Důvěrnosti

1 22. února

Minulosti člověk neuteče a občas ani hluboce zasunuté a jednou pro vždy uzavřené záležitosti nekončí.
Tkaničky mě zasáhly více, ale i druhá kniha z Citové trilogie stojí za přečtení. Jsem zvědavá na trojku.

19 17. února

Spolu s Tkaničkami je součástí série nazvané Citové trilogie a je to znát. Neobvyklý příběh celoživotního zvláštního vztahu středoškolského profesora a jeho studentky je stejně intimní, emočně nabitý a pro mne znamenal příjemný čtenářský zážitek.

3 15. února

Důvěrnosti jsou krátká řekla bych novelka o 140 stranách, která spíše než o ději je o pocitech. Kniha je vyprávěna nejprve Pietrem a později také Teresou. Bohužel, ačkoliv byla kniha krátká, moc mě neoslovila až místy mě nudila. Celý nápad sdíleného tajemství mi přišel zajímavý, ale jaksi nedotažený. Autor dal více do květnatého jazyka a popisů pocitů než do samotného děje jako takového. V knize jsem si zamilovala několik citátů.
I přesto, že sama nejsem z knihy nadšená věřím, že si najde své čtenáře. Je to kniha pro náročné čtenáře, které zajímají právě pocitové hloubky a myšlenky.

2 14. února

Od autora jsem četla Tkaničky, které se mi moc líbily, a tak jsem se moc těšila na další jeho knihu. Bohužel pro mě byla první část dost dlouhá a trochu mě zklamalo, že jsem se o oné důvěrnosti nedozvěděla víc, stejně jako o Therese a Nadině pohledu. Nečetlo se to špatně, ale něco mi trochu chybělo.

2 31. ledna

Emočně silné čtení. Troufnu si říct, že ne pro každého. Do detailů vylíčené city a prožitky jednoho zdánlivě obyčejného italského soužití.

60 27. ledna

Od autora jsem četla již jeho předešlou knihu Tkaničky, která se mi líbila. Takže jsem doufala v podobný čtenářský zážitek i u Důvěrností. Ale bohužel se tak nestalo, ač mám pocit, že v hodnocení půjdu asi proti proudu.
Postavy mi nebyly příliš sympatické, nedokázala jsem si k nim vůbec najít cestu. Způsoby jejich chování a uvažování mi příliš k srdci nepřirostly. Ačkoliv myšlenka sdílení tak děsivých tajemství, že se lidé pak drží v šachu, mi přišla zajímavá a potenciálně jako slibný materiál, tak mi nevyhovovalo to zpracování. Většinu času jsem měla pocit, jako by autor planě moralizoval či se zabýval tlacháním o ničem. Možná se vyjadřuji příliš tvrdě, ale takový jsem z této knihy měla bohužel dojem.
Čím víc jsem se blížila ke konci, tím méně mne kniha bavila. A já tak čím dál víc cítila potřebu přeskakovat. Dočetla jsem knihu jen proto, že byla tak krátká. Být delší, asi ji odložím nedočtenou.
Kniha mi svým zpracováním bohužel nesedla a já cítím poněkud trpké zklamání. A hodně mne to mrzí.

5 30.12.2020

Nejvíce o sobě pochybují ti, kteří se snaží poctivě odvést co nejlepší práci. A mohou mít všelijaké důvody. Navíc to vypadá, že soužití je překážkou k upřímnosti a důvěře. V hlavní roli subjektivita, radost z bádání a žárlivost.
"To je ale nápaditá holka, škoda, že ji nedokážu snášet víc než hodinu."
"Školství...je nutno znovu promyslet tak, aby všem, úplně všem, a zejména vyučujícím, poskytlo nástroje, aby snili o vlastní výjimečnosti a ve vhodné chvíli se probudili a šli ji uskutečnit."