Problém tří těles přehled

19.05.2025

Potřebovala bych si to přečíst ještě jednou, ne-li dvakrát. Nedostavil se u mě pocit, že jsem byla schopna vše správně uchopit.
Za mě je to dílo o společnosti, přestože nejčastější výtka je na plochost postav. Ano, postavy jsou ploché. Ale je to třeba. Jen tak vyniká pocit nedůležitosti jednotlivce. Jedinec v mocenském postavení dokáže ovlivnit a ovlivňuje celou společnost, z pohledu celku jsou však všichni zbyteční a zaměnitelní. Civilizace Trisolaris pak na mě působí jako zrcadlo, může se nám, co jsem vyrostli v hojnosti a svobodě, zdát pokřivené, ale ona surovost režimu (třeba v rámci oběti jednoho pro celek) je dobře hmatatelná.
Věda si tu vysloužila roli konkurenta, byla dána do opozice k režimu, k přežití, inteligence proti davu. Hra na kdo z koho společně s těžkou otázkou, co vůbec jsme schopni chápat, zda naše neotřesitelné poznatky opravdu nejsou hrou něčeho, co přesahuje naše vědomí, jako zmíněný farmář a krocani a střelec na terče. Z tohoto pohledu je knížka velice výjimečná a rozhodně ji doporučuji k přečtení.
Nicméně jsou tam věci, které mi velmi vadily a kazily výsledný dojem. Do některých částí byla vložena spousta energie, aby vzápětí přišlo něco zcela nedomyšleného. Jako když rozluštíte krátký text vámi neznámého jazyka a díky tomu se jej naučíte celý, dokážete v něm plně a bez zábran hovořit. Nebo použijete vědecké poznatky, aniž byste čtenářům dali možnost pochopit, o čem se vlastně hovoří. Protože bychom zjevně měli všichni chápat, jak je možné, že proton, který „nic“ neváží, nemá výšku ani hloubku, může odrážet světlo tak, abychom to byli schopni zachytit očima, resp. ne my.
Nejvíce mi však vadil začátek. Chápu, že přenos do časů Kulturní revoluce nás měl šokovat, ukázat nám syrovost, ale necítím z toho touhu informovat, nýbrž snahu zneužít cizí bolest pro pobavení ostatních, pro zvýšení prodejnosti.

18.05.2025

(SPOILER) Do knihy mě uvrtal partner, který je z celé série nadšený a nutně to potřeboval s někým prodiskutovat. Kdybych si nejdříve nepřečetla autorův doslov, nenapadl by mě význam té počítačové hry už po první kapitole a to by pak teprve bylo utrpení číst. U dalších témat mi právě pomáhalo rozebrat to s již zmíněným fanouškem, který mi byl schopný vysvětlit význam dění, aby se mi to lépe četlo. I tak postrádám jeho nadšení nad lidským počítačem nebo rozbalením protonů do dimenzí a využití v rámci kvantové fyziky. Rozumím slovům textu a vysvětlením, ale nedokážu si to představit, natož aby mě to tak dojalo. Proto nedokážu knize dát lepší hodnocení-vlastně i ty 4 hvězdy jsou zázrak na to, kolik težkopádných kapitol tam pro mě bylo. A věčně jsem se musela ptát- už jsme tohle opravdu objevili?, už to vyrábíme?
Co mě ale hodně bavilo, byla postava otravneho policisty. Jak mi byl na začátku odporný, tak pro mě později zachraňoval děj. Zato Ye Wenjie mě naštvala a těžko se mi věří tomu, že by vědci a intelektuálové tak snadno hromadně rezignovali.

S obecným nápadem autora spíše souhlasím. Když si vezmeme, jaký dokáží být lidi zákeřný a chamtivý prasata, je od nás hloupé očekávat, že by mimozemské rasa chtěla mír a rozvoj intergalaktickeho turismu. To, že by nás chtěli zničit nebo ovládnout je mnohem pravděpodobnější.