Gottland

Známý polský reportér vytěžil ze svých pobytů v Čechách "výbušnou" knihu o naší zemi. Témata, z nichž některá patří k "neuralgickým" bodům novodobých dějin českého národa a byla u nás zpracována v dlouhé řadě knih, shrnuje autor na několika stránkách a přináší v nich svůj pohled člověka odjinud, pohled neotřelý, nezatí... celý text

Známý polský reportér vytěžil ze svých pobytů v Čechách "výbušnou" knihu o naší zemi. Témata, z nichž některá patří k "neuralgickým" bodům novodobých dějin českého národa a byla u nás zpracována v dlouhé řadě knih, shrnuje autor na několika stránkách a přináší v nich svůj pohled člověka odjinud, pohled neotřelý, nezatížený, který by mohl vést k reflexi opomíjených kapitol naší národní povahy. Kniha vypráví o ikonách českého kolektivního vědomí, fenoménech nedávné české historie (rodina Baťů, Lída Baarová, Jan Procházka, Marta Kubišová, Jaroslava Moserová), ale také o osudech postav, které nebyly zatím hlouběji zpracovány ani samými Čechy (sochař Otakar Švec, který projektoval největšího Stalina na Zemi; Karel Fabián, spisovatel, který po únoru 1948 odmítl svou minulost a orwellovským způsobem vymazal a nahradil sám sebe; neteř Franze Kafky, která nechce hovořit o svém strýci). Kniha byla v roce 2007 oceněna Cenou varšavských knihkupců, autor byl za ni rovněž nominován na nejprestižnější polskou literární Cenu Niké. Knihu doprovázejí fotografie známého fotografa Pavla Štechy. Již vyšlo v německém, maďarském a francouzském překladu.
Kniha získala Europan Book Prize 2009. méně textu

https://www.databazeknih.cz/images_books/15_/15619/gottland-15619.jpg 4.3581
Žánr:
Literatura světová, Literatura faktu
Vydáno:, Dokořán, Jaroslava Jiskrová - Máj
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (93)

Přidat komentář
pravnik
07. srpna

Zajímavé čtení o historii naší země a o postojích lidí. Obsahuje řadu pozoruhodných informací o životě lidí v Čechách. V podstatě jde o shrnutí životních událostí (životopisů) několika lidí - podnikatel Baťa, herečka Baarová, sochař Švec, scénárista Procházka, spisovatel Fabián, doktorka Moserová, zpěvačka Kubišová - a na nich je ilustrována historie a absurdita režimů v Čechách za poslední století.

InaPražáková
06. srpna

Čtivé a zajímavé, ideální doplněk výuky dějepisu pro druhé stupně a střední školy. Mě zklamal silný důraz na efekt, který místy rušil význam sdělení (především předposlední pasáž) a především absence seznamu literatury. Zvláště u sdělení formou přímé řeči (ale nejenom) není jasné, odkud autor informace vzal a zda nejde jen o jeho fabulaci, případně nepotvrzenou fámu. Z hlediska popularizace historie přínosná publikace, styl by se novináři prominout dal, nejistá míra pravdivosti ale klady velmi oslabuje.

Vladus9
14. července

Ví toho o nás víc, než my samotní...

aktak1203
07. července

Nevím co si o knize myslet. Jestli nás pan Szczygiet kritizuje, že si nevážíme úspěšných osobností nebo zda pobrat knihu jen jako reportáž. Potom, ale nevím proč byla kniha napsaná. Možná pro mladší generaci? Jsem takzvané Husákovo dítě a o všech skutečnostech v knize jsem poměrně dost informována. Takže asi jsem ten vzkaz moc nepochopila. Nicméně, špatně napsané to není.

Jana283
28. června

Měla by to být povinná četba. Perfektně podaná historie 20.století v kostce. Zvláštní, že to napsal polský autor, ale možná je to dobře, že nebyl ovlivněn tím, čím nas krmili ve škole a zachoval si zdravý odstup. Některé osudy pro mne byly zcela neznámé.

Limonadovyjoe
12. června

Kniha je výborně zpracovaná, vybírá jen to nejzajímavější z dané doby/osoby. Jen je škoda, že knihu ukazující střípky českých dějin napsal polský autor. První kapitola o Baťovi je skvěle zvolená, okamžitě vás upoutá a už nepustí a celou knihu zhltnete v domnění, že další kapitola bude stejně tak zajímavá. Lída Baarová i kapitola o pomníku Stalina jsou taky moc dobré, bohužel kvůli své vlastní neznalosti už mě tolik nezaujaly kapitoly komunistickeho režimu o scenáristech, spisovatelích a politicích, ale to v žádném případě není chyba autora a lidem, kteří třeba tuto dobu zažili nebo ji vnímají jinak se budou líbit víc.

8130
29. května

Je to už povinnou četbou ve školách? Mělo by být...

kní
28. května

Komu se stýská po starých dobrých komunistických časech? Kdo je nezažil a sní o nich? Přečtěte si aspoň kousek Gottlandu...
Brak
Společnost je nutno donutit, aby si odvykla. Od všeho, co způsobuje snadnou radost.
Strana a vláda povolává likvidační komise. Mají co nejrychleji odevšad vymýtit romány dobrodružné, detektivní, zamilované, špionážní, science fiction a horory. Prostě všechno podřadné.
Komise prohledávají knihkupectví, tiskárny a nakladatelství. Obzvláštní pozornost věnují antikvariátům. Zabavuje se tam nespočetné množství Neopatrných panen a Požárů v Metropolu. Aby ti, co hledají klamný pohled na vymyšlený svět v laciných románech, už nikde nenašli, co je těší.
Smrt braku měla nastat přirozených způsobem současně se smrtí kapitalismu v únoru 1948. Jenže to se nestalo. Roku 1950 se tedy dává ve známost, že vydání sebemenšího kapesního románu pro služky je protistátní čin.
Jelikož komise selekce nezvládají, organizují se veřejné sbírky braku. Žáci základní školy v pražském Hloubětíně trhají knihy na malé kousky (hned tam, kde se knihy shromažďují), aby byla jistota, že se exempláře už nikdy nevrátí do oběhu. Děti nadšeně trhají Jasmíny pod balkonem a Tváře z podsvětí.
Během akce se používá termínu „literární brak".
Termín se stal epitetem, které lidem ničí život. Likvidační soupisy jsou plné označení "bezcenný brak", "prázdný brak", "bezmyšlenkovitý brak", "americký brak", "sentimentální brak" a podobně. Kapitalismus ho dělníkům nastrkuje proto, aby je otupil.

flare
01. dubna

Poucne cteni o zajimavych udalostech let minulych. Originální pohled, zajimave souvislosti, nevsedni prechody a zrejme mravenci prace s archivy a hlavnimi postavami...nemusim se ke knizce vracet,ale rad si na ni vzpomenu...

Eremites
25. března

Nepříliš veselý, nicméně precizně zvládnutý, výlet do naší (ne až tak dávné) historie. Přestože jsem částečně onu dobu ještě zažila, hodně o ní slyšela a načetla, uvedená fakta a souvislosti mne přesto obohatily, někdy hodně překvapily a místy doslova ohromily. Díky za to!
Tohle by opravdu měla být povinná četba - a nejen pro ty, jež tu dobu nezažili a může jim to přijít jako nepovedená sci-fi, ale i pro pamětníky té doby, kteří tak rádi zapomínají, případně vytěsňují.

momo01
19. února

Až příliš zkratkovitá sonda do české minulosti. Nebýt kapitoly o Stalinově pomníku, tak ji raději zahrabu do kompostu, aby byla alespoň nějak užitečná.

pajaroh
10. února

Výborné, zajímavé. Nesoudí, netvaruje, informuje a nechává na čtenáři udělat si vlastní názor. To umí málo novinářů.

MarcelStrnadel
05. února

Tuto knihu jsem četl na doporučení. Byla pro mě přínosná a zaujala mě. Dozvěděl jsem se o lidech, které jsem buď neznal anebo jsem neznal jejich životní příběh. Rád si přečtu jiné knihy, které se už konkrétními osobnostmi zabývají do hloubky (např. Tomáš Baťa).

alka1609
24. ledna

Zajímavé čtení, doporučuji hlavně mladším čtenářům, kteří tuto dobu znají pouze z filmů, knih a vyprávění.

fruitbueno
18. ledna

Gottland mě ohromil! Svou nekompromisností, vynikajícím vypravěčským stylem, netradiční formou zpracování a tím, jak cizinec nahlíží některé z okamžiků českých dějin a kultury. Opravdu výborné čtení na dvě odpoledne, které však má neuvěřitelnou hodnotu.

MildeZ
02.12.2016

Ze začátku jsem byl trošinku překvapen, jelikož jsem od knížky čekal malinko něco jiného nebo snad spíš jiný formát zpracování, ale s každou další stránkou mě to začalo bavit víc a víc. Až mám prostě takový vnitřní pocit, že tohle je jen takové intermezzo k něčemu dalšímu, většímu...

laepus
24.11.2016

Nekompromisní (přitom ale shovívavý) pohled na české 20. století. Příběhy Baťy, Baarové či Kafky by neměly nikdy zapadnout a nikdy by neměly být obaleny nějakým nánosem fám či zkreslujících podání. Je zdravé se občas na sebe podívat očima někoho, kdo nás (Čechy) sice má rád, ale zkrátka a dobře odtud není a vidí nás v patřičné perspektivě. Pro všechny, kdo v životě nebyli dál než v létě na Šumavě a v zimě v Krkonoších s odůvodněním, že přece do ciziny jezdit nemusíme, když to tady máme nejlepší na světě, tohle bude nestravitelná literatura. Mně se ale líbí. Moc.

kloin
26.07.2016

opět poděkování čtenářské výzvě, že jsem hledal něco jiného ke čtení. Trochu jsem se obával čtení po tom, co jsem si přečetl popis knihy, ale zbytečně.
Zajímavě provedený výběr osob, o kterých píše. Moc mi nebylo jasné proč právě tyto osoby a ne jiné. Skoro mi přišlo, že to bylo hodně náhodné, ale že to nebylo na závadu.
Nerozumím proč to někdo považuje z "výbušnou" knihu. Dobře odvedená práce.

dagsvob
26.07.2016

Pro mě zajímavé čtení, některé mé neúplné informace jsem si touto knihou upřesnila.

Evus
25.07.2016

Pro mě opravdu zajímavá kniha. Opět jsem si potvrdila, že jsem ráda, že žiji dnes a ne za komárů. Na druhou stranu, jestli je pravda jen půlka těch věcí, co napsal o Baťovi, tak to zřejmě nebyl jen ten geniální a s dělníky solidární superpodnikatel, kterému (narozdíl od těch dnešních) opravdu záleželo na lidech...

Aingeal
22.06.2016

Tak tahle kniha pro mě byla nesmírně příjemným překvapením. Vzhledem k tomu, že za svým věkem ještě stále uvádím ono "náct", sotva jsem si dokázala představit, jak to v naší zemi opravdu fungovalo v minulém století... pan Szczygiel to prezentoval velmi poutavě a jen těžko bych hledala v paměti, kdy jsem se naposledy dozvěděla tolik zajímavých historických informací - a hlavně perliček, pikantností, paradoxů, protože i ty (a ty hlavně) tvoří a ukazují nám dějiny hodně interně a opravdově. Obzvlášť mě zaujala část o Tomáši Baťovi - až donedávna to pro mě byl jen "podnikatel s obuví"; po přečtení Gottlandu už je to i člověk se všemi svými klady a zápory. Rozhodně velmi dobrá kniha, která si zaslouží více čtenářů!

grillica
13.06.2016

patos alert ---- A není to trochu smutný, když se dozvídám pravdu o své rodné zemi od polského autora? Jak říká jeden z komentářů na zadní straně knihy, to by totiž ani Čech napsat nemohl. Ani nevím proč jsem čekala, že to bude víceméně román inspirovaný naší historií, napsaný Polákem, který má k Čechům a Čechám hodně blízko. Knihu jsem zhltla za večer. Literatuře faktu se víceméně záměrně vyhýbám, ale tohle mě teda rozložilo na kousíčky.. Třeba o paní Moserové jsem věděla jen to, že kandidovala na prezidentský post... a nic víc. A co teprve strhující historie Baťovy dynastie. Šokoval mě. Na popisovaných událostech zcela jinou formou, než jakou si pod pojmem reportáž představíte, není nic pozitivního. Je mi z toho, jako to jen říct - ouzko, divně. Jaké to máme my mladý v dnešní době super, že jsme nezažili žádnou z perzekucí... A stejně si stěžujeme. Opět, jako vždy po zjištění dalších hnusných skutečností je mi blbě z toho, že jsou bolševici pořád mezi lidma tak populární.

gmka1234
31.03.2016

Doporučila bych ji jako povinnou četbu, souhlasím s tím, že bychom neměli zapomínat.

barina
26.03.2016

Střípky toho nejlepšího a nejhoršího, co jsme tady, na našem rybníčku, zvládli za posledních pár let vyčarovat. Kronika absurdních situací a malých detailů, které bychom jinde lovili jen těžko.

Aleh
21.03.2016

Je dobře, že je na trhu kniha, která nám čtivou a pro čtenáře zajímavou formou předkládá fakta o životě známých i méně známých osobností z dob minulých a poukazuje na absurditu režimu před rokem 1989. Doporučuji hlavně mladé generaci, která tu dobu nezažila. Děkuji polskému autorovi za připomenutí jedné etapy historie našich národních dějin. Neměli bychom zapomínat.

f.enjoy69
09.03.2016

Poprvé jsem se s tímto autorem setkal ještě jako dítě (a nemohl jsem rozlouskat jeho jméno), kdy měl tu a tam nějaký článek v novinách... Ale nějak mi utkvěl v hlavě. Před poměrně nedávnou dobou s ním byl moc fajn rozhovor na DVTV a došlo mi, že si od "toho sympaťáka mluvícího česky, přestože je Polák" musím přečíst...

Po přečtení prvních příběhů Bati či Lídy Baarové jsem žasl. Neuvěřitelně čtivá a zajímavá záležitost - pohled zvenčí. Jízda pokračovala přes pražský památník až ke Kafkovi. Bohužel, v polovině knihy došlo ke zvratu, příběhy mi mnohdy nepřišly ani tolik čtivé ani tolik zajímavé (absurdita systému či utrpení lidí, kteří chtěli něco dokázat, ale nemohli... to ano). Částečně je to určitě dáno i tím, že jsem si tuto dobu nezažil a ani mi není zvlášť sympatická... 3,5* a těším se na Udělej si ráj...

Pauvka
09.02.2016

Tato kniha je naprostá bomba! Jsem ráda, že jsou takové knihy co alespoň trochu osvětlí toto období.

Hodža
19.01.2016

Je to výtečná kniha! I když můžeme být notně vzděláni co do moderních českých dějin , onen jiný pohled, ty nové, nečekané souvislosti, o ty šlo...nikoliv o dějepis!

cora
08.01.2016

Kniha to není špatná (líbí se mi autorova lehká ironie), ale opravdu nerozumím tomu, proč je tady tolik oslavovaná. Chápu, proč může být oblíbená v Polsku, či v jiné zemi. Nabízí totiž rychlokurz našeho 20. století, aniž by příliš přehlcovala „dějepisem“. Ovšem někomu, kdo zná historii své země, nemůže přinést nic moc nového. Nějakého zvláštního pohledu na naše dějiny zvenčí jsem si taky nevšimla, na to je to celé moc letem světem, místy navíc zmatené. A chybí tu určitá kritika, která v naučné literatuře být musí, minimálně je tedy vhodná. Především v kapitole o porevolučním bulváru pak taková absence působí, jakoby autor zapomněl dokončit myšlenku.

06.01.2016

Knihu mi půjčil kamarád s tím, že se jedná o zajímavý pohled polského reportéra na českou historii. Po přečtení některých recenzí zde jsem skutečně uvažovala o tom, že ji nechám ladem a že jí číst nebudu. Dnes ráno jsem na ni hodila oko a zkusila se začíst. Bohužel, možná bohudíky, kniha začíná kapitolou "Ani krok bez Bati", která je tak výborně napsaná, že jsem u čtení zůstala několik hodin a knihu přečetla celou. Vůbec není špatná. Naopak. Je to pohled do minulosti očima někoho odjinud. Celá kniha mi připomíná dokumentární seriál. Velmi čtivě se vrací do těch šílených rudých a udavačských dob. Snad až na jednu nebo dvě kapitoly, které mě zvlášť nezaujaly, vše ostatní jsem přečetla jedním dechem. Velmi oceňuji přístup autora, který nikoho neodsuzuje a neposuzuje. Neztrácí čas moralizovaním. Jen předkládá příběhy několika jedinců, kteří měli to (ne)štěstí, že v té době žili. U příběhu Marty Kubišové jsem se téměř rozplakala. I když její příběh je veřejně známý, je zde představen takovým způsobem, že se mě osobně velmi dotkl.
---------------------------------------
Novinářka Eda Kriseová se ocitla na černé listině spisovatelů, ale dík protekci se stala knihovnicí. Pracovala sama, aby nikdo nebyl nucen s ní mluvit. A tak si odpoledne chodila povídat s pacienty na psychiatrické klinice.
"Dvě sestry obsluhovaly sedmdesát pacientů a nemohly to zvládnout. Nikdo s těmi lidmi nemluvil, a tak mě napadlo, že jsou ještě zoufalejší než já a že jim pomůžu. Jenže oni pomohli mně. Otevřeli přede mnou svět příběhů. Napsala jsem pak díky nim dva svazky povídek. Uvědomila jsem si, že psychiatrická klinika je v Československu jediné normální místo, protože tam všichni můžou beztrestně říkat, co si doopravdy myslí."