InTyMně
Markéta Lukášková
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/421379/bmid_intymne-2fp-421379.jpg
4
680
164
Od sametové revoluce přes Nagano až k dospělosti Všechno, co neuložíte, se jednou ztratí. A ztratit vzpomínky na dětství a dospívání v devadesátkách a na přelomu tisíciletí, to by byla škoda. V této knize nejsou ty vaše, ale spousta z nich vám bude povědomá. Jsou dětsky naivní, pubertálně vzdorné a taky dospělácky bolestné. Budete se u nich smát, pokyvovat hlavou a pocítíte úlevu, že v tom všem zmatku, co se v životě děje, rozhodně nejste sami.... celý text
Přidat komentář
Autorka popisuje své dětství, pubertu i studium na vysoké škole a pracovní zkušenosti, nevyhýbá se ani milostným zklamáním a psychickým problémům.
Prostě deníček jedné třicetileté single holky.
Lehce mě rušilo nedodržování chronologie, devadesátek (kvůli kterým jsem po knize sáhla) jsem vzhledem k anotaci čekala více, vadil mi nespisovný jazyk.
Ale číst se knížka dala, určitě ano.
(SPOILER)
Autorka nám tu odkrývá hodně sebe. Možná kompletně, možná ne úplně, to se asi nedozvíme.
Více mě bavila hlavní část knihy - tedy autorčino dětství a obecně devadesátky a období milénia. Jsem jen o 3 roky mladší než Markéta, takže jsem se v mnoha věcech našla a nostalgicky zavzpomínala na své vlastní dětství a dospívání.
Konec knihy, kdy už je autorka dospělá a prožívá vlastně aktuální období, mě už tolik nebavilo, proto ubírám jednu hvězdu.
Obecně se mi však moc dobře četlo :)
Jo a! Jestli se opravdu bude filmovat Losos v kaluži, budu nastoupená v kině mezi prvníma!
Mám za sebou dvě předchozí knihy, tahle je úplně jiná. Stále je z toho Markéta znát, sama (i v této knize) zmiňuje, že knihy mají reálný základ v jejím životě, nicméně románová tvorba mi sedí určitě víc. Jako gen Z jsem při vzpomínání na devadesátky neoplýval nostalgií, to mi ale nebránilo si užít Markétino vyprávění. Markéty styl mám rád, kniha se dobře čte, kapitoly jsou krátké, přehledné, věty plynou. Sám v běžné komunikaci nejdu ke sprostému slovu daleko, v téhle knize jich však bylo na můj vkus až příliš. Ani ne množstvím, ale nevhodným umístěním. V jedné větě je tak možné nalézt třikrát "hovno", aniž by to bylo vtipné nebo jakkoliv jinak přispívalo ke čtenářskému zážitku.
Markéty romány mě baví o malinko víc, než toto vyprávění o životě, ale i tak jsem si knížku ráda přečetla. Dozvěděla jsem se o autorce zas něco víc, zároveň i já jsem vyrůstala v devadesátkách, takže mi to spoustu věcí připomnělo. Třeba vyřezávání lodiček z kůry (super) nebo píchání uší (hrůza).
Vzpomínková kniha na devadesátky - i když jsem trochu jiný ročník, některé věci jsem si vybavila i ze svého dětství a ráda jsem si s autorkou zavzpomínala. Dobře se to čte, nebyly pasáže, u kterých bych se nudila a vážně přemýšlím o zapůjčení Lososa
(SPOILER)
Vzpomínky Markétky s odstupem. Nejvíce se mi líbila kapitola Média, šikana, psycho, protože v dnešním křehkému světě otevírá dveře tématu duševního zdraví.
Citát: Říkat ne něčemu, co nemám ráda, co je mi nepříjemný a co je mi cizí, to je sranda. Ale říkat ne skvělejm věcem, skvělejm pracím a skvělejm lidem, který pro mě nejsou pravý, to je teprve maturita.
Mně se kniha líbila, i když není ani tak příběhová jako vzpomínková. Ale vzhledem k tomu, že jsem skoro stejně stará jako autorka, tak mi to přišlo milé vzpomínání na devadesátková léta. :)
Zkoušela jsem číst Vlaštovku v bublině i knihu Losos v kaluži a ani jedna kniha mě nebavila tolik, jako právě InTyMně, asi to bylo tím, že Markéta vzpomínala na dětství a mládí, které zažila a tím vrátila i mě do mého dětství. Autorky humor mi je blízký a kniha mě moc bavila.
Nevím jestli by mě bavilo, kdybych nebyla podobně stará jako autorka, ale tím, že jsem se ve spoustě vzpomínek taky viděla, to byla fajn oddechovka.
Knížka je napěchovaná vzpomínkami autorky a je jich opravdu hodně a jsou v rychlém sledu. Na někoho to může být moc, ale mě to vůbec nevadilo. No upřímně, asi to bylo i proto, že mám Markétu jako autorku moc ráda a mám naposlouchané oba její podcasty. Dokonce jsem několik historek z knihy slyšela uz dříve právě v nich. Její styl mi sedí jak v psaném tak v mluveném projevu. A vzhledem k tomu, že jsem knížku četla v době, kdy každý týden poslouchám nové díly podcastů, tak jsem měla občas pocit, že slyším vyprávět přímo jí. Byla to nostalgická knížka a spousta jejích vzpomínek mi připomněla moje vlastní (prvni telefony, začátky internetu atd.), pozdější kapitoly více ze současnosti zase byly trochu o něčem jiném a cením, že to bylo napsané opravdu otevřeně. Téma psychického zdraví a úzkostí je i v předchozích knihách, ale tady je to autobiogafické.
Je to autentická knížka, autorka si na nic nehraje, je to upřímné.
Moc mě to bavilo, dávám pět hvězdiček, ale vím, že jsem hodně ovlivněná i jinou autorčinou tvorbou, a že kdybych jí vůbec neznala, nedávalo by mi to celé takový smysl (resp. nepočetla bych si tolik mezi řádky) a dala bych asi o hvězdičku méně.
Týjo to zase byla jízda, autorka píše svižně stručně a leccos si člověk při čtení vybaví. Kniha na mě působí jako vzpomínková sonda do devadesátek a a milenia a zároveň trochu jako autorčin deníček. Po pandě další krásná kniha, ještě mám v zásobě jednu a pak už zbývají jen chybějící tři a pak bude čtecí absťák =)
Příjemná kniha na poklidné odpoledne. Vzpomínky na devadesátky. Čtení bylo zábavné a rychle ubíhalo.
Proč ano? Jako pohled do přemýšlení třicátníků, které je pokroucené, zmatené a plné bolístek, se mi to zdá skvělé...
Také jsem netušila, že půjde vlastně o zážitky a vzpomínky samotné autorky. Protože jde jen o určité popisování situací, které prožívala a jak to tehdy vypadalo, tedy kniha nemá žádný děj, považuji ji za nejméně povedenou ze všech ostatních. Nicméně ráda jsem si také zavzpomínala, i když ve věku Markéty byly tehdy moje děti a ne já samotná. Na konci se nám potom autorka svěřuje se svými osobními problémy a s tím jak a proč vznikly její první knihy. Nebylo to přímo nezajímavé, jen trochu méně záživné. Kdo má však náladu s humorem se vrátit do devadesátých let a chce blíže poznat samotnou spisovatelku, určitě zklamán nebude.
Nebyl to úplně můj šálek čaje, ale jsme s autorkou skoro stejný ročník, takže jsem s ní ráda zavzpomínala a zasmála se.
Štítky knihy
dospívání dětství sebepoznání, sebepoznávání
Autorovy další knížky
| 2017 |  Losos v kaluži |
| 2018 |  Panda v nesnázích |
| 2021 | Majonéza k snídani |
| 2020 | Vlaštovka v bublině |
| 2019 | InTyMně |
Kniha InTyMně je v
| Právě čtených | 16x |
| Přečtených | 956x |
| Čtenářské výzvě | 207x |
| Doporučených | 16x |
| Knihotéce | 204x |
| Chystám se číst | 210x |
| Chci si koupit | 46x |
| dalších seznamech | 3x |
Kniha hezky plynula a četla se velmi lehce, Markéta Lukášková píše velmi čtivě, téměř nenáročně. Jelikož jsem jen o rok mladší než autorka, v popisu jejího dětství jsem nacházela i střípky toho svého a bylo to příjemně nostalgické. I dospělý život byl zajímavý, mám autorku ráda jako člověka, poslouchám její podcasty, tak bylo fajn se o ní něco dozvědět. Trochu mi vadil hovorový jazyk použitý v knize, čte se mi obecně lépe spisovná čeština. Jo a slovíčko “vždycky bylo příšerně nadužívané a ve většině vět naprosto zbytečné a iritující!