Vzpomínka na Zemi 1-3 (box)

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Trilogie s rozmachem Duny a stejnou dávkou akce jako Den nezávislosti uchvátila čtenáře již v téměř 40 zemích světa. Vzpomínka na Zemi staví na originálních myšlenkách a naplňuje očekávání čtenářů v ohledech čtivosti i intelektuální hloubky. Koho by nezajímalo, jak by mohli žít lidé, kteří přijdou po nás?

https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/393597/big_vzpominka-na-zemi-1-3-Do9-393597.jpg 4.640
Nahrávám...

Komentáře (5)

Kniha Vzpomínka na Zemi 1-3 (box)

Trosman
20.10.2020

Skvělá série, která sice má trochu pomalejší rozjezd, ale rozhodně jsem se nenudil a četl jsem ji s radostí.

Pět hvězd dávám hlavně kvůli tomu, jak široký obsah tato série měla a ukázka toho, že i když hrozí invaze z vesmíru, tak se lidi nemusí úplně spojit. Často mi to ve sci-fi chybí, protože ve chvíli, kdy něco hrozí zemi, tak najednou jakoby se všichni spojí a lidstvo nemá žádné vnitřní problémy. Dále se mi líbí v jakém časovém úseku se tyto knihy odehrávají. V podstatě v nekonečném časovém úseku.

Co bych vytkl je práce s postavami. A také možná až příliš sci-fi termínů ke konci, kdy se v tom podle mě může hodně lidí začít ztrácet.

Jako celek ale tato série je jednoznačně unikátní a přemýšlím o tom, že si ji časem zase celou přečtu, což se mi u jiných knih málokdy stává.

Docela by mě zajímalo, kolik času zabralo vymýšlení celé této série, protože to muselo zabrat strašně moc dnů a večerů. Autor má můj obdiv.

svatas007
17.09.2020

Celá trilogie je poměrně kompaktní a baví mne sledovat užití "teoretické" vědy v praxi. Asi nejhorší je orientovat se v postavách, protože mi přijde, že se všichni v Číně jmenují stejně..
Zajímavé je také uvědomit si, že autor poměrně ostře negativně hodnotí kulturní revoluci.


Racek213
09.08.2020

Potřetí čteno a dojem? Na třetí počtení ještě lepší. Z dílů jsou nejlepší 1. a třetí, v druhém je zas víc té politiky i poetiky ... no co si vybrat, že. Tahle série prostě obsahuje vše, co na scifi máme rádi a to vše najednou. A ta politika? No ona Hra o trůny je taky vlastně politika. A taky baví, ó jé.
Takže nejvyšší hodnocení.

jamato212
22.03.2020

Velmi nevyrovnaná tvorba. Některé části jsou výborné, jiné hodně slabé. Nejedná se tedy o průměrné dílo, ale o dílo výjimečné, bohužel oběma směry. Pokud by autor zahodil veškerý balast a místo tří bichlí vše vmáčkl do jedné knihy, dám mu plný počet hvězd.

t_gon
25.02.2020

Jednotlivé díly se mi těžce hodnotí, protože trilogie funguje skvěle jako ucelené dílo. Byť místy s kolísavou kvalitou, která jako by evokovala přehazování horkého sofonu mezi několika autory a astrofyziky. Knihy si tedy shrnu komplexně do jednoho pro mě v budoucnu snad přínosného příspěvku, kdybych se chtěl pustit do opakování.

Takže kde začít? Zkusím příběh, který je velice povedený, aktuální (díky umístění do současnosti, kdy jej odstartuje kulturní revoluce na konci 70-tých let v Číně) a v průběhu trilogie nabírá na košatosti a velkoleposti. Aneb jak jsme do hlubokého vesmíru zavolali, někdo nás prozvonil zpět (Problém), poté přiletěl a nechutně nás plácnul přes prsty (Les). Leč jeden dobře poslaný telegram přes operátora „Slunce“, návštěvníky plácnul taky a oni s námi zakopali válečný sofon, rozloučil se pohádkou na dobrou noc a šli o kus galaxie dál (Vzpomínka). Výborná myšlenka, řekl bych více než reálná a perfektně převedena na stránky knih. Není ji co vytknout a dalo si tuhle premisu na obřím rozsahu stovky stránek pořádně užít. Místy tempo a kvalita celkem připomínala divokou horskou dráhu (střídání vynikajících pasáží např. přílet slzy, či stvrzenky naproti tomu zbytečně zdlouhavé a nudné hrání VR hry), ale celkově se jedná a perfektní čtivo nejen pro hard fyziky a sci-fi fandy.

Co mi však příběh vcelku kazilo a nedopřálo většího vtáhnutí do děje je práce s postavami. To že se mi po chvíli pletli různé postavy (Ye Wenjie, Ye Wenxue, Yang Wining…) svými jmény se dalo překonat různými „aliasy“ (aneb kuřák, dráteník, šarlatán…), ale práce s postavami byla dost odlišná od „západních“ zvyků. Za celou trilogii mi nikdo extra nepřirostl k srdci tak, abych se do postavy sžil a prožíval jejich trápení a muka (a že jich tam bylo). Když mi je jedno, co se s postavami stane v průběhu celého příběhu, je to špatně. Beru to tak, že se jedná o „východní“ styl, nicméně nějak je přiblížit čtenáři, aby s nimi šlo skutečně příběh žít, by snad nemusel být problém (nevím, nejsem autor). A když už mi někdo byl po chuti (kuřák, dráteník), tak příběhem proplul jak šedá myš, občas si užil svou chvíli na výsluní, aby příběh vyklidil neznámo jak. Škoda. Proto se rád vždy raději vrátím k vesmíru Expanze, kde se taktéž s fyzikou kouzlí podobným stylem, ale jako bonus mám vynikající charaktery a dynamičtější děj, který příběh jen podporuje.

No a druhý problém jsem měl s „fungováním“ vesmíru. Velice mě baví číst různé fyzikální teorie a axiomy převedené do sci-fi novely, zejména pokud s nimi autor pracuje chytře. A nemusím mít doktorát z jaderné fúze, abych si takové dílo užil a chápal jej. Ale když autor něco definuje, a pak si to mnohokrát „vyvrátí“, popř. s tím nepracuje stejně v průběhu celého příběhu, tak mi to sráží požitek a říkám si proč. A teď neberu v potaz různé překlepy (typu převody AU apod.), ale např. definici vztahu Trisolaranů k lidstvu jako hrozbě, nebo naší nicotnost proti naší velkoleposti, dále také principy fungování sofonů, borceni dimenzí, zákon o zachování hmoty apod. Proto samotný konec ve Vzpomínce se sice čte dobře, vyvolá dojem velkoleposti (k téměř nepředstavitelnému ohýbání časoprostoru), ale zanechá divnou pachuť (asi jako když jste na koncertě vážné hudby a před finálním aktem přijde na pódium koncert dozpívat DJ Bobo). A to, že během posledních kapitol autor nastřelí tolik nosných myšlenek a nápadů (mnohé bych chtěl ihned vidět v dalších trilogiích) a obratem je zahodí, to už je věčná škoda, kterou si snad jednou přečteme.

Celkově se jedná o výborné dílo, které však není vynikající. Ale nechybělo mnoho.

Audio: Místy jsem si připadal, že sedím na přednášce z astrofyziky, čímž p. Horák výborně „podbarvuje“ atmosféru této trilogie. Žádné přehrávání ani rádoby intonační prasárny mezi charaktery. Často až strojový přednes člověka vtáhnul do děje, jako by ve výslechové místnosti seděl s našimi vzdálenými soudruhy. Skvěle.