Kopta komentáře u knih
Musím říct, že po devátém Hellboyovi se dostáváme do stejné atmosféry, ale trochu jiných vrstev a fungovalo to perfektně. Začal zde nový kosmos, který dával smysl a byl zábavný. Doufám, že Mignola zde nezanevře.
Po letech návrat k Hellboyovi. Z jedné stránky jako vždy zajímavé, ale bohužel jsem sáhl po díle, které mělo nejeden odkaz na starší kusy. To by ani nebyl takový problém jako absence vyvrcholení.
Natož, že se jedná o velkolepý debut s největším jménem, tak kniha má drive v tom, co bylo nejvíce navíc. Předmluva a doslov. Více než tři sta stránek je jakási faktická výplň, která však nemá nic moc společného se prožitkem než faktografickým výčtem, což je v něčem v pořádku, ale očekávání se mohou lišit.
Audio ČRo: Neuvěřitelný zážitek, který byl umocněn tím, že jsem od něj nic nečekal a s každým skvělým slovem Igora Bareše říznutý občasným Gottem si mě dílo získávalo. Občas kniha vazbila, když se věci opakovaly v rámci podobností příběhů, ale mám za to, že se vždy dílo dokázalo vrátit do dobrého drajvu. Za mě kromě knihy i zážitek.
Drží se nějaký standart. V něčem trochu jako stejné, zblázněné, ale s nějakým konceptem, ale uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál.
Audio: Češi rádi vytvářejí zcela satirické a bizarní světy a postavy. Švejk je celosvětový úkaz a podobný je Saturnin. U něj jsem měl zvláštní problém, že buď jsem se lámal smíchy a nebo jsem nevěděl o co kráčí. Občas byly momenty zcela úžasné a promyšlené a někdy zase táhnoucí se nic. I tak jde o zápis do dějin české literatury, ke kterému se jistě budu rád vracet.
Naprostý skok vedle bez narativu, bez ničeho. Bohužel Miller zde má menší ždímačku na peníze.
Je trochu smutné, že v Česku existují dvě knihy o Sinatrovi. Jedna je prakticky nedostupná a druhá se mi věnuje čistě heslovitě a z pohledu herectví. Zajímavé, ale v něčem docela jednoduché. Těžko si představit, že bych za toto dal nějaký ranec peněz, i když jsem fanoušek. Chápu princip takovýchto formátů, ale ve výsledku princip spočívá v tom, že kdyby něco napsal knihu o rohlíku, bylo by na každé stránce: "Je bílý." - "Je rohatý." - "Je moučný."
Audio ČRo: Zajímavý náhled do tehdejší doby, který umí být do dnes aktuální i s nějakými nečekaně feministickými výplody. Pak už je to trochu klišé, ale na druhou stranu zajímavý příspěvek, který je v celku okřídlený.
Audio ČRo: Málokdy se mi stane, že by začátek byl zajímavější než ten zbytek, celkově vzato taková zdlouhavá záležitost s pár světlými momenty, zajímavou atmosférou, ale strašně nevyužitým potenciálem. Přijde mi, že takovéto věci, na hraně fantasy a tajemna u nás se moc neumějí psát. Časem to snad bude lepší.
Za dlouhou dobu krimi, které se dalo číst. Od koho jiného než zřejmě krále krimi. Velice poutavé a zajímavé. Postupně sice drive skomíral, ale zvrat přišel právě včas. Nemohu se ve výsledku zlobit. Skvělé dílo.
Audio ČRo: Bohužel toto dílo šlo mimo mě i skrze audio. Dvě kapitoly, kde je Turecko zmíněno víc než spojka "a" a budování případu na delší lokte. Chápu proč, beru to, ale nesedí mi to.
Audio ČRo: Lovecraft poprvé mimo čtení, ale jako poslech. Končí to lépe, ale stále žádná sláva. Osobně obdivuji jeho styl. Hlavně gradovat napětí z toho, jak postavy vidí jednu věc a než se k tomu autor dostane, jsou asi dvě stránky v hajzlu. V něčem zajímavý fantaskní příběh, ale mám dojem, že mi Lovecraftově stylu něco chybí. Ale stejně jako někdo byl pohoršen z toho, co psal Poe... každá doba má to své. I tak za mě atmosférické a zajímavé.
Audio ČRo: Krásný náhled do života výjimečné ženy. Jednohubkově.
Trochu utahanější, ale stále dobré. Jen mě irituje to české přechýlení s Bóďou atd.
Kupodivu i když jsem nevěděl, o jaké důvěrnosti vlastně šlo, tak jsem knihu lehce a s nadšením rád přečetl.
Další šance a je jasné, kam to vede. Celkově vzato je to pomalé. Ten styl mi nesedí.
Audio ČRo: Nejzvláštnější, ale asi i jedna z nejzajímavějších knih. Point na vybírání a přesto v jakési nejistotě. Jednoznačně znepokojující, ale silné dílo, které po letech jsem schopen nějak docenit i v kontextu kdysi viděného filmu.
Audio ČRo: Je hezké vidět pod pokličku, ale je fakt, že nešlo o nic extra zajímavého. Život to byl houpačka, ale hlavně ve stylu, že se to neustále vracelo zpátky jako kyvadlo. Život paní P. byl v něčem stejná smyčka. Nejvíce rozdílná je část z války a z manželství. Nijak zvlášť přelomové.