Majonéza k snídani

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Láska není příčinou vztahů, ale jejich důsledkem Nový samostatný román Markéty Lukáškové. Se svou prvotinou Losos v kaluži objela republiku v rámci divadelního projektu Listování a napsala podle ní scénář, který nyní čeká na filmové zpracování. Po Lososovi následovaly knihy Panda v nesnázích, InTyMně a Vlaštovka v bublině. Skrze své tituly se Markéta snaží šířit osvětu o vnímání psychických problémů. Ema měla s emocemi vždycky problém. Místo, aby je prožívala, raději je pitvá a sama si drží odstup i nadhled. Nejvíc ze všeho chce analyzovat lásku. Co je vlastně zač a proč třeba jejím rodičům zmizela? Proč zůstává tichá babička s despotickým dědou? Proč si její nejlepší kamarád nepřizná, kam ho táhne jeho srdce? Některé věci ale pochopíte jen tak, že se do nich namočíte, a proto se sama pustí do vztahového experimentu – na své první lásce....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/477043/big_majoneza-k-snidani-YVg-477043.jpg 4.161
Nahrávám...

Komentáře (11)

Kniha Majonéza k snídani

MedvidekS
dnes

Skvělý příběh, sympatické postavy ze života.

JaLenka
včera

Tak konečně návrat k Lososovi a Pandě! Super knížka:)


mia.com
19. září

Autorku jsem videla v talkshow a byla mi sympaticka ona, i knizka, tak jsem se do ni pustila a nelituji. Postavy jsou dobre vykreslene, dej rychle ubiha, je to zajimave a klidne by to sneslo pokracovani. Za me super a urcite se pustim do dalsich knizek autorky.

KateTheBlogger
18. září

Knížka mi neuvěřitelně sedla. Všechny postavy i situace jsou totiž natolik reálné, že celému příběhu jednoduše uvěříte a ponoříte se do něj. A dokonce si i budete myslet, že se jedná o příběh holky odvedle. Tak moc jsou popisy, situace i názory lidí v knize uvěřitelné. Autorka dobře zná typické české charaktery a je to z jejích děl znát.

Gooverka
18. září

Stále se mezi mé nejoblíbenější knihy od autorky řadí první dvě, ale musím říct, že tahle byla skvělá, napůl odpočinková a přečetla jsem ji jedním dechem na lehátku u moře. Myslím, že příběh samotný brzy zapomenu, ale kniha mě donutila se zamyslet nad ústředním tématem - jak vzniká láska, a tohle nezapomenu určitě.

ver29
15. září

Nemohla jsem se dočkat další knihy od Lukáškové a opět předčila má očekávání. Nemohla jsem se odtrhnout od čtení. Příběhy postav z knihy jsou dost reálné a snadno se do nich vtáhnete a prožijete jejich příběh spolu s nimi. Po dočtení jsem se nemohla a stále nemohu zbavit pocitu, že chci víc. Každou další knihou mě autorka překvapuje čím dál tím víc.

HrabM
13. září

Tahle knížka se mi fakt líbila. Hlavní hrdinka postrádající jakoukoli empatii ke svému okolí a svou averzí k moderním technologiím je originální a neotřelá. Samozřejmě do doby, než se sama zamiluje.
Líbilo se mi jak autorka na rodinných příslušnících a přátelích hlavní hrdinky ukazuje různé podoby lásky. Navíc je kniha neuvěřitelně čtivá a chvílemi i vtipná a dojemná.

katerina6708
13. září

Tak jsem právě dočetla, pro mě tedy opět zklamání. Losos i Panda se mi od Lukáškové líbily moc, bavila mě na nich hlavně její ironie a spád, to se ale o Vlaštovce a nyní Majonéze říct nedá. Snad poprvé za celou dobu, co čtu knihy, se mi stalo, že jsem u hlavního hrdiny vůbec nevěděla, koho si mám vlastně představit. Ema je nejprve vykreslena jako intelektuálka postrádající jakékoliv emoce, aby se vzápětí bezhlavě zamilovala a toužila napsat knihu o lásce. Ta postava mi prostě přišla tak.... nelogická, nevím, jak to lépe popsat. Ani další postavy v knize ve mně nezanechaly žádný výrazný dojem, nic. Celý příběh mi přišel takový plytký, stejně jako ve Vlaštovce, vlastně v té knize "o nic moc nejde", nejvíce mě asi zaujaly popisy toho, jak se seznámili Emini rodiče a prarodiče, vyprávění Lukáškové celkem jde, co je ale naprostá katastrofa, jsou ty konverzace. Umělé, nepřirozené, chvíli jsem se až za ty lidi cítila trapně. Další knížku už asi nekoupím, vypadá to, že to už nebude ta ostrá a zábavná Lukášková, jakou byla na začátku, očividně se chce nořit více do hloubky, ale moc to prozatím neumí. Možná by bylo lepší se do toho více ponořit a nepsat knihu každý rok, takhle mám z toho pocit, že je to spíchnuto horkou jehlou, stejně jako předchozí kniha.

1