Temný les
Liou Cch'-sin
Vzpomínka na Zemi série
< 2. díl >
Dlouho utajovaná pravda o chystané mimozemské invazi, k níž má dojít za čtyři sta let, byla konečně odhalena a Země se vzpamatovává ze šoku. Zrádci a kolaboranti byli sice rozprášeni, na Zemi však působí sofony, subatomární vyzvědači Trisolaranů, před nimiž není úkrytu a jejichž prostřednictvím se nepřítel okamžitě dozví i o těch nejtajnějších obranných plánech lidstva. Existuje jen jedno místo, kam sofony nedohlédnou do lidského nitra. Organizace spojených národů proto světu představí čtyři jedince, do nichž vkládá svou poslední zoufalou naději: tři uznávané myslitele, vojevůdce a stratégy a jednoho obyčejného, druhořadého sociologa. Luo Ťi se ocitá v centru celosvětové pozornosti, aniž tuší, proč byl vybrán a co se od něj čeká. Ví jen, že je jediným člověkem na Zemi, kterého se Trisolarané bojí.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2017 , HostOriginální název:
三体II黑暗森林 (The Dark Forest), 2008
více info...
Přidat komentář
Je to už nejaký čas čo som knihu dočítal, no napísanie komentáru som odkladal tak dlho, až mi detaily vybledli a teraz môžem hovoriť len o celkových dojmoch.
Tie boli rozhodne rozpačitejšie než pri prvej časti. Trochu mi to pripadalo, akoby autor dostal sám seba do slepej uličky (hlavne sofónmi) a zúfalo hľadal cestu von. Na scénu teda prichádzajú “meditátori - ľudia vybraní na to, aby zachránili Zem plánmi, ktorých skutočný účel je len v ich hlave. Pretože jediné miesto kam sa sofóny nedostanú je ľudská myseľ. Mať niekoľko jedincov s neobmedzenou mocou na realizovanie aj tých najbizarnejších požiadaviek je šibnutý koncept, ale v kontexte moci sofónov vlastne dáva zmysel. Hádanie skutočných zámerov meditátorov a ich postupné odhaľovanie ma veľmi bavilo, podobne ako aj šokovalo.
Problémy nastali keď sa začalo skákať v čase. Hrozba Trisolaris bola na začiatku knihy vzdialená niekoľko storočí a keďže sa autorovi nechcelo zakaždým prichádzať s novými postavami, tak sa vo veľkom hibernovalo. Jeden z takýchto skokov nás spolu s hlavným hrdinom preniesol do futuristického Pekingu a tu sa pre mňa začala nuda. Dej sa úplne zasekol a namiesto toho sa zdĺhavo híkalo nad výdobytkami budúcnosti. Tie boli pre mňa ale skôr úsmevné a pripomínali mi obrázok čo som videl na základnej škole v učebnici dejepisu. Bolo na ňom naivné predstavy ľudí z roku 1900 o živote v roku 2000 a tieto pasáže knihy mali rovnaký vibe. Tu ma autor sklamal aj absolútne predvídateľným vývojom deja a krátkozrakou tuposťou uvažovania Zemskej vlády. Opäť som autora podozrieval, že takéto veci robí náročky, aby ohúril čitateľa a sebe uľahčil prácu.
Ale aby som mu len nekrivdil, teória o “Temnom lese zo záveru bola pôsobivá a ako ťažisková myšlienka bez problémov obstojí. Škoda, že sa na ňu muselo nabaliť toľko vaty. Pred záverečnou časťou si ale tentokrát dávam prestávku - táto kniha príbeh uzatvára celkom uspokojivo a po miernej pachuti z Temného lesa sa mi do nej ani veľmi nechce. 7-/10
Nedočítané...autor má zrejme obrovské nadanie, úplne zhovadiť vcelku dobrý námet už len tým, že rozvláči celý príbeh do extrémne nezaujímavých pasáží a riešení ideologických "problémov"... Už som sa začal obávať, že to budem musieť čítať tak dlho, koľko k nám pocestujú trisolarania... tretí diel ani čítať nebudem.
EDIT: s veľkým sebazaprením som sa donútil to dočítať, ale napriek tomu, že záver bol o niečo lepší, moje hodnotenie sa nemení. Tretí diel nejdem ani začínať...toto nie je moja šálka kávy. Sci-fi žáner si predstavujem ako napínavé, zaujímavé čítanie na jeden dych a žiadne zaspávanie, zívanie a nuda...
Je to skvělé vyvrcholení první knihy, a pro mně je strašně zajímavé, že to dobře funguje jako konec série. Třetí kniha je výborná, možná dokonce ještě lepší, ale pokud o ní nevíte a skončíte dvojkou, nebudete mít pocit, že něco chybí. Líbí se mi zakotvení do fyziky, i geniální způsob řešení, stejně jako neustále pohledy do temných zákoutí lidské duše :)
Autor má mnoho zajímavých myšlenek k předání. Pro příběh to ale znamená mnoho příběhových linií a mnoho hrdinů, které musíme udržet v hlavě.
Má cenu to číst, hlavní příběh má skvělé rozuzlení, jenže sám o sobě by vydal na povídku.
Třetí díl nečtu. Příběh se krásně uzavřel a já nemám chuť to absolvovat znovu o pětset let později a s novými hrdiny.
Lehce perverzním způsobem jsem vítal tezovitost a odtažitost a až stranickou traktátovitost Temného lesa. Jako když máte v oblibě Hrabalovo pábení a o realitu a přísnou logiku vám nejde. Vždyť to vše, co jsem od Hrabala četl, se přesně tak mohlo stát. U Liou Cch-Sina to je podobné.
Román je, jak už jsem poznal u prvního dílu, hodně poplatný tomu, kdo jej píše. Je to svým způsobem čínské PR. Soudruh je až svátostná forma oslovení, obzvláště to vynikne při kontaktu s Kapkou. Socialistické, stádní smýšlení a politické řešení všeho, včetně konfliktu s Trisolarany a rozměr vesmírného programu je z toho cítit na sto honů. Nikdo se nebouří, nikdo významně neháže klacky pod nohy a když, tak je tomu rychle a efektivně, ale vlastně mírumilovně a s úsměvem seshora učiněna přítrž. Všichni jednají v rukavičkách, byť osnují a provádějí kosmickou vraždu. Samospráva i státní správa fungují rozumně, rychle a efektivně. Lidé se bez větších problémů přizpůsobují diskomfortu. Přestože se autor snaží o lidský rozměr, je z textu kolektivismus a podřízení se autoritě cítit na sto honů. No prostě pro nás utopie. Ale hezky se o tom čte. Jako u toho Hrabala.
Tím, že postavy byly vlastně neživotné, je úplně jedno, jak se jmenují a že si je nezapamatujete. Už jsem ani nelistoval dopředu na seznam, bylo to zbytečné. Střední část románu byla natahovaná a nudná, ale konec to vynahradil. Bavilo mne odhalování plánů meditátorů. Byly opravdu důmyslné a fascinuje mě, že to dokázali vymyslet jen tak, bez možnosti si dělat poznámky, konzultovat, počítat,... Jejich plány byly více či méně pokřivené, ale ze strategického hlediska měly smysl. Pro meditátory rozhodně. Autor to měl dobře rozmyšlené. Ale to bylo na střední části vše, co bych pochválil. Konec je naopak skvělý. Ta všeobjímající positivita, která vystřídala zmar. Nemohl jsem se ubránit pocitu, že vím, kam to směřuje. A moc jsem se nemýlil.
Hodně zajímavá byla boční linka s, jak to říct, pozemskými exulanty. O té ještě určitě uslyšíme v třetím díle. Liou Cch-Sin není žádný brilantní vypravěč, spíš je zajímavý osnováním příběhů než jeho expresí, ale tady se mu dilema posádek podařilo vykreslit pěkně a postava probuzeného generála, která se jako jedna z mála vine celou knihou, a která je podávána jako positivní, získává docela jiný rozměr. Takový... třídně uvědomělý. Skoro jako Maresjev. Plochý hrdina. A kdože první stiskl tlačítko? Nebyla to evropská loď :-D
Nejsem jediný, komu Temný les přišel lepší než první díl. Asi jsem si zvykl na zvláštnost "komoušského" psaní a umím ocenit úžas a jakousi mystičnost toho, kam svou budoucnost autor vede.
Druhý díl skvěle propracované ságy, která se kupodivu netýká už jen naší civilizace. Podle mě je toto nejpovedenější díl z celé série.
Navazuje na první díl, měl jsem zmatky v letech - ale nevadí. Na genialitu konstrukce celé fikce to vůbec nemá vliv. Autor opravdu přemýšlí co, který objev / výzkum / událost může mít zásadní vliv na směr ubírání se lidských dějin. Mě je sympatické, jak si každou věc dokáže sociologicky, nebo fyzikálně obhájit - ale možná by to šlo všechno vyargumentovat i na opačnou stranu.
Nicméně Temný les je geniálním konstruktem, který nemá obdoby. Autor předpovídá budoucnost s grácií jako Jules Verne a nadhled se kterým tak činí je pro mě osobně dechberoucí. Zobal jsem mu z ruky, takže moje recenze asi není úplně směroplatná. Velmi jsem si děj (dá-li se to tak nazvat) užil. Ale spíš se připravte na neprůstřelnou fantazii, která vám s příchodem depresivního konce chvíli asi nedá spát.
Stejně dobré jako předešlý díl. Opět vynikající nápady a myšlenky, člověk chce vědět, jak to bude dál. Díky úžasnému a překvapivému závěru hodnotím Temný les ještě o chlup lépe než předchozí Problém tří těles.
U prvního dílu, jsem byl lehce ovlivněn tím, že jsem prvně viděl seriál. U druhého dílu, bylo ze seriálu už jen něco málo z první části knihy.
Kniha postupně hlavně ve své třetí kapitole gradovala, došlo na několik nečekaných zvratů v ději, které nutily čtenáře knihu neodkládat.
Ke sci-fi žánru se přidaly i filozofické úvahy o existenci nebo skvěle nastíněna neschopnost lidí na něčem se domluvit. O povaze lidí zachránit se na úkor druhého ani nemluvě.
Parádní čtení. I když malinko netuším, o čem bude třetí díl.
Jediné co mě zarazilo, že jedna z hlavních postav prvního dílu, se ve druhém vůbec neobjevila.
Skvěle napsané, začátek trochu pomalejší, ale ke konci jsem knížku nemohla odložit. Baví mě, když se člověk dozví něco nového a vysvětlení Dark forest hypothesis a vlastně pojmenování knížky podle toho, skvělý.
Pokračování knihy Problém tří těles jsem poslechl jako audioknihu, která je výborně načtena a díky tomu mi nevadilo, že je tato kniha rozvláčnější než první díl.
Odkládám plus mínus v polovině. Vůbec mě to nebaví. Problém (nikoli „tří těles“) jsem měl už s prvním dílem, ani jsem dál číst nechtěl, ale znovu mě nakopnul seriál, tak jsem autorovi dal ještě jednu šanci, protože ten námět není úplně marný...
No, ale nejde to, nejde... Děj místy nemá hlavu ani patu, postavy (snad až na toho věčně pokuřujícího poldu) nevýrazné, ploché, neživé a zcela zaměnitelné (a to nemluvím o dialozích!), stylisticky také jasný podprůměr... Klouzal jsem po textu jako zoufalý běžkař po arktické pláni a marně hledal nějaký bod, kterého bych se mohl zachytit, marně jsem pátral po vůni člověčiny...
A tak jsem to zabalil, protože jsem přesvědčen, že i vědeckofantastická literatura by měla mít „lidský“ přesah – a nikoli jenom chladně „vědecký“.
S čínským scifíčkem se loučím bez slz, nostalgicky vzpomínaje na klasiky žánru a na všechny ty jejich zpívající drozdy, Fahrenheity a pikniky u cest...
Myslím, že přečtených 300 stran už mi dává právo na hodnocení.
Druhý díl pro mě začal být více zábavný až v kapitole Temný les, a pak hlavně konec i díky konci jsem dal 4 hvězdy jinak bych asi dal 3. Není to špatné, ale Liou má problém s tempem a to už mi vadilo i u prvního dílu.
Druhý díl mě nebavil tolik, co první. Bylo to roztahaný, některý části nezáživný… zajímalo mě, jak to dopadne, ale už jsem to taky trochu chtěla mít za sebou. Nutno ale dodat, že poslední stránky byly to nejlepší z celé knihy a dávají celému příběhu moc hezký filozofický přesah.
9/10. Posloucháno jako audiokniha. První díl jsem četl a měl jsem problém se začíst. Audiokniha druhé dílů můj problém vyřešila. Ano pořád se jedná o tuhé sousto plné různých teorií a filozofie to nic nemění na tom, že pro všechny milovníky sci-fi je tohle svatý grál. Akorát v těch čínských jménech jsem měl pořád guláš, vždy mi chvíli trvalo než jsem si uvědomil koho momentálně sleduji
Bylo to o něco lepší než první díl, když to přetrpíte až po kapitolu Temný les tak jste za vodou a pak už to šlape. Mrzí mě ale, že mám za sebou dva díly a pořád nepadl popis toho jak ti šmejdi z vesmíru vypadají, no snad poslední díl na všecko odpoví a nějak rozumně se to uzavře.
(SPOILER)
Od celé série jsem měl velká očekávání. První díl se mi líbil a tak jsem hned začal poslouchat (čtu hlavně při řízení a to je audiokniha praktičtější) druhý.
No a zklamání. Je mnohem víc znát země původu autora, chvílemi to působí jak budovatelský román z 50. let. Postavy i situace nemají často logiku, zvraty jsou jak u jihoamerické telenovely, dialogy jsou zcela debilní a SPOILER jedna z hlavních postav (ten politruk) mě s*al tak, že jsem mel normálně radost, když mu konečně infrazvuk rozemlel pajšl….
Samotný námět a nápad je ale super. Čtení 3. dílu si rozmyslim. Nebýt “Pejchaje tak dám 4 hvězdy, takhle je to na tři.
Kdy jindy se pustit do druhého dílu trilogie Problému tří těles, než po shlédnutí seriálu, který před nedávnem vyšel na Netflixu. A který, musím říct, se docela i povedl.
Díky němu jsem si totiž připomněl příběh a rovnou v něm mohl plynule pokračovat. A pokračování je to úctyhodné. Čínský spisovatel je podle mě génius v oboru. Napsal totiž sice neskutečně popisné a poměrně těžkotonážní sci-fi, ale provázal tím mnoho nesmírně zajímavých myšlenek, kde nejzajímavější je zapracování teorie Temného lesa.
Šestset stran sice v některých momentech utíkaly pomalejc, než by řádná dynamická záležitost zvládla. Ale v kontextu s tím, co je obsahem této knihy, musím říct, že i pět hvězd by pro tento titul bylo málo. Posledních sto stran pak ani nedýcháte a jen hltáte. To prostě jinak ani nejde. Co bude obsahem třetího dílu je pro mě záhadou, ale už teď tuším, že to bude nářez, který se bude řadit mezi to nejlepší, co jsem v rámci žánru sci-fi měl čest číst.
Čteno s několikaletým odstupem podruhé a opět mě to nadchlo a dostalo. Je to mnohem lepší jak první díl.
Za slabinu považuju, že většina postav z prvního dílu se ve druhém neobjevila. Postava meditátora Luo Ťi mi byla dlouho nesympatická, nudilo mě popisování jeho lásky k nereálné vysněné ženě a pak mi přišlo nelogické, když tu vysněnou ženu potkal a samozřejmě z toho byla dokonalá láska.
Nelogická, ale přitom geniálně naivní mi přišla myšlenka projektu Mandala – tedy Meditátorů.
I když hodnotím plným počtem hvězd, tak kniha je dost nevyrovnaná. Příliš pomalý úvod, spousta rozvláčného filozofování o ničem a naopak až příliš děje na posledních stránkách, kdy se vše tak zrychlilo a řešilo.
Koncepce myšlenky Temného lesa, která je vysvětlena až téměř v závěru je dokonalá a zní tak přesvědčivě pravdivě až z toho děsí a musel jsem si ji přečíst několikrát.
Rozhodně všem doporučuji k přečtení.
Absolutní extáze :-) Zajímavá zápletka z první knihy je skvěle rozvinuta. Myšlenka Meditátorů (zachránců planety) je šílená ale zároveň velmi logická. Hlavní postava je vyčuránek, který se postupně změní v hrdinu a nakonec v génia a to vše tak trochu proti své vůli. Myšlenka temného lesa je úžasná a konec knihy mě opravdu dostal.
Štítky knihy
čínská literatura mimozemské civilizace hard sci-fi mimozemšťané sci-fi zfilmováno – TV seriál mimozemská invaze
Autorovy další knížky
2017 | Problém tří těles |
2017 | Temný les |
2018 | Vzpomínka na Zemi |
2020 | Věk supernovy |
2019 | Kulový blesk |
Píšu až po dočtení celé série a musím rovnou přiznat, že jsem moc ráda, že jsem nezůstala u jedničky a nedala se odradit. Dvojka je výborná. Skoky v čase, fyzika, která dává smysl, skvěle propracovaná mimozemská civilizace. Jo, takhle má vypadat pořádné sci-fi.