Denninka komentáře u knih
Strašně pohodová knížka. Málo postav, jednoduchý děj, ale bylo to tak hezky napsané, že jsem se do čtení úplně ponořila. U této spisovatelky nejde šlápnout vedle a už se moc těším na další knížku.
Název knížky mě naprvní pohled zaujal a nezklamal mě pak ani obsah. Místy byl děj až moc na mě drsný, do detailu popsaný, ale i tak jsem se u čtení vůbec nenudila. Až do konce jsem byla napnutá, jak celý příbě dopadne. Během čtení jsem se do období 16.století úplně vžila a jsem ráda, že jsem tuto dobu nezažila.
Pohodové a úsměvné čtení. Duchovny si opravdu pustil fantazii na plné obrátky, ale když je to bráno jako pohádka, tak tam je možné všechno.
Knížka se pěkně četla. Co se mi v knížkách líbí, tak je střídání postav a časové prolínání a to přesně tato knížka splnila. Děj byl moc zajímavý a určitě další knížku od autory vyzkouším.
Asi jsem se nechala zlákat popiskem na obálce knížky, kde je zmíněn Harry Potter. Při čtení knížky jsem se musla přemlouvat, abych to dočetla. Děj mě vůbec nezaujal a místy jsem se úplně ztrácela, kdo je kdo a kde se děj odehrává. Další díly možná časem, jen ze zvědavosti.
Mě knížka bavila. Chvílemi mi Pat připomínal dokonce i Forresta Gumpa, hlavně kvůli tomu častýmu běhání :-) Souhlasím s již zmíněným komentářem, že scén z fotbalu bylo trochu víc, ale ani to nemění na mém hodnocení. A teď si můžu konečně pustit už dlouho slibovaný film.
Detektivek ještě moc přečtených nemám, tento žánr čtu velmi málo, ale byla jsem zvědavá už kvůli velké reklamě. Na knihu roku bych to z mého pohledu úplně neviděla, ale jinak se mi příběh četl velice dobře. Líbilo se mi střídání postav a vraha jsem téměř do konce netušila. Za přečtení určitě stojí a jsem zvědavá na plánované filmové zpracování.
Já hodnotím všemi 5 hvězdičkami. Hodně mě baví příběhy, kde se prolíná minulost s přítomností.Všechny 3 hlavní postavy byly pro mě zajímavé, každý byl úplně jiný. Dost zajímavé čtení a konec byl velice překvapivý. SUPER!!
DOKONALÉ! Knížka se mi četla moc příjemně. Krásné dva příběhy, které jsou navzájem propojeny, ikdyž je od sebe dělí téměř 100 let. Spisovatelka opět nezkalamala a těším se na další příběh.
Konečně dočteno! S touhle knížkou jsem měla velký problém ji dočíst. Téma se mi hned líbilo, ale pojetí a obsah příběhu už byl pro mě horší. Některé pasáže moc zbytečně obsáhlé, za mě by příběh mohl být kratší. Závěr byl opravdu překvapující.
Stříbrná zátoka je třetí knížkou v pořadí, kterou jsem od této autorky četla a opět krásné čtení. Jak už tu bylo napsáno, autorka dokonale vylíčila australské prostředí, že jsem si připadala, jako bych tam byla taky. Moc mě knížka bavila. A jestli někdy pojedu do Austrálie, určitě se pojedu podívat na velryby :-)
Celá série Vraní dívka se mi velmi líbila. Jen z toho velkého počtu postav jsem se občas ztrácela a na závěr jsem čekala větší oficiální rozuzlení, ale jinak hodně podařená temná kriminálka.
Přidávám další pozitivní ohlas na tuto knížku. Dlouho se mi nestalo, že bych při čtení nenašla pasáž, která by mě nebavila. Vše bylo tak napínavé a tak realisticky popsané, že se při čtení nešlo nudit. Závěr byl pro mě hodně překvapivý a to jen podtrhlo tu dokonalost. Hned se plánuji podívat na film, ale jsem si jistá, že knížku to jistě nepřekoná.
Tuto knížku jsem četla po Malém pražském erotikonu a opět mě autor mile naladil. Knížka se četla úplně sama a jen doufám, že pan Hartl brzy napíše něco nového.
Chcete někdo letní pohodou knížku? Tak to je přesně Malý pražský erotikon. Hodnotím to jen kladně, vtipné scénky a někdy i absurdní situace, ale to mě právě na knížkách baví, co vše je lidská mysl schopná vymyslet a pan Hartl nápady tedy nešetří :-)
Lazarovy ženy byly mojí první knížkou ruského autora. Ze začátku mi trvalo než jsem si zvykla na autorčin styl psaní a celkové pojetí mi přišlo hodně odlišné. Děj mě začal bavit teprve v půlce a to mě pak mrzelo, že už je konec. Teď zpětně po přečtení knížky mi příběh připadá velmi zajímavý, hlavně co se týče postav Galiny a Lidočky.
Zlodějka knih patří k nejzajímavějším knížkám, které jsem dosud četla. Nejen, že tématika židů v 2. světové válce mě zajímá, proto jsem si jí i vybrala, ale styl psaní tuto knížku ještě povznesl. Za originální považuji Smrt v roli vypravěčky. Knížka byla místy úsměvná i navzdory té době, v které děj se odehrává. Včera jsem knížku dočetla a pro porovnání se chystám podívat na film.
Druhý díl se mi o chloupek líbil víc než ten první. Byl dobrodružnější, více fotografií a závěr byl pro mě nečekaný. Těším se na další pokračování.
Hodnotím velice kladně originální pojetí knihy, kdy příběh je vyprávěn z pohledu malého chlapce. Ze začátku mi trvalo nějakou chvíli než jsem si zvykla na způsob vyjadřování, ale pak se četla knížka téměř sama.
Tato knížka byla mou druhou knihou od Johna Greena. Prvně jsem četla Hvězdy nám nepřály, které nasadily až moc vysokou laťku. Sice hlavní hrdinové byli ve stejné věkové skupině, ale děj v Hledání Aljašky mě vůbec nezaujal. Knížku jsem četla spíše ze zvědavosti jak to celé dopadne. Možná kdybych byla o deset let mladší, tak by mě to zaujalo více.