Dítě číslo 44

4 31. ledna

(+ SPOILER) 65% - V době hladomoru na Ukrajině ve 30. letech vyráží Pavel se svým mladším bratrem Andrejem do lesa ulovit k jídlu kočku, malý Andrej se však vrací domů sám. O dvacet let později, v době nejhoršího stalinistického útlaku slouží válečný hrdina Lev Děmidov věrně režimu jako příslušník státní bezpečnosti MGB a je své vlasti a myšlence komunistického režimu natolik oddán, že neváhá ani na okamžik a přesvědčuje svého kolegu a jeho rodinu, že vražda jejich syna byla jen nehoda. Protože v Sovětském svazu, kde jsou si všichni rovni, přece nikdo nemá důvod páchat zločiny - ty jsou vyhrazeny pouze dekadentnímu Západu - a myslet si cokoli jiného rovná se vlastizradě. Brzy poté se ovšem sám ocitá v soukolí totalitního režimu, když je jeho manželka Raisa obviněna ze špionáže, Lev se k udání odmítne přidat a oba se tak ocitají ve vyhnanství na Urale. A tam Lev ke svému překvapení zjistí, že syn jeho kolegy zavražděný dost specifickým způsobem zřejmě nebyl jedinou vrahovou obětí...
Viděla jsem nejdřív film (natáčený v ČR), a protože nebyl špatný, tak jsem se těšila na knížku s tím, že se dozvím další podrobnosti, které se do něj nevešly. Kupodivu mi ale připadalo, že film po stránce příběhu knihu poměrně věrně vystihl, a nezdálo se mi, že bych si čtením nějak víc rozšířila obzory. Naopak bych řekla, že filmová zkratka alespoň zakryla to, co v knize působí nevěrohodně (náhlé prozření hlavního hrdiny po výslechu nevinného člověka, což bych čekala, že za těch pět let práce pro MGB by pro něj nemělo být překvapení, nebo třeba to, jak se z manželky, která se za něj provdala jen ze strachu a nenávidí ho, vcelku rychle zrodí neohrožená parťačka ve vyšetřování vražd na vlastní pěst a věrná životní partnerka, a to už ani nemluvím o těch početných zázračných únicích často s pomocí nepochopitelně loajálních cizích lidí anebo doslova legračních scénách, kdy se hrdinové plíží místností plnou spících lidí, ještě si tam třeba pokecají a nikoho přitom neprobudí), i když samotné rozuzlení a skutečný motiv vraha je tak přitažený za vlasy, že to nemohlo zachránit ani filmové plátno.
Je zvláštní, že se autor inspiroval sériovým vrahem Andrejem Čikatilem, který děsil zejména oblast Rostova na Donu svými sexuálně motivovanými vraždami dětí a žen o několik desetiletí později, přitom některé skutečnosti v příběhu ponechal (vraždy opravdu převážně podél železničních tras) a jiné tak velmi proměnil - jako právě pachatelovy motivy.
Což o to, děj je to i tak výživný a nečte se to úplně špatně. Co mi ale hodně nesedělo, byl ten styl zapracování sovětských historických reálií. To, že si autor nastudoval spoustu literatury o tom, jak to v SSSR v padesátých letech chodilo, je chvályhodné, jenže já bohužel měla neustále dojem, že to na mě z těch stránek strašně trčí - jak nám do toho načteného obsahu balí tak trochu neuměle příběh a snaží se vykreslit postavy a jejich přemýšlení, ale jaksi z toho pořád cítím, že takhle by o těch skutečnostech přemýšlel člověk ze Západu a ne opravdový Rus. Možná to jako narozená v době trvání sovětského bloku a po přečtení několika románů ruských autorů (v komentářích často zmiňovaný Doktor Živago) zkrátka vnímám nějak jinak. Román navíc na druhou stranu často působí až naivně, přehnaně romanticky a pak zas jak z Jamese Bonda, byť vzhledem k národnosti autora a věku, kdy knihu napsal, je to asi pochopitelné.

3 08. ledna

Naprosto fascinující a mrazivé, klasika!

62 30.12.2022

O Dítěti číslo 44,
kniha plná krutosti, bolesti a ztráty, odehrávající se v 50. letech Sovětského svazu. Komunistický režim za Stalinovy vlády byl nemilosrdný a podle mě toto autor vylíčil bezvadně a dokonale. Místy jsem i opomněl, že vlastně čtu detektivku a ne historický román. Nedokážu si představit ten strach, ve kterém žili neustále všichni lidé v této době, jak byli přinuceni díky mučení k věcem, které neprovedli, jak se nejlepší kamarádi udávali, jen aby přežili. Příběh, který začíná za hladomoru na Ukrajině, si bere inspiraci ze skutečného sériové vraha, toto propojení dodalo knížce ještě větší sílu, přece by nemohl existovat sériový vrah když kriminalita skoro neexistovala.
Užíval jsem si i popisy děje odehrávajícího se v hlavě Lva, když si začínal říkat zda opravdu dělal správné věci, týkající se jeho působení v MGB, jeho ženy a tak dále.
Knize dávám 5* a mohu ji jen doporučit.

9 03.12.2022

Knížka rozhodně lepší než film,který jsem po přečtení zkoukla.Samotný úvod knížky - ukrajinský hladomor ve 30.letech - těch pár stránek rozhodně stojí za to. Stejně jako následná sonda do společenských poměrů stalinistického Ruska 50.let, praktik MGB, metod výslechů, zastrašování a fyzické likvidace nevinných ve prospěch vzkvétajícího blaha a také nesmírné bídy a všudypřítomného strachu mezi lidmi. Překotně rychlý přerod hlavního hrdiny z ukázkového pablba dokonale sloužícího režimu v jeho uvědomělého odpůrce majícího schopnosti přinejmenším Agenta 007 a zoufale s nasazením života hledajícího vraha mi připadal,pravda,dost přitažený za vlasy…Ale v tomto případě účel světil prostředky a relativně šťastný konec se dostavil,tedy za mě dobrý.:-)

2 05.10.2022

Velmi napínavý a zajímavý příběh. Jako vždycky - kniha lepší než film :)

20 04.09.2022

Výborně napsáno, výborně propojená fikce a skutečná událost.
Velmi nabitý thriller, pěkný politický román. skvělá detektivka.
Kniha má vše, co má mít.

Mám rozporuplné pocity.
První část ve mě vyvolávala podobné pocity, které jsem měla, když jsem četla 1984 od Orwella. Ale nějak jsem nedokázala držet Lvovi palce. Vyloženě jsem si říkala dobře mu tak. Dostává to, co dělal jiným.
No a pak se z knihy stal takový James Bond v Sovětském svazu.
Jinak jsem se nedokázala odpoutat od současnosti, co se děje v Rusku a vlastně se tomu ani nedivím, vzhledem k tomu, jak se chovali nebo chovají...