ji doporučuji, druhý díl mě poněkud zklamal. V první díle slova vystupovala ze stránky a podmanivě mě vtahovala do děje, ani jsem nepostřehla, že otáčím stránky. Druhý díl trochu drhnul, ale nedokážu s jistotou říct, zda to bylo samotným vyprávěním nebo nedokonalým překladem. Nebyl to ale důvod knihu odložit, další díly se vrátily na vysoko nastavenou laťku prvního dílu.

Za mne lepší než první díl, v němž jsme měla pocit, že čtu a nic moc se neděje a najednou konec knihy :) Zde se toho stalo pravdu hodně a je to vývin nečekaný, nic předvídatelného. Velmi se těším na další díly, protože stát se může cokoliv...

Po přečtení prvního dílu jsem si myslela, že tuto ságu nedočtu, ale když jsem začala čist druhý díl, okamžitě mě vtáhl do děje. Těžko se mi kniha odkládala, když jsem zrovna neměla čas číst. Tento díl jsem právě dočetla a beru hned další a moc se ne ni těším. Doufám, že mě taky překvapí a nezklame.

Kniha, od které se těžko odchází. První díl se mi možná o půl hvězdičky líbil více, protože byl prostě první a kniha mě úplně vtáhla. Ale zase je v tomto díle pestřejší vztah a jeho vývoj mezi Lenu a Lilou.

První díl byl pro mě asi zajímavější, jednu chvíli jsem si říkala, že Lenú je pěkně ufnukana a pořád si jen stěžuje, ale druhou půlku jsem už úplně zhltla. Nevím, čím to je, že kniha a v podstatě i její překlad mě umí tak vtáhnout do děje, že mám kolikrát pocit, že se na těch životních drahách obou hrdinek rozhoduji já, nebo mě často napadá, co bych na jejich místě já udělala. Myslím, že u jiné literatury se mi tohle ještě nestalo.

Ja neviem inak, iba odporúčať túto neapolskú ságu. Rozčúľte sa nad veľmi zvláštnym vzťahom hlavných hrdiniek, fascinujte sa ich chudobnou štvrťou, ochkajte nad štýlom, akým Ferrante píše.

Také mě se tento díl líbil víc.Jen mi neskutečně vytáčela Lila a Nino,oba sobečtí a bezohlední.A vůbec pořád nechapu proč Lenù tolik na Lile vysí?