Tulák po hvězdách

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Tulák po hvězdách vyšel poprvé v roce 1915. Jack London byl inspirován skutečným příběhem nevinně odsouzeného Ed Morrella, který si vytrpěl pět let samovazby. Londonovi se podařilo prosadit obnovu procesu a Morrell byl v lednu 1914 z věznice v San Quentinu propuštěn. Na základě jeho vyprávění autor vytvořil skutečnou báseň o svobodě a utrpení bezmocného jedince. V románu pak ostře obžaloval americkou justici a odhalil barbarsky surové metody vězeňských správců......celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/13_/130/tulak-po-hvezdach-6GG-130.jpg 4.62024
Orig. název:

The Star Rover (1915)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Labyrint
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (325)

Kniha Tulák po hvězdách

Přidat komentář
Whitecat
14. dubna

To je prostě kniha, na kterou se nezapomíná!

medlovice
11. dubna

V době, kdy lidé čtou Cizinku, je tato kniha neprávem opomíjená. Jen název nám zůstává v písničkách , ale příběh Darrella Standinga je geniálně napsaný , všechny životy, co prožil jsou zajímavé , až se sám odsouzený těší na ten příští, na ten co přijde .
Dávný sen se splnil, jak se cítíš Tuláku po hvězdách ?

Mahuleno
06. dubna

Inteligentní lidé jsou krutí, hloupí lidé jsou krutí příšerně, říká Jack London ústy Darella Standinga, vězně v San Quentinu odsouzeného k smrti.
A tento román je také o krutosti – krutost dozorců vůči vězňům je nelidská a bezbřehá.

„Zažili jsme mnoho strašných bolestí. Naši dozorci – ti tví kati, občane, byli zvířata...“
Když se teď ohlížím zpátky na tyto události, říkám si, že člověk musí být velký filosof, aby mohl léta a léta snášet trvalý náraz takových zvířeckých zážitků. A já jsem takový filosof."

Darell Standing z těchto bolestí uniká „opouštěním“ svého těla silou své vůle. I když zcela nejsem přesvědčen o takové možnosti, nepochybné je, že síla vůle je faktor, který má úžasnou moc. Možná ani většina z nás netuší, jakou.
Tento vězeň se jí přenáší z bolesti do svých dávných životů, neboť je přesvědčen, že ten současný není jeho jediný:

„Odjakživa jsem věděl, že znám i jiné doby a jiná místa. Věděl jsem o jiných osobách, které žijí ve mně. A věř mi, stejně jsi na tom byl i ty, můj čtenáři. Začti se zpátky do svého dětství a pocit podvědomí, o němž hovořím, se ti připomene jako zkušenost z dětských let.“

Těmito slovy začíná román Tulák po hvězdách, ve kterém jimi čtenáře Darell Standing (potažmo Jack London) ve vyprávění při svých snových cestách provází.
Příběhy jeho minulých životů jsou rozmanité, některé snad ve vyprávění trochu rozvláčné, ale různé doby, různá místa, různé osudy. Toulky minulostí se proplétají s přítomností, vězeňským životem:

„Nabyl jsem vědomí v cele, čtyřlístek mých mučitelů stál kolem.“

Slova : „...a já jsem takový filosof...“, potvrzuje autor úvahami vězně o průběhu popravy oběšením, kdy o tomto drastickém a dramatickém způsobu ukončení života přemýšlí. O filosofické stránce a fyzikální podstatě toho aktu. Samozřejmě to je v podstatě vyjádřením Londonových názorů na psychologii a fyziologii. Nemalé znalosti autor prokazuje i v oblasti antropologie a historie. Román je i do jisté míry ohlasem na různé spiritistické teorie o stěhování duší.
Ve stejném duchu jako začátek románu nese se i jeho závěr - Standingovy poslední řádky před popravou:

„Oblékli mne do košile bez límečku….
Mé poslední řádky….
Zde končím. Mohu se jen opakovat. Není smrti. Život je jen duch a duch nemůže zemřít...
Jen duch trvá a dál buduje sám sebe postupným a nekonečným převtělováním, jak se propracovává vzhůru ke světlu. Čím budu, až zase budu žít? To bych rád věděl. Rád bych to věděl...“

Hotovson
03. dubna

Čekal jsem hodně, ale tohle vážně ne. Ani jsem tu předtim nečet komentáře, takže jsem fakt nevěděl, do čeho jdu a naprosto mi to překvapilo. Příjemně. Čekal jsem příběch z vězení, ale to přeskakování do jinejch životů, to mě fakt dostalo!
________________________________________________________

Zaujal mě příběh Daniela Fosse, jakožto takovej drsnější Robinson, i když k tomu se to asi moc přirovnat nedá, páč jestli někdo ztroskotal na pustym ostrově, tak to byl Daniel Foss, Robinson Crusoe ztroskotal v ráji :)

Jane007
28. března

Od Londona jsem četla jen Bílého tesáka, tak jsem byla velmi překvapená, jak dobrou knížku napsal. Je to hodně na zamyšlení a určitě to ještě nějakou dobu budu trávit. Každopádně doporučuji.

Wladimirski
22. března

Mrazivé! Podněcující! Šokující! Sto let staré a přesto aktuální! Darrellovo prožívání vězeňských útrap, forma mentálního útěku a vyplývajících úvah o životě, smrti, těle a duši je naprosto famózní a zároveň děsivé. Hlavní myšlenka a náboj knihy mne zaujaly natolik, že popisy / příběhy mimotělních cest do předchozích životů mi někdy přišly až únavné, protože mne mysl stále táhla k základnímu tématu. Ale toto "toulání po hvězdách" na závěr vyústí ve výsledný názor / vzkaz čtenáři. Není to žádné oddychové čtení, řekl bych v celku náročné a jsem si jist, že mi dlouho zůstane "v hlavě".

Vendula39
20. března

Krásně napsaná knížka. I když je poněkud starší, tak je to prostě bomba. Pan London skvěle vystihl situace ve vězení. Já jsem si myslela, že se časem v té svěrací kazajce zblázní,ale naštěstí tomu tak nebylo.Skvělá četba. Víc už k tomu není co dodat.

mahavan
18. března

Směsice pravdy a lží, takový druh knih nemám rád..., proto jedna hvězda za ta zrnka pravdy (v polévce lží) a zčásti jako taková malá provokace ;-). Na to jak je to tu i jinde prezentované jako úžasná kniha, tak pro mne docela zklamání. Podle mne kdyby London u této knihy zvolil jiný žánr - literaturu faktu, bylo by to lepší a prospěšnější. Takhle čtenář neví čemu věřit, co je ještě pravda a co už je literární fikce (kniha je inspirována skutečnými událostmi, taktéž zde autor čerpá ze svého života, ze svých cest). A tak ta obžaloba amerického soudnictví a vězeňství vyjde tak nějak naprázdno, protože nevíme, co vše je vlastně pravda, jestli něco už není přibarvené atd. A tak to nejhodnotnější na celé knize je ta duchovní část nebo rovina - záležitost astrálního cestování, minulých životů a nutnost osvobození, protože jak říkal Buddha, volně řečeno: Sansáro (znovuzrozování) je nekonečné, ale existuje únik. O Buddhovi sice London nepíše, ale hl. postava v knize mluví o životě jako o nekonečném převtělování. (a za sebe dodám: a po čase to znovuzrozování omrzí.)

Co se týká formy, tak vydání od Labyrintu je opravdu krásné a toto vydání doporučuji. Dlouho jsem neměl v ruce takto krásně vydanou knihu, navíc s textilní záložkou jako za starých časů (dýchla na mě přitom nostalgie) a přitom stála nová jen něco přes dvě stovky. To se dnes normálně nevidí.