Dva roky prázdnin
Komentáře knihy Dva roky prázdnin
Přidat komentář
Skvělý dobrodružný příběh který jsem poprvé četl v dětství a potom ještě několikrát. Klasický Jules Verne, příběh plný dobrodružství doplněný spoustu fantasy vynálezů. Ideální čtení pro snílky kteří neřeší nějaký ten drobný přešlap. Autor byl velký vizionář a spousta jeho předtuch měla nakonec reálný základ. Tyto knihy miluju a moc rád se k jejich četbě vracím.
Snová kniha, hlavne keď ju čítate mladí, plní fantázie a ideálov a dojem vám nepokazí niekoľko technických nezmyslov a zbytočných antagonizmov medzi UK a FR.
Pre mňa asi najlepšia Verneovka. Čítal som vydanie z roku 1956 s famóznymi ilustráciami, tie i bez textu navodia silný zážitok.
(SPOILER) Četla jsem v dětství, kdy pod vánočním stromečkem nebo k narozeninám nechyběla kniha plná dobrodružství, fantazie, putování ve výšinách... a s údivem, jak nádherná je krajina doma i ta neznámá a ty ilustrace ! Nezapomenutelné. Verne nadchl i filmaře. Malované, nádherné kulisy , ve kterých nahradili lidé loutky... Sen na pomezí skutečnosti..., vše je možné... Nyní si velice vážím věnování: drobné písmo mne katapultuje do koše upoutaného k balonu, unášeného větrem ..., cítíte to také?
Mám ráda robinsonády, takže tahle Verneovka se mi líbila. Zaujala mě podobně jako Patnáctiletý kapitán. Četla jsem ji těsně před Tajuplným ostrovem. To byl také zajímavý kontrast (bohužel, Dva roky prázdnin z tohoto srovnání vyšly o trochu hůř). Jako obvykle mi vadil až moc rychlý konec příběhu, ale už jsem si zvykla, že u všech knih od Verna mám problém si později vybavit, jak došlo k záchraně, protože po předchozích rozsáhlých popisech všeho se záchrana odehraje tak rychle, že si jí skoro nestačím všimnout. Dva roky prázdnin pro mě patří k těm Verneovkám, které mi nevadí mít doma, i když Dvacet tisíc mil pod mořem to není. Škoda, že jsem si knihu nepřečetla ještě na prvním stupni v době, kdy jsem četla Robinsona Crusoa (asi nějaké převyprávění), tehdy by na mě určitě zapůsobila více.
Klasika, skvělé čtení. Jen mě po letech překvapilo, jak rychlý to má spád, v dětství se mi zdálo, že to trvalo všechno déle. Asi prostě umím rychleji číst. :-)
Na Vernovi miluji hlavně vyprávění a popis dějů, které postavy vykonávají. Jak musejí překonat nepřízeň osudu, jak přežívají v divočině. Dva roky prázdnin jsou jednoduše robinzonáda jak má být. Vynikající čtení!
Jedna z mála "klasických" Verneovek, ketrá mě ani jako malého moc nezaujala. Hlavní hrdinové byli takoví těžko uvěřitelní... Kultovní byl tv seriál.
Jules Verne a jeho další dobrodružná vyprávění. Už název slibuje, že dobrodružná plavba 15 malých dětí se pořádně protáhne a budou se muset o sebe postarat a být odkázáni sami na sebe. Autor psal své příběhy ve 2. pol. 19. století. A i v dnešním moderním světě nám mají stále co říct a najdou si i mezi příznivci takové literatury své čtenáře. Literární klasika, která stále žije. No není to úžasné?
Skvělý dobrodružný román z pera světoznámého spisovatele Julese Verna. Skvělý námět, napětí příběhu a rozbory prožívání hlavních postav. Literární klasika.
Další poučně napsaná kniha od světoznámého Verna. Nyní se autor pro změnu rozhodl napsat robinsonádu a aby to bylo nevšední, trosečníky jsou malé děti...
(Pamatujete si však, že indiáni se píší s malým počátečním ,,i''.)
Kdo by nechtěl dva roky prázdnin :-) Ke knize mě kdysi přivedl název a pak jsem přečetl téměř všechny verneovky. Možná trošku naivní příběh, ale to hlavní v sobě má. Důležité je vzdělání a obětavost. Seriál se také povedl, i když se nedrželi přesně předlohy.
Ke knize jsem se vrátila po hodně hodně dlouhé době, poprvé jsem ji četla snad někdy v pubertě. Teď už to vnímá trochu jinak, vidím, jak naivní a neuvěřitelný celý příběh je, ale přesto je to krásné čtení. Jules Verne by Pan Spisovatel!
První verneovka, kterou jsem ve dvanácti letech dostal do ruky. A já pak musel přečíst i ty ostatní.
„Prázdniny?!“
Priznám sa, že v detstve som hltal každú stránku a hneval sa na celý svet. Prečo my nemáme dva roky prázdnin?! Ako to, že po dvoch mesiacoch sme opäť v školských laviciach?! Vtedy som bol veľký hrdina. A dnes? No, neviem, či by som to s mladými školákmi z Nového Zélandu menil. Ktovie, koľko dní by som dokázal prežiť?! Predsa len, papier znesie veľa, realita je však podstatne iná. Pekný príbeh o priateľstve i nezlomnej vôli prežiť po tom, čo uvoľnená loď predčasne vypláva na šíre more a na dlhý čas zmení život pätnástim deťom. V ťažkých podmienkach a vypätých situáciách sa naplno prejavia ich charaktery.
Som veľmi rád, že po desiatkach rokoch som si opätovne vychutnal ďalšiu verneovku.
Já mívám v životě už od dětství taková "tematická období". Jedním z nich bylo (někdy mezi 9-10 lety období "Verneovek". Nevím jestli následovalo po "Mayovkách" nebo jim předcházelo, ale pamatuji si čím to období začalo: Dvěma lety prázdnin. Bylo léto cca 1977, první den prázdnin a já ulehl na lavičku, kterou jsme měli v zahradě pod jabloní, otevřel knížku a začetl se do příběhu, který jsem pak i po dočtení, po několik týdnů mohl prožívat. Byl to výborný prožitek. Dodnes patří k nejhlubším v mém životě a to už jsem toho načetl hodně. Holt když se desetiletý kluk vžije do postav desetiletých kluků snažících se přežít na pustém ostrově, když s nimi loví želvy a staví šalupu, nikdy na to nezapomene.
Krasna kniha, cetl jsem vydani z roku 1957, takze ten nadech historie byl jeste intenzivnejsi. Pribeh vyborny, i kdyz nerealny a spise pro snilky. S panem Vernem jsme toho uz dost prozili - projeli svet za 80 dni, cestovali jsem 20000 mil pod morem, stravili nejakou dobu na Tajuplnem ostrove, proleteli jsme se 5 nedel v balonu, navstivili jsme tajemny hrad v karpatech, pricemz ted jsme si uzili 2 roky prazdnin. Ted by me rad seznamil s nejakymi zajimavymi lidmi, jsou to pry deti kapitana Granta. Tesim se :)
Jules Verne je pan spisovatel, kdysi jsem viděla seriál a moc se mi líbil. Nedávno jsem si stáhla eknihu a koupila knížku, hodilo se mě to do CV #20, nejprve jsem začala číst e-knihu ale pak jsem sáhla po knížce, nádherný příběh , těšila jsem se až se vrátí domů a pak mě bylo líto že dobrodružství zkončilo. Od Verne jsem četla 20 000 mil pod mořem a Tajemný hrad v Karpatech, obě knížky super, ještě jsem zdědila po babičce 15 Kapitán, tak se těším na další dobrodružství.
Ono je to dobrodružný příběh dnes tak pro předpubertálni děti. Četl jsem to poprvé před cca 65 lety a líbilo se mi to tehdy velice, ovšem když jsem si to mnohem později přečetl, když jsem to doporučil ke čtení potomkům věku cca 9 a 11 let, seznal jsem, že je to takové řekl bych dobově podmíněně výchovné a optimistické. Ale taky se jim to líbilo.
A samozřejmě je na knize patrno, že je letos 136 let stará. Na jazyce původního překladu je to vidět; dnes je čitelnější spíš převyprávění Ondřeje Neffa, jež ovšem dobovost trochu stírá a upravuje děj ve smyslu dnes korektnich názorů. I tak jsou reálie dnešku vzdálené a někdy pro cílovou skupinu čtenářstva obtížně pochopitelné; odehrává se to kolem roku 1860, tedy před cca 180 lety. Nedovedu si představit, jak dnešní skoropuberťáci přežívají dva roky v divočině bez mobilů, bez přístupu k sociálním sítím a regálům s potravinami v hypermarketu. A úspěšně loví zvěř puškami, tehdy patrně jednorannými předovkami s perkusním zámkem.
Doporučuji hned po dočtení této knihy přečíst si Pána much od Williama Goldinga.
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
Vypněte si reklamy na Databázi
Za 99 Kč vám vypneme všechny reklamní bannery na CELÝ ROK:
Nebo se staňte členem DK Premium a využijte Databázi naplno - více o DK Premium
Štítky knihy
přátelství, kamarádství mořeplavba moře a oceány boj o přežití ostrovy a souostroví trosečníci dobrodružství prázdniny mezilidské vztahy romány zfilmováno – TV seriálJules Verne také napsal(a)
| 1937 | Dvacet tisíc mil pod mořem |
| 1965 | Cesta do středu Země |
| 1985 | Dva roky prázdnin |
| 1963 | Pět neděl v balónu |
| 1963 | Cesta kolem světa za osmdesát dní |
Externí recenze
U této knihy zatím nejsou externí recenze.
Přidejte recenzi

84 %
78 %

(SPOILER) Jedna z nejlepších verneovek. Když jsem to četla jako dítě, příběhu jsem věřila. Teď jsem četla dětem a to už člověku dojde ta absurdita příběhu, myslím hlavně v tom, jaké množství vybavení, jídla atd. měli po ztroskotání k dispozici.