kiki11
komentáře u knih
Hana
Alena Mornštajnová
Jelikož jsem na tuto knihu v poslední době slyšela jen samou chválu, musela jsem si ji přečíst, abych věděla, jestli je skutečně tak dobrá. Už chápu všeobecné nadšení, protože Hana opravdu stojí za to. Autorka příběh vypráví zajímavě a s citem, na konci mě dojala k slzám, což se mi často nestává. Její styl psaní je čtivý a nutí čtenáře číst tak dlouho, až se ocitne na konci. Za mě tedy velký palec nahoru a můžu jedině doporučit.
Poslední dopis od tvé lásky
Jojo Moyes
Poslední dopis od tvé lásky je moje čtvrtá knížka od Jojo. Ze všech mých dosud přečtených knih od této autorky mi přišla nejvíc jako červená knihovna - to ale vůbec nemyslím v negativním slova smyslu. Rozjezd je trochu pomalejší, příběh má své tempo. Ze začátku se nic moc neděje, ale později se vše hezky rozjede a propojí. Vůbec jsem se neodvažovala hádat, jak autorka knihu zakončí, jestli bude konec šťastný nebo ho probulím. Každopádně se mi závěr líbil a jsem ráda, že to dopadlo právě takhle.
Asi bych tuto knihu neřadila k mým topům od této autorky (tam má své čestné místo Než jsem tě poznala), nicméně se mi líbilo zpracování - dvě dějové linky, které se krásně protly stejně jako v knize Dívka, již jsi tu zanechal, a to, jakým stylem je knížka napsaná, protože styl psaní Jojo Moyes já prostě miluju.
Tanečník
Jeffery Deaver
Po úžasném prvním dílu jsem byla zvědavá na další Deaverovu knihu, tak jsem se pustila do Tanečníka. Bohužel jsem se prvních padesát stran moc nemohla začíst, navíc mě kniha nezaujala ani tématicky. Úseky, kde bylo popisováno řízení letadla atd. mě vyloženě nudily. Akce tam nebylo tolik jako ve Sběrateli, což mě trošku mrzí. Nicméně zápletka byla vymyšlena opět geniálně, to autorovi nelze upřít. Knihu hodnotím průměrně, ale určitě se nenechám odradit od dalších dílů, protože Rhyma a Saschovou jsem si opravdu oblíbila.
Sběratel kostí
Jeffery Deaver
Napadá mě jen jedno slovo vystihující tuto detektivku - geniální. Nevím, zda je autor policista, forenzní technik nebo kde vzal všechny ty vědomosti, ale zkoumání důkazů popisoval úžasně. Celá kniha je napsána poutavě a zajímavě a má spád. Scény, kde oběti čekaly na smrt, jsem četla se zatajeným dechem. Rozuzlení mě víc než překvapilo, do poslední chvíle jsem vůbec netušila, kdo je vrah. Takže za mě jedině 5 hvězd, protože tohle byla vážně jízda.
V lese visí anděl
Samuel Bjørk (p)
V lese visí anděl - název, který zaujme. Mrtvé holčičky visící ze stromu - zajímavé téma přesně podle mého gusta. Po přečtení anotace jsem se do knihy bez váhání pustila.
Rozjezd byl trochu pomalejší, v každé kapitole vystupuje nová postava, což mi trochu vadilo, protože jsem za chvíli nevěděla kdo je kdo. Nenechte se ale odradit! Postupně se příběh začne pěkně rozbíhat, ze střípků pomalu vzniká obraz a nakonec se to rozjede takovou rychlostí, že není možné přestat číst. Autor píše poutavě a čtivě, knize nechybí napětí a úžasně mrazivá atmosféra. Děj je čím dál víc zamotaný, až jsem si říkala, jestli autor opravdu všechno do detailu vysvětlí nebo na něco zapomene. Hlavní linie jsou vysvětleny, ale právě ty detaily mi tam chybí, což mě trošku mrzí. Přesto ale hodnotím 5ti *, protože abych celou dobu četla a přitom se nepodívala, kolik stran mi zbývá, to se mi často nestává.
Dívka, již jsi tu zanechal
Jojo Moyes
Dívka, již jsi tu zanechal je mou třetí knihou od Jojo. Tahle autorka je prostě sázka na jistotu. Asi už jsem to někde psala a budu se opakovat - ale její díla nejsou jen lacinou červenou knihovnou, jak by se mohlo na první pohled zdát. Mají originální a zajímavou zápletku, skvělou atmosféru, člověk se při jejich čtení zasměje, ale často si i pobrečí - knihy Jojo Moyes dokáží vyvolat celou škálu emocí a právě to na nich mám tak ráda. Mám ráda autorčin styl psaní, který je čtivý a lehký. Nepíše zbytečnou a nudnou omáčku jako někteří autoři. Proto ji řadím mezi své oblíbené.
Dívka má dvě dějové linie. Jedna se odehrává v roce 1916 - ta mě bavila opravdu hodně. Druhá linie se odehrává v roce 2006 - tahle linie mě bavila o něco méně, protože byla psána v přítomném čase, což nemusím, navíc spor o obraz byl možná zbytečně moc rozvleklý - to bylo jediné, co bych vytkla (kvůli tomu strhávám jednu hvězdu). Přesto jsem si čtení užila a čas strávený nad knihou byl velmi příjemný. Proto u knih od této autorky zůstávám a s chutí si přečtu další příběh.
Zlodějka knih
Markus Zusak
Jsou knihy, na které se nezapomíná. Jsou knihy, které v čtenáři ulpí na hodně dlouhou dobu. Jednou z nich je Zlodějka knih.
Začala jsem ji číst před deseti měsíci. Přečetla jsem asi osmdesát stránek, pak mě ale zaujal popis jiné knížky, kterou jsem si chtěla přečíst, a Zlodějka zůstala nedočtená. Ne že by mě vyloženě nebavila, ale asi mě odradil pomalejší rozjezd. Přečetla jsem spoustu jiných knih, pak jsem se k ní ale vrátila.
Tentokrát jsem se začetla a už se neodtrhla.
Asi nikdy jsem nečetla knížku napsanou zajímavějším stylem. Líbilo se mi, jak si autor hraje se slovy, jaké používá obraty, symboliku, spoustu metafor, personifikace a dalších básnických prostředků. Vypravěčka v podobě Smrti dělá knihu zajímavou a neotřelou.
Určitě nejsem jediná, komu konec zlomil srdce. Věděla jsem, jak to skončí, protože jsem viděla jako první film, přesto jsem se neubránila slzám.
Ani se mi nechce rozečítat další knihu, přestože jsem se na ni těšila, protože se na ni stejně nebudu moct soustředit. Zlodějka ve mně bude doznívat nejméně několik týdnů.
Psycho
Robert Bloch
Jako první jsem viděla film, teprve pak četla knihu. Film se mi líbil, tak jsem se po jeho shlédnutí pustila do čtení. A rozhodně nelituji. Autorův styl psaní je čtivý, nezatěžuje čtenáře zbytečnými odbočkami od děje, nezaznamenala jsem snad žádné hluché místo - a přesně takové knihy mám ráda. Psycho je slabá knížka, kterou mi nedělalo problém přečíst za jeden večer. Můžu jedině doporučit.
Cesta kolem světa za osmdesát dní
Jules Verne
Další z nesmrtelných dobrodružství z dílny Julese Vernea. Knížka je nejen dobrodružná, ale i poučná, což na jednu stranu oceňuji - není na škodu, když se člověk dozví nějaké nové informace o cizích krajích - na druhou stranu byly některé popisy zbytečně rozvleklé, že jsem si chvílemi připadala, jako bych četla encyklopedii. Přesto je ale Cesta kolem světa za 80 dní příjemnou oddechovkou, kterou by si měl přečíst každý. ☺
Cesta do středu Země
Jules Verne
Cesta do středu Země byla mou druhou Verneovkou a musím říct, že opět nezklamala. Ze začátku jsem se malinko nemohla začíst, ale pak se stala knížka velice poutavou a já prostě musela číst dál, abych se dozvěděla, jak celé dobrodružství dopadne. Verne cestu popisoval tak věrohodně, že jsem měla pocit, jako by tam opravdu byl. Vypravěč to byl vskutku úžasný. :)
Za pomalejší rozjezd a někdy až moc rozvleklé popisy (o vzniku Země, fyzikálních zákonů atd.) strhávám jednu hvězdičku a těším se na další skvělé počtení.
Život po tobě
Jojo Moyes
Říkala jsem si, že v nejlepším se má přestat, proto jsem si po dechberoucím prvním dílu knihu ani nechtěla přečít. Pak se mi ale po Lou začalo stýskat a tak jsem se do ní přece jen pustila. A můžu říct, že rozhodně nelituji.
"Než jsem tě poznala" se mi možná líbilo o chlup víc, ale "Život po tobě" mi taky hodně přirostl k srdci. Autorka si zachovala svůj typický humor, píše čtivě a poutavě, takže se čtenář nedokáže odtrhnout do samého konce.
Přemýšlím, jak hodnotit, jelikož 4* jsou málo, 5 zase moc... Kdyby tak šlo dát 4 a půl. :)
Těším se na další díl a doufám, že mě nezklame.
Zmizelá
Gillian Flynn
Nemůžu hodnotit, jelikož jsem knihu nedočetla. Nemohla jsem se začíst, od začátku se nudila a nutit do čtení se mi nechtělo, takže jsem to vzdala. Nevím, jestli se ke knize ještě někdy vrátím.
Kruh
Kodži Suzuki
Čekala jsem něco úplně jiného, jelikož jsem viděla americkou verzi filmu, ale mohu říct, že jsem byla mile překvapená. Tíživá atmosféra byla po celou dobu čtení přímo hmatatelná a autorův čtivý styl psaní mi nedovolil odtrhnout oči. Určitě doporučuji.
Za zavřenými dveřmi
B. A. Paris (p)
Zajímavá kniha, u které vás bude mrazit od začátku do konce, hezky vymyšlené a propracované, jen styl psaní mi moc neseděl, proto strhávám jednu hvězdu.
Než jsem tě poznala
Jojo Moyes
Tahle kniha není jen zamilované klišé, je to něco víc. A právě to "víc" mi po celou dobu čtení nedovolilo odtrhnout oči. Není moc knih, které se mi zapsaly do srdce. Tuhle ale rozhodně řadím mezi ně.
Ptáci v trní
Colleen McCullough
Ptáci v trní - kniha, která se mi vryla do srdce a stala se jednou z mých oblíbených hned po prvních stránkách. Brilantně vykreslené charaktery postav, perfektní popisy situací a neuvěřitelně čtivý a květnatý styl psaní - to všechno mě naprosto pohltilo. Bylo pro mě téměř nemožné od čtení odtrhnout oči a věnovat se něčemu jinému. Navzdory délce jsem knihu zvládla za pár dní.
Já teda jako první viděla seriál, který se mi líbil, ale kniha je samozřejmě mnohem podrobnější a propracovanější. Mohu ji jednoznačně doporučit. :)
Dva roky prázdnin
Jules Verne
Už dlouho jsem si chtěla od tolik oblíbeného Julese Vernea něco přečíst, ale pořád jsem se k tomu nemohla dokopat. A pak se mi dostaly do rukou Dva roky prázdnin, které jsem dosud znala jen jako seriál, a ejhle! Objevila jsem naprosto úžasnou knížku. Musím tedy podotknout, že od zmíněného seriálu se kniha značně liší (ať už v některých postavách, věku chlapců, tak v mnoha částech děje), ale i tak má seriál něco do sebe a já ho stále řadím mezi své oblíbené.
Co se týče knihy, je psána nesmírně poutavým jazykem, takže jakmile se začtete, neodtrhnete oči dřív než na poslední stránce. To jsem si pořád říkala: „Dočtu tuhle kapitolu a jdu spát.“ A pak koukám, ono je čtvrt na dvě a za mnou dalších dvacet stran. Zkrátka, tímto řadím Julese Vernea mezi své oblíbence a s chutí se začtu do dalšího dobrodružství.
Tulák po hvězdách
Jack London
Velmi působivá kniha vyprávějící o nepolapitelnosti lidského ducha. Pasáže z vězení a úvahy o nesmrtelnosti duše byly napsány poutavě, četly se skoro samy a já se po každém náhledu do minulého života netěšila na nic jiného, než na návrat do cely. Již zmíněné náhledy mě tolik nezaujaly, mnohdy mi přišly zbytečně rozvleklé a zdlouhavé - snad jen pobyt na pustém ostrově byl zajímavý. Nejsem si úplně jistá hodnocením, poněvadž některé časti bych ohodnotila pěti hvězdičkami, jiné dvěmi. Po dlouhém váhání jsem se rozhodla pro zlatou střední cestu. Nakonec mě ale zviklal konec a nezdolná vůle Darrella Standinga, proto dávám 4*.
Maryša
Vilém Mrštík
Krásná divadelní hra, i přes hanácké nářečí se mi četla velice dobře.
