Komentáře knihy Geniální přítelkyně
Přidat komentář
Již podruhé jsem se pustila do tohoto románu, sice jsem ho tentokrát dočetla, ale můj šálek kávy to úplně není.
Začala jsem seriálem, což asi není nejlepší cesta, protože je natočen velmi přesně podle předlohy. Kdybych dopředu neznala děj, čtení by mě bavilo ještě mnohem víc. Ale i když z hlediska charakteru postav nebo průběhu děje nepřinese knižní zpracování nic navíc, nenudila jsem se. Je to moc pěkně napsané.
Pro toho, kdo neviděl seriál, je knižní série „must“. O chudobě, o možnosti (nebo nemožnosti) úniku, o složitém postavení žen v mužském světě. A o přátelství mezi ženami, ve kterém se sváří náklonnost s rivalitou a občasnou závistí.
Na první pohled může působit jako docela nenápadný román, ale poměrně brzy je jasné, že Elena Ferrante píše trochu jinak, než jsem zvyklá. Nikam nespěchá a nesnaží se za každou cenu držet čtenáře v napětí. Místo toho věnuje hodně prostoru každodennímu životu, vztahům a hlavně tomu, co se odehrává v hlavách jejích postav. Díky tomu na mě příběh působil velmi uvěřitelně.
Nejvíc mě bavilo, jak zachycuje ženské přátelství. Není nijak idealizované. Je v něm obdiv, soutěživost, nejistota, žárlivost i závist. Lenu a Lila se navzájem ovlivňují a inspirují, ale také si občas ubližují. Některé jejich pocity byly popsané tak přesně, že jsem měla pocit, že nesleduju literární postavy, ale skutečné lidi.
Silné je i prostředí, ve kterém vyrůstají. Je syrové, chudé a místy dost drsné a výrazně ovlivňuje jejich životy i způsob uvažování. Násilí a agresivita jsou tady součástí běžného života, ne jen prostředkem k šokování čtenáře.
Začátek pro mě ale nebyl úplně jednoduchý. Postav je opravdu hodně a chvíli mi trvalo, než jsem si všechny zařadila. Také tempo je pomalejší a kniha vyžaduje trochu trpělivosti. Jakmile jsem si ale na způsob vyprávění zvykla, četla se mi čím dál lépe.
Po dočtení jsem měla pocit, že jsem obě hlavní postavy opravdu poznala. A možná právě proto pro mě nebylo vůbec těžké sáhnout rovnou po dalším dílu.
Neapolskou ságu jsem měla to štěstí přečíst na jeden zátah. A byla to tedy pořádná smršť! Smršť silných emocí, dojmů, zážitků, včetně počátečního lehce skeptického: „Proč je zrovna kolem této knihy takový humbuk?“, přes rodící se okouzlení i nadšení, až po finální euforii a absolutní pohlcení příběhem se všemi jeho bohatými zápletkami, vypravěčským mistrovstvím. Nad příkrými odsudky, které tetralogii Eleny Ferrante záměrně škatulkují do kategorie obyčejné prázdné limonády bez přesahu, nevěřícně kroutím hlavou, takhle nabubřelou kritiku si Geniální přítelkyně z mnoha důvodů rozhodně nezaslouží. Ale vlastně je to svým způsobem možná příznačné, ne-li přímo symbolické… Nepřisuzujeme věcem i lidem kolem sebe jen to, co jsme ze své omezené perspektivy v nich momentálně schopni spatřit? Nevkládáme do nich pouze své vlastní představy a přání? (
První díl mě pohltil. Vyprávění o Neapoli 50. a 60. let je napsáno tak sugestivně, že jsem měla celou dobu čtení pocit, že sleduji film. Ač jsou obě hlavní postavy hodně zvláštní, je něco odzbrojujícího na absolutní upřímnosti, s níž hlavní hrdinka zkoumá svoje pohnutky a proměňující se dynamiku jejího přátelství k Lile. Obdivuji, s jakou autentičností píše autorka jako dětská a později dospívající vypravěčka. Děj v téhle knize není to hlavní. Těším se na další díl.
Knihu jsem poslouchala jako audio.. celou dobu jsem myslela, že mě to moc nebaví.. ale asi takhle- ihned po poslechnutí ještě tentýž den jsem začala poslouchat druhý díl. Nějak jsem v sobě měla potřebu vědět víc.
Zvláštní přátelství těchto dvou dívek - pořád se jedná snaží být lepší než druhá, vše si navzájem závidí. Občas mi přijde, že nedokáží být normálně spolu..ale zároveň ani bez sebe. Hodně toho ze světa žen poznávám.
Jako jo, kniha mě bavila, ale ten hype okolo asi moc nechápu. Dílo plné nesmyslných hádek, křiku a násilí. Hlavní tématem je přátelství dvou dívek, ale jedná se o skutečné upřímné přátelství? Nemyslím si. Spíš neustálé porovnávání se a soupeření.
Ke konci už jsem se trochu nudila.
I přesto mě kniha bavila, je dost možné, že po čase sáhnu po druhém dílu.
Jako jo, kniha mě bavila, ale ten hype zas tak moc nechápu.
Křik, hádky, násilí. Hlavním tématem je přátelství dvou dívek, ale je to přátelství opravdu upřímné? Nemyslím si. Spíš neustálé vzájemné porovnávání se.
Ke konci už jsem se trochu těšila, až ji dočtu. Ale jinak mě bavila, za čas asi sáhnu po druhém dílu.
Zpočátku mě příběh nadchl. Následně mě štvaly obě hlavní hrdinky, ale nejvíc Elena, která prožívá život vláčená okolnostmi... ne-e.
Tak rychle jsem podlehla.
Podlehla jsem ději, prostředí, lidem, hádkám, chudobě, naději, beznaději, lásce i nenávisti.
Život v této čtvrti Neapole, to nebyl lehký život. Ani z pohledu dětí, které mnoho věcí ještě nevnímají.
Oceňuji jazyk, skladbu vět, slovní obraty .
Moc se těším na další díl
Autorka tímto románem z kategorie červené knihovny popsala zřejmě svůj život v Neapoli v 50. a 60. létech, v chudinské čtvrti život udřených žen a mužů, ze které mají touhu utéct. Elena i Lila se snaží žít svůj život "bojem" ve svém přátelství a chápou se jakékoliv příležitosti mít lepší život, věřím, že si svou cestu najdou. Přečtený prozatím I. díl.
Jednoznačně literární skvost. Všechny čtyři knihy jsou skvělé a je až neskutečné, jak na sebe navazují a jak měla autorka vše do detailu promyšlené. Nepamatuji si, že bych v jedné z knih nalezla nějakou nesrovnalost. Tisíckrát doporučuji!!!
Opravdu geniální. Vlastně ani nedokážu dost dobře popsat v čem. Ten brilantní jazyk, to dechberoucí tempo, strhující a malebné prostředí, kontrast mezi hlavními protagonistkami, jejich komplikovaný vztah, mini příběhy, které do sebe krásně zapadají jako fungující mozaika, napínavý a rychle ubíhajicí děj a za mě neskutečná autenticita. Tetralogie od Ferrante mi učarovala hned prvním dílem.
Miluju reálie a knížka je moc zajímavá. Na druhou stranu ubírám hvězdu za pochmurnou atmosféru a tísnivý pocit, že to prostě dobře nedopadne.
Geniální přítelkyně jsou jednoduše geniální. Naprosto však chápu (ale je mi to líto), že mají v hodnocení jenom 84%. Myslím si, že na tuto knižní sérii už musíte mít "něco" prožito. Popis všech hrdinů i italské atmosféry je neskutečně úžasný.
Asi jako jedna z posledních jsem se konečně pustila do jedné z nejslavnějších tetralogií současnosti - Geniální přítelkyně.
Vlastně ani nevím, proč jsem čtení tak dlouho odkládala... Motivovalo mě nakonec až nové vydání, které mi před pár týdny dorazilo domů a které vypadá opravdu krásně.
V sérii sledujeme přátelství 2 žen od dětství po dobu desítek let...
Hned na začátku jsem si oblíbila styl psaní, který byl čtivý, přístupný a zkrátka moc fajn.
Stejně tak mě ale hned na začátku překvapilo obrovské množství postav. Na začátku knihy jsou sice všechny postavy a rodiny vypsané, ale je jich tolik, že si je podle mě opravdu zapamatovat nejde a otáčet co 2 strany zpět na začátek taky není žádná hitparáda... No a právě kvůli tomu si myslím, že jsem si čtení tolik neužila.
Bohužel ani samotný děj mě k sobě nijak extra nepřipoutal, atmosféra byla skvělá, ale příběh se mě prostě tolik nedotknul.
Doufala jsem v nejvyšší hodnocení, ale nakonec Geniální přítelkyni hodnotím jako lehký nadprůměr. Nechci, aby to vyznělo, že to nebyla dobrá kniha, jen jsem doufala, že bude nezapomenutelná.
Strhující jazyk, dokonale vykreslené hlavní hrdinky a 60.léta v nádherně špinavé Neapoli. Důvěrně jsem poznávala pocity a stavy hlavních hrdinek od dětství do ranné dospělosti. Neskutečná empatie k postavám . Jak autor/ autorka udržela linku... bravurní. Ještě, že disponuji všemi díly a hodlám je slupnout najednou. Hezké čtení.
Takové typy/témata knih úplně nevyhledávám. Kniha je ale poměrně čtivá.
Chápu, že v přátelství může dojít k nějaké rivalitě a závisti, jak ukazuje kniha, ale jak se to pořád opakovalo, jak hlavní hrdinka neustále zdůrazňovala, jak je její kamarádka chytřejší, hezčí, lepší ve všem než ona sama, tak mě to už přestalo bavit. Dává smysl, že se kniha jmenuje Geniální přítelkyně, protože Lila je pro hlavní hrdinku Elenu tou geniální přítelkyní a naopak Elena pro Lilu. A kniha se převážně kolem toho točí. Ale to neustálé omílání pořád dokola mě už nudilo.
První díl mne bůhvíjak nenadchl. Nudné pasáže o učení a míst, kudy se procházeli by za mě šly vynechat. Na druhou stranu jak záživně psát o dětství, které není až tak zajímavé. Nicméně dám tomu šanci a přečtu si druhý díl.
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
Vypněte si reklamy na Databázi
Za 99 Kč vám vypneme všechny reklamní bannery na CELÝ ROK:
Nebo se staňte členem DK Premium a využijte Databázi naplno - více o DK Premium
Štítky knihy
nevěra druhá světová válka (1939–1945) přátelství, kamarádství zrada italská literatura rodina první láska chudoba, bída mezilidské vztahy Neapol ságy kamarádky vztahy mezi vrstevníky zfilmováno – TV seriálElena Ferrante také napsal(a)
| 2016 | Geniální přítelkyně |
| 2017 | Příběh nového jména |
| 2017 | Příběh těch, co odcházejí, a těch, kteří zůstanou |
| 2020 | Prolhaný život dospělých |
| 2018 | Tíživá láska |
Externí recenze
- O síle ženského přátelství v Neapoli v padesátých letech minulého století / Knižní přístaviště, Sabina Bobková
- Začátek neobyčejného přátelství / Kaleidoskop šílenství
- Geniálna priateľka / koki; koki a knihy

78 %
80 %
Geniální přítelkyně
Přemýšlela jsem,jestli knihu dočtu a jsem ráda,že jsem vytrvala.Autorka skvěle vystihla pocity a myšlenky mladých holek.Nejednou jsem si vzpomněla na svoje mladí.Chystám se na třetí díl.