Kiwisska komentáře u knih

Takový je prostě život. Ne každý sedne každému, ne všechno se vyvíjí dle našich představ a ne vždycky máme dost síly nefňukat. Kniha se mi líbila, postavy přicházely a odcházely, stejně jako v životě. Skončila vlastně happy endem, tak co chtít víc od pohodovky P. Hartla? :)

11 05.01.2022

Vzpomínky na dětství byly super, od srdce jsem se zasmála.. Pak se z knihy stala zpověď a terapie v jednom, ale mně to vůbec nevadilo, četlo se mi to dobře a soustu pocitů jsem dokázala pochopit.

4 22.03.2021

Přiznám se, že u některých scén s Milunkou jsem brečela. Pár stránek před koncem knihy jsem se ale zděsila, že už je téměř konec a já chci vědět víc!

20.02.2021

Ze začátku jsem byla trochu překvapená dvěma různými pohledy, ale rychle mi to sedlo a bavilo číst. Dvakrát jsem se rozbrečela (nechci psát kde kvůli spoileru). Rozhodně bych doporučila dál, ale nejspíš ne někomu, kdo je beznadějná křehká duše (aby ho chování hlavní hrdinky neurazilo).

5 28.01.2021

Občas trochu zmatené.. Nenadchne a neurazí.

22.01.2021

Patrik Hartl mě opět nezklamal. Miluju jeho styl psaní a i tentokrát jsem byla zvědavá na osudy všech postav.

1 23.11.2019

Nepřišla jsem bohužel autorčinu stylu na chuť ačkoli kniha byla lepší než "To prší moře". Četla jsem, ale rozhodně jsem věděla, že už to bude poslední kniha, kterou od autorky čtu. Trochu kě to mrzí. Tolik vychvalovaná a čtená a prostě nic, bohužel.

5 04.11.2019

Jak začít.. První stránky pro mě byly utrpením. Postupně jsem se začetla, ale nejsem si jistá, že se mi knížka líbila. Raději už ji nechci číst znova. Vyvolávala ve mně smutek, rozčarování.. Ne, víckrát rozhodně ne.

6 28.05.2019

Hlavní hrdinka mi nepřirostla k srdci, spíš bych řekla, že mi vadila. Místy jsem jí chtěla dát facku. A když mi není sympatická (aspoň v něčem) hlavní postava, těžko se pak samotná knížka čte. Spoiler: velmi dojemná je část o umírání tatínka, ale to je tak vše. Škoda.

5 27.04.2019

Líbilo se mi rozdělení do dvou částí...A asi to bude mým momentálním rozložením, ale bližší mi bylo povídání Veroniky.

1 27.04.2019

Moje první setkání s tvorbou P. Hartla. Ani nemohu říct, kterou z postav jsem si oblíbila nejvíc. Bylo to moc příjemné čtení. A dokonce i pasáž s holuby se mi líbila a dojala mě. Smála jsem se, byla jsem smutná, zamyšlená a o to u dobré knihy jde. Dávám plný počet, protože bych si knihu klidně přečetla ihned znovu.

4 06.03.2019

Moc hezky napsaná knížka, u které jsem se usmívala, ale použila i pár papírových kapesníčků. V těch psích očích je prostě něco víc...

5 02.03.2018

Krásné zakončení série, i když.... Jak to bylo vlastně dál? ;)

1 19.01.2018

Vtáhlo mě to a hned druhý den jsem běžela do knihovny pro další díly, aby mi je náhodou někdo "nevyfoukl" ;)

Ačkoli je mi přes třicet, tohle mě bavilo a donutilo mě to přemýšlet :) Doporučila bych všem, kdo si chtějí po náročných tématech dát oddech a jen si tak bláznivě číst.

3 19.01.2018

Bylo to napínavé, nechutné, dechberoucí, překvapující a mělo to jedno "ale" (Robin, proč???). Nemůžu jinak než pět hvězdiček.

5 09.01.2018

Pro mě velmi obtížně čtitelné, nevtáhlo mě to do děje a s jistotou vím, že už nikdy více a asi díky tomu ani nemám chuť otevřít jinou knížku od B. N.

2 22.10.2017

Čtu tady ty komentáře, některé mi přijdou až vědecké, ale víte, co jsem si z toho odnesla já? Cítila jsem lidskost a u poslední kapitoly jsem byla dojatá. Kniha ve mně zanechala určitou stopu a o to přeci jde, ne? ;)

11 20.10.2017

Cormoran mi prostě sednul, možná kvůli tomu jeho vzhledu a možná kvůli povaze, každopádně už podruhé mě dostal, protože já prostě neumím odhadnout, kdo bude vrah :)

2 17.06.2017

Tuhle knihu opravdu miluju, čtu ji pokaždé, když si myslím, že už nic nedává smysl a nevím, jak dál.. Smála jsem se, plakala a stejně mám na konci pokaždé stejný pocit: "Člověk prostě musí jít dál, vždycky je důvod."