To prší moře

Napínavé psychologické drama jedné zdánlivě obyčejné rodiny, ve kterém autorka umožní čtenáři nahlédnout nejen do křehké duše dvacetileté Hanky, ale také do osudů dalších, vzájemně propojených postav. S lehkostí sobě vlastní vypráví nelehký příběh o pocitech. O bolesti, o nedorozumění, o strachu, o bezpodmínečné lásce, o otázkách a odpovědích, které se všichni snažíme v životě najít. O naději....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/24_/245561/to-prsi-more-E3G-245561.jpg 3.9647
Žánr:
Romány, Pro ženy, Literatura česká
Vydáno:, Motto
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (196)

Přidat komentář
Januletta
08. června

Chtěla jsem ji, protože se mi líbil název. Chvíli jsem váhala, ale nakonec jsem si ji pořídila a rozhodně jsem se nezklamala. Hlavní hrdinka Hanka mě chvílemi neskonale rozčilovala, ale asi právě proto jsem ji nakonec měla ráda. Nejlepší je ta část, kde se sbližuje se Zorou. Určitě stojí za přečtení. Člověk se v ní najde víc, než by řekl :)

attila1
02. června

Za začátku mě to moc nechytlo,ale vydržela jsem a udělala dobře. Doporučuji.

kaja77
02. června

Kniha se mi líbila, bavilo mně roztříštění příběhu na střípky a jejich slepení do mozaiky, která čtenáři postupně představuje příběh očima jednotlivých postav.pribeh na mně obzvlast působil z ilonina úhlu pohledu, jelikož máme téměř stejný věk a dítě jdoucí do puberty.

martina.bella
29. května

Krásný příběh, lepší než Bábovky (ty se mi moc nelíbily) i Osm (ta se mi líbila moc). Zde mě zaujal už jen samotný poetický název To prší moře, a linie o vztahu babičky a vnučky je mi hodně blízká. Měli bychom se více zamýšlet nad tím, jak životní příběhy našich předků ovlivnily nás samotné - a potažmo i nad tím, jak náš přístip k životu ovlivní zase naše potomky...

Beruska18
19. května

Zajimavy, trochu depresivní příběh jedné rodiny, ve které se každý snaží žít svůj život co nejlépe to jde a jak mu to okolností umožňují.

Nočnípták
16. května

Moje druhé setkání s autorkou a opět zklamání. Na knihu jsem v knihovně čekala dlouho a nakonec jsem ji vrátila nedočtenou. Záznam do pořadníku na Bábovky a Osm jsem odmítla. Už nemám odvahu. Asi se Radka Třeštíková zaměřuje na mladší čtenáře. Jenomže bych byla zklamaná i kdyby mě bylo dvacet.

Bar16
07. května

Možná proto, že jsem tuto knihu četla jako poslední od této autorky a už jsem trochu zvyklá na její styl, tak se mi kniha četla mnohem lépe než všechny ostatní. Ale co se týče příběhu - jednoznačně nejlepší. Zanechal ve mě takový zvláštní pocit... To uvědomění si, že ne vše v životě je samozřejmé... Že stačí vteřina, aby se nám změnil život...

Magris
30. dubna

Obdobně jako v Bábovkách autorka stvořila spoustu postav, které svůj život moc neumí žít. Divné, pasivní, depresivní a když už se konečně rozhodnou ke změně, následky jsou fatální. Třetí hvězdičku jsem udělila jen kvůli závěru celého příběhu.

Manifest blech
26. dubna

Na české autory si tolik nepotrpím, od autorky je to má první kniha. Hodně mě překvapila, během čtení se mí mísily všechny možné pocity. V závěru vlastně nevím, jestli se mi líbila.

marcolka
24. dubna

Tuto knihu jsem nejdříve odložila, říkajíc si, že tohle fakt nedám. Hrozně nesympatické, divné postavy. Depresivní děj, samá katastrofa. Po nějaké době jsem se k ní vrátila a najednou, fíha, ono se to nejen dalo číst, ale i to bavilo a četlo se hrozně rychle. Ve finále sice dávám jen tři hvězdičky, ale i tak bych tuto knihu doporučila k přečtení.

Kozel65
17. dubna

Radka Třeštíková píše o ženách a pro ženy, i tato kniha je technicky vzato čistě vztahová a proto potěší každou čtenářku, která tento typ knížek preferuje. Přestože navozená situace, do které autorka hlavní hrdinku uvrhla, je - mírně řečeno - netypická, nijak mě nepřekvapilo sebestředné a ublíženě nesympatické počínání hlavní hrdinky - zřejmě převládla genetická výbava po otci (ukázkový slaboch). Celkové pojetí i rozuzlení knihy se mi líbilo, zejména postava stalkera je dokonale vykreslená; vyvolává lítost přes odpor až po mrazení... Ponechávám stranou úvahy o uvěřitelnosti předloženého příběhu; beru tak, jak autorka předkládá, ačkoliv, jsouc svou podstatou racionálněji zaměřená, těžko chápu některé myšlenkové pochody hlavních postav. Knížka je dle mého názoru lepší než Bábovky a Osm.

blacklucie
07. dubna

Několikrát jsem chtěla odložit. Styl psaní mi vůbec nesedl. Prolínání dějových linek mi nevadí, ale připadalo mi to jako nekonečný úvod k příběhu, který nakonec vůbec nezačal.

Mišulenka
03. dubna

Poslední rok a půl je ze mě ryze konzumentský čtenář, neboť se mi čtecí čas smrskl na minimum kvůli mé báječné dcerce. A tak jsem si pořídila v pořadí druhou knihu paní Třeštíkové a těšila se na - dle mého prvního soudu - prvoplánový jednoduchý příběh. A tu jsem náhle zjistila, že se mi rozdrnkala struna mých vlastích vzpomínek a čtení pro mě bylo hodně bolestivé. Jako nezávislý, emočně plochý pozorovatel bych hodnotila třemi hvězdičkami... ale za mě, jako MĚ, je to pět a s klidným svědomím, protože téma je pro mé oči, které toho už tolik viděly, hodně těžké a silné.

jula23
30. března

Ctiva kniha, nenarocna, s neuveritelne jednoduchym vyresenim zapletek.

SimonaP
23. března

Knížka napsaná čtivě, určitě lepší než Dobře mi tak, ale postavy mi byly nesympatické. Za jedno přečtení kniha určitě stojí, ale víckrát se k ní vracet nebudu a ani bych jí nedoporučila. Bábovky jsou mnohem lepší.

certik003
23. března

Občas jsem se ztrácela v ději, postavy byly hodně nesympatické a docela mě štvaly, ale i tak nemůžu knížce upřít čtivost a rozhodně nelituju, že jsem ji četla.

CelaPeta
19. března

Zajímavý a opět trochu depresivní příběh ze života, nijak extra vás nenadchne, ale klidně si ho za pár let přečtu znova. Celkově jsou romány od autorky velmi čtivé, mohu doporučit.

Dija
16. března

Jsem z toho nějak zmatená. Četla jsem knihu šíleně dlouhou dobu. Příběh nebyl úplně špatný, ale nějak mi moc nesedlo jeho zpracování. Ani mi nevadilo prolínání časů, ale čekala jsem asi víc. Větší rozuzlení, větší logičnost. Spousta věcí tam byla dle mého názoru nedořešená. Některé linky příběhu třeba na začátku rozvité a pak už netknuté. Autorka tak jako navnadila a pak už to nechala být. Každopádně co musím říct je to, že jsem opravdu ráda, že jsem nejprve četla, dle mého názoru, skvělé Bábovky a dobrou Osmičku a až potom první dvě knihy. Nevím, jestli bych po dalších knihách sáhla, kdybych je četla popořadě, jak byly psané.

LuciíŠvarc
14. března

Po Bábovkách docela zklamání. Ze začátku pro mě byla kniha docela psycho, k tomu nepříjemné a divné postavy. Hlavní hrdinka mi pila krev asi nejvíc ze všech, její chování opravdu na ránu. Asi v půlce knihy jsem se do ní pokusila vžít ale stejně, ten požitek z knihy... nebylo to ono.

ThrisaManx
06. března

Má první a poslední kniha od Radky Třeštíkové. Vadilo mi střídání ich formy a er formy. Vadilo mi neustálé skákání v čase, kvůli němuž jsem se zpočátku v ději ztrácela. Vadila mi hlavní hrdinka, neskutečně protivná a s nelogickým chováním. Také docela velké množství nesympatických a divných postav a málo těch, které bych mohla mít ráda. Spíš ani jedna postava, kterou bych si mohla oblíbit, kromě koček. Autorka také často používala některé věci tak často, až začaly být otravné. Příběh byl často docela o ničem. Přitom ale nemůžu tvrdit, že bych se u knihy začala byť jen na vteřinu nudit. Kniha byla velice čtivá a i přes všechny vyjmenované chyby byla mi byla četba příjemná a já si ji užila. Jsem ráda, že jsem si to přečetla, i tak to stálo za to. Četlo se to snadno a poměrně rychle a nejednou jsem se u knihy zasmála. Nebylo to něco, z čeho bych byla vyloženě nadšená, ale špatné to rozhodně nebylo. Takové to neurazí, nenadchne. Průměr.

Amy27
06. března

Tato paní spisovatelka má jedno velké nadání... dokáže psát poutavě o ničem. :D Toto je knížka, která nemá víceméně žádný děj, nic moc se tam nestane, ale prostě musíte číst dál a dál. :) Díky ní jsem si začala psát seznamy!!! :)

Makus216
05. března

Jako první knihu jsem od autorky četla Bábovky, ty se mi líbily. Bohužel kniha "To prší moře" mě nenadchla, nemohla jsem se do knihy začíst, zhruba v půlce se mi to povedlo, ale některé momenty se mi zdály překombinované a absurdní. Ale knihu úplně nezatracuji, byly tam i povedené místa, u knih se příliš čast nahlas nesměji, ale scénka s instalatérem Mikulášem mě opravdu rozesmála.

hannina
05. března

Poutavý, čtivě napsaný příběh, od kterého jsem se neodtrhla

brabofka
23. února

I tuhle knížku jsem nedočetla. Prostě Bábovky jsou top a top zůstanou asi dlouho. Musím říct, že Moře a Dobře mi tak mě tak "zastavily", že jsem kolem nich chodila hodně dlouho, než jsem si řekla že to nemá cenu a vrátila je. Zpět do hry mě dostala až paní Mornštajnová a nyní Martin Goffa.

babyboar
20. února

Zprvu mě moc nebavila, protože jsem před ní právě dočetla Osm. Nakonec jsem jí ale zhltala až do konce. Třeštíková mě baví, přestože tato kniha je depresivnější než nedělní večer po dovolené a je v ní více smrti než v leckterém detektivním thrilleru. Třeštíková umí psát o bláznech, o lidech s bizarními osudy, které jsou děsivé hlavně v tom, že bychom mohli podobné postavy znát i z reálného života. V příběhu je napětí i předvídatelnost. Postavy zprvu nesympatické jsou nakonec sympatické a naopak.A na úplně posledních řádcích autorka příběh definitivně zakončuje. Je konec tragický, nebo je to happy end?

e.s.e.t.
19. února

Prostě Radka Třeštíková. Druhou nejstarší knihu této autorky se mi podařilo sehnat až jako poslední. Stejně jako ostatní Radčiny knihy, je i "Moře" zvláštní. Mám poměrně problém, u každé z jejich knih, s orientací. Více POV a několikavrstvé retrospektivní děje trošku soustředění vyžadují.
Kniha se mi líbila, přečtenou jsem ji měla velice rychle, a to především díky její "napínavosti". nedá se říct, že by to byla kniha drásající nervy, ale rozhodně potřebujete vědět - jak to dopadne. Co na tom, že si skoro celý konec dáte dohromady ještě předtím, než se k němu pročtete? Hlavní hrdince budete v průběhu čtení držet palce, ale většinu času budete nechápavě vrtět hlavou nad tím, jak může být někdo tak "blbý". Některé části mi byly vyloženě nepříjemné, ale nakonec jsem "Moře"za víkend přečetla a spíše ji mohu doporučit. Otázkou pro mě je, zda bych tuto knihu začala číst, pokud by se nejednalo o dílo Radky Třeštíkové.

KejtlinM
15. února

Já jsem si knihu užila. Je to výborný kus k čaji, do autobusu i do postele. Člověk s představivostí se dle mého názoru u knihy zasměje. Postavy jsou, pravda, docela nesympatické, ale i v tom jsem našla kouzlo této knihy. Nic tam vlastně není tak, jak by si člověk přál, a o to je to náročnější. Věřím, že kniha nebude bavit čtenáře, kteří se chtějí začíst a čekat na to, že se hlavní hrdinka na konci probudí zpocená a oddechne si, že všechno špatné v jejím životě byl vlastně jenom sen.

cumpa
15. února

Ze začátku mě kniha vůbec nebavila, myslela jsem si, že ji ani nedočtu, všechny postavy mi byly nějakým způsobem nesympatické, nakonec mě však kniha chytla a dočetla jsem ji. Celkem fajn příběh, kniha se velmi dobře čte, ale nevím jak to popsat, prostě jsem asi od knihy čekala něco víc, než mi přinesla.

Burák
09. února

Sice se mi to líbilo víc než Bábovky, ale i tak mě docela překvapuje zdejší vysoké hodnocení. Jak tady píšou ostatní, i mě se líbilo vybrané téma a aktuálnost příběhu, stejně tak můžu potvrdit, že je to opravdu čtivé. Chvilkami mi to dost připomínalo rukopis Lenky Lanczové, kterou jsem hltala na základce (možná, že Radka Třeštíková taky a tímto jí vzdává hold...). Na druhou stranu má ten příběh dost logických trhlin, celkově to do sebe rozhodně nezapadá tak, jak si asi autorka přála a o uvěřitelnosti chování většiny postav taky pochybuju. Ale jestli nejste náročný čtenář, hledáte něco na dovolenou nebo si potřebujete zkrátit čas například při čekání na vlak, fungovat to bude.
Abych to shrnula, čekala jsem trochu víc, ale od další knížky od autorky mě to neodradilo.

Marika Vanova
09. února

Do ČV kniha s tématikou moře tuhle knihu nedám, to je jasný.
Příběh je to pro mě dost ulítlej, to je jasný.
Je to hodně čtivý a taky jsem se u toho pobavila a to je taky jasný.
Ale co není jasný, jestli bych to chtěla vidět jako film, to myslím, že ne.