Nemáte šanci

kniha od:

Nahrávám...

Komentáře (3)

Kniha Nemáte šanci

OPAT223
25.06.2018

Paráda, pěkně napsané. Něco jako Démon alkohol.

Inozuka
02.01.2015

Jack Black byl lump, který převážnou část života strávil jako dobrodruh, tulák, podvodník, zloděj a závislák na opiu. Zároveň, ale byl člověkem ctícím svá vlastní vnitřní pravidla a ač byl na válečné stezce se společností, nedá se mu upřít jistá charakternost. Ostatně o tom svědčí i fakt, že na sklonku života, ve svých cca padesáti letech, když dostal šanci změnit dosavadní život, této možnosti využil a začal žít spořádaným životem. Právě v této době také napsal svůj jediný, autobiografický román Nemáte šanci. V něm líčí americké podsvětí přelomu 19. a 20. století, morálku tehdejší společnosti i vězeňský systém. Kniha je napsaná jednoduchým čtivým stylem, který vás ale pohltí a nejlákavější na Nemáte šanci je bezesporu fakt, že většina těch historek bude zřejmě i pravda. Black věrně popisuje celou škálu různých podvodníků, překupníku, zlodějů a zločinců. Zachycuje atmosféru opiových doupat, barů, zastaváren a vykřičených domů, stejně jako soudů, městských vězení i vězeňských komplexů jako San Quentin nebo Folsom. Poměrně detailně popisuje i své zlodějské metody a fígle a filozoficky se zamýšlí nad svým postavením ve společnosti i společností samotnou. Hodně zajímavé jsou jeho úvahy nad postatou vězeňského systému, který shledává jako naprosto špatný, utvrzující svými metodami (bičování, mučení, odpírání jídla a spánku) zločince spíš na jejich cestě, než aby je nějak napravoval. "Jediné, co mohu s jistotou říci, je, že laskavost plodí laskavost a krutost plodí krutost. Můžete si vybrat a sklidíte, co jste zaseli."
Osud Jacka Blacka není úplně jasný. Po napsání knihy se pokoušel prorazit v Holywoodu, ale nakonec skončil v chudobě, nicméně se ale pravděpodobně snažil dostát svému slibu, že již nebude krást. Předpokládá se, že v roce 1932 spáchal sebevraždu skokem do řeky Hudson.


davidus
26.03.2014

,,Poprvé jsem Nemáte šanci četl v roce 1926 ve vydání v červená kartonové vazbě. Otupělý a svázaný středostavovskými mravy panujícími v St. Louis jsem s úžasem nahlížel tímto okénkem do podsvětí plném zchátralých penzionů, kulečníkových heren, hampejzů a opiových doupat, lapáků, domovních zlodějů a tuláckých džunglí. Dozvěděl jsem se o rodině charakterních tulák a zlodějů - rodině Johnsonových, s etickým kodexem, který mi dával větší smysl než svévolná, pokrytecká pravidla, jež přijímali jako samozřejmě ,,správná´´ moji vrstevníci.´´ To je úvod z předmluvy W. S. Burroughse a já myslím, že to dobře vystihuje celou knihu. Lidi, kteří mají rádi knihy od Jacka Londona a Jacka Kerouaca, by si jí rozhodně neměli nechat ujít. Pokud jde o mě, dávám jí s klidným srdcem 5 hvězdiček.