Vzpomínka na Zemi

od:

Vzpomínka na Zemi

Půl století po Bitvě soudného dne mezi lidmi a Trisolarany stále trvá napjaté příměří, jehož zárukou je fundamentální princip temného lesa. Země díky trisolaranským technologiím zažívá dosud nevídanou éru prosperity. Lidská věda postupuje mílovými kroky kupředu a Trisolarané zase absorbují pozemskou kulturu. Zdá se, že obě civilizace budou záhy schopny rovnoprávně koexistovat v míru bez strašlivé hrozby vzájemného zničení. Lidstvo ve zlatém věku však má sklon k samolibosti. V nové éře se z hibernace probouzí Čcheng Sin, letecká inženýrka z jednadvacátého století. Přináší s sebou informace o dávno zapomenutém projektu z počátku trisolaranské krize a sama její existence může narušit křehkou rovnováhu mezi oběma světy. Dosáhne lidstvo ke hvězdám, nebo zahyne už v kolébce?...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/38_/380516/vzpominka-na-zemi-1fh-380516.jpg 4.734
Série:

Vzpomínka na Zemi (3.)

Originální název:

Death's End (三体•III•死神永生) (2010)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Sci-fi
Vydáno:, Host
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (16)

Přidat komentář
NorN2
18. září

Po dvou "čistokrevných " hard sci-fi románech , celou řadu uzavírá populárně-romantický příběh , který svou inspiraci Nadací kopíruje i v tom, že kvalit předchozích knih nedosahuje. Stejně jako uživatel ZaS , se nemohu zbavit dojmu že knihu psali
2 lidé. Možná je to v druhém plánu uskutečněný "konflikt" ženského a mužského
principu , který celý děj rámuje a na knize spolupracoval někdo , kdo měl knihu
přiblížit ženskému publiku, aby cílová skupina byla širší a filmová práva se dobře prodávala ..

vlcka
15. září

Ve všech rozměrech fascinující. Nevím, co víc napsat, autorova fantazie je neuvěřitelná. Snad jen, že je dobře, že lidé zůstali lidmi se všemi klady i zápory až do konce. A celá série na mě působila tak realisticky, že jsem musela přemýšlet, nakolik jsou samotné knihy pohádkami, v nichž je zašifrováno poselství pro lidstvo.

ZaS
13. září

Ačkoliv jsem se na třetí díl hodně těšil (nebo snad právě proto?), jsem z něj celkem zklamaný. Autor zjevně vyčerpal momenty překvapení v prvních dvou a nyní už jen dokončuje příběh, který je snadno předvídatelný, ale hlavně v mnoha ohledech nelogický. V první polovině to ještě tolerujete a těšíte se na strhující závěr, podobně jako v Temném lese. Realita je ovšem od druhého dílu na hony vzdálená. Chvílemi jsem měl dokonce pocit, jako by knihu dokončoval někdo jiný.

Wolfisko
10. září

Jak už tady popsali jiní: "sci-fi nového tisíciletí, krutý temný vesmír, fantazie autora s rychlostí světla, relativitou času a prostoru atd. atd." - Už první díl s vylíčením civilizace Trisolaris, jejich vývojem/bojem s drsným osudem daným soustavou tří sluncí mě dostal ... dvojka Temný les je pro mě geniální spojka navazující na jedničku a říkající si o - či spíše volající po trojce (sakra, vždyť oni jsou na cestě sem - jak se to vyvine) ... no a Vzpomínka na zemi je famózní závěr - číst to někdy v patnácti, asi pak ještě nějakou dobu chodím jak "v paralelním světě" - tohle bude čtivé i za sto let (jako ty mé Verneovky vyhrabané před třiceti lety ve sklepě), klobouk dolů před klasiky Asimovem, Herbertem a dalšími, ale tenhle Čínskej "kluk" má našlápnuto ve velkém stylu a laťku rozhodně nepodlézá, spíše posouvá o kousek výš

Finn69
10. září

Závěrečný díl se mi líbil asi nejvíc, je to bez debaty parádní vyvrcholení celé trilogie. Tím nechci říct, že to je bez chyby, vy, kdo jste se dostali až ke třetímu dílu, určitě víte, že celá trilogie dost trpí jistou roztříštěností a nevyrovnaností. Ale také jistě víte, že jde o značně návykovou záležitost, jinak byste se nedostali až sem :)
Z kosmických ság přesahujících hranice prostoru a času pro mě asi vždycky bude výš třeba Duna, Gateway, Vesmírná odyssea nebo Nadace. Nicméně Vzpomínka na Zemi je natolik jiná a neobvyklá, že si to vysoké hodnocení zaslouží. Užil jsem si to.

Mimochodem zaregistrovali jste recept na tresku po lofotsku? Komu se tohle podaří uvařit, má u mě panáka :)

Spoiler:
Jason vytáhl z podpalubního prostoru velkou tresku se slovy, že je čerstvě ulovená. Poté vylovil i tři láhve vína, položil rybu na železný tác a polil ji vínem. Zapalovačem vše podpálil a vysvětlil, že tak vypadá tradiční lofotská příprava. Po pěti minutách se jal odtrhávat kousky stále hořící ryby a hltavě jíst.

SONP
10. září

Chvíli mi trvalo, než jsem se znovu naladil na autorův specifický květnatě-vědecký styl. Ale páni, to se tedy rozjelo - takhle nezadržitelné puzení knihu dočíst už jsem zase nějakou dobu nezažil Jenže co k tomu vlastně napsat, aniž spoilovat, to je otázka.. Snad moc neprozradím, když napíšu, že naladění knihy je velmi depresivní, to ostatně plynulo už z minulého dílu. Zapomeňme na optimistický vesmír á la Startrek, tady je prostor krutý, temný a záludný. Hlavním tématem je také plynutí času, jako by si autor vzal inspiraci z Pohlova Světa na konci času. Dojde i na nefantastické části knihy - historizující výjevy tady nahradí čínsky laděné pohádky, a v řadě částí knihy jsem taky zjistil, že na autorovu fyzikální fantazii coby čtenář nestačím ani náhodou. I tak to ale byl neuvěřitelný čtenářský zážitek a snad poprvé mne mrzí, že je nějaká knižní série u konce. 100%

Měňavka
10. září

Opět výborné čtivo!Úžasné zakončení trilogie s možnou nadějí na další pokračování.

Magnat
09. září

Parádní dovršení příběhu ve kterém autor popustil pořádně uzdu své fantazie a přenesl nás mnohem dál než si umíme představit.

jockjock
06. září

Těšil jsem se na ní jak na vánoce a teď jsem zklamanej jak po rozbalení dárků.To že jsi pan autor něco vzal z knihy Setkání s Rámou mi nevadí,fajn,je to totiž skvělá kniha,před časem jsem ji hodnotil na úroveň této trilogie ale je výš. Pozor dále je možný spoiler . Spíš mi vadilo,že téměř každé lidské rozhodnutí vedlo k chybě nebo katastrofě,hlavní postava mi byla nesympatická a pořád jsem doufal že už se z příběhu ztratí.Také to že když se řešil nějaký problém tak hlavní postavy raději vlezli do hibernace a po probuzení už bylo vše ok . I Trisolarani a jejich chování bylo nelogické,to jejich vyhrožování Sin v jedné části už mi přišlo zbytečný, páč už vlastně bylo po všem.Taky to s tou Austrálií pro mě bylo šlápnutí vedle ale i tak mi kniha k něčemu byla dobrá,díky ní jsem si koupil teleskop a chtěl objevovat na nebi různé zajímavosti a pozorovat hvězdy,planety... ale už mi zas leží v krabici protože to byl nějaký levný krám...chjo

Ládja
05. září

Za mě nejlepší díl ze všech. Hodně věcí k zamyšlení a hodně aktuálních témat. Vlastně by se dalo říci, že když člověk vidí, že vědci vysílají signály někam do vesmíru, že to skutečně nemusí být zrovna dobrý nápad. Originální nápady.Zajímavý pohled na svět a na dění. Konec jsem si tedy představoval trochu jinak a dalo by se říci, že je i otevřený na další pokračování. Více takových sci-fi, víc takových myšlenek...

wyma
05. září

Skvele a jeste jednou skvele! Hratky s rychlosti svetla, dimenzemi prostoru, a k tomu 40 stran pohadek :)
Kazdy vecer jsem se tesil na dalsi a dalsi stranky...

TRAUTY
04. září

za me lehounce slabsi nez temny les ale stale moc vydarene

3DD!3
04. září

Dlouho jsem hloubal nad tím, jestli jsem četl v poslední době četl něco ambicióznějšího, inspirativnějšího a čtivějšího než je Vzpomínka na Zemi. Samozřejmě jsou zde klasiky od Clarka a Asimova, kterými se Liou inspiroval, ale ty měly jednu velkou nevýhodu. Byly zaseklé ve svém čase, limitování poznatky té doby. Spekulativní sci-fi se v druhém tisíciletí měla posunout do další dimenze, ale zůstávala poměrně konzervativní a vstoupit do ní se podařilo až této trilogii, jejíž závěr překonává nejdivočejší sny. Znovu šel skutečný svět do pozadí, abych mohl sledovat poslední špatné rozhodnutí zástupce lidského druhu. Temný les končí a my s ním.

deirdre
30. srpna

Už zanedlho po tom, ako som vzala knihu do rúk, mi spadla sánka a tak aj zostala, kým som čítala. Zakaždým. V tej knihe je toľko prekvapujúcich zvratov, toľko informácií, že je veľmi ťažké k tomu čokoľvek napísať bez toho, aby ste nespoilerovali dej. Od začiatku do konca netušíte, ako sa situácia vyvinie. Jednu chvíľu som musela túrovať svoju slabú technickú predstavivosť na maximum, v ďalšiu sa cezo mňa prehnal emocionálny uragán, ktorý hneď vystriedali zimomriavky z čírej hrôzy. Popritom je celá trilógia prešpikovaná poznatkami snáď zo všetkých vedných odborov, a to nijak povrchne. Náročné čítanie po každej stránke, ale napriek tomu, či práve preto, som si na ňom skvelo pochutnala.

VesmirnaOndatra
27. srpna

Kniha, ktorej vydanie som mala v telefóne ako pripomienku, pretože celá táto séria má v sebe presne to, čo v sci-fi knihách hľadám. Neviem to presne pomenovať, nie je to ani literárne vyžitie, ani poučenie, ani zábava, ani strach, ani napätie a dokonca ani únik z reality. Je to proste také to zvláštne šteklenie vzadu v mozgu, ktoré považujem za kognitívny ekvivalent toho, čo robí vaše srdce, keď na ulici stretnete svoju platonickú lásku.
Takže hoci má Vzpomínka na Zemi ďaleko od dokonalosti, ja jej dávam 5 hviezdičiek za všetky tie "iné" dimenzie, za kvantové chvenie van Goghových obrazov, za minulosť mimo čas, za chýbajúcu hmotu, za rok s ôsmymi ciframi, za zníženie najvyššej povolenej rýchlosti vo vesmíre, za vizuálne (view spoiler) a za to, že je pre mňa tým, čím pre mňa Asimove ani Clarkove knihy nikdy nebudú môcť byť.

Rozhovor s autorom
http://blogs.nature.com/futureconditional/2016/08/19/the-three-body-problem-and-beyond-a-qa-with-liu-cixin/
"I work at a state-owned power plant..."
- On to písal popri práci??? Ja popri práci nestíham ani...pracovať.

Iný rozhovor s autorom
https://futurism.media/in-the-authors-universe-interview-with-sci-fi-author-cixin-liu
"Characters...are more like some kind of signs or symbols and their character development is mainly dictated by the need of the story."
...explains a lot

gonga
17. srpna

Ano, Vzpomínka na Zemi převyšuje oba předchozí díly takřka ve všem a je důstojným završení příběhu lidské a nejen lidské, rasy , který započal v Problému tří těles. Kniha je napsána velmi poutavě a četl jsem ji jedním dechem, snad bych našel výhrady, v tuto chvíli mě ale žádné významné nenapadají. Snad jen , a to nemusí nutně pro každého být zápor, že v některých pasážích působí kniha extrémně depresivně a bezútěšně. Jenže co dělat, když takový vesmír možná přece jen je? Strhující zážitek od tradičně lehce rozvleklé expozice, které zde ovšem netrvá nijak dlouho, až po konec, přičemž od druhé třetiny knihu již nedokážete odložit.