Problém tří těles

mimoriadne vydarené sci fi , k orientacii medzi postavami mi pomohlo napisať si všetka mena na papier spolu s kratkymi info a vztahami kto je kto a s kym sa pozna, potom sa to čita velmi lahko.

Trochu trvalo, kým som sa začítala, trochu trvalo, kým som sa zorientovala, niektoré odborné veci zostali mierne nepochopené, ale na konci môžem zhodnotiť, že sa oplatilo pustiť do tejto trilógie. Sci-fi nemám načítané v takom množstve, aby som mohla porovnávať s inými, ale v porovnaní s tým, čo mám načítané, je Problém troch telies originálny príbeh a som zvedavá kam sa dopracujeme v pokračovaní. Základy položené, ide sa ďalej.

Uchvacující dílo, moje první srážka s tímto autorem a s čínskou beletrií vůbec. Knihu lze v zásadě číst jako příběh, ale nedá se čekat, že tu bude scifi příběh jen vnější kulisou pro vztahové drama, protože v Problému tří těles jsou charaktery postav vedlejší, v důsledku čehož působí vcelku odcizeně a je problém si k nim vytvořit vztah. Místy autor přechází ke způsobu výkladu, který se blíží více přírodovědné či sociologické studii než lineárnímu příběhu, v tom se ale nakonec neliší třeba od takového Karla Čapka ve Válce s mlčky.

Proto snad dává větší smysl knihu číst jako velmi originální civilizační esej, který si skrze chytrý, nebanální příběh pokládá nadčasové otázky po povaze moderní lidské civilizace. Motiv kontaktu s mimozemšťany autorovi umožňuje ptát se, zda se s technologickou vyspělosti a vědeckým pokrokem nutně pojí humanismus a vyspělost mravní. Zda je představa sžití dvou civilizací na jedné planetě možná, jakým způsobem by se různé skupiny v rámci lidstva k takové invazi stavěly.

Snad jen drobnou obtíží tohoto prvního dílu dechberoucí trilogie jsou, jak už jsem tu někde zaznamenal, čínská jména, která jsou pro Evropana hrozně neintuitivní a nezapamatovatelná a je těžké se v nich místy neztrácet (aspoň, že nakladatel k českému vydání připojil šikovnou soupisku charakterů). A potom také pasáže, kde se hutně popisuje některá technologie nebo fyzikální jev, ale to patří k žánru, je to částečně zdroj sugestivnosti knihy a pro příběh jako takový není jejich pochopení nutné.

Dokonalost! Prostě dokonalost!

I když vím, že v dnešní Číně je už povoleno kritizovat excesy kulturní revoluce, stejně jsem se tady skoro u každé druhé stránky zastavovala a říkala jsem si: Tohle smělo vyjít v dnešní Číně?! Jak je to možné?

Příběh má takový elán, je psán tak svižně, důvtipně, čtivě, elegantně! Upřímně mě bravurnost této knihy donutila přehodnotit názory na některé jiné knihy, které jsem do té doby soudila spíše schovívavě - v porovnání s touto excelencí člověku rychle dojde, že jiné knihy zkrátka nedosahují takových kvalit.

Nechápu, proč někteří recenzenti tady zmiňují, že je v knize příliš mnoho fyziky - je to sci-fi, lidi! Jestli nechcete číst o fyzice, běžte si číst fantasy! Já sama za sebe můžu prohlásit, že jsem absolutně zbožňovala každičké slůvko, které bylo v knize věnované vědám!

Český překlad je nádherný! Nejprve jsem se zalekla, když jsem viděla, že jde o překlad z angličtiny pouze s přihlédnutím k originálu, ale pan překladatel je očividně mistr svého řemesla. Některé české obraty, které jsou zde v textu k nalezení, mám dojem, jako by už pomalu mizely i ze samotné české literatury. Je osvěžující připomenout si je při četbě překladu!

Také se mi velmi líbily vysvětlivky, které průběžně udržují čtenáře, který tolik nezná čínské reálie, v obraze. Je tím překonána i ta nejmenší bariéra, která by mi snad mohla bránit v tom, abych tuhle knihu nedoporučovala každému na potkání. :)

Bohužel po první knize nemám tu největší chuť se vrhnout na další díl, ale celková myšlenka této série je dostatečně zajímavá, abych se k tomu odhodlal.
To je totiž jedna z mála obdivuhodných věcí na knize. Ona myšlenka mimozemských civilizací není zas tak přelomová v žánru sci-fi, ale autor ji pojal dost zajímavě. Vykreslení některých osudů postav má taky něco do sebe a chvílemi se člověk dokáže vcítit do jejich situace. Pak ale následuje řádka problémů a to nejen ten o třech tělesech. Postavy jsou mdlé, podobné (nemluvě o jménech) a zajímavý byl jen Velký Š'. Autor čtenáře zahlcuje historickými a fyzikálními pojmy, které ho jen matou a nepřináší téměř nic do příběhu a já se dostal do fáze, kdy jsem jen očima projížděl text a čekal na konec další hromady fyziky.
Takže se zajímavým rozjezdem doufám, že autor dokáže jednotlivé problémy zlepšit a další díl bude daleko lepší.

Dílo doprovází silné renomé, vzbuzující očekávání, které u mě zůstaly nenaplněné.
Velkolepé a zároveň celkem uchopitelně podané vědecké myšlenkové experimenty, použité jako rekvizity pro snad i podnětné existenciální a sociologické otázky, trpí na zoufale těžkopádný sloh. V příběhu úplně chybí charaktery postav. Vzpomenu si na několik silných epických momentů, ale palčivěji jsem pociťoval mechanickou expozici a sunutí děje, u kterých jsem se moc nebavil.
Nemůžu se zbavit pocitu, že jsem četl spoustu kratších a "jednodušších", ale po všech frontách líp napsaných povídek nebo krátkých novel, které ve mně zanechali mnohem víc.

Chytré sci-fi s neotřelými nápady, které je stejně jako seriál, podle této první knihy ze série natočený, ve střední pasáži poněkud zmatené. Člověk se ale zorientovat dokáže. A na druhý díl se těším.

Za mě velmi obohacující kniha, jelikož jsou zde srozumitelným způsobem popisovány fyzikální jevy, které jsou pro příběh podstatné a proto jsem si ji pořídila. Děj je rozdělen do několika časových fází, které na sebe navazují a dávají smysl….Část o Čínské (děsivé) historii je důležitá, paradoxně vědci v této utopii mohli dokončit, co potřebovali. Popis mimozemské civilizace je zajímavý a zmiňovaná “počítačová hra” je dobrým zpestřením…Mimochodem je zde odkaz na dvě celkem kultovní knihy “ Tiché jaro” a “Osvobození zvířat “, po zjištění o čem jsou, dávají celému sci-fi ještě hlubší smysl. Kniha mě na seriál nenalákala…a tudíž se jím ani nenechám ovlivňovat až do přečtení dalších dílů :-)

Začnem pozitívne, Liou prišiel s veľkou myšlienkou, o tom nemôže byť sporu. Kontakt s inou civilizáciou plus vysvetlenie názvu knihy je naozaj dychberúce.
No, toľko k pozitívam.

To, ako sa nám tú myšlienku rozhodol podať, bolo absolútne nestráviteľné.
Začalo sa to revolucio-politicky. Ok, fajn.
Začali sa podivuhodnosti. Náznak niečoho väčšieho. Super!
Pridávali sa podivuhodnosti. Ok, a čo s nimi? Určite sa to už začne rysovať.
Podivuhodnosti sa stále pridávajú. "Kedy sa to už niekam posunie?"
A zrazu príde presun do druhej polovice. A ide sa vysvetlovať.
A stále vysvetlujeme.
A ešte vysvetlujeme.
Až sme sa prevysvetlovali ku koncu.
No počkať, my sme už na konci a nejaký príbeh?
Asi pre neho neostalo miesto, veľké myšlienky ho zabrali pre seba.
Prvej polovici chýba gradovanie a druhej zase únosná miera.
Priznám sa že by som bol zvedavý na ďalší diel ale uspávač hadov Cch-sin ma už nenaláka.

Tak tohle byl hodně velký úlet. Neftlixovská adaptace byla docela srozumitelná, ale když jsem si přečetl knihu, bylo to hodně velké sousto. Prokousat se kombinací astrofyziky, katastrofického žánru a dějin čínské kulturní revoluce bylo hodně obtížné, zejména když podstatná část knihy popisovala děj počítačové hry. Ale je fajn dojít až na konec, druhý a třetí díl třeba bude odsýpat lépe a nebude fragmentovaný na tolik časových pásem a dějových rovin.

Tuhle knížku mi doslova nacpal náš sci-fi knihovník a já mu za to děkuji. Dočkal jsem se svižné a dobře napsané zábavy, psychologicky propracované a plné nekonvenčních nápadů. Téma prvního kontaktu je podáno mnohovrstevnatě, ale podle mého soudu až příliš temně. Nevěřím na agresivní mezihvězdné civilizace, to už je v rámci Mléčné dráhy dávná minulost. To je ale jen taková osobní námitka, která na kvalitě knize neubírá. Dávam za pět a už se těším na druhý díl.
Ještě by mne zajímalo, zda autor četl Endymion od Dana Simmonse. Ten nápad s použitím nanovláken jako pasti se poprvé objevil právě tam.

Jedná se o nevšední sci-fi z prostředí Číny se zajímavou zápletkou. Ze začátku jsem měl trošku obavu z přemíry čínských jmen a z orientace, kdo je kdo, ale nakonec to bylo úplně v pohodě. Místy je zde vysvětlováno trochu základní fyziky, ale podle mého je to podáno zcela srozumitelně. Děj má spád a rovněž oceňuji, že ke konci příběhu jsou všechny předešlé záhadné jevy a způsob jejich vzniku vysvětleny, což často nebývá zvykem.

Pointu príbehu som pochopil, nebolo to veľmi obtiažne. Musím sa však priznať, že v podstate polovici knihy som nerozumel, bola písaná vedecko odborným štýlom, a tam som sa vôbec nechytal, čiže nič pre mňa. Týmto je teda jasné, že o druhé a tretie pokračovanie záujem mať nebudem. Howgh!!!

(SPOILER) S knihou Problém tří těles mám jeden zásadní Problém!

A to sice ten, že byť jsem o knize věděl, pravda hlavně tedy kvůli Temnému lesu (kdo by z těch, co sledují dění kolem výzkumu kosmu / exoplanet, o něm nevěděl?), nejprve jsem viděl ten seriál.
Byl super!

Jenže ty neustálé vizuální vzpomínky vytvářející pod šedou kůrou mozkovou takové to neustále dotírající "deža už ví" mi ten zážitek ze čtení knihy hrozně, vlastně nenávratně, zničilo. A to i přesto, že jsem to viděl celé najednou a dal si mezi tím shlédnutím seriálu a čtením knihy rok a půl pauzu.

Ach jo! (Baví dneska někoho číst Dunu, Pana prstenů, Já, robot, Hvězdnou pěchotu? Nemělo by se to zakázat pouštět dětem do třeba: než si to přečtou? :)

Ke knize:
Čínu bych neřešil, prostě Čína, no. Od kulturního šílenství, kdy vyhubili vrabce až k přistání sondy na odvrácené straně Měsíce. Hmm, takže tam ta kulturní revoluce vlastně jede.

Svět a jeho z/řízení: jistě nějaké je, ale stačí jedna událost, jedno osamocené, vlastně izolované rozhodnutí a svět se může začít ubírat úplně jiným směrem.

"Radioteleskopie"(vysílání a přijímání signálu) true, byť by to celé byla mega náhoda.

Ovlivnění měření částic v urychlovačích? Sophony? ;) Doufejme, že ne! Co bychom s tím asi tak udělali my jako lidstvo?

Ten trisolar svět, jeho obyvatelé? Nějaké chytré želvušky?

PC / VR hra pro selekci kandidátů? Asi byla opravdu vytvořena pro selekci ovcí;) Chytrej tak, až to bolí:D

-------

Opravdu zajímavé čtení? Ale jo!

Problém troch telies je hard sci-fi, v ktorom autor predstavuje zaujímavý koncept pomerne neočakávaným spôsobom a veľmi šikovne sa hrá s čitateľovým očakávaním. Dalo by sa povedať, že táto kniha sa zameriava viac na „science“ než na „fiction“. Autor sa ponára hlboko do technických, astronomických a fyzikálnych detailov. Keďže osobne nie som technický typ a s fyzikou tiež nie som veľký kamarát, striedali sa u mňa pasáže, ktoré ma extrémne nebavili, s tými, ktoré boli vynikajúce. Pozadie príbehu sa točí okolo čínskej kultúrnej revolúcie, ktorá poskytuje veľmi uveriteľný a realistický základ pre ústrednú zápletku. Rozprávanie kombinuje udalosti zo súčasnosti s retrospektívnymi pasážami, ktoré odhaľujú minulosť jednej z hlavných postáv, hlboko poznačenej týmto obdobím. Škoda však, že budovanie charakterov postáv vo všeobecnosti ostáva v úzadí. Niektoré vysvetlenia sú podané dosť kostrbato a neohrabane, a aj preto knihe nemôžem dať plné hodnotenie. Myslím si, že čitatelia, ktorí rozumejú fyzike, budú z knihy nadšení a dokážu z nej vyťažiť oveľa viac.

(SPOILER) Poslechnuto. Takové svazácké sci-fi z Temu. Generátor samoúčelných, často abstraktních, myšlenek, nesourodých a nesmyslných. Za mě naprosto přeceněná knížka, která těží jenom ze své divnosti. Hloupé a nelogické jednání postav i celých skupin, které nemá žádný smysl ani cíl. Kniha obsahuje enormní množství výplně. To minimální množství smysluplného obsahu je samo o sobě totální klišé, které je ještě k tomu hloupě a primitivně pojaté.

Plky o hře jsou úplně mimo jakoukoli mísu, žádný inteligentní člověk by se nechoval tak hloupě jako hráči, takovou hru by nikdo nehrál a nikdy by nikdo, kdo má všech pět pohromadě, netrávil čas tvorbou takové hry. A pro děj má asi takovou hodnotu, že kdyby byla popsaná na maximálně dvou stranách, vyšlo by to nastejno.

Sci-fi mám rád, vědečtější nebo filosofičtější mi nevadí, ale tohle je soutěž o co nejdivnější, a nebojím se říct nejblbější, pojetí. Vědeckost v celé knize se rovná asi tak pěti stranám Spasitele od Andyho Weira.

Pouze pro odvážné byl popis lidského počítače ve hře (ano, skutečně, lidský počítač…). Bylo to ubíjející, bla bla blaaaaa paměť, bla bla blaaaa disk. Opravdu to bolelo. Kdyby to psal v 80. letech, neřeknu, ale 2006? To je prostě špatný vtip, který dehonestuje čtenáře.

Suma sumárum, kdyby to psalo 15leté dítě jako nafouknutou slohovku, asi bych to uznal, ale proč má tato kniha takové hodnocení, to jsem skutečně nepochopil. Druhý díl si nechám s potěšením ujít, stejně jako jakékoli další díly, seriálová pojetí apod. Doposlechnuto jek k úctě ke kamarádovi, který mi to doporučil a vychválil, jinak bych to odložil asi v první pětině. Doufal jsem, že dojde k nějakému momentu, kdy toho nebudu litovat, ale nedošlo. Dávám 14 % za snahu.

Tohle krkolomné sci-fi nenadchne myšlenkou ani zpracováním. Nemůžu si pomoct, ale chybělo tomu všechno, co po sci-fi chci. Jestli je text na úrovni druhého ročníku střední školy dán překladem, tím hůř, ale těžko říct. Živí se po dávno vyšlapané cestě a nenabízí ani mnoho akce, která by tomu velmi prospěla. Přesto byl začátek knihy velmi nadějný a plný příslibu. Želbohu se to nějak v polovině celé rozpadlo.

Omlouváme se, že vybočuji z řady. Kniha se mi opravdu nelíbila. Pro mě kniha obsahovala mnoho dějových zkratek. Popis děje byl velmi matoucí. Často 20 stran ničeho a pak 2 strany co se stalo. Postavy bez emocí, motivací, celkově ploché a zaměnitelné. Nesoulad žánrů - sci-fi, detektivka, politický thriller, virtuální realita. Jediné co se mi líbilo byla samotná myšlenka knihy.

Sci-fi ve stylu Teda Chianga. Tedy chladná analytická hard science vycházející z faktů a až někde v druhém plánu i nějaká ta fiction. Autor zabředává v historii Kulturní revoluce, proplétá skutečné postavy i události se smyšlenými, rochní si ve fyzikálních i filozofických problémech, zasedáních, výsleších, akademických disputacích, technických popisech, o akci evidentně jaktěživ neslyšel, mísí různé styly, pohybuje se na hraně hned několika žánrů a… A je to naprosto vynikající. Má to více nápadů než většina knih ze stejného ranku. A co více; ono to u nápadů nekončí, ale začíná. Než to na ně v závěru dojede.

Má to od počátku svá specifika. Na to jak je to těžké pomalu plynoucí (to ještě není ten problém, ba naopak) na postavy (pravda, povětšinou jen načrtnuté) zalidněné čtení, tak se to uchyluje k zvláštním (v tom lepším případě) až vyloženě blbým (v tom horším) dějovým zkratkám, jak posunout děj kupředu či dostat jednotlivé postavy na nějaké místo. Více než párkrát zde nastane "bondovská" situace, kdy jedna postava druhé vysvětlí své motivace i svůj plán. Jakoby autora dějotvorné/žánrové pasáže vůbec nezajímaly a tak prostě používá laciné cesty, jak z takových pasáží ven. Sedlo by to do nějaké akční space opery, ne do stylu „sedneme si a budeme s cigaretou nad šálkem čaje debatovat o fyzikálních i morálních dilematech“. Problém to je pak především ve druhé polovině, kdy je takových momentů celá řada. A úplně nejhorší to je během finále, kdy se na věci podíváme pohledem druhé strany barikády a do hry vstoupí sofony; tam je to rázem jedna naroubovaná vysvětlující pasáž za druhou, kdy obezlička stíhá obezličku.

Každopádně rozehrané do dalších knih je to nadějně a navíc to obstojí i samo o sobě. Lze to doporučit. Avšak jedině pokud vás však na sci-fi zajímá v první řadě to „sci“ a ne jako v drtivé většině žánrové tvorby to „fi“. A zároveň pokud jste ochotni (oproti mě) v závěru přivřít oči nad veškerou tou přitažeností za vlasy, které vůbec nekoresponduje se zbytkem knihy.