Prolhaný život dospělých

Prolhaný život dospělých https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/441853/bmid_prolhany-zivot-dospelych-c45-441853.jpg 4 434 97

„Dva roky předtím, než otec odešel z domova, řekl mojí matce, že jsem strašně ošklivá,“ zahajuje své vyprávění dospívající Giovanna, hlavní hrdinka nového románu Eleny Ferrante. Světoznámá autorka ságy Geniální přítelkyně přichází s dalším podmanivým příběhem o cestě z dětství do dospělosti, v němž zpochybňuje mýtus šťastné rodiny. Giovanna vzpomíná, jaký zničující vliv na ni měla otcova slova, jež zaslechla ve dvanácti letech. Své rodiče, vzdělané učitele pohybující se v intelektuálních kruzích, zdánlivě neporazitelné a milující, začne vnímat jinak. Když se ptá, proč se nikdy nesetkala s rodinou svého otce, setkává se se lží, přetvářkou a spletitými rodinnými vztahy. Klíčovou v jejím odcizení se stává teta Vittoria, otcova sestra, kterou kdysi „odříznul“. Ferrante zůstává i v tomto románu věrna Neapoli, tentokrát je to Neapol 90. let minulého století. Giovanna se zmítá mezi dvojí tváří města – bohatou s maskou kultivovanosti a chudou, divokou a vulgární. Kde najde spásu? Italské vydání Prolhaného života dospělých doma vzbudilo senzaci. Kniha vychází v 25 zemích, Netflix a produkční společnost Fandango podle ní chystají seriál.... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: , Prostor
Originální název:

La vita bugiarda degli adulti , 2019


více info...

Přidat komentář

memphisz
28.10.2020 4 z 5

Čtivý román o dospívání dívky v Neapoli, která zápolí se svou pubertou a pokrytectvím dospělých. Dobře popsaný je zejména její přerod z tatínkovy hodné holčičky v rebelujíci skoro dospělou. A pěkně zakomponovaný střet kultur intelektuální vyšší třídy s prostou, ale lidsky přímočarou nižší třídou. Stojí za přečtení, i přesto, že místy je to roztahané, opakující se a občas ty dialogy nezní moc jako z úst puberťaček.

KláraH.
25.10.2020 5 z 5

Působivý vhled do let, do kterých brzy půjdou moje děti a které jsem ráda, že je mám nenavratně za sebou. Mindrák stíhá mindrák a "děvče, život je jiný, než sis myslela, zařiď se podle toho". Četla jsem až voyersky, leckdy se studem a nemohla přestat. Byla jsem na jednu stranu ráda, že kniha skončila (stejně jako puberta) a na druhou stranu vyhlížím pokračování. Inu, ze života...


petrarka72
23.10.2020 4 z 5

Poutavé, na střídačku úsměvné a silné, bez růžových brýlí typu "jak bylo to mládí krásné". Otevírání se světu a jeho realitě pohledem patnácti až šestnáctileté Giovanny, rozpad jistot při rozchodu rodičů, setkání se sociálně nevyhovujícími kořeny a přes tetu Vittorii pohled do tváře možné vlastní budoucnosti, masturbace a snění o lásce, temperamentní konfrontace s "prolhanými" rodiči a jejich přáteli, upínání se k autoritám jiného druhu - těm intelektuálně zdatným a hlavně mužským při hledání směru, hormonální bouře a emocionální zmatky, proměny kamarádek v přítelkyně či sokyně a poznávání chlapců, deziluze a prodírání se k vědomí vlastní ceny... Nenápadně dramatické, nevtíravě napínavé. Patřím k těm, kdo Geniální přítelkyni odložili v polovině - ale tohle jsem si užila.

hs777
21.10.2020 5 z 5

Elena Ferrante je geniální vypravěčka. Její knihy nejsou našlapané dějem, ale rozvláčnými popisy, intimními pocity a úžasnou atmosférou italské Neapole. Giovanna - dospívající dívka - opouští dětství, přechází do světa dospělých, ztrácí iluze, přitom i sebe a nachází spoustu otázek. Ferrante toto těžké období vylíčila mistrně a působivě. Oproti tetralogii je čtení jednodušší, časový úsek mnohem kratší a postav podstatně méně, proto doporučuji těm, kterým s Geniální přítelkyní chyběla trpělivost.

PetK
20.10.2020 3 z 5

Po geniální Geniální přítelkyni jsem zažila poměrně hořké dvojí zklamání u Tíživé lásky a Dnů opuštění. Když jsem na ČRO našla audio Prolhaného života, neodolala jsem dát Ferrante ještě jednu šanci. Ze začátku mě to hodně bavilo, možná tím, že se jednalo o příběh 14leté holky, připomínalo mi to víc Přítelkyni a její atmosféru. Zvládla jsem za jeden den první polovinu a pak jsem byla nucená dát si pauzu (karanténa, domácí výuka a podobné radosti). Možná to byl důvod, proč mě druhá půlka už tak nechytla, možná jsem ztratila tah příběhu, nevím. Nicméně Prolhaný život ve mně vzbudil lehkou naději, že Ferrante ještě někdy přijde s něčím, co by se mohlo blížit Přítelkyni.

gbrgbr
14.10.2020 5 z 5

Excelentní. Ferrante jde do hloubky. Mistrně popsané dospívání.

intelektuálka
14.10.2020 4 z 5

Já nevím - prostě mám s Elenou Ferrante problém - my si nerozumíme ....

Její dvojí tvář Neapole je plastická, ale její postavy - i když propracované do detailu - mne neoslovují - je v nich málo pozitivních emocí....

Každý z nás se v dospívání dostal k okamžiku, kdy jsme začali svět chápat reálněji, bez růžových brýlí - ale něco pěkného snad zůstalo ....

Mnohem více mi sedí italské mládí v podání Paola Giordana ....

hanavka
11.10.2020 4 z 5

Tohle je příběh temný od první do poslední stránky. Zloba, strach, nenávist, liknavost, hrubost, nevěra, osamělost, fyzično jako prostředek vzteku nebo zjištnosti... Jako moje první kniha od Ferrante opravdu silný zážitek.

Mi--LADA
09.10.2020 5 z 5

Velice přesvědčivé, podmanivé, super. Poslouchám teď četbu na pokračování, předčítá Tereza Hofová a její přednes se k myšlenkám vypravěčky dobře hodí. Koukám, že se chystá i seriál, takže se pustím ze zvědavosti i do něho, i když pochybuju, že bude umět zasáhnout jako text. Ferrante psát umí, o tom žádná!

Imor
08.10.2020 5 z 5

Opět další perla nalezená mezi nově vydanými knihami.

Weruschka
03.10.2020 3 z 5

Genialni pritelkyne patri mezi moje oblibene ale tenhle roman me moc nebavil..kniha vlastne ani nijak nekonci, takze tusim ze bude pokracovani.

palka452
29.09.2020 5 z 5

Neskutečně propracované

Felidae
28.09.2020 5 z 5

Komu se líbila Geniální přítelkyně, bude nadšen. Rodinné vztahy, Neapol a.... zkrátka vše, co na knihách E. Ferrante obdivujeme a milujeme.

lencin
23.09.2020 5 z 5

Výborné. Silně temné, ale to k období dospívání vlastně patří. Ztráta iluzí o dokonalém světě dokonalých dospělých.
Ferrante umí psát a její knihy mají neuvěřitelnou hloubku.

čika
23.09.2020 4 z 5

Tiez ocakavam pokracovanie, ale ktovie, aj toto bolo svojim sposobom uzavretie....Cela kniha je akoby nervozna, co vsak velmi dobre vystihuje obdobie dospievania, ktore popisuje. Motivy, ktore od Ferrante uz pozname, mna tu az tak neoslovili, dodam vsak, ze som knihu zacala citat po (opatovnom) docitani neapolskej sagy.

zuzulique
16.09.2020 4 z 5

Nová Ferrante je vždy udalosť! Musím povedať, že táto ma neohúrila tak ako pred pár rokmi Neapolská sága, kvôli ktorej som nemohla spávať a potom som musela čakať neskutočne dlho na ďalšie časti, no keby som ju čítala ako prvú, určite by som chcela od autorky čítať ešte niečo iné. Pevne verím, že Klamársky život dospelých (btw ten český názov Prolhaný život dospělých je skvostný) bude mať minimálne jedno pokračovanie, lebo ten záver zostal veľmi otvorený a ako čitateľa ma naštval ;)
Príbeh Giovanny o jej dospievaní, o veciach, slovách, ľuďoch a činoch, ktoré nás ovplyvnia na celý život a zanechajú nezmazateľné stopy, hlavne tie, ktoré by sme z mysle najradšej odstránili navždy. Ferrante opäť vytvorila román plný nesympatických postáv, čo sa mi v jej prípade ráta, nepotrebuje sa zapáčiť týmto prvoplánovým spôsobom a jej rukopis zostáva čitateľný a zjavný.

adorjas
08.09.2020 4 z 5

Oscilujem medzi 3 a 4*. Ferrantu pokladám za jednu zo svojich obľúbených súčasných autoriek. Ale tu som sa na knihu nemohla plne naladiť. Asi mi vadil ten temný podtón, zloba, ktorá presvitala zo stránok. Postavy konajú zištne, sú nedobroprajné a celé je to vykreslené na pozadí, kde dievča sa mení v mladú ženu. Ferrante žiaru reflektorov mieri práve na tieto ľudské vlastnosti, ktoré poukazujú na pokrytectvo, zastieranie, klamanie.

Kniha mi zo začiatku veľmi pripomínala rozprávku o Šípkovej Ruženke, kde pomyselný tŕň predstavuje náramok a zlú kmotru zase teta Vittoria. Potom mi tento príbeh postupne zmizne (a je pravda, že v druhej polovici knihy Vittoria ustupuje do pozadia) a prichádza postava Roberta, ktorá je zo začiatku postava dobra a Giovanna predstavuje postavu zla.

Ferrante sa hraje s náznakmi, hľadáte skryté významy a náznaky. Veľa čitateľov sa sťažovalo na rázny koniec, ktorý ich neuspokojil a očakávajú pokračovanie. Avšak, podobne uťatý koniec bol v jej knihe Temná dcéra, kde hlavná postava profesorky na konci knihy nasadla tiež do auta a utiekla...

A ešte veta z knihy, ktorá mi úplne charakterizuje toto dielo: "Láska je matná ako okenné sklá na záchodoch."