Prolhaný život dospělých

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

„Dva roky předtím, než otec odešel z domova, řekl mojí matce, že jsem strašně ošklivá,“ zahajuje své vyprávění dospívající Giovanna, hlavní hrdinka nového románu Eleny Ferrante. Světoznámá autorka ságy Geniální přítelkyně přichází s dalším podmanivým příběhem o cestě z dětství do dospělosti, v němž zpochybňuje mýtus šťastné rodiny. Giovanna vzpomíná, jaký zničující vliv na ni měla otcova slova, jež zaslechla ve dvanácti letech. Své rodiče, vzdělané učitele pohybující se v intelektuálních kruzích, zdánlivě neporazitelné a milující, začne vnímat jinak. Když se ptá, proč se nikdy nesetkala s rodinou svého otce, setkává se se lží, přetvářkou a spletitými rodinnými vztahy. Klíčovou v jejím odcizení se stává teta Vittoria, otcova sestra, kterou kdysi „odříznul“. Ferrante zůstává i v tomto románu věrna Neapoli, tentokrát je to Neapol 90. let minulého století. Giovanna se zmítá mezi dvojí tváří města – bohatou s maskou kultivovanosti a chudou, divokou a vulgární. Kde najde spásu? Italské vydání Prolhaného života dospělých doma vzbudilo senzaci. Kniha vychází v 25 zemích, Netflix a produkční společnost Fandango podle ní chystají seriál....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/441853/big_prolhany-zivot-dospelych-c45-441853.jpg 3.9267
Žánr:
Literatura světová, Romány

Vydáno: , Prostor
Originální název:

La vita bugiarda degli adulti, 2019


více info...
Nahrávám...

Komentáře (62)

Kniha Prolhaný život dospělých

HaHa11
20. října

Velmi italsky emocionální, barvité, otevřené a popisné. Zachycení několika let na pomezí dětství a dospělosti mělo své kouzlo, některé pasáže mi ovšem přišly až příliš dlouhé, únavné, a má čtenářská pozornost opadala. Srovnávat s Geniální přítelkyní nebudu; té velmi pomohlo převedení do filmové podoby, a vlastně podobný potenciál by mohl mít i tento, byť o poznání komornější, příběh.

kika 13
30. září

Tak knížka mě nenadchla.Celou dobu jsem čekala, že vše bude jinak.


meluzena
22. srpna

Autorka umí psát velmi čtivě, což dokazuje i v téhle knížce. Skvěle vystihuje italské prostředí, rozdíly mezi horní a spodní společenskou vrstvou, úskalí rozhádaného příbuzenstva a samozřejmě problémy dospívání, protože hlavní hrdinku sledujeme od jejích 12 do 16 let. Vypadá to na skvělou knihu pro dívky, ale i jejich rodiče. Jenže...
Hrdinka, která si nevěří, ačkoli ji její okolí oceňuje, je jak přes kopírák ze série Geniální přítelkyně, a hlavně: nemyslím si, že patnáctiletá Giovanna je schopna svoje tápání komentovat s nadhledem zkušeného psychologa, takže s přibývajícími stránkami román působí spíš jako hodně dobře napsaná sebevzdělávací literatura pro dospívající dívky. A ten konec... Škoda.
---
„Svou švagrovou nesnášela stejně jako pavouka lezoucího po holé noze.“
---
„Proč je na mě naštvaná?“
„Protože je na hlavu, byla vždycky na hlavu a všem nám zničila život.“

myšpa
18. srpna

Dočetla jsem to jen ze zvědavosti, jak to dopadne.... celkově zklamání.

Lauralex
08. srpna

Mé první setkání s Ferrante a nemohu si stěžovat. Hned od začátku jsem pociťovala odlišný a nezvyklý styl, který na mě působil během celého příběhu, ale byla to pro mě zajímavá a příjemná zkušenost v oblasti italské literatury. Je to zase úplně jiná mentalita, ale o nic méně zajímavá. Nevím, jestli je to tím, že jsem od autorky nic jiného nečetla a z italské literatury také ne, každopádně tohle byl pro mě sice zvláštní, ale příjemně strávený čas.

Je pravda, že od knihy jsem čekala absolutně něco jiného, ale ani to, čeho se mi dostalo, mě nezklamalo, nebylo to vůbec špatné. Chvíli mi trvalo, než jsem si v tom našla to svoje, avšak začetla jsem se hned od začátku. Možná to bylo tou novou zkušeností a zvědavostí, ale vtáhlo mě to do děje. Není to ten příběh, do kterého se celí ponoříte, obalí vás všemi těmi efekty nebo sladkými slovy, ani si k němu nevytvoříte takový ten osobní vztah, vlastně to působí tak trochu cize, odtažitě, člověk k tomu úplně nepřilnul, přesto je v něm ale něco, díky čemu si ho užijete a oblíbíte. Plynulo to pro mě lehce, bez nějakých extra zvratů, několik věcí jsem i odhadla dopředu, takže mě to ničím nepřekvapilo, nicméně i tak to bylo dobré a působivé čtení na pár odpoledne, které mě v mysli přeneslo do slunné Itálie.

Ať už je Elena Ferrante kdokoliv, píše jasně a stručně, žádná fantastická omáčka kolem, a mně se to tak vlastně líbilo, protože to tomu dodalo přesně tu jedinečnou italskou literární atmosféru, která mě zaujala a kterou budu mít ještě chvíli v mysli.

magnolia
23. června

Moje první E.F. a dobré to bylo, přes počáteční zvykání i nutkání odložit knihu nedočtenou. Je to působivé vyprávění hlavní hrdinky, která vzpomíná na svoje dospívání a rodinné i jiné vztahy. Giovanna je inteligentní pozorovatelka, zraněná, chybující, odhodlaná i provokující. Její myšlenky se nám tu odkrývají a jako u každého (nejen dospívajícího) jsou všelijaké. Zklamání z nejbližších a nalézání sebe sama. Manipulace a lhaní. Některé věty a úvahy jsou úžasně napsané, jednoduše a přesně. Trochu problém jsem měla s věkem Giovanny, připadala mi svým vyjadřováním starší a (jak už někdo napsal v komentářích) také doba mě pořád "házela" hlouběji do 20.století. Je to zajímavý psychologický román z Neapole pro dcery, matky i otce.

Susan94
08. června

Dospívání je velmi složité období, které autorka celkem dobře vystihla. V knize byly pasáže, které byly zajímavé a čtivé, jiné zase nudné a opakující se. Rozhodně jsem se ztotožňovala s některými úryvky v knize.

Evina74
27. května

Tak přečtení této knihy mě trvalo déle, než přečtení 3x tak obsáhlejších. Asi nerozumím italské mentalitě. Jsem schopná se vžít do pocitů inteligentní -náctileté dívky, ale jak zpracovat chování a jednání její tety Vittorie? To pro mě, bohužel, pochopitelné nebylo, proto jsem knihu stále odkládala. A pranic nepomohlo, že kniha byla pěkně napsaná. Kdybych nevěděla, že mi bude vrtat hlavou, jak příběh dopadl, ani bych ji nedočetla.

1