Geniální přítelkyně
kniha od: Elena Ferrante
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/402369/bmid_genialni-pritelkyne-Siv-402369.jpg
4.2
1851
Geniální přítelkyně / Neapolská sága série
1. díl >
Neapolská periferní čtvrť Luzzatti (v textu však její název nikdy nezazní), padesátá léta minulého století. Právě tam a tehdy začíná příběh jednoho ženského přátelství. Jeho vypravěčkou je Elena, která už jako stará žena vzpomíná na svůj život, který byl, kam její paměť sahá, vždycky ovlivňován silnou osobností geniální Lily. Sama je přitom klíčovou postavou zas pro Lilin osud, v jejích očích je tou geniální kamarádkou naopak ona. Úhelným kamenem jejich komplikovaného vztahu je snaha obstát v mužském světě, jehož konvenční hranice jsou pro ně stejně tak svazující jako hranice jejich čtvrti plné pokrytectví a násilí. Čtenář se v románu seznamuje nejen se dvěma protagonistkami, ale i s celým mikrokosmem neapolské čtvrti propojené hustým předivem konvencí a vášní, jehož kořeny sahají až do doby fašismu, do let druhé světové války, do světa „před Elenou a Lilou“. Vypravěčka nás sice na vzorku jedné čtvrti provede vývojem italské společnosti od poválečné chudoby až k ekonomickému zázraku šedesátých let, zasvětí nás do ideologických i přízemních sporů mezi komunisty a camorristy, ale ústředním tématem románu i celé série zůstává přátelství vzájemně odlišných hrdinek, vylíčené s až nemilosrdnou otevřeností jako systém „spojených nádob“, jako bolestné zrcadlení, jako celoživotní soupeření, jako pevné pouto, které často škrtí.... celý text
Literatura světová , Romány
Vydáno: 2016 , Prostor
Originální název:
L'amica geniale , 2011
více info...
Komentáře (413)
Komentáře 413 Recenze 13
Pro mě okouzlující román. Autorka má opravdu úžasný talent, tak dobře jsem si už dlouho nepočetla. Přitom téma knihy není nijak výjimečné, prostě dětství a zrání děvčat z Neapole. Ale jak se to dá zpracovat, to bere dech. Je z toho cítit tolik skutečného lidského života. Úplně v hloubce se mě dotkla ta podstata kamarádství, společné neplechy a prožitky, které zažije člověk venku jen s tou pravou kamarádkou. V knize je také zachycen mentální vývoj, kterým projde mladý člověk a jeho priority se mění: je to škola nebo práce nebo co nejvyšší vzdělání nebo se dobře vdát? Je toho tam hodně a je to pravdivější než život, je to umění.
(SPOILER)
Ženské přátelství je obecně velmi křehká věc. Obzvlášť v Itálii. Obzvlášť v periferní čtvrti Neapole.
Je až neskutečné, jak se umí autorka vcítit do mladých ztracených žen. Jejich rodina jim dává určitý rámec toho, jak by měl život vypadat. Jak však postupně rostou a vnímají svět kolem sebe, zjišťují, že může být život i něčím jiným než tím, co znají jejich rodiče.
Kniha je první knihou z tetralogie. Četla jsem všechny a viděla i seriálové zpracování. Je to prostě silný příběh. Vyžaduje ale trpělivost a vnímání často, na první pohled, roztahaných pasáží. Všechno do sebe zapadá. Každý obsáhlý popis a vykreslená charakteristika postavy má svůj smysl.
Četla jsem i ostatní díla autorky a její cit pro detail a lásku k Itálii i italskému lidu najdeme v každé z nich. Rozhodně se k celé tetralogii budu brzy vracet.
Audiokniha
Těšila jsem se na nevšední zážitek, ale nějak jsem nepropadla tomu kouzlu, co zapůsobilo na čtenáře, kteří knize udělili plný počet hvězd a nadšené komentáře. Přišlo mi to takové rozvleklé, místy nezáživně natahované, skoro jako televizní telenovela. Nevím, zda bych vydržela u knihy, kdybych ji četla. Poslouchat jako kulisu u nějaké nenáročné činnosti mě to ale docela bavilo. Takže zřejmě půjdu i do dalších dílů v audioverzi.
První kniha úžasné tetralogie. Baví mě sledovat kontrast mezi tím, jak se hlavní hrdinka brodí svým aktuálním životem/dějem, a nadhledem, se kterým na tyto události zpětné nahlíží.
Obvykle tyto celosvětové bestsellery nečtu, ale po doporučení jsem vzala knihu do ruky. Přečetla jsem první díl a po dalších zřejmě nesahnu. Kniha je čtivá, ale natolik mě nezaujala.
Tak to hezky plyne, vlastně to vypadá, že se nic neděje a při tom se člověk vůbec nenudí. Knížka o dvou kámoškách, jejichž příběh dětství až do dospělosti vypráví jedna z nich. Bavilo mě to, ale takovej humbuk kolem toho mi přijde trochu přehnanej.
Budu pravdepodobne opakovat komentare nekterych dalsich ctenaru, nicmene prvni pulka byla opravdu bida, vubec se to necetlo dobre, v postavach sem se ztracela (v nekterych az do konce) a vypraveni me vubec nechytlo a nezajimalo. jak tu uz napsali mnozi predchozi-bylo to fakt divne. Mit slabsi vuli, tak knihu tesne za polovinou odlozim. Vytrvala jsem a od pobytu hlavni hrdinky u more se kniha uz cetla o neco lip. davam 2 a pul hvezdy. Jelikoz je to tetralogie, tak diky tomu, ze to u me nakonec nebyl uplny propadak, jak se zdalo na zacatku, dam dalsimu dilu sanci. Uz ted se ale bojim, ze se tim budu pouze silou "prokousavat", nez si bez dechu uzivat krasny plynuly literarni zazitek
Po shlédnutí seriálu, který se mi tolik líbil, jsem se zhruba s ročním odstupem pustila do knížky. Musím říct, že je to jeden z mála případů, kdy se mi knižní předloha líbila úplně stejně, jako seriálové zpracování.
Velice zajímavé prostředí jedné z chudinských čtvrtí Neapole a jejich obyvatel, se mi vrylo pod kůži. Ač jsem si zhruba pamatovala, jak se příběh odehrával, tak i přesto jsem znovu hltala linky jednotlivých postav a různé sousedské propletence.
Hlavní roli tu samozřejmě hraje tak trochu zvláštní přátelství mezi Elenou a Lilou, které ač jsou nejlepší kamarádky, zároveň jsou si i největší sokyně. Byla jsem opakovaně na vážkách, jestli mi to blízké přátelství dvou dívek přijde více hezké anebo toxické. Dopředu je žene jak jejich veliká blízkost a důvěra, tak i jejich vzájemná rivalita a touha trumfnout, či alespoň se vyrovnat té druhé.
Nejednou jsem uvažovala, co se asi v různých situacích odehrává Lile v hlavě. Její reakce a činy mi občas přišly minimálně trošku zvláštní, ale jelikož je kniha vyprávěna pouze Elenou, vše zůstává na čtenářově představivosti.
Už se těším, až se dostanu k dalšímu dílu.
Mě se na knize líbí určitá nedořečenost, to, že autorka popisuje události z pohledu Elen, myšlenkové pochody Lily si tak musíme domýšlet pouze na základě jejích činů, je tím trochu neproniklnutelná a tajemná. A dodává jí to ještě větší punc kouzla. Velmi krásný moment byl, když Elen dělala reparát z latiny a Lila se jí rozhodla doučovat. Tahle absurdní situace, kdy dívka s mnohem nižším vzděláním doučuje dívku na gymnáziu, poukazuje nejen na výjimečné IQ Lily, na její skvělou paměť a schopnost přemýšlet, ale i na to, že svou vlastní vnitřní silou byla schopna vlít Elen doslova mízu do žil, takže se z propadlíka stala během dvou měsíců premiantkou, dokonce nejlepší žákyní na škole. Takhle silný vztah je svým způsobem kotva a záchrana, ale na druhou stranu přináší i své limity, takže jsem zvědavá jak se to dále celé rozvine. Perfektní četba, skvěle propracované charaktery, charismatické hlavní postavy - i ve své drsnosti zvláštně poetická atmosféra příběhu ..vřele doporučuji
Za mě výborná kniha. Realistická, silná, místy drsná, o přátelství a o tom, jak nás ovlivňuje prostředí, rodina, čtvrť... Vím, že existuje seriál (neviděla jsem), ale některé scény si umím představit s hudbou Ennia Morriconeho.
Krásný příběh, skvěle napsáno, jako všechny Eleniny knihy. Tohle bude jednou klasická literatura :)
Tohle bylo dost dobrý. Italská Neapol, 50. léta a malá holka, co si našla kamarádku, ke který jí to pak už vždycky táhlo, přestože se jejich cesty brzy rozdělily. Zatímco vzpurná a drzá Lila začíná pracovat v ševcově dílně svého otce, vypravěčka Elena i přes matčiny výhrady leží v knihách a studuje. Nic z toho ale pro jejich vzájemnej vztah není důležitý. Jedna v druhý totiž vidí něco, co u nikoho jinýho neobjevila. Schopnost podívat se na věci z nevšedních úhlů pohledu. A to není málo.
Lila je geniální přítelkyně pro Elenu a opačně to funguje stejně. Román je o ženským pohledu na přátelství, o jejích potížích, ale taky o vzájemný podpoře, o sociálních rozdílech, o snaze vyhrabat se z chudoby a o mezilidskejch vztazích, který byly pro uzavřenou neapolskou čtvrť důležitější, než bysme asi řekli.
Příběh sice vypráví 66letá Elena, která vzpomíná na první roky s Lilou, ale dokáže se na svět dívat očima dívčíma. Trochu naivníma a nedospělýma. Díky tomu jí nedochází to, co čtenář vidí na první dobrou ve čtvrti vládne mafie a v sousedství bydlí její kápové. Rodina Solarových má dva syny, který se po čtvrti procházej jako pávi, ale vzpurná Lila, ani její kamarádi si nehodlají nechat poroučet. Jenomže ne všichni si za svým přesvědčením dokážou stát.
Geniální přítelkyně je první ze čtyř knih, který pokrejvaj celej společnej život obou dívek. Ve světě získala tahle série velký úspěchy, a to zaslouženě. Je to hodně zábavný čtení, který získává na zajímavosti hlavně díky ženskýmu naprosto otevřenýmu vidění světa. Zajímavosti přidává samozřejmě i fakt, že Elena Ferrante je pseudonym, takže ani nevíme, jestli knihy napsala žena, nebo muž. Ale já mám docela jasno.
Moc se mi líbilo, jak je to napsané. Krásně to vystihuje atmosféru prostředí, myšlení a chování lidí, výborně jsou naznačené i pocity vypravěčky. Příběh krásně plyne a čte se to lehce a rychle, drží to dobré tempo. Kniha přináší mistrný vhled do dění v chudé čtvrti, do životů lidí, do jejich vztahů a jejich interakcí. Na druhou stranu, mne to nevzalo tak, že bych chtěl v sérii pokračovat. Částečně to možná může být tím, že jsem mužský čtenář. Spíše si ale myslím, že je to tím, že postav je opravdu hodně a autorka se snaží věnovat všem docela do hloubky a příběh je tím pádem tak zaplněný, že je až nepřehledný. Postrádal jsem tam nějakou silnou nit, která by se vinula příběhem a držela by mne u celé série. Přátelství dvou hrdinek se ztrácí ve velkém množství bočních zápletek a popisů. Samozřejmě jsem zvědavý, jak osudy hlavních postav budou pokračovat, ale ne tolik, abych pokračoval. Kniha je dobrá a líbí se mnoha čtenářům po zásluze.
Viděla jsem seriál asi před 3 roky. Myslím, že jinak bych to asi vzdala, motají se mi i tak některé postavy dohromady. Sáhla jsem po knižní verzi s tím, jestli najdu něco víc mezi řádky, co v seriálu nebylo. Knížka mě opravdu vtahla do děje. Najednou jsem se ocitla ve čtvrti s Lenu a Lilou. Moc mě příběh baví. Jak tu někdo píše je to povrchní, já za tím vidím víc. Cítím, že každá v sobě máme asi trochu každé z nich a že i v životě máme vedle sebe nějakou tu Lilu, se kterou chceme z nějakého nejasného důvodu držet krok. Myslím si, že v určité obyčejnosti tohoto příběhu je jeho neobyčejnost.
Tohle je úplná pecka! Dávám 5 hvězdiček bez jediné výtky. Vykreslení života v 50. letech v chudší čtvrti v italské Neapoli. Přátelství, přetahování, pletichaření, nadbíhání, hrdost, soupeření. Od první stránky jsem byla vtažená do děje a barvitě si představovala všechny postavy.
Sledujeme vznik a dynamiku zajímavého přátelství dvou hrdinek Liny a Eleny v době jejich dětství a dospívání, jejich rodiny, sousedy a dramatický mikrokosmos jejich čtvrti, kde každý musí nějakým způsobem taktizovat, aby si zachránil krk.
Styl psaní tajemné Ferrante mi hodně sedl, popisy, jazyk a abych to zkrátila, prostě všechno :-)
Tak něco takhle divného jsem dlouho nečetla. Myslím knihu s takovým množstvím nesympatických postav, kde jsem se ani s jednou nemohla ztotožnit. Všechny vztahy patologické. Absence citů. Celé to na mě dělá dojem, že pseudonym Elena Ferrante používá muž. Prostě převlékl dva malé kluky do holčičích šatiček, auta vyměnil za panenky, a psal. Takhle si totiž holky nehrajou. Tohle je o poméřování pinďourů, to mi nikdo nevymluví. Nejhorší a nejzdlouhavější část byla s odpalováním rachejtlí…nedokážú si představit, že by se v tom takhle patlala ženská. Dále popisy “krás a nedostatků” hlavních představitelek - absolutně neženské. Moc divná kniha. Pro mě je důvod ten, který jsem popsala. Do dalších dílů nejdu, brrr. Nelíbilo.
Četla jsem na doporučení a asi jsem si, bohužel, udělala předem mylnou představu. Bylo to něco jiného, než jsem čekala, nicméně tento první díl jsem zhltla a mohu doporučit jako velmi umně napsaný příběh. Líbilo se mi vykreslení reálií Neapole a Itálie té doby. Postav je tam pro mne tak akorát, abych si je ještě nepletla. Začala jsem číst i druhý díl, ale odložila jsem to, protože charakterové rysy hrdinek jsem čím dál častěji nedokázala pochopit.
Další z mých velkých knižních restů pokořen. Na Geniální přítelkyni jsem slyšela tolik chvály, že jsem ji prostě nemohla minout. Po jejím dočtení jsem zůstala trochu v rozpacích. Krásný příběh, to ano, ale čekala jsem pořád na nějaký ten moment, který mě nadchne, šokuje, překvapí… Až s odstupem jsem si začala uvědomovat opravdové kvality knížky. Cílem příběhu není dodat čtenáři napínavý příběh plný zápletek a rozuzlení; cílem je ukázat lásku mezi dvěma kamarádkami, která ne vždy je na první pohled zřejmá. Často ji doprovází závist, zloba, snaha překonat tu druhou, být lepší v tom, v čem ta druhá vyniká - a je to tak v pořádku.
Geniální přítelkyně bravurně vykresluje pocity a emoce mezi dvěma kamarádkami, Elenou a Lilou, jejichž přátelství obsahuje vše: vášeň, radost, závist, důvěru, lásku, a to vše odehrávající se v kulisách Neapole 50. let minulého století.
Pokud jste někdy zažili takové přátelství, jednoznačně se v knize najdete.
Příběh se mi moc líbil a jednoznačně se pustím i do dalších dílů :)
Dávám nakonec 4/5 kvůli těm prvotním rozpakům - uvidíme, zda už na další díly budu naladěna lépe :)
Tak to bylo velmi podivné přátelství. Lila se chovala příšerně, vůbec jsem jí nerozuměla. Ani se nedivím, že letěla oknem. Celá kniha je velmi zdlouhavá, celkově mě zklamala, do dalších dílů se pouštět nebudu.
[audiokniha]
Mám stejný pohled jako padola hanaol nebo niki-chan.
Patologické přátelství. Nebavilo mě autorčino pitvání a hňahňání se ve vnitřních světech a motivacích postav. Popis neapolské periferie bylo jediné, co mi přišlo na příběhu geniální. Avšak k udržení mého zájmu to nestačilo. A to i přesto, že vše velmi dobře načetla Zuzana Slavíková.
Snad až jednou zase nebudu mít co poslouchat - ovšem toto není fajn ani na usínání. Leda na těžké sny :o)
3/2
Dost dobré, téma knihy mě velmi oslovilo! Hrdinka, inteligentní a pilná dívka, úspěšná ve školách, přesto téměř nemá šanci vymanit se ze vzorců a prostředí, v němž vyrůstá: ze světa společenské spodiny, "plebsu". Nemá kde vzít vzor, a tak se upíná ke kamarádce, své vrstevnici. A ta, ač mimořádná v mnoha ohledech, ale nemá to štěstí, že by mohla také studovat, do toho padá v přímém přenosu. Do čeho? Do strnulé, uzavřené a nenávistné společnosti, kde nade vše je rodinná čest, kde se úspěch poměřuje velikostí živnosti, kde se sebemenší konflikt řeší pěstmi, kde život žen ovládají machisté, otcové a bratři. Míval jsem nostalgii po dobách, kdy byl svět uspořádán "klasicky", ale pokud to vypadalo takhle, tak jsem rád, že mě to nepotkalo.
Dále moc oceňuju věrohodné zachycení myšlení dětí, to magično a dětské omyly - třeba to, jak Lenú vycítí fluidum dona Achilla, kterým je prostoupena jejich čtvrť, nebo že šmelina = brašna dona Achilla;-), a svět dospívajících, kteří řeší kdo s kým, co si vzít na sebe, kam jít tancovat, a do toho na pozadí běží starosti se školou... Chvílemi mě to věčné hrabání se v citech a vztazích otravovalo, než jsem si uvědomil, že jsem v patnácti fungoval úplně stejně;-)
Co bych vytkl: strašně moc jmen a postav, pro mě bez tváří. Kluci jménem Rino, Gino, Pino, Nino - nikdo po mě nemůže chtít, abych se v tomhle vyznal;-) A pak to přece jen bylo dost ukecané, a posledních X stránek, kdy se pořád jen řeší příprava svatby, mě dorazily tak, že po dalších dílech knihy spíš nesáhnu.
Náhled na dospívání dvou nejlepších kamarádek, do jehož čtení jsem se zpočátku nemohla začíst, ale postupně mě život v neapolské periferii vtáhl do děje a už se moc těším na další díl.
V mnohých situacích se člověk najde, ukazuje to jak pěkné chvíle, tak i momenty překvapení a zjištění, že někdy i zdánlivým přátelům se nedá věřit. Prostě láska, zrada, nenávist, radost a smích, mělo to všechno.
Ačkoliv jsem se na prvních stránkách musela do čtení stále nutit, postavy mi přišly hloupé a nereálné, svět o němž vyprávěly na hony vzdálený, nakonec jsem knize přece jen propadla. Po oproštění se od počáteční nevole jsem si začala všímat krásy tvůrčího textu i umění popisu a vystižení vztahů, psychologických stránek postav a dočista jsem se zamilovala. Další díly čekají a já se nemůžu dočkat, jak se bude příběh dále vyvíjet.
Kedysi dávno som počula úryvok z tejto knihy na Noci literatúry v BA a hneď som si ju musela kúpiť aj s ďalšími pokračovaniami. No keďže knihy ešte nevyšli všetky, vždy som ich čítanie odložila na leto, na prázdniny, na vianoce, na potom. A asi som aj dobre urobila. Musela som dozrieť na túto náročnú knihu, ktorá nemá taký náročný dej a číta sa ľahko, ale medzi riadkami sú silné emócie a pre mňa veľmi nepochopiteľné pristeľstvo s vzťahy. Neapol, chudobná štvrť, detstvo, pravidlá a kolobeh života, fikcia dievčat a realita biedy. Toto všetko vo Ferrante nájdete a ja som sa do nej zamilovala.
Celá kniha byla taková divná. Příběh byl zajímavý a četl se sám. Ale styl mi přišel nemastný neslaný, postavy by občas měly navštívit nemocnici s bílými pokoji a jestli tohle měl být příklad přátelství, tak to bych radši byla sama...
Pro mě zvláštní kniha. Na jednu stranu se hezky četla, na druhou stranu mi místy přišla rozvleklá. Pokud se dá tomu vztahu mezi dívkami říkat přátelství, pak já bych tedy v takovém přátelství být nechtěla.
(SPOILER)
Nádherné, sluníčkové ráno... Citace: "Přítel je ten, kdo zná melodii tvého srdce, kterou přezpívá , když ji zapomeneš " Albert Einstein
Jakpak je v neapolské periférii? Jako kdekoli na světě, mám-li přítelkyni - přítele. Před očima mi poskakují prožitky kamarádek a ty zpřítomňují mé vlastní ...
Geniální v tomto příběhu je autorka. S láskou a pochopením nastavuje zrcadlo: podívej člověče, tohle jsi ty... Vidím nejen slabosti, pochybení, bolesti, starosti, ale i obdiv, důvěru a víru..., to je odrazem skutečnosti.
Během čtení jsem v duchu polemizovala s názvem. „Geniální přítelkyně“ – ne. Geniální není ani Elena, ani Lila. „Zvláštní kamarádka“ – možná. Připomínalo mi to rané romány Maria Puza, kde nešlo jen o příběh jedné nebo několika hlavních postav, ale celého jejich malého světa. V tomto případě jde o část neapolské čtvrti se spoustou malých lidí. A jako je jednooký mezi slepými králem, Elena a Lila mezi nimi vynikají. Ne genialitou, ale odlišností. Zpočátku jsem byla nadšená a kniha mě docela pohltila, u dalšího dílu jsem ale už nepolemizovala s názvem, ale s dějem, který začal být úmorný. Jakkoli je Ferrante obratná vypravěčka, když vám jsou všechny postavy nesympatické, po čase s nimi přestanete chtít trávit čas, natož 400 stránek. Druhý díl jsem po dvou třetinách odložila (i když kapitoly, kde nevystupuje Nino a jeho monumentální ego nebyly zlé).
Štítky knihy
přátelství italská literatura chudoba, bída osudy žen Neapol ságy kamarádky zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
| 2016 |  Geniální přítelkyně |
| 2017 | Příběh nového jména |
| 2017 | Příběh těch, co odcházejí, a těch, kteří zůstanou |
| 2020 |  Prolhaný život dospělých |
| 2018 | Tíživá láska |
Kniha Geniální přítelkyně je v
| Právě čtených | 57x |
| Přečtených | 2 708x |
| Čtenářské výzvě | 505x |
| Doporučených | 185x |
| Knihotéce | 553x |
| Chystám se číst | 1 188x |
| Chci si koupit | 201x |
| dalších seznamech | 12x |