Pygmalión

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Líza Doolittlová, která mluví velmi nevybíravým způsobem a ani nedbá o svůj vzhled, přijde za Henrym Higginsem, aby ji naučil vybranému chování a hovořit spisovnou angličtinou. U Henryho je v té době na návštěvě plukovník Pickering. Muži spolu uzavřou sázku, že Higgins udělá z Lízy vznešenou dámu. Nechá ji u sebe doma, vyučuje ji vytříbenému chování a správné řeči, ale on sám se k ní chová velmi ošklivě, zatímco plukovník Pickering se k ní chová jako k opravdové dámě, což se jí samozřejmě líbí. První zkouška, která Lízu čeká po výuce gramatiky a výslovnosti, je návštěva matky profesora Higginse. Líza bohužel umí zatím mluvit pouze o počasí a zdravotním stavu. Za půl roku ji profesor Higgins naučí mluvit spisovně a vystupovat ve společnosti. Vezme mladou dámu na ples, která se zde dokáže začlenit mezi londýnsku smetánku. Když se vrátí domů, profesor ani plukovník si Lízy nevšímají. Líza je velmi nešťastná a uteče od Higginse k jeho matce. Ta si jí váží pro její upřímnost. Květinářka si nakonec vezme chudého Freddyho, se kterým si otevře květinářství za peníze svého otce....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/23_/2307/pygmalion-2307.jpg 4.21428
Žánr
Literatura světová, Divadelní hry
Vydáno, Artur
Orig. název

Pygmalion, 1912

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (126)

Kniha Pygmalión

Přidat komentář
Palpy597
10. listopadu

Kniha je dobře sepsána. Líbí se mi jak na začátku Higgins poznává odkud kdo je a jak Lízu připraví na zkoušku. A zaujal mě celý průběh knihy a funkce všech postav v ději

Medasek
05. září

Velmi čtivé. Příběh mě naprosto uchvátil. Škoda, že to nebylo o něco delší. K maturitě rozhodně doporučuji přečíst.

kata.krizova
27. srpna

Skvělé, zábavné, poučné. Co víc bych si k maturitní četbě přála..

pampelišinka
20. července

A tak křičím do světa:
PYGMALION JE MY FAIR LADY
PYGMALION JE MY FAIR LADY
PYGMALION JE MY FAIR LADY

Líza je prostě správná holka a Higgins hrozný sobec. Skončilo to přesně tak, jak by mi to připadalo nejlepší a četlo se to samo.

Rozhodně jedna z těch příjemných klasik.

Eeli
22. června

Áááoooúúú. Dyž vono je to ták pěkně vymýšlený a napsaný.

Skvělá divadelní hra zaměřující se na problematiku společenských vrstev, jejichž rozdíly jsou zde demonstrovány na užívání jazyka, a na vliv člověka na člověka vycházejícího z přístupu a očekávání jednoho k druhému.
Takže i když je tato hra zdánlivě prostá, milá a vtipná, je zde přítomno jisté sociální a psychologické zaměření nesoucí hlubší význam.

Oryk
09. června

Z počátku jsem byl k Pygmalionu poněkud skeptický. Nejsem žádný nadšenec do jazykovědy a i v předmluvě je kniha představená jako dílo s důrazem právě na tento obor, tudíž jsem začínal čtení až s nechutí. Brzy jsem však zjistil, že jsem se bál zcela zbytečně. Právě oba jazykovědci, lord Henry i plukovník Pickering dodávají příběhu notnou dávku humoru a kniha je díky nim dokonce čtivější. Velmi mě bavila výslovnost degradovaných vrstev. Myšlenku z plesu, že jen cizinec může mluvit zcela spisovně a gramaticky správě, považuji za veliké moudro, jelikož jen člověk, který se učí jazyk až v dospělosti, většinou nepochytí nejrůznější dialekty a další jazykové zvláštnosti rodilých mluvčích. Mě osobně kniha bavila ještě víc kvůli jisté drobnosti, kterou jsem si také brzy uvědomil. Lord Henry mi v mnoha ohledech připomíná Sheldona, z oblíbeného seriálu Teorie velkého třesku. Oba jsou stejně inteligentní, povýšení nad emoce a naprosto neinformovaní o životě obyčejných lidí. Vůbec bych se nedivil, kdyby si tvůrci tohoto seriálu našli inspiraci právě v Pygmalionu.

Cleo De Nile
06. června

Velká škoda, že se původní dílo nejmenuje "My fair lady", a nebo že se film/divadelní hra nejmenuje Pygmalion, takhle si to bohužel přečte méně lidí, protože neví, že je to jedno a to samé. Mě to moc bavilo, Líza byla skvělá a moc jsem jí fandila. Její výslovnost mě kolikrát rozesmála, a kdybych nevěděla z divadla, jak to dopadne, myslela bych, že to dopadne jinak. Objevuje se zde i téma emancipace, když si Líza uvědomí, že nechce být jen Higginsovou loutkou.

Mirka2778
02. června

Divadelní hry nejsou od toho, aby se četly, ale aby se hrály. Tato byla inspirací k mnoha představením i k několika filmům a to vypovídá o její kvalitě víc než dostatečně. Mě ze všeho nejvíc zaujal Shawův doslov. Ten je úžasný. V něm nám teprve popsal pohnutky jednotlivých postav, jejich charakter a vysvětlil tak trochu otevřený závěr.

1