Kopta komentáře u knih
Audio ČRo: Krásný náhled do života výjimečné ženy. Jednohubkově.
Trochu utahanější, ale stále dobré. Jen mě irituje to české přechýlení s Bóďou atd.
Kupodivu i když jsem nevěděl, o jaké důvěrnosti vlastně šlo, tak jsem knihu lehce a s nadšením rád přečetl.
Další šance a je jasné, kam to vede. Celkově vzato je to pomalé. Ten styl mi nesedí.
Audio ČRo: Nejzvláštnější, ale asi i jedna z nejzajímavějších knih. Point na vybírání a přesto v jakési nejistotě. Jednoznačně znepokojující, ale silné dílo, které po letech jsem schopen nějak docenit i v kontextu kdysi viděného filmu.
Audio ČRo: Je hezké vidět pod pokličku, ale je fakt, že nešlo o nic extra zajímavého. Život to byl houpačka, ale hlavně ve stylu, že se to neustále vracelo zpátky jako kyvadlo. Život paní P. byl v něčem stejná smyčka. Nejvíce rozdílná je část z války a z manželství. Nijak zvlášť přelomové.
Na můj vkus trochu nečekaně uspěchané. Hill se s tím nepáře a věc na několik dílů dává hned do jednoho. Za mě trochu moc, ale jinak nečekaně dynamické. Kresba nijak originální, ale jeho využití i se stylem dodává všemu super využití. Komiks má něco, co seriál nemůže přenést. Takže jednoznačně úspěch.
Občas se prostě šlápne vedle. Tady mi to tak přišlo až moc. Kresba monotónní, která zde už byla bambilionkrát, příběh dost zmatečný, skákající mezi linkou historicky známou a tou další smyšlenou, která ale moc neví, co se sebou. Po dlouhé době úkaz, že i komiks může být průser.
Audio ČRo: Čekal jsem cestopis. Dostal jsem neuvěřitelně vyhrocené a strhující drama v exotické krajině. Orwell zde prokazuje svůj umělecký um, který je ve stínu známějších, ale skoro méně záživných děl. Příjemný poslech zajímavé práce.
Trochu mi to připomnělo Arillu. Bohužel i tím otiskem. Kniha mi nedala žádný výjimečný příběh nebo zajímavé případy něčeho. Může být hezké, ale pro mě ne dostatečně oslovující.
Audio ČRo: Musím říct, že tady jsem na vážkách. Záležitost, která se vyvíjela jinak než jsem čekal. To by nebyl takový problém jako to, že jsem mnohdy balancoval v tom, že mě to bavilo a nebo to bylo na pomezí. Toto je přesně ten případ, kdy to audio zachránilo. Pokud bych toto četl, asi bych dlouho nevydržel. Ale v tomto zážitku to nakonec byla záživná jízda.
Audio ČRo: Příjemná bláznivina. Ne nijak převratná, ne nijak příšerná.
Asi chápu smysl, ale strašně mi nesedl styl vyprávění. Chápu přínosnost a to, že dílo je nějak v tendenci posouvat něco někam dál (doplňte si, co chcete), ale osobně mi nesedí samotný styl.
Negativní reklama, taky reklama. Je fakt, že takovéto díla se čtou od ní dobře. Autorka má smysl pro text. Asi chápu i negativní ohlasy na nějaké způsoby vyprávění a to, že dílo nemá moc naději v textu, ale na druhou stranu je napsáno silně a čtivě. A život není vždy pohádka a kniha asi ne vždy musí mít echt poselství, aby kritici byli spokojení. To už je samozřejmě pak otázka s kauzou ToyBox. Osobně to vnímám, že pokud došlo k této divné inspiraci, tak je to politováníhodné a dost špatně ošéfované s komunikací. Pokud hodnotím dílo bez ohledu na okolní svět, tak povedené. S ohledem na okolní svět je to dost smutné.
Audio ČRo: První seznámení s Mornštajnovou v celku dobrá. Opět retrospektiva na minulé časy, ale v audiu se to dá hezky spolknout už. Ten um tam je. Jasně, ne vždy záživné, ale v závěru docela silné.
Pokud by se zdálo, že kniha bude nezáživná a o ničem, tak chyba lávky. Na konec i já jsem si to dokázal užít. I když nějaké otázky jsem s láskou přeskočil. Tohle je přeci jen docela vděčný žánr, jelikož udělat rozhovor není určitě lehké, ale když nějaký vznikne, je málo těch, co by byly špatné.
Po dlouhé době věc, které jsem dal druhou šanci. Už jsem v knize ztrácel tempo a pak se to začalo lámat a opět jsem si v tom něco našel. Na jednu stranu boj, ale mnoho motivů hezkých a čtivých. Soukupová si mě tak dokázala získat do budoucna, i když zde to občas byla drhnota.
Tarantino tímto prokazuje, že je svižný a dynamický vypravěč. Jeho počin prohlubuje svět, který si vytvořil. A dělá to i v celku dobrým způsobem. Je fakt, že pro něj typické skoky v ději jsou zde však docela po čase chaotické a už to někdy tahá za vlasy. Po čase se člověk i ztratí a musí se hledat. Za mě pak kniha ztrácí tempo. Quentin se ani v literatuře neztratí, ale myslím, že až předloží něco originálnějšího a ucelenějšího, bude to lepší celkově.
Absolutní klasika. Humor mi přesně sedí a je zcela trefený na mě. Je fakt, že občas už trochu na sílu, ale hodně minimálně. Za mě úžas a kniha, která pro mě konečně měla po dlouhé době tempo a výdrž.