1. Domů
2. Autoři
3. Tom Rob Smith
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 7
• Bazar 9
• Životopis
• Citáty 3
• Diskuze 4

Populární knihy

/ všech 7 knih

Nové komentáře u knih Tom Rob Smith

Dítě číslo 44

„Mrazí z ní pořádně. Ale je to dobrá (i když drsná) knížka. Čte se jedním dechem, spíš teda skoro bez něj. Tyhle věci (teď myslím Stalina, sovětskou agitaci, praktiky státní bezpečnosti, zatýkání i výslechy MGB/KGB) by se měly připomínat pořád.“... celý text
— Gallha

---

Dítě číslo 44

„Styl psaní skvělý, popis sovětské diktatury taktéž... ale. Ale tím, jak autor osudově provázal životy vyšetřovatele a masového vraha (zřejmě ve snaze příběh vyšperkovat), to u mě totálně zazdil. Nemám rád knihy, které jsou pro mě k neuvěření. Takže z toho víc než tři hvězdy nevymáčknu.“... celý text
— Mák.Mrakoplaš

---

Dítě číslo 44

„Tak akosi neviem čo mám hodnotiť: 1.) historickú vernosť dobovým reáliám ? 2.) zápletku, príbeh ? Bod jedna, jedna hviezda, bod dva tri hviezdy. Celý príbeh pripomína jeden starý film, "Dobrodružstvá Talianov v Rusku" toto by sa mohlo volať dobrodružstvá spisovateľa zo "Západu" v Rusku.“... celý text
— newtory

---

---

Ledová generace

„Nízké hodnocení této knihy, je podle mého názoru zapříčiněno nevhodně zvolenou anotací, která měla nalákat kupující čtenáře. Vyhoštění mimozemšťany, bylo autorem zvoleno dost nešťastně. Mnohem lépe by do příběhu zapadla přírodní, nebo lidmi zapříčiněná katastrofa. O mimozemšťany, totiž v této knize vůbec nejde. Šlo pouze o to, umístit lidstvo na antarktický světadíl a zde rozehrát psychologické drama. A to se podle mého názoru, až na fakt, že byl děj z nutnosti přitažený za vlasy, povedlo naprosto dokonale. Autor neměl jinou možnost, jestliže měla mít v otázce lidství, hlavní úlohu láska. Proto musela jít věrohodnost v genovém inženýrství stranou. V anotaci mělo stát, že se jedná o komorní sci-fi, které varuje před genovým inženýrstvím. Audiokniha je načtena pouze průměrně a načetl i pan Jakub Žalud.“... celý text
— soupik2012

---

Ledová generace

„Velice čtivé sci-fi z mrazivé Antarktidy, kam je lidstvo vyhoštěno mimozemskými dobyvateli, o kterých tato kniha, ale vůbec není! Již úvod s historickými příběhy z posledního lidského útočiště mě namlsali k báječnému počtení. Podobný nápad měl autor i Tří těles, který ovšem vytvořil rezervaci pro lidi v Austrálii. Trošku mě mrzelo, že se zde autor vydal cestou genetického inženýrství a nemůžem si užít tuhý boj o přežití v ledové pustině. Navíc pár let po exodu mi to přišlo jako velice fantasmagorické. Vytváření lidských mutantů téměř bez techniky a pořádně zabydlené civilizace .. no .. ok. Když jsem se přes to přenesl opět jsem skvěle začetl a stránky utíkaly jako na běžícím páse. Kreatury uzpůsobené pro život v mrazu jsou navíc doopravdy hororové a jejich krutost je úměrná mrazu panujícího na jižním pólu. Bilancování nad lidskostí, přežití a stvoření hrůzy, které nejde zastavit je fajn rozebrané. Každá postava, která vstoupí do děje a i ta nejmenší rolička je s maximální péči představená, což kvituji. Druhou vadou je konec, který je podle mě zbytečně přenesený do druhého dílu. Doufám, že to aspoň bude stát za to. 90%“... celý text
— vin_hanna