To prší moře

Napínavé psychologické drama jedné zdánlivě obyčejné rodiny, ve kterém autorka umožní čtenáři nahlédnout nejen do křehké duše dvacetileté Hanky, ale také do osudů dalších, vzájemně propojených postav. S lehkostí sobě vlastní vypráví nelehký příběh o pocitech. O bolesti, o nedorozumění, o strachu, o bezpodmínečné lásce, o otázkách a odpovědích, které se všichni snažíme v životě najít. O naději....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/24_/245561/to-prsi-more-E3G-245561.jpg 4509
Žánr:
Romány, Pro ženy, Literatura česká
Vydáno:, Motto
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (147)

Přidat komentář
Danca196
20. listopadu

Autorce jsem dala ještě jednu šanci, před touto knihou jsem četla Bábovky, které mne nijak zvlášť nenadchly. Ovšem kniha To prší moře je úplně jiná. Také se v ní prolíná několik různých příběhů a dějových linek, ale čtenář se v ní neztrácí.

vlci
04. listopadu

Od Radky Třeštíkové jsem četla Bábovky, Osm a naposled To prší moře, která mi přišla jednoznačně nejlepší. Velmi lehce jsem se začetla a kdybych nemusela vstávat do práce, četla bych až do rána. Spustila ve mne velikou vlnu emocí. Přinutila mne zamyslet se nad svým životem, uvědomit si jak křehký lidský život je..a že žít bychom měli tady a teď, protože zítra už může být všechno úplně jinak.

dzeta
29. října

Příběh smrti milované osoby a vyrovnávání se ze ztrátou.Při prvních 100 stranách jsme myslela že knížku zavřu a nepřečtu (což se nikdy ještě nestalo), dalších 100 stran mě příliš nepřesvědčilo a na poslední straně jsem nechtěla, aby knížka skončila.

ŠtěpikB
27. října

Knížku jsem nedočetla, bohužel mě nebavila, přišlo mi, že je to takový dívčí román, za mně ne.

Val
26. října

Když si člověk zvykne na osobitý styl psaní Radky Třeštíkové, tak si její knihy vyloženě zamiluje. To je i můj případ. Po lehce rozpačitých Bábovkách se mi jak Osm, tak tato kniha líbily moc. Je fakt, že přenést se přes depresivní začátek byla docela fuška, ale pak už to šlo samo. Na konci se mi s Hankou nechtělo loučit :-).

eshul
10. října

Trvalo poměrně dlouho, než jsem se do této knihy začetla. Zhruba první polovina je vážně poměrně depresivní a vleklá, ale budiž to příběhu odpuštěno, neboť ani zde nechybí velmi zajímavý způsob vyprávnění, pro který jsem si romány Radky Třeštíkové tolik zamilovala. V knize je navíc i pár momentů, které mě dokázaly (vlastně docela nahlas) rozesmát. Celkově tuto knihu hodnotím pozitivně, ačkoliv Bábovky i Osm se mi líbily více. Postava Hanky mi přirostla k srdci, bude se mi po ní stýskat... kdo by to byl na začátku příběhu řekl...?!

PetK
10. října

Začala jsem Bábovkama (docela milé překvapení), pokračovala Osmi (líbilo se mi hodně) a naposled jsem četla Moře. Asi je to tím, že se jedná o prvotinu, ale řadím ji až jako třetí ze tří. Zajímavý start, pak sto stránek furt dokola toho samého, a pak se to naštěstí zase změnilo.
Celkově mě v knihách Třeštíkové zaujal jak způsob vyprávění a schopnost přesně vystihnout vnitřní pohnutky a monology (i když to až spíše u 2. a 3. knihy), ale taky jakýsi všudypřítomný smutek, který se vždycky přimíchá do každé, i sebehezčí životní situace. Nepovažuji se za typickou čtenářku "ženských" románů, ale Třeštíková jako autorka rozhodně neuráží mou inteligenci a umí příjemně překvapit.

qwerb
10. října

Kniha se dobře četla, ale slabou stránkou autorky jsou konce. Člověk čte, čte, čte, čeká nějaké vyvrcholení nebo překvapení a ono nic. Useknuto, skoro bez pointy. Ale za tři poctivé hvězdy to je určitě.

Nunynka
07. října

Chvílemi byla knížka hodně depresivní a občas jsem se zase docela nasmála,ale takových chvil tam bylo málo. Jako celek se mi kniha líbila, ale některé pasáže mi přišly zdlouhavé. Radka Třeštíková má svůj osobitý styl a ten se mi líbí.

ken-zo
03. října

Nevím, co bylo na knize napínavého, co psychologického a co drama... no, přečíst se to dalo.

aleza1
02. října

Kniha se mi líbila víc než Bábovky. I když začátek depresivní...příběh se rozvinul....Hance jsem opravdu fandila. Poslední čtvrtinu jsem musela dočíst jedním tahem. Takže teď chvíli od Třeštíkové oddych, ale určitě se k ní ještě vrátím....třeba Osm :-)...

Mirkaha
02. října

Tato autorka mě velmi mile překvapila. Před měsícem jsem četla Bábovky, které se mi moc líbily a teď jsem si vybrala tuto knihu. Je trochu smutná, ale ze života. Jsem ráda, že mě takový osud jako hlavní hrdinku nepotkal. Moc jsem hlavní hrdince fandila, ale osud si s ní pěkně zahrával. Moc dobře se to četlo. Vřele doporučuji.

Deny95
26. září

Kniha se mi moc líbila :)

Dandy1
19. září

Styl psaní se mi líbí. Ale tyhle rodinné zápletky mě neberou.

Ivuska97
11. září

První polovinu knihy jsem se vážně nemohla začíst a bylo to dost dost dost depresivní ALE druhá polovina knihy mě tak sebrala, že jsem knihu nemohla odložit.. A PAK ten konec.. Achjo -to vážně? Co to prokletí na které jsem čekala, že se vysvětlí? A jak by Hanka reagovala na smrt milence její mámy?
Mám snad milion otázek, které budou bez odpovědí.. To mě mrzí 3*

invocation11
09. září

Bábovky se mi nelíbily, přesto jsem ale chtěla dát autorce šanci a tato kniha se obsahově zdála více než slibná. Ale bohužel... Chápu, že je Třeštíková v oblibě jakožto autorka populárních knih, vybírá si aktuální, dobrá témata, má svůj styl, ale pohybuje se jen na povrchu - zlehka, opatrně po něm klouže, sem tam něco nakousne, ale hned zase rychle pryč, abychom se náhodou nedostali někam hlouběji... A to mi vadí, její příběhy pak na mě působí jaksi "ploše". Úvod s Radimem mě nebavil, u Hančina příběhu jsem si říkala - ty jo, super, ona to snad Třeštíková dá, ale v momentě, kdy se na scéně objevil Hubert, vše nabralo přesně ten "bábovkoidní" nádech a šlo to do kytek.

martousek
07. září

Za mě perfektní letní čtení na přeplněné koupaiště, u které Vám nebude vadit křik dětí a rádio na plné pecky. Lehce čtitelné, srozumitelné, ikdyž příběh až neuvěřitelný.

Ramondia1
06. září

Některé situace mi přišly dost vyhrocené a neuvěřitelné, nicméně - jakmile prožije člověk rozhárané a neuspořádané dětství, je magnetem na další prů.ery v dospělosti, vidím to dnes a denně. Kniha se mi četla dobře.

malinovka
31. srpna

Neurazilo, nepotěšilo...

simona5r
28. srpna

Knihu jsem začala číst po dočtení knihy Osm, ze které jsem byla nadšená. Bohužel to ale nebyl dobrý nápad, vůbec jsem se do knihy nemohla začíst. Proto jsem knihu na nějakou dobu odložila a při pokračování již bylo čtení lepší, přesto pro mě tak nějak vzdálené. Osudy lidí byly opět propletené a příběh dobře promyšlený, ale bohužel mě to nepohltilo.

Marty666
24. srpna

Beru to odzadu :-)
Takže po Osm a Bábovkách jsem se těšila i na tuto knihu. Zajímavá, nicméně by mě zajímalo, co se muselo autorce honit hlavou, aby napsala takový zvláštní propletenec.
Určitě ale za přečtení stojí.

Ejbina
22. srpna

Čtivá a inspirativní. Zajímavá sonda do duší různých typů lidí.
Určitě doporučuji

Framboise
21. srpna

Za mě Třeštíkové nejlepší počin. Čtivé, svižné, lidské. Nemohla jsem ji odložit.

AlenaZelova
15. srpna

Zvláštní kniha, zvláštní příběh, poměrně smutné, ale velmi čtivé :)

JezinkaJ
11. srpna

Život prostě spravedlivý není a my se k němu musíme umět postavit čelem ať se nám to líbí a nebo ne. Zhroutit se, je to nejjednodušší a nejblbější řešení a trvale rozmazlovat děti také.
A nejhorší je, vyčítat si něco, co už nikdy nemůžeme vzít zpátky a narovnat. Tak na tohle jsem myslela, když jsem si četla.
Užívejme si tedy života s těmi, které máme rádi, dokud to jde.

Alča I.
03. srpna

Moc hezký příběh ze života. U této spisovatelky musí čtenář bedlivě sledovat každou kapitolu neboť spisovatelka zavádí čtenáře vždy k jinému tématu či osobě.

Mermaid
02. srpna

R. T. má zvláštní talent vyždímat časem ze čtenáře pořádnou hladinku empatie i pro postavy zpočátku zcela nesympatické. Protože tak, jak ve skutečném životě nic není černobílé, tak i tady platí, že odsoudit něčí jednání je neskutečně jednoduché, ale když si dáme tu práci zjišťovat i jeho příčiny, s překvapením můžeme zjistit, že bychom se zachovali stejně. Nebo aspoň pochopit. A i to se počítá.
Takže příkladně hlavní hrdinka začíná jako nevděčný drzý spratek, co odmítá dospět a snad do šedesáti se bude představovat jako Hanka. Ne Hana... Hanka. Pak se ale postupně celé klubko rozplétá a vy v jedné chvíli nesnášíte, pak zase skoro mateřsky vzdycháte a na konci si snad ani nebudete jistí, jestli to dopadlo dobře, spravedlivě. Asi ne, ale i to je život.
Napsáno lépe (a přehledněji) než Bábovky (ty se mi líbily, ale toto je víc) , dojemné, že skoro prší moře a oddechové. Na prázdniny ideální.

faraonka
28. července

Krásná kniha u které jsem si i zabulela.No život je takový co dodat.Tesim se na další knihu o této spisovatelky.

Lil30
27. července

Co k této knize napsat? Snad to, že byla strašně smutná, depresivní a všichni v ní měli pohnutý osud, jako v Bábovkách. Nedá mi to, ale musím tyto dvě knihy srovnat a přiznám, že do Bábovek jsem se dokázala lépe začíst. Na druhou stranu se mi líbilo, že každá postava dostala příležitost ukázat svou verzi příběhu, když se jednalo o tu samou situaci a také to, jak jsem se postupně dozvídala celý příběh. Že ježibaba není ježibaba, bratr není bratr atd...A ten konec! Zírala jsem s otevřenou pusou, ale nejspíše by se z toho jinak nevymanila...

Barča073
22. července

Knihy od Radky se mi moc líbí. Tato kniha byla zajímavá. Čekala jsem od ní ale víc. Je smutná ale byla mi blízká tím, že jsem nedávno také ztratila mamku. Takže kolikrát jsem se s Hankou ztotožnovala. Podle mne byla kniha příliš zbytečně zdlouhavá a téměř o ničem a to mě mrzí.