To prší moře

Napínavé psychologické drama jedné zdánlivě obyčejné rodiny, ve kterém autorka umožní čtenáři nahlédnout nejen do křehké duše dvacetileté Hanky, ale také do osudů dalších, vzájemně propojených postav. S lehkostí sobě vlastní vypráví nelehký příběh o pocitech. O bolesti, o nedorozumění, o strachu, o bezpodmínečné lásce, o otázkách a odpovědích, které se všichni snažíme v životě najít. O naději....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/24_/245561/to-prsi-more-E3G-245561.jpg 4584
Žánr:
Romány, Pro ženy, Literatura česká
Vydáno:, Motto
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (173)

Přidat komentář
brabofka
včera

I tuhle knížku jsem nedočetla. Prostě Bábovky jsou top a top zůstanou asi dlouho. Musím říct, že Moře a Dobře mi tak mě tak "zastavily", že jsem kolem nich chodila hodně dlouho, než jsem si řekla že to nemá cenu a vrátila je. Zpět do hry mě dostala až paní Mornštajnová a nyní Martin Goffa.

babyboar
20. února

Zprvu mě moc nebavila, protože jsem před ní právě dočetla Osm. Nakonec jsem jí ale zhltala až do konce. Třeštíková mě baví, přestože tato kniha je depresivnější než nedělní večer po dovolené a je v ní více smrti než v leckterém detektivním thrilleru. Třeštíková umí psát o bláznech, o lidech s bizarními osudy, které jsou děsivé hlavně v tom, že bychom mohli podobné postavy znát i z reálného života. V příběhu je napětí i předvídatelnost. Postavy zprvu nesympatické jsou nakonec sympatické a naopak.A na úplně posledních řádcích autorka příběh definitivně zakončuje. Je konec tragický, nebo je to happy end?

e.s.e.t.
19. února

Prostě Radka Třeštíková. Druhou nejstarší knihu této autorky se mi podařilo sehnat až jako poslední. Stejně jako ostatní Radčiny knihy, je i "Moře" zvláštní. Mám poměrně problém, u každé z jejich knih, s orientací. Více POV a několikavrstvé retrospektivní děje trošku soustředění vyžadují.
Kniha se mi líbila, přečtenou jsem ji měla velice rychle, a to především díky její "napínavosti". nedá se říct, že by to byla kniha drásající nervy, ale rozhodně potřebujete vědět - jak to dopadne. Co na tom, že si skoro celý konec dáte dohromady ještě předtím, než se k němu pročtete? Hlavní hrdince budete v průběhu čtení držet palce, ale většinu času budete nechápavě vrtět hlavou nad tím, jak může být někdo tak "blbý". Některé části mi byly vyloženě nepříjemné, ale nakonec jsem "Moře"za víkend přečetla a spíše ji mohu doporučit. Otázkou pro mě je, zda bych tuto knihu začala číst, pokud by se nejednalo o dílo Radky Třeštíkové.

KejtlinM
15. února

Já jsem si knihu užila. Je to výborný kus k čaji, do autobusu i do postele. Člověk s představivostí se dle mého názoru u knihy zasměje. Postavy jsou, pravda, docela nesympatické, ale i v tom jsem našla kouzlo této knihy. Nic tam vlastně není tak, jak by si člověk přál, a o to je to náročnější. Věřím, že kniha nebude bavit čtenáře, kteří se chtějí začíst a čekat na to, že se hlavní hrdinka na konci probudí zpocená a oddechne si, že všechno špatné v jejím životě byl vlastně jenom sen.

cumpa
15. února

Ze začátku mě kniha vůbec nebavila, myslela jsem si, že ji ani nedočtu, všechny postavy mi byly nějakým způsobem nesympatické, nakonec mě však kniha chytla a dočetla jsem ji. Celkem fajn příběh, kniha se velmi dobře čte, ale nevím jak to popsat, prostě jsem asi od knihy čekala něco víc, než mi přinesla.

Burák
09. února

Sice se mi to líbilo víc než Bábovky, ale i tak mě docela překvapuje zdejší vysoké hodnocení. Jak tady píšou ostatní, i mě se líbilo vybrané téma a aktuálnost příběhu, stejně tak můžu potvrdit, že je to opravdu čtivé. Chvilkami mi to dost připomínalo rukopis Lenky Lanczové, kterou jsem hltala na základce (možná, že Radka Třeštíková taky a tímto jí vzdává hold...). Na druhou stranu má ten příběh dost logických trhlin, celkově to do sebe rozhodně nezapadá tak, jak si asi autorka přála a o uvěřitelnosti chování většiny postav taky pochybuju. Ale jestli nejste náročný čtenář, hledáte něco na dovolenou nebo si potřebujete zkrátit čas například při čekání na vlak, fungovat to bude.
Abych to shrnula, čekala jsem trochu víc, ale od další knížky od autorky mě to neodradilo.

Marika Vanova
09. února

Do ČV kniha s tématikou moře tuhle knihu nedám, to je jasný.
Příběh je to pro mě dost ulítlej, to je jasný.
Je to hodně čtivý a taky jsem se u toho pobavila a to je taky jasný.
Ale co není jasný, jestli bych to chtěla vidět jako film, to myslím, že ne.

swon
01. února

Marne premyslim nad tim, ktera postava byla otresnejsi. Sobecke, nevychovane, naprosto nevyspele dite nuceno zit tragedii svych rodicu? Nebo stalker s otresnymi vzpominkami na detstvi, z jehoz pece cloveka mrazi a jen pri predstave setkani v opravdovem zivote pocitujete strach?
Prectete sami (pravda, misty se dej potahne a nebude vas uplne bavit) - tentokrat me Radka Trestikova potesila.

Inka063
29. ledna

Výborná knížka. Moderní styl, zajímavý námět, nevšední slovní obraty, neobvyklá přirovnání, vtipnost. A to i přesto, že je kniha trochu depresivní, je v ní dost smutku a katastrof. Přesto na mě nepadaly splíny, četla se lehce, závěr přijatelný, ač opět poznamený tragédií. Je perfektně poskládaná, všechno do sebe bezchybně zapadá. Poslední dobou je buď hodně knížek (nebo se mi hodně dostávají do rukou), kde vše se vším souvisí, vše je propojeno, vše na sebe navazuje, kruh se uzavírá.
Navíc jsem si uvědomila důležitou věc: je snadné někoho odsoudit na první dobrou, když o něm nic nevíme. Dáme-li si ale tu práci a pronikneme trochu pod povrch, zjistíme, že každé jednání má své příčiny. Pochopitelné, mnohdy i ospravedlnitelné.

"Věci kolem nás mají význam jen tehdy, pokud jim ho sami dáme nebo jim ho aspoň nebudeme brát.To, co děláme, to jsme my. Ne to, co si někde hluboko v sobě myslíme a v srdci cítíme. Dokud myšlenku nebo cit nepřeneseš do skutku, tak úplně skutečná nikdy není..."

"Zora v Boha nevěří. V naší rodině, nebo spíš v tom, co z ní zbylo, už v něj nevěří nikdo. Bůh nám vzal všechno, na čem nám kdy záleželo. Jediné, co nám zbývá, jsou naše vlastní životy a ty jsou zjevně tak zoufale k ničemu, že ani Bůh je nechce. Jinak by mě tenkrát nechal zemřít. Nechal by mě klidně vykrvácet ve vaně, něžně sklouznout po hladkém smaltovaném povrchu a pomalu odtéct kanálkem do odpadu."

eva2114
19. ledna

Tak slubne vyzerala ukazka, ako hrozne sa to citalo. Des, nestastie, dlhe vety, malo dialogov, pochmurne, depresivne, donutila som sa docitat, ze snad sa to zlomi a zmeni na nieoc lepsie, ze treba len vydrzat. Nestalo sa tak.

MartasR
19. ledna

Velmi velmi depresivní kniha. Měla jsem co dělat abych ji dočetla. Kniha měla spád až po 200 stránce.

Klára90
19. ledna

Velmi zajímavá knížka, která mě zaujala.

alka1609
18. ledna

V poslední době se mi líbí knížky českých autorů, Radka Třeštíková k nim patří. Tato kniha od ní je moje třetí, co jsem četla a opět mě nezklamala. Musím dát 5 *.

hany77
18. ledna

Velice čtivá knížka, naprosto vás vtáhne do děje a nepustí, dokud nemáte přečtenu poslední stránku. Psychologický vhled do postavy hlavní hrdinky románu, která přijde o oba rodiče a pluje životem jako osamocená loďka v oceánu...

PavlaJirka
16. ledna

Příběh se mi moc líbil a závěr příběhu mě velice překvapil

x.capricorne
14. ledna

Ze začátku hodně nudné a depresivní čtení, knížka mě zaujala až v poslední třetině.

Monika97Švej.
11. ledna

Zbývalo mi 50 stránek do konce a stále mě neopouštělo doufání, že to skončí dobře.
Když jsem knihu dočetla, docela to na mě padlo. Takhle smutný příběh jsem dlooouho nečetla.

TinaTina
09. ledna

Jelikoz jsem cetla Osm, ktera me bavila a ani mi tam nevadil otevreny konec, u knihy To prsi more me konec docela mrzi, je hodne otevreny. Jinak to byl trochu depresivni pribeh, ale takovy je opravdu zivot. Kniha se mi docela libila a nemuzu rict, ze bych se musela nutit do cteni. Na styl psani jsem si zvykla v predchozi knize, takze se mi knizka cetla dobre a rychle.

leiki
07. lednaodpad!

Dalo mi hodně práce knihu dočíst.

Kamienkova33
05. ledna

Pravdupovediac, asi prvé 2/3 knihy som trpela a stále som rozmýšľala, ci dočítať... Nevadia mi depresívne motívy ani rodinné nešťastia, ale toto pre mna na začiatku bolo chaotické a pritiahnuté za vlasy. Zopár postáv by som najradšej nafackovala.... Posledná tretina knihy bola už lepšia, dej mi dával zmysel, ale viac ako 2* som nemohla dat, už len kvôli koncu... Po Babovkach od tej istej autorky veľké sklamanie.

pinar
30.12.2017

nedočetla jsem. zdlouhavé, nezajímavé, nedokázala jsem pochopit logiku chování Hanky ani ostatních osob.

PavlínaAlžběta
22.12.2017

Cokoliv jsem za poslední dobu od Radky Třeštíkové přečetla stálo s prominutím za prd. Co tohle bylo? Napínavé psychologické drama? Pro mě velmi depresivní kniha s dějem, který mě přímo ničil číst a na tuto literaturu v poslední době opravdu nemám náladu. Příběh, pojednává o vyrovnání se smrtí je velmi propletený, všude pouze smutek, některé pasáže zdlouhavé až moc. Nedočetla jsem, nešlo to a vrátila majitelce. Možná časem zkusím znovu.

andream
04.12.2017

Jedna z mala knih, ktetou jsem nedocetla... tolik depresivnich radku pohromade se hned tak nevidi, kazdy toho mame dost proc si jeste pridavat ctenim takovehle knihy.... za me nedoporucuji

greetchen
01.12.2017

Smutné, až trochu nátlakové čtení, od kterého se nechcete odtrhnout. Působí velmi autenticky, hlavní hrdinky je mi skutečně líto, život jí špatně rozdal karty a hrát s nimi je očividně dost obtížné. Hodně smutné a ponuré, ale na konci vás zamrzí, že už kniha skončila.

mariva
28.11.2017

Kniha na mě působila hodně depresivně, chování Hanky jsem nechápala a divila jsem se, že jí ho ostatní většinou tolerují. Z depresívní četby mě nakonec nejvíc potěšilo posledních asi 5 řádků knihy.

Aneleh
24.11.2017

Po Bábovkách je tato kniha příjemné překvapení, tady už to mělo svůj děj a správný spád. Příběh Hanky mě chytil hned od začátku. Prošla si těmi nejhoršími ztrátami, jaké jsou vůbec v životě možné a přesto nakonec svému životu dala smysl. Navíc i ostatní postavy byly psychologicky dobře rozebrány, takže jsme se dozvěděli, proč se jak kdo zachoval. I když je to smutný příběh, nechybí vtipné situace, konečně tak, jak to chodí i v životě. Jen ten konec, s kým nakonec Hanka zůstala, si musíme domyslet, ale i tak celý příběh stojí zato. Určitě si přečtu i zbývající autorčiny knihy a jsem ráda, že tou první jsem se nenechala odradit.

Danca196
20.11.2017

Autorce jsem dala ještě jednu šanci, před touto knihou jsem četla Bábovky, které mne nijak zvlášť nenadchly. Ovšem kniha To prší moře je úplně jiná. Také se v ní prolíná několik různých příběhů a dějových linek, ale čtenář se v ní neztrácí.

vlci
04.11.2017

Od Radky Třeštíkové jsem četla Bábovky, Osm a naposled To prší moře, která mi přišla jednoznačně nejlepší. Velmi lehce jsem se začetla a kdybych nemusela vstávat do práce, četla bych až do rána. Spustila ve mne velikou vlnu emocí. Přinutila mne zamyslet se nad svým životem, uvědomit si jak křehký lidský život je..a že žít bychom měli tady a teď, protože zítra už může být všechno úplně jinak.

dzeta
29.10.2017

Příběh smrti milované osoby a vyrovnávání se ze ztrátou.Při prvních 100 stranách jsme myslela že knížku zavřu a nepřečtu (což se nikdy ještě nestalo), dalších 100 stran mě příliš nepřesvědčilo a na poslední straně jsem nechtěla, aby knížka skončila.

ŠtěpikB
27.10.2017

Knížku jsem nedočetla, bohužel mě nebavila, přišlo mi, že je to takový dívčí román, za mně ne.