Průmysl lži: Propaganda, konspirace a dezinformační válka

Není to radostné čtení, ale hodně poučné. Jenom mám oprávněné obavy, že nepřátelským působením v myslích zasažení spoluobčané si knížku ani nepřečtou a když už ano, tak ji zaslepeně odmítnou.

Povinná četba pro všechny a pro některé obzvlášť....

Původně jsem si myslela, že to bude něco jako Navoněná zdechlina Oliviera Toscaniho, a asi tak trochu je, ale nějaké rozdíly tu jsou. Hlavní předmět knihy samozřejmě zdechlinou je, ale s nějakými voňavkami se dneska už nikdo zas tak příliš neobtěžuje. Zatímco ta obyčejní zdechlina má za účel získat "jenom" vaše prachy, u této speciální zdechliny jde o něco jiného. Ani takové nehynoucí skvosty jako "Smetanový jogurt s 0% tuku" neměly primárně za cíl udělat vám v hlavě gulá. U zdechliny speciální je to trochu naopak, primárním cílem je miglajs ve vaší hlavě, nedůvěra ke všemu a ke všem a co je to hlavní a nejdůležitější, v důsledku nedůvěry a toho guláše váš hlas ve volbách pro některou z těch "žádoucích" stran, které tuhle hru o trůny hrají taky. Prachy jsou tam samozřejmě taky, ale ne úplně všude a většinou jsou jaksi na pozadí, jsou jen prostředkem nebo návnadou pro cíl primární. Kromě volebních kampaní, kam jsou lity bezostyšně a bezedně.

Kniha byla vydána před devíti lety. Dnes můžeme sledovat, jak u nás i ve světě v zaplavené zóně voda stoupá stále rychleji. Oprava, s....y stoupají.


Celá země byla jednotná v řeči i v činech. ... Tu si řekli vespolek: „Nuže, nadělejme cihel a důkladně je vypalme.“ Cihly měli místo kamene a asfalt místo hlíny. Na to řekli: „Nuže, vybudujme si město a věž, jejíž vrchol bude v nebi. Tak si učiníme jméno a nebudeme rozptýleni po celé zemi.“ I sestoupil Hospodin, aby zhlédl město i věž, které synové lidští budovali. Hospodin totiž řekl: „Hle, jsou jeden lid a všichni mají jednu řeč. A toto je teprve začátek jejich díla. Pak nebudou chtít ustoupit od ničeho, co si usmyslí provést. Nuže, sestoupíme a zmateme jim tam řeč, aby si navzájem nerozuměli.“ I rozehnal je Hospodin po celé zemi, takže upustili od budování města. Proto se jeho jméno nazývá Bábel (to je Zmatek), že tam Hospodin zmátl řeč veškeré země a lid rozehnal po celé zemi.
Citát není z knihy, je to z bible, Genesis 11,1-9. Ale vězte, že je princip je stejný.

Skvěle se to čte a zároveň vrhá světlo na věci, které člověk třeba tuší, ale nečeká, jak obsáhlé jsou. Bohužel, ani ozdrojovaná fakta v této knize obsažená nejspíš nedokážou navést k hlubšímu kritickému zamyšlení ty, kteří se nechali dlouhodobě ovlivňovat v hybridní válce. Propaganda je mocná zbraň...

Taky jste si všimli, že jsme všichni takoví přinaštvaní? Že už nezvládáme pobrat jiný názor než ten náš? Jestli vám to stejně jako mně vadí, tohle je kniha pro vás.

Po přečtení už se nikdy nebudete dívat na internetové diskuze a příspěvky na sociálních sítích stejně. Uvidíte za oponu. A pochopíte, co se za ní děje a proč se to děje.

Bohužel ztratíte důvěru ve svůj úsudek. Z pera povolané ženy (strávila dekády prací v politickém marketingu) je vám vysvětleno, jak jednoduše lze naše kritické myšlení vyřadit z provozu.

Kniha je psaná velmi uvolněným jazykem, aby si ji mohl přečíst každý. To je podle mě velmi důležité. Jsou tu síly, které dělají vše pro to, aby rozložily naši společnost tím, že podkopou její základy. Ne vojensky, ale v našich hlavách. Proto je kniha napsaná „lidově“.

Abychom všichni mohli být ostražitější a více pochybovali. I nad tím, co se nám může zdát nad slunce jasné.

Klobouk dolů, jak paní Alvarová dokázala ten holokaust našich myslí popsat i neerudovanému člověku. Zhruba od poloviny druhého desetiletí 21. století sleduji, že v myšlení lidí probíhá nějaká změna. Najednou se mě okolí snažilo přesvědčit, že Čína je super, Putin hrozný borec a Zeman jediná možná volba. Okolo bylo najednou spoustu „autistů z očkování“ a podobných bludů. A co bylo nejvíce zarážející, byla argumentace, kterou to vše ti lidé obhajovali. Neváhali debatu vyhrotit a za věc, která je pro ně vlastně podružná, by se byli schopni prát. To bylo dost divné, protože člověk je líný tvor.
Následovala neustálá relativizace všeho a všech, nahrazování názorů odborníků názory laiků a další a další podivné věci. Dovedlo mě to na server Czech Free Press, poté jsem zhlédl dokument o 11. září. Přiznám se, že se mi na pár minut zhroutil svět. Řekl jsem si: „Oni nám lhali!“ Ale nakonec zvítězil rozum, moje přirozená nedůvěra a hlavně analitické myšlení. Zjištění, že vlastně ten největší idiot nebo zoufalec odhalí to největší spiknutí, na sebe nedalo dlouho čekat.
Jedna zákaznice mi vykládala o poměrech v Německu. Prostě hrůza: muslimáci, černoši a další zvrácenosti. Doufá prý, že ji alespoň znásilní etnický Němec. Přitom po mně jela jak slepice po flusu a působila tak, že by dala každému, kdo by šel zrovna kolem. A protože okolo mě bylo dost lidí, kteří v Německu pracují nebo tam přímo žijí, měl jsem trochu jiné informace. Jde o to, že u té paní jsem byl mnohokrát, ale to, jak se najednou změnilo její chování a myšlení, bylo neuvěřitelné.
No a potom dorazil covid a mám okolo sebe několik padlých na poli hybridní války a i několik skutečně mrtvých na nemoc, která podle některých neexistuje. Myslím, že by měl každý začít u sebe: sebereflexí, sebepoznáním, naučit se mít rád sám sebe a přenášet to na lidi okolo. Poslouchat, nesoudit, analyzovat a začít do lidí „navrtávat šrouby“ jako propaganda.
Bez války mír nebude. My jsme ve válce a buď budeme žít v otroctví, nebo ve svobodě. Nezapomeňme však, že rozhodujeme i za naše děti a vnuky!

Ano, ano. Člověk níže pode mnou, co dá dvěma Babišovým pamfletům, vyrobeným před volbama přes 4**** může erudovaně vyhodnotit a posoudit kritickou práci pí Alvarové. Domnívá se, že když se bude ohánět Chomským, dá svému zcestnému vysvětlení nějakou kredibilitu. Chucpe.

Než jsem knihu vzal do rukou, byl jsem pln touhy dozvědět se, jaké jsou v dnešní informační době nástroje a metody, kterými se můžou různé státy, skupiny či entity probourávat do myslí a srdcí lidí, jak se to takzvaně dělá. Očekával jsem věcnou a strukturovanou knihu od dámy s určitým mezinárodním i mezioborovým rozhledem, která mi rozšíří obzory a snad i v mnoha chvílích otevře do budoucna oči.

Mno, už když jsem si knihu po půjčení začal prohlížet, začal jsem se obávat nejhoršího. Z obálky jsem se mimo jiné dozvěděl, že autorka byla dlouholetou poradkyní lidoveckého europoslance Pavla Svobody, toho jedině správného, nejevropštějšího Evropana a pro mne až esenciálního představitele hlouposti většiny dnešních elit, avšak až zarputile nechtíc soudit knihu dle obalu, s nadějí v srdci dal jsem se do čtení.

Známý aforismus říká, že pesimista může být vždy jen příjemně překvapen, avšak bláhový optimista, kterého jsem v sobě na sílu vyčaroval, může být dle této logiky jen nepříjemně zklamán... Inu, dobře mi tak!

Jako pár zajímavých informací jsem byl schopen z textu extrahovat, ne že ne, ale než bych si k nějakým dalším namáhavě klestil cestu skrz bažiny, houštiny a tekuté písky zapáleného balastu, raději jsem knihu odložil do sekce Z dílny dnešních New York Times. Namísto erudované, životními zkušenostmi prolnuté knihy jsem dostal koktejl propagandistického (místy až hysterického), liberálně demokratického školení, jaké dennodenně slyšíme z úst a per neosvazáků v západních médiích. Jinými slovy, pokud vám stav dnešní žurnalistiky a její (vý)plody konvenují, jste jejich pravidelnými a nadšenými konzumenty, pak je kniha určena právě pro vás.

Pro nás lamentující, sklíčené diváky desítek let trvajícího podcastu Dekadenci Západu zdar a Evropy zvlášť, je tento literární počin naprostou ztrátou času.

Neměla by chybět na seznamu doporučené četby pro SŠ.

Tuto knihu bych dal jako povinnou četbu ve školách, protože je zde krásně vysvětleno a na příkladech (i z Česka) ukázáno, jak funguje propaganda, manipulace a záměrné šíření desinformací a zpráv k odvedení pozornosti.
Všichni jsme klamáni dnes a denně, ale pokud člověk ví, že se ho někdo snaží oklamat, tak nepodlehne tak snadno.

Kniha Saši Alvarové, která je autorkou podcastu Kanárci v síti, se zabývá otázkami propagandy, konspiračních teorií a ovlivňování veřejného mínění pomocí státem řízeného ovlivňování sociálních sítí. Tato kniha může posloužit jako výborná brána do informací, týkajících se ruského hybridního působení a závěry z ní by měly být co nejvíce rozšířené k většinové populaci. Jinak nás čeká velký problém.

myslím, že autorka byla k některým okolnostem existence mordoru a jeho trolí armády shovívavá. jak praví staré rčení: Se Sovětským svazem přišla bída na zem. a jak víme setrvává tady dodnes. zhovadilá ideologie třídního boje, výhrůžky na všechny strany a newspeak, že by z něj žasl i Orwell. prostě cokoliv se o říši zla provalí, je dobré pro poučení těch, co se poučit dají.
i proto jsem četl už třetí rozšířené vydání. a jsem rád, že vyšlo.
nejsem přítel konspiračních teorií, ale doložených faktů o neřádech z východu je kolem nás tolik, že jenom šiřitel řetězových mailů je ještě neviděl a neslyšel.
plus knihy je, že ji napsala žena, která se propagandou živila a tak zná finty, které na tlupy konzumentů platí.
je to dobrý rozcestník, když se člověk potřebuje a chce vzdělat.
samozřejmě, jako havloid, sluníčkář a kavárenský povaleč nejsem pro řadu orků relevantní zdroj těch opravdových informací, které vám nikdo neřekne...:)

Něco do sebe tahle kniha má. Ale při čtení některých kapitol mi přišlo, že autorka trpí až příliš vysokou dávkou nenávisti vůči některým státům, lidem...
Chvíli jsem se u knihy i pobavila, chvíli ale na mě došla neskutečná úzkost.
Myslím si, že jednou a dost vystihuje celkové pocity ke knize.

Mohu ještě doporučit podcast Kanarci v síti, kde se autorka spolu s J. Holým zabýva obdobnými tematy

Spadla mi brada, doslova. Dobrý propagandista dokáže člověku nakecat neuvěřitelné věci. Jako starý vtip o diplomatech: Pošlou vás do p.dele tak mile, že se na tu cestu budete těšit.
Doporučuji ke čtení!

Paní Alvarová se snažila popsat, jakým způsobem vznikají dezinformace, jak manipulátoři dovedou vymýt mozky. V době internetu a sociálních sítí v obrovském měřítku.

V knize je i návod, jak se bránit, jak nenaletět. Jen mám obavy, že ti, co už dezinformacím podlehli, si nikdy nepřiznají, že udělali chybu. Pořád jsou přesvědčeni, že "peklo jsou ti druzí"...

Kniha byla poprvé vydána už před několika lety, kdy se tehdy někomu mohlo zdát, že zbytečně straší ruskou propagandou. Čas dal paní Alvarové za pravdu.

Nádherně je zde vidět, které "taky čtenáře" autorka oslovila. Ti co dali "odpad" a jednu hvězdu adorují Rusko. Na ty autorka cílila a trefila se. Skvělá kniha, obnažující čtenáře

Asi jedna z nejdůležitějších knih pro vaše prarodiče případně ovlivnitelnou generaci x+. Není to psáno žádnou vědeckou terminologií, ale lidsky. Za důležitost takového díla dávám plnou palbu. Někdy je to dost smutné čtení, ale optimismu je věnována poslední kapitola :)

V dnešní době povinná četba, místy až stěží uvěřitelné pasáže.