cérka komentáře u knih

"Já vím, že vám bude dnes spousta lidí říkat, že to tenkrát nebylo zas až tak zlý. Že obyčejný člověk se měl dobře. Zlatý dobrý časy. Ale to nebyly. To opravdu nebyly. Byly..."

"Příběh je inspirován skutečnými osudy politických vězeňkyň a jejich dětí v padesátých letech v Československu. Většina z těchto žen si prošla svým peklem v Praze na Pankráci, jsou zde však zařazena i svědectví z dalších vazebních věznic a nápravných zařízení na území tehdejší republiky."

"Kniha je věnována ženám, jejichž příběhy odvahy, síly a vlastenectví se ztratily v tichu zapomnění."

Tolik smutku, bolesti, bezpráví, beznaděje a zla!
Těžko, strašně těžko se to četlo....a ještě teď mě bolí duše i srdce, ale děkuji za to!
Naše země má tolik mučednic a světic o kterých nevíme. Co jen jsme to za národ, když bylo a určitě pořád je mezi námi tolik bestií. Takové ne lidi totiž ani čert v pekle nechce.

Děkuji autorce, že se pustila do tak těžkého tématu. Zvládla jste to bravurně!
Kdo žije v našich vzpomínkách a srdcích, žije navěky. Pokoj jejích duším.

63 14.05.2023

Co napsat, když duši sevřel žal a bol?
Výborný literární počin! Skvěle zpracovaný námět! Dokonale uvěřitelné! Drsné, surové, smutné a bolavé a neskutečně čtivé.

Poslechla jsem autorku a začala pátrat po faktech. Situace v Rumunsku za diktátorské vlády Nicolaea Ceauşesca byla daleko horší než si na těch pár řádcích knihy stihnete uvědomit. Samotný převrat v Rumunsku přišel v době kdy, my v ČSSR, jsme se vezli na růžovém obláčku sametové revoluce. Měli jsme obrovské štěstí, u nás to bylo bez lidských obětí. Rumunsko se "topilo" v krvi.

Ruta Sepetýs je našim únorovým tématem Klubu milovníků knih. Není to má první, ani jediná přečtená kniha od této autorky. Řadím ji k těm nejlepším, stejně jako knihu Sůl moře.

Doporučuji!

Doporučuji všem, kteří mají neustálý pocit, že se máme špatně a za komunistů nám bylo líp!

Ruta Sepetýs mi opět otevřela oči a já teď vidím spoustu věcí jinak.

63 20.01.2023

Konečně jsem v sobě našla odvahu a pustila se do čtení. Uff, hurá, sláva, konečně je to za mnou.
Všechny knihy paní Mornštajnové jsou velmi čtivé a svým způsobem jedinečné. Všechny se věnují citlivým a bolavým tematům. A jsou to témata čím dál bolavější. Vlastně si tím autorka sama škodí. Minimálně k posledním dvěma knihám se nebudu nikdy vracet, tudíž si je ani nekoupím (podobně smýšlejících nás bude asi víc).

Uznávám, tyto rodinné tragédie je potřeba neustále připomínat, protože jenom tak může tento příběh pomoci všem, kteří se ve svém životě dostanou do nesnází a budou váhat jak dál. Snad aspoň oni najdou sílu a odvahu porazit lež, zlo a temnotu.

Žádná z postav této knihy mi nebyla sympatická a nečetlo se mi to vůbec dobře.

62 05.08.2023

Výborné téma, které je navíc skvěle zpracováno. Příběh, který vás naprosto pohltí a nepustí ještě dlouho po přečtení. Kniha, která mi udělala opravdu radost a kterou teď všem v jednom kole doporučuji.
Autorce se podařilo svým vyprávěním vytvořit velmi silné osobnosti, které navzdory osudu nezatrpkly a dokázali svůj život naplnit. Mám ráda, když příběh plyne stejně jako život a když má "rub vždy svůj líc".
Doporučuji!

62 25.04.2023

Po delší době kniha kvůli které jsem obětovala několik hodin spánku a dala jí na jeden zátah. A vůbec nelituji!
Velmi působivý a čtivý příběh o ženách a o hledání vlastních kořenů, to je prostě pro mě to pravé ;).

Knih s podobným tématem i časovým zasazením příběhu jsou mraky. Ovšem jen velmi málo autorů je dokáže tak působivé a čtivé zpracovat.

Určitě doporučuji!

62 11.04.2022

Autorka se mi hluboce zapsala do srdce svou prvotinou. A tak pokaždé, když vidím její jméno na obalu nové knihy, musím po ní sáhnout.

Chvilku to trvalo, opět jsme spolu hrály tanečky :). Já prostě tušila co mě čeká, a tak šíleně se bála těžkého tématu až jsem málem nedočetla. Bylo to tak depresivní, až to bylo nakonec neuvěřitelně osvobozující.
Doufám, že se autorka tímto počinem již definitivně vypsala ze všech splínů, depresí a bolestí a příště to bude aspoň trochu veselejší.

Pokud bych měla hodnotit styl a krásu jazyka, na rovinu říkám, pět hvězd je strašně málo!

Každá z postav se vám díky skvělému popisu a charakteristice dostane pod kůži a nálož emocí Vás může doslova roztrhat na kusy. Řekla bych, pozor, jen pro silné povahy, zvláště v dnešní koronavirové době.

62 22.02.2021

Tak opět jedna kniha z mého nekonečného seznamu knih, které bych si někdy v budoucnu chtěla přečíst. Čekala na mě snad pět let a jen díky Klubu milovníků knih a tématu věnujícímu se polské literatuře na ni přišla řada právě teď.
Samotnou mě překvapilo, jak velmi mě kniha zaujala a jak skvělý pohled na některé věci z naší historie mi dokázal Mariuusz Szcygielský zprostředkovat. Opravdu výborná kniha!
Každý z příběhů mě něčím šokoval a zároveň obohatil o spoustu nových informací. Snad nejvíce mě zasáhl osud pana Procházky, Marty Kubišové a stavitelů Stalinova pomníku.

61 28.04.2021

Mé první setkání s autorkou a opět je to díky Čtenářské výzvě. Vlčí mák – kniha s květinou na obálce.

Chtělo by se říct, taková malá jednohubka, kniha na jedno odpoledne, …..lusk a je to pryč. Není to pryč a určitě chvilku nebude. Při čtení mi ukápla nejedna slza a v hlavě ožilo tolik krásných, ale i bolestných vzpomínek, že budu mít problém usnout.

„Pracuji se slovy i s tichem. S nevyřčeným. Pracuji s ostychem, tajemstvím, lítostí. Pracuju s nepřítomností, se zmizelými vzpomínkami i těmi, které se vynoří, když se mihne nějaké jméno, obraz, vůně. Pracuju s někdejšími bolestmi i s těmi současnými. S důvěrnými sděleními. A se strachem ze smrti“

Vděk, to je moje vzpomínka na babičku a maminku.

Má babička každý den cítila vděk a nebála se jej říci nahlas. V modlitbě děkovala Pánu Bohu za vše co má a prosila nejen o zdraví a Boží ochranu. Každý den se modlila za klidnou, rychlou a včasnou smrt v bezpečí domova. Bála se být na obtíž. Bála se umřít v ústavu či nemocnici, sama. Žila a modlila se opravdu dobře! Byla vyslyšena. V ten svůj poslední den, kdy mohla být s námi, dokopala brambory, umyla nádobí, pak sebe, ulehla a odešla….

Nebojme se říkat nahlas slova vděku, dokud to jde!!!!

61 03.05.2020

Audiokniha

Jak už je u této série zvykem, vyprávění v podání Jiřího Dvořáka nemá chybu.

Všechny tři díly jsou velmi kvalitní, zdařilé, působivé, netradiční svým zpracováním a pěkně na sebe navazují. Až teď se vše "uzavřelo". Škoda, vůbec bych se nebránila pokračování.

Přemýšlela jsem v čem je tato detektivní série jiná. Asi to bude tím, že autor krásně skloubil popisné části, minulost a současnost s myšlenkami a pocity hlavního hrdiny. A v neposlední řadě celá série svou kvalitou vysoce převyšuje většinu současných detektivek. Mohu jen doporučit!

60 11.07.2023

"Mnoho se změnilo, ale lidé zůstávají stejní, jenomže teď víme líp, kdo je kdo. Kdo je slušný, byl slušný vždycky, kdo byl věrný, je věrný i teď. Kdo se točí s větrem, točil se s větrem i dřív, kdo myslí, že teď přišla jeho chvíle, myslel vždycky jen na sebe. Nikdo se nestává přeběhlíkem, kdo jim nebyl vždycky, kdo mění víru, nemá žádnou....Národ nepředěláš, ledaže bys měl na to staletí, jenom davy můžeš vést dnes tak a zítra tak. Kdo nenávidí, měl v sobě tu nenávist vždycky, kde by se v něm tak najednou vzala! Kdo sloužil, bude sloužit dál, kdo chtěl dobré, bude zase chtít dobré. Ani vůle se nemění. Nedívej se do tváře, která se změnila, nikdo se nestane krásnějším tím, že změnil tvář."

Jak mám hodnotit takovouto knihu? Jak můžu napsat, že je kniha krásná, úžasná, nádherná? Když je tak strašně hořko-smutná, když mi ještě teď běhá mráz po zádech (o Františkovi, Karlovi a panu faráři Hřibovi se mi i zdálo), když vím, že to tak doopravdy bylo a je, že lidé se chovají pořád stejně a jsou nepoučitelní! Slušně řečeno je mi, z nás (z našeho národa) hodně špatně. Kdy se už konečně probudíme?
Já knihu nejen DOPORUČUJI!!!, ale snažně Vás prosím, doporučte ji všem svým známým, kamarádům, přátelům a snad i nepřátelům!!!
Děkuji

60 27.08.2019

Trápím se trápím. V poslední době čtu o jedné lidské tragédii za druhou a už je toho na mě asi moc.
Příběh je velmi čtivý, trochu předvídatelný, ale nádherně zprostředkovává vnímání a uvažování hrdinů z obou stran. Poválečné období, kolektivní vina, spousta předsudků. Na obou stranách se stala spousta chyb, těžko soudit.
K samotnému ději:
Moc jsem fandila Paule a Františkovi, nadchly mě krásné popisy krajiny a běžného života obyčejných lidí. Zato cynický a krutý Tomeček mi celou dobu pil krev.
Zda se vrhnu na druhý díl ukáže čas :)

59 09.08.2023

Audiokniha

Sinuhete, Sinuhete, tvé řeči byly květnaté, tvé vzpomínky obšírné, tvé monology se táhly jako vody Nilu při záplavách a tvou slávu ti už nikdy nikdo neodepře.

Můj velký rest z mého "egyptského" období, nechápu, jak mě tato kniha mohla tehdy minout, přehlédnout se opravdu nedá :).

830 stran se čte i poslouchá opravdu dlouho. Zhruba od 90 kapitoly jsem už i já netrpělivě vyhlížela konec (a tehdy byl ještě opravdu v nedohlednu). Asi jsem se Sinuhetem potkala v nesprávný čas, asi jsem čekala mnohem víc. Místy bylo vyprávění příliš ploché a nezáživné. Místy jsem naopak popoháněla vypravěče.

Vracet se nebudu, doporučovat budu. Čtyři hvězdičky jsou ode mne tak trochu protekční. Pocitově je to momentálně mezi trojkou a čtyřkou.

59 29.09.2022

Ke knize jsem se dostala přes mnohá doporučení, zhlédnutí seriálu a několika násobném ověření si, že začínám tím správným dílem.
Jsem příjemně překvapená. Kniha, ač povídkova, si získala mou naprostou pozornost.
Děj mi hodně připomíná naše báje a pověsti. Taková pohádka pro dospělé ;).
Knihu jsem přečetla ušima a s čistým srdcem můžu říct, "miluju hlas Jiřího Dvořáka", úplně si mě podmanil :).

Ps. opět se mi potvrdilo, že kniha je mnohem lepší, než filmové zpracování. Na vše je mnohem více prostoru a fantazie jede na plné obrátky.

59 05.07.2021

Opět návrat ke knihám mého dětství a dospívání, tentokrát tak trochu zištný.

Čtenářská výzva – Kniha autora, který získal cenu E. A. Poa.

A mé dojmy? Určitě bych si konečně mohla přečíst i jiné knihy této autorky, její styl je mi velmi sympatický :). Z kraje sice trochu rozpačité, ale i po letech zábavné, napínavé, jen ne už tolik překvapivé. U knihy velmi oceňuji nádherný jazyk, formu vyprávění, dokonalé popisy krajiny a skvěle zpracované charaktery postav (tentokrát mi byla ovšem Mary svou naivitou až nesympatická).

59 15.06.2020

Touto knihou jsem se tak trochu vrátila do dětství a četbě dobrodružných knih. První díl série mi nabídl setkání s velmi sympatickým hlavním hrdinou a detektivní zápletku plnou napětí. Potkala jsem zlosyny, vrahy a tupce a samozřejmě nesobeckou lásku, a postavy jenž mají srdce na tom pravém místě. Prostě klidné, pohodové, odpočinkové čtení, kdy v polovině knihy začnete přemýšlet jak co nejrychleji sehnat pokračování. Pokud by autor příběh více historicky rozpracoval, doplnil o historické reálie, možná bych si i po letech vzpomněla na více podrobností z děje.
V reálném životě pavouky moc nemusím, tady se na pokračování série a Pavoučka moc těším.

59 10.05.2020

Autorce nemůžu vytknout nic, napsáno je to skvěle!
Hlavním hrdinkám ovšem hodně věcí. Uf, daly mi totiž obě hodně zabrat.
Na jeden zátah jsem dokázala přečíst až samotný závěr knihy, jinak jsem od knihy neustále odcházela. Příběh se mi dostal přímo pod kůži a drásal a drásal... Téma nenaplněného mateřství, rasistických předsudků a narušeného vztahu mezi matkou a dcerou hold není lehkým čtením.

59 09.03.2020

Audiokniha

Opět skvostně načteno Jiřím Dvořákem.

Už chápu proč se Peter May tak moc čte a nechápu proč mi tak dlouho unikal.
Děj, prostředí i charaktery postav jsou skvěle popsány. Po malé chvíli jsem příběhu zcela propadla a on mi pak po celou dobu běžel v hlavě jako film. Skvělé čtení, hned se pouštím do dalšího dílu.

Děj sice jen částečně navazuje na předešlý díl, nicméně já doporučuji číst pěkně popořadě. Budete tak mít ucelenější představu o hlavních postavách.

58 25.06.2023

Hodnotím plným počtem bodů, doporučuji všem k přečtení a uvědomění si vlastního já a jeho možností.

Hlavně věční stěžovatelé a obdivovatelé minulého režimu by měli mít tuto knihu jako povinnou četbu. Nemluvě o lidech, kteří neustále obracejí svou tvář toužebně k východu.

Já vím, že je více zemí kde by nám jejich obyvatelé vyprávěli podobné a možná ještě horší zážitky a vzpomínky. Já jen neustále nemohu pochopit, 21.století a pořád tolik lidského utrpení. Umíme toho tolik a člověk člověku pořád páchá taková zvěrstva. Co jsme to jen za rasu - prý páni tvorstva!

58 03.12.2021

Po nekonečné záplavě knih popisujících příběhy židovské komunity ve válečných letech, přišla konečně kniha prosta všech těchto traumat. Naopak, při četbě této knihy si ještě víc uvědomíte jak důležité jsou tradice a hodnoty ve kterých vyrůstáme a jak důležité je neohlížet se neustále zpět.
Celkem by mě zajímalo jak si vede česká židovská komunita, vždyť Belgie a Nizozemí jsou v současné době dostupné po pár hodinách jízdy autem.
Jsem moc ráda, že vznikají takovéto knihy, velmi mě to obohacuje.
Kniha nejde příliš do hloubky a spoustu věcí jen naznačuje, proto jednu hvězdičku ubírám.

58 03.06.2021

,, Aby zlo zvítězilo, stačí, když slušní lidé nedělají nic.“

Kdyby nebylo Čtenářské výzvy a Klubu milovníků knih po této knize bych určitě nesáhla. Kniha Na západní frontě klid, čtená v rámci povinné četby, ve mně totiž zanechala tak hlubokou a bolestnou stopu, že se podobným knihám podvědomě vyhýbám.

Velmi jsem váhala, zda zvolit pohádky Hanse Christiana Andersena nebo téměř rodinnou ságu Jespera Bugge Kolda. Zvítězili Zimní muži a já s velkou pokorou uznávám, že to bylo dobré rozhodnutí.

Hrdiny této knihy nebudu soudit a ani neznám odpověď na otázku, zda lze nebo nelze za těchto okolností zůstat slušným člověkem. Souhra náhod, okolností, špatných rozhodnutí? Osud? Nevím.
To vědomí, co všechno vykonali, musí být hrozné, sžíravé a trestající. Je svědomí, ztráta rodiny a smrt blízkých dostačujícím trestem? Nevím.

Každopádně mě kniha neskutečně přitáhla a i přes těžké téma bavila. Obdivuji autora, že nesklouzl k jakémukoliv hodnocení a udržel si nadhled. Výborná prvotina!

58 02.05.2020