Aliii komentáře u knih
Brrrrr, tak tohle už znovu číst nemusím. V knihách snesu hodně, ale Čachtickou paní jsem četla jen po kouscích a dělala hodně přestávek. Četla se mi těžko kvůli popisovanému mučení, které bylo podáváno jako každodenní součást života, a také kvůli vědomí, že v dané době byli páni a paní opravdu téměř nedotknutelní a mohli se služebnictvem a poddanými jednat jako s věcmi, nikoliv lidmi.
Upřímně řečeno jsem čekala víc - mnohem víc. Také se mi líbila první část, i když mi místy připadala až příliš dějově jednoduchá. Další části měly zajímavé momenty, ale tak nějak mi to všechno neladilo dohromady. Co se Lukjaněnkovi nemůže upřít, je fantazie a čtivost jeho knih, k téhle se už ale určitě nevrátím.
Váhala jsem mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, nakonec jsem zvolila lepší průměr. Kniha se čte velmi dobře, nejsou zde žádné sáhodlouhé popisy - spíše kratší věty a děj rychle plyne. Do tří čtvrtin jsem byla celkem napnutá a zvědavá, pak už mi přišel děj dost překombinovaný.
Od Grishama znám i lepší knihy. Místy mi kniha přišla až příliš rozvláčná a opakující se, nicméně příběh je zajímavý a nutí přemýšlet o etice nejen v souvislosti se samozvaným mstitelem, ale také s chováním okolí (výběr peněz v kostelích pro rodinu souzeného a jejich zadržování kazatelem), právníků a státního zástupce. V tom víru manipulací, vyhrabávání špíny a ovlivňování svědků (a věřím tomu, že to takhle opravdu chodí) se mi nějak ztrácí spravedlnost...
Lucas Davenport je můj oblíbenec a John Sandford (Camp) opět nezklamal. I když je knížek s obětmi přes 20, jsou pořád na velmi vysoké úrovni a pro fanoušky detektivek je to jednoznačná volba.
Byla jsem zvědavá na pokračování a nezklamalo mě. Jojo Moyes má ten dar vtáhnout čtenáře do děje a pohrávat si s jeho emocemi.
Na můj vkus však bylo v knize až příliš mnoho dramatických situací, což trochu ubíralo na uvěřitelnosti - proto o 1 hvězdičku méně.
Na tuhle knihu jsem se chystala hodně dlouho a ke čtení jsem se odhodlala až v rámci čtenářské výzvy. Námět je velmi zajímavý, zpracování za ním ale pokulhává.
Nic to ale nemění na tom, že z příběhu mě mrazí, zvlášť když si člověk uvědomí věk hlavních hrdinů...
Knížka (alespoň mě) nutí k zamyšlení o civilizaci a vývoji společnosti a také o tom, kam jsme to dopracovali, když některým čtenářům zabití a vražda několika dětí nepřipadají až tak kruté čtení, jak předpokládali...
Grafické zpracování knihy je na víc než 5 hvězdiček, dějově spíše průměr a v rámci sci-fi bych řekla spíše podprůměr. Možná je to tím, že už nejsem young adult, tak mi připadalo, že vztah Kady a Ezry zabírá až moc místa.
Celkově se mi čtení líbilo a ta grafika mě vážně dostala a užívala jsem si každou stránku.
Nejvíc se mi líbily ty hrátky Dionýsa s Xanthiem - převlékání a ten výprask - to vymyslel dost dobře :-)
Já nevím, ale Prvok a spol. byl rozhodně lepší. Tady bylo sice zajímavé sledovat příběhy postav po celý život, ale knížka už mi nesedla jako ta první. Navíc mi děj přišel trochu moc překombinovaný a působil na mě až moc vymyšleně.
Jednoznačně má nejoblíbenější severská série - jak se do knih jednou začtete, už nechcete přestat. Navíc mi připadá, že kvalita s každou další knihou roste. Autoři dokážou udržet v napětí a věrohodně zpracovat jak detektivní případy, tak i osudy těch, kdo je vyšetřují.
Povídky F.Forsytha mě opravdu nadchly. Knihu mi doporučili rodiče a povídky jsou moc povedené. Rozuzlení byla někdy překvapivá, jindy předvídatelná, ale čtení jsem si užila (narozdíl od Forsythových románů).
Zaujala mě název knihy i anotace, ale obsah dost zklamal. Absurdní příběhy mi nevadí, spíš naopak, ale autorův styl mi vůbec neseděl a hodně mi vadily vulgarismy - a ještě víc ty vložené do úst ženských postav.
Téma bylo zajímavé a k zamyšlení, ale za mě dost špatně uchopené...
Vtipné povídky, škoda, že jich nebylo víc. Zbytek si budu asi muset přečíst česky :-)
Vzkaz v láhvi se mi zatím ze 3 knih líbil nejvíc - autor je čím dál lepší a doufám, že ani další případy oddělení Q nezklamou.
Zajímavé a vtipné čtení pro všechny, kdo mají aspoň trochu nadhled a neurazí se hned v úvodu kvůli prohlášení, že lidé jsou také zvířata a dají se trénovat :-)
Napínavý, drsný a uvěřitelně popsaný příběh. Jen mě trochu zklamalo, že Mattovi nedošlo dřív, kdo za vším stojí - mě to bylo jasné dost brzy...
Velmi poučná kniha, s množstvím faktů o daném tématu. Autora vnímám nejen jako odborníka, ale hlavně jako člověka a člena společnosti, který poukazuje na nedostatky společnosti a systému (snad ještě výrazněji než v předchozí knize).
Hodně mi však vadily překlepy a hlavně hrubky v textu - ty zamrzí o to více, že Grada Publishing vydává i učebnice...
Milý příběh, úžasné ilustrace a úplně nový pohled na liché ponožky :-)
Jediné, co bych vytkla, byl sjíždějící se Dederon - pro děti mi připadal jeho popis dost nevhodný a určitě by jeho "nasávání" šlo popsat méně dospěláckou formou.
Pan Vondruška prostě nezklame. Kratší příběh, ale opět zábavné počtení. Oldřich z Chlumu mi tu nechyběl, postavy byly pestré a obraz tehdejší doby a společnosti mi běžel před očima spolu s dějem. Ne všechno bylo uvěřitelné (např. vztahy rychtáře s katovkou a její návštěvy u něj doma), ale vůbec mi to nevadilo.