Kruh

1 26. ledna

Krásný hororový příběh, který byl i dobře zfilmován.

2 23. ledna

Na začátku byli čtyři mladí lidé, kteří zcela nečekaně a děsivě zemřeli v jednom okamžiku. Společné měli to, že všichni dohromady shlédli tajemnou videokazetu...Ne, to opravdu není spojler, protože v předloze k tomutu notoricky známému hororu, je spousta okolností úplně jiných, než známe ze skvělého filmu Kruh. Je nezapomenutelné, jaký poprask a kolik vášnivých diskuzí Samara vylézající z televize tenkrát, když se film objevil u nás v kinech, vzbudila. A tak jsem neodolala přečíst si i originál a srovnat obě verze. Kniha není moc rozsáhlá, tak netrvá dlouho ani její přečtení. To jsem uvítala, protože už od první stránky jsem pochopila, že budu mít velký problém zejména zorientovat se v tolika japonských jménech, které si nejsem jako Evropanka schopna zapamatovat a čtení tak bude pro mě docela náročné. Ale nakonec jsem to nějak skousla a ponořila se do pátrání novináře Akasawy a jeho přítele Rjúdžiho po tajemství ďábelské videokazety a snahy zachránit se před svou rychle se bližící smrtí.
Děj v knize mi připadal tentokrát paradoxně daleko méně propracovanější a zjednodušenější než ve filmu, ale potěšilo mě zjištění, že právě z knihy si film vzal pouze tu základní myšlenku videokazety a vlastní příběh už je docela rozdílný. Takže jsem nakonec nebyla ochuzena ani o trochu napětí, ani o pointu. Z knihy se na mě ale bohužel nepřenesla vcelku žádná atmosféra, vnímala jsem to jako takovou obyčejnou povídku i když přímo s geniálním nápadem na zápletku...ale žádný děs, který jsem očekávala, se nedostavil. Moc mi nesedl ani styl psaní, občas jsem dokonce i některé odstavce přeskakovala. Pro mě takový standard, na který asi docela brzy zapomenu.

08. ledna

Film ždímá námět přeci jen o dost lépe, i když se Suzuki snaží tam dělat spoustu chytrých hororových kliček a střihů. Ale nebylo to špatné.

02.11.2020

Ačkoliv je horor Kruh tolik opěvován, byla jsem z knihy zklamaná, což se ovšem již nedalo říct o filmovém zpracování, které ve mně naopak vyvolalo pravé hororové potěšení. Kniha chtěla víc, způsob, jakým byla napsaná, dal za vznik chaosu a zmatku, nerozuměla jsem tomu, některé pasáže jsem četla vícekrát, nešlo to. Pak jsem uviděla film a začalo mi to postupně zapadávat do sebe. Kniha je napsána zbytečně složitě a fádně, tím, že jsem tomu moc neporozuměla, nevyvolala ve mně ani strach. To až film mi knihu přizpůsobil a já zažila pravý horor.

22.10.2020

Nostalgie. Jako děcko jsem žrala filmy, které podle této knihy natočili. Nemůžu jinak, než dát plný počet. Jsem ráda, že jsem si jako dospělá mohla přečíst i knihu, když se ke mě dřív nedostala :-)

20.10.2020

Ale jo, bavilo me to. Sice to neni muj salek caje, horor jsem videla hodne davno.. a nepamatovala si ho, takze pro me to bylo fajn, jak to gradovalo. Trosku jsem ten zaver tusila, ale nevedela jsem proc.. zezacatku mi hrozne nevyhovoval zpusob psani, zdal se mi silene lacinej, jak ze spatnyho hororu, ale casem mi prislo, ze se to zlepsovalo (anebo jsem otupela (: )

1 14.10.2020

Kdysi jsem na knihu narazila v knihovně a později viděla film. Moc dobré.