gladya komentáře u knih

Zábavné a chytré. Humor asi nesedne každému, to je normální. Odkazů je tam hodně, asi málokdo pochytí všechny.
Doporučuji zvlášť těm, kdo mají rádi chytrý humor, v němž se dají najít i otázky k zamyšlení.
Nedoporučuji fanatickým věřícím v Boha ani fanatickým satanistům.

9 13.04.2020

Rozhodně zajímavé čtení. Nejde zdaleka jen o islám. Mě zaujal princip "podvolení" , ono je totiž pro většinu lidí podvolení režimu nakonec více či méně dobrovolné, někdo "prohlédl", někdo vidí výhody a možnost prospěchu a kariéry. někdo jen chce svůj klid a svůj soukromý život. Nepřipomíná to něco? Není třeba násilného převratu.

Další věc. Hodně z nás říká, že volí či volilo menší zlo. V Podvolených je vidět jak to vypadá, když volby jsou opravdu volbami mezi dvěma zly, které je větší? (vzpomínám na Sapkowského, zlo je zlo, není větší a menší zlo).

Nad kompatibilitou některých kultur a možností jejich koexistence a vzájemné tolerance se musíme zamyslet i my, sluníčkáři.

A poslední věc, uvědomila jsem si, že jsem mamyšlená, když se považuju za relativně sečtělého člověka, O francouzké literatuře vím " velké kulové".

12 13.04.2020

Červená knihovna, k tomu asi nepravděpodobné náhody, překombinovanost a vykonstruované propletence patří. Nečetlo se to špatně.

6 15.02.2020

Na Nobelovu cenu za literaturu Kronika rozhodně není, ale je čtivá, to se panu Vondruškovi musí nechat. Je to vlastně rodinná sága, tak trochu jako epopeje.
Pokusím se hodnotit bez ohledu na to, že s názory pana Vondrušky nesouhlasím.
K části z minulosti jsem se už vyjádřila v diskuzi. Zdůrazňuji, že mi nevadí názory ale faktické, mírně řečeno, nepřesnosti.

Co se vize budoucnosti týče, ano, pan Vondruška ukazuje možnou hrozbu. Ovšem jednu z mnoha hrozeb.
Popis budoucnosti víc nekomentuji, je to svého druhu postapo. Jen mě napadlo, že mít pár volných stovek miliónů, i optimista by si zařídil takové útočiště jako je v románu na Vysočině.

A teď subjektivně, co mi nejvíc vadí. To už jsou názory.
Pan Vondruška se tváří jako mluvčí "zdravého rozumu" proti přehnané korektnosti. Dělá to docela šikovně. Ale taky přehání. A hodně. Ať jde o gender, menšiny.

A podle mě má smysl "žvanit o nesmyslech jako lidská práva" .
Pane Vondruško, opravdu si myslíte, že "nad lží a nenávistí zvítězí lež a nenávist"?

Nechci nosit hidžáb a zavedení práva šaría, ale nechci ani prokazovat věrnost tradičním hodnotám tím, že budu jíst vepřové a modlit se Otčenáš, jak to říká jedna z postav.

Kdyby to nebylo tak váżné, bylo by až úsměvné, jak je Kronika tendenční, v řadě ohledů.
S hodnocením váhám.

To je síla. A je to pravdivé. Tohle by si měl přečíst každý rodič.
Není mi jasné, jak někdo může matku hájit. Možná "to myslí dobře", jenže když je pro někoho důležitější uklizený dům než dítě? Když člověk nechápe, že každé dítě je jiné a dítě zkrátka není robot vytvořený na objednávku podle jeho představ? A z otce dělá "vykonavatele trestu"? Jak tohle omluvit? A otec? To ani nejde komentovat. Učitelky se taky nevyznamenaly, jedině Frodo a jeho matka se chovali správně a lidsky.
Posloucháno jako audiokniha.

16 13.02.2020

Povedená detektivka. Nápad s geocachingem je dobrý. Ani nevadí, že jsem pachatele odhadla dřív než vyšetřovatelé.

4 21.01.2020

Určitě stojí za přečtení .

Oceňuji, že se autor zřejmě opravdu snaží, aby jeho pohled nebyl černobílý. Pravda ovšem je, že je to tak trochu pelmel. Hlavně u podrobných historických odkazů jsem se občas ptala, jaký mají význam. Zvláště v porovnání se současností, kde na tak informovaného člověka zůstává trochu na povrchu.

Fakta samozřejmě nezpochybňuji. Ovšem jedna věc jsou fakta, hodnocení událostí a postoje jsou věc druhá.. Co se toho týče, mám z knížky pocit, že s autorem se občas vlastně nedá souhlasit ani nesouhlasit, Což je v řadě případů pozitivum, protože věci jsou zpravidla složité a ne černobílé. To ale neplatí vždy. Někdy je škoda, že názor autora tak trochu chybí, prototože pokud už pan Šandor svůj názor, řekne, stojí přinejmenším za zamyšlení. A to i v případech, kde s ním tak úplně nesouhlasím

8 18.01.2020

Takzvaný "pán tvorstva" by měl mít víc pokory a empatie , soucitu s ostatními živými tvory. Jinak zničíme všechno a nakonec i sebe.
Je to dojemný příběh, ale autor evidentně ví, o čem píše.

Poslouchala jsem audioknihu jako kulisu při venčení psa a čekala jsem, kdy se mě někdo zeptá, co se mi stalo. Slzy se mi hrnuly z očí .

Edit. U takového knížky není důležitá literární úroveň. Jde o to, jak na člověka zapůsobí.

18 18.01.2020

Zdařilá knížka. Je to moje první knížka od Bryndzy a určitě ne poslední. Detektivky čtu jen občas, ze severských drsných detektivek plných sériových vrahů jsem přečetla jen vzorek, takže jsem neměla pocit, že to není originální, no snad až na ten alkohol, ale v tomto příběju je to alespoň pochopitelné.

Dokonce jsem si řekla. že si pro srovnání přečtu nějakého novějšího Nesboho, ty tři knížky, co od něj znám mě moc nenadchly.
Některé dějové zvraty se mi nezdály moc uvěřitelné, hlavně konec, ale to u tohoto žánru ani nečekám.
Posloucháno jako skvěle interpretovaná audiokniha.

5 13.12.2019

Dávám pět hvězdiček za to, jak na mě knížka zapůsobila. S některými výhradami, které zazněly v komentářích, ovšem souhlasím.

Tahle knížka stojí za přečtení. Oceňuji to, že autor jde podle mě opravdu k jádru problému a hlavně to, že jasně formuluje, proč lidé volí populisty. Z knížky cítím pochopení pro ty, kdo volí populisty, ne pohrdání, které se vůči nim z liberální bubliny občas ozývá.

Všichni politici a elity, kteří mají pocit, že liberální demokracie by měla mít ještě šanci, by si tuhle rozsahem útlou knížku měli velmi pozorně přečíst. A vlastně všichni lidé, kteří se k liberální demokracii hlásí. A když se neprobereme, tak my nebo možná další generece už v liberální demokracii žít nebudeme. V úlevě, že prezidenské volby nevyhrál Hofer nebo Le Penová nesmíme zapomínat, jak velký průšvih je to, že klidně mohli vyhrát. A kde všude populisté posilují.

Ne ve všem s autorem souhlasím, to je asi u tohoto žánru v pořádku. Možná je trochu vidět, že autor v liberální demokracii vyrůstal. V postkomunistických zemích působí i další faktory. Pravda, pohled na jejich specifika by autorovy závěry nevyvrátil, ovšem jeho analýzu by mohl obohatit.

Až budu mít čas, dám jsem i některé citáty. Zatím jen jeden zajímavý postřeh o těch, koho liberální demokracie nezajímá a nikdy nezajímala. Autor popisuje z Francie konkrétní příklad bývalých voličů komunistů , kteří přešli k Le Penové. A rozumí, proč tak volí.

6 28.11.2019

Zajímavé, dokonce z několika důvodů.

Čtenář se dozví nebo si připomene něco o životě Erbena i mnoha jiných "obrozenců", třeba to, kteří se znali nebo znát mohli (vypadá to, že skoro všichni).

Pozadu není ani Erbenovo dílo. Jelikož z mnoha balad z Kytice umím alespoň kousek zpaměti a některé celé nebo skoro celé, bylo zajímavé ty verše poznat. A vlastně tam čtenář pozná i dnes všeobecně známé pohádky Erbena a Němcové.

A zaujala mě další věc. V knížce je krásně popsáno, jak obrozenci řešili problém, jak moc si zadat či nezadat s "vládnoucí mocí". Podlehnout tlaku? Co jeijch přesvědčení a svědomí. To prožívaly zejména veřeně známé osobnosti i v jiných obdobích naší historie.

5 02.11.2019

Důkaz, že i u sci-fi platí, že opravdu dobrá knížka nepodlehne zubu času. Nadčasová nádhera. která promlouvá ke čtenáři i po několika desetiletích a bude promlouvat dál. Nejdřív jsem četla povídku, o které jsem se dozvěděla díky žebříčku sci-fi povídek a kratinké povídce Autor.

Poslednímu dílu dávám 5 hvězdiček. Dojem z celé trilogie můžu shrnout jednoduše. Konečně opravdu pořádná sci-fi, která důstojně navazuje na klasiky zlatého věku. A přitom je moderní. Takových jsem moc nečetla.

Je tam toho hodně, originalita, filozofické a etické otázky. Docela zajímavě autor pracuje s různými časovými rovinami. "Vědeckou" věrohodnost si soudit netroufám, fantazii oceňuji.

I takhle skvělá knížka má mouchy. Zdálo se mi, že je všeho celkově až moc. Postav bylo taky dost, což by nevadilo, ale jednání některých postav jsem nějak nerozuměla. A tak docela ani Trisolaranům (ale u mimozemšťanů to beru)

Následuje MALÝ SPOILER


Jako asi naivní sluníčkář mám problém s principem temného lesa. Opravdu rozvinutá inteligence, která umí zničit hvězdné soustavy, by se přece s principy kosmické sociologie dolázala srovnat jinak. Proč preventivně likvidovat? Nebyla by spolupráce civilizací win-win strategií? Já vím, dějiny lidstva i současnost hovoří spíš pro ten temný les.

10 16.10.2019

O takové knížce se dá asi těžko říct, že se čtenáři líbí. Dá se ale říct, že je silná a působivá. A je na ní krásně vidět, jak různě mohou čtenáři knížky vnímat.
Podle mě vůbec nejde jen o to, jaké hrůzy přinesla 2.WW (to víme všichni) a jak krutě se chovali pověrčiví venkované kdesi ve východní Evropě. Je to o zlu a „démonech“ v nás. Bez ohledu na prostor a čas. Vůbec nevadí, že to není autobiografie, takové hrůzy se děly a dějí. A jestli si někdo myslí, že my civilizovaní lidé 21. století přece takoví nejsme, až snad na zlomek různých deviantů, bohužel se asi mýlí. Stačí správné podmínky a démoni vyplavou. Naše krutost a zlo by bylo méně explicitní a sofistikovanější.
Krutí jsou dospělí, děti i zvířata. S jak málo lidskosti a soucitu se „ptáče“ setkalo? A velká část těch hrůz s válkou nesouvisela nebo souvisela jen nepřímo.
Existuje asi jen málo pervezí, které v knížce nejsou popsány. U těch sexuálních to je možná až přehnané. Ale kdyby tam násilí nebylo tak explicitní, knížka by nevyvolala tolik diskuzí a neprovokovala by k zamyšlení nad dobrem a zlem v nás.
A že autor obhajuje Sovětský svaz a Stalina? To je nesmysl. Autor popisuje, jak dvanáctileté dítě vnímá „politické školení“, od politruka, přičemž politruk je jeden z mála lidí, kteří se k němu chovali slušně.
A pro jednoho z diskutujících je to ještě horší než 2 miliony, počet obětí 2WW se udává 60 někdy 72 milionů. Na bojištích padlo 20 milionů. Jen Židů zahynulo 6 milionů.

15 23.09.2019

Těžko se mi hodnotí 4 nebo 5*?
Na jednu stranu jsem se nemohla odtrhnout. Je to vlastně dost smutné čtení, kdybych četla Kinga, Nesboho či nějakou jinou severskou krimi a třeba Kariku najednou, byla bych v pohodě. Z Průmyslu lži mám „depku“. Nejen že nás manipulují Rusové (asi skutečně největší hrozba), ale dělají to všichni. To ostatně autorka nezastírá. Pak by člověk byl ve stavu „nevěřit ničemu a nikomu“ a trollové splnili úkol. Jistě, PR specialisté nás stále a úspěšně o něčem přesvědčují a kdo si to nepřizná, je o to víc ovlivnitelný. Jenže někdo to dotáhl k dokonalosti a hrozí velký průšvih. Autorka skvěle ukazuje i na to, že jsou používány sofistikovanější postupy než „prosté lži a hoaxy“. A nikdo nejsme imunní.
Co bych autorce vytkla je pohrdání strýcem Karlem, to ostatně je v „naší bublině“ časté. Autorka zdůrazňuje, že strýcem Karlem nepohrdá a že inteligence a vzdělání k ochraně před manipulací nestačí. Jenže v kapitole o deprivantech sama sebe trochu popírá. Možná by stačilo text uspořádat a zdůraznit, že to je jen příklad a že to je složitější. To samé reptiliáni, chtělo by to víc to uvést jako příklad, jak můžou lidi zblbnout, jinak to postrádá smysl.
Vysloveně nesouhlasím s tím, že problém vznikl „probuzením" nevoličů.

Tuhle knížku by si měl přečíst každý. Bohužel, ti co jsou nejvíc ovlivnitelní, asi tohle číst nebudou nebo to odhodí jako odpad. A my ostatní bychom se neměli kasat, že nás se to netýká, že jsme přece ti chytří, co na špek neskočí.

7 17.09.2019

Chlapi, nebuďte hovada. Pružte, lakujte, ale nepřelakujte. Pozor, některé velitelky považují tři plzně za příliš. Jsou i takové přįpady. To vzkazuje ta, která četla tuhle knížku. Knihu, která vlastně skoro nemá děj a přitom obsahuje několik příběhů.

16 06.09.2019

Klasika všech klasik. Není to novinka, někomu se to může zdát málo akční a vlastně všechny příběhy mají podobné schéma. Ale je to skvělé. A teprve jako součást cyklu Nadace to čtenář pořádně docení. A když se zapojí knížky o robotech, máme vizi budoucnosti lidstva, která začíná někdy v naší současnosti.

10 29.08.2019

Mně se to líbilo. Je jasné, že první díl byl v něčem jiný, skoro sto let dávalo větší prostor než zhruba rok. Ale to, proč se mi Stařík líbí, tam zůstalo.

Čím absurdnější příběhy a méně pravděpodobné náhody, tím u tohodle typu knížek líp.

Čtenář nejspíš hodnotí Stojednaletého staříka i s ohledem na to, zda souzní s Jonassonovými politickými postoji a zda mu vadí jejich poměrně explicitní vyjádření.

A i když jsem se několikrát smála nahlas, pohled na současnost tam moc optimistický není a je bohužel hodně trefný.

MALÝ SPOJLER A nejde o to, jestli tahá za nitky Geňa a Voloďa, někdo jiný a nebo se vše děje "neorganizovaně".

6 25.07.2019

Zajímavé čtení. Magnezii literu autorka získala právem. Je to mnohovrstevnatý příběh, nebo spíš příběhy. Je pravda, že čtenář rozhodně nemá pocit, že se mu autorka podbízí. Nevadilo mi, že většina postav nemá jméno, u některých jsem chvíli tápala, jaké jsou vlastně národnosti.

Některé motivy a události jsem vnímala spíš v symbolické rovině.

Je vidět, že autorka se potřebovala "vypsat" z, nebojím se říct frustrace, ze současné doby. Myslím, že čtenáři hodnotí i podle toho, nakolik autorka rezonuje s jejich názory.

Narážky na historická fakta jako srpen 68. Charta 77, události na náměstí Nebeského klidu v roce 89 jsou a budou srozumitelné , u některých nejaktuálnějších souvislostí si nejsem jistá, jestli za třeba 20 let budou čtenáři vědět,o co vlastně šlo. Na tom záleží, zda knížka zapadne či ne.

12 28.06.2019

Jedním slovem nádhera.

Co mě nejvíc zaujalo? Všechny postavy jsou lidé z masa a kostí. Všichni udělali chyby. Nebo byla chyba, že něco neudělali. Všem hrdinům čtenář rozumí. I těm, s kterými nesouhlasí, kteří mu jsou protivní. U všech je jasné, proč jsou takoví.

Třeba s tak skvěle napsanou postavu "věřícího" komunisty (věřícího ne v boha, ale komunismus) jsem snad jinde nesetkala.

Až někdy ve dvou třetinách mi došel význam názvu. Tiché roky jsou vlastně tiché ve dvojím smyslu.

22 13.06.2019