Žádné stopy
Frederick Forsyth
Povídková sbírka známého britského autora zahrnuje rovných deset dobrodružných a napínavých próz, jejichž děj se odehrává na různých místech světa (Londýn, Španělsko, ostrov Mauricius...). Rovněž námětové rozpětí povídek dosahuje značné šíře - od případu nájemné vraždy přes příběhy o vydírání či pašování zbraní pro irské republikány až po vyprávění o nevšedním rybolovu a boji s dravcem...... celý text
Literatura světová Povídky
Vydáno: 2004 , Knižní klubOriginální název:
No Comebacks , 1982
více info...
Přidat komentář
Deset povídek obsahuje akniha, která byla velmi oddychová, některé byly lepší, za mne kniha průměr. Nejvíce se mi líbila povídka, která má shodný název jako kniha tzn. Žádné stopy, pak Pečlivý člověk. Povídky jsou vhodné před večerním usínání, jsou krátké, některé i úsměvné.
Milá oddechovka, přitom precizní, jak jsem u knížek FF zvyklý. Těšil jsem se na pointu a zvažoval, jak by to mohlo dopadnout. Za mě nejlepší Žádné stopy, Výsada a Pečlivý člověk.
Knížku jsem četla během přestávek v práci a nečekala jsem, že mě jednotlivé příběhy tak nadchnou. Některé byly delší, jiné krátké, ale každá z nich měla něco do sebe. U některých jsem daný konec očekávala, u jiných mě překvapil. Rozhodně se jednalo o zajímavé čtení.
Skvělé povídky. Ani mi nevadilo, když jsem u některých tušil rozuzlení předem. Rozhodně jim nechybí napětí a rozmanitost.
Výborné povídky, u kterých pointu víte hned, tušíte, nebo se ji dozvíte až na konci příběhu, ale pokaždé jde o zajímavý pohled na společnost, systém, myšlení a jednání člověka, nebo jde prostě jen o náhodu, štěstí či smůlu. Rozhodně má každá povídka spád, je čtivá a nutí k zamyšlení. Obecně moc povídkové knihy nemusím, ale v tomto případě mohu jen doporučit si tuto knihu přečíst.
Sbírka výborných povídek z pera mého oblíbeného thrilleráře. Některé jsou napínavé (Žádné stopy), jiné vtipné (Výsada), další jednoduše skvělé (Císař), a líbí se mi všechny! Jediná slabší mi přišla Povinnost, o podivném setkání ve francouzské vesnici, ale myslím, že Irové by se mnou nesouhlasili, protože se dotýká pohnuté historie jejich národa.
Třetí kniha od Fredericka Forsythe čtená hned po knize Žoldáci. Kniha, která mne nesmírně bavila a které dávám 5/5 a nedal bych méně. Povídka VÝSADA? Tu jsem četl dvakrát sobě a jednou spolubydlící! Úžasný kousek jedinečných kvalit! NĚKDY PŘIJDOU DNY mne nesmírně bavila. PEČLIVÝ ČLOVĚK je moc pěkný počin. CÍSAŘ zaťal hluboko do mého mužského srdce. Zbytek taky nezůstává zahanben. DOPORUČUJI. Povidky jsou velice rozmanité, drží si kvalitu a každá je jedinečná.
Skvělé povídky a příběhy. Některé kratší, jiné průměrné. Mezi ty nej bych zařadila hned první Žádné stopy, Císař(podobnost Stařec a moře), a Peníze pod pohrůžkou. Vydíraný svou situaci výborně "vyřešil".
Všechny povídky jsou pěkně vypointované, ale nemálo jich postrádá napětí a překvapení. Příliš často jsem uhodla, kam děj směřuje. Nejvíc se mi líbily povídky "Jako důkazu proti vám" a "Pečlivý člověk", kde mě autor úspěšně překvapil. To ale byly jen 2 z 10. Přesto mi nebylo zatěžko ostatní povídky přečíst - autor mě i těmi průhlednými nápady docela bavil. Knihu pošlu dál, nevadilo by mi ale, kdybych na něco od Fredericka Forsytha ještě narazila.
Sbírka povídek o zločinech s překvapivou zápletkou. Forsyth píše čtivým, svižným jazykem a dokáže čtenáře zaujmout a vtáhnout do děje. Některé povídky jsou trochu předvídatelné, ale je to spíše výjimka. Zároveň se jedná o zajímavou sondu do života irské společnosti, pro mnohé středoevropany určitě objevnou.
Perfektně vypointované povídky z předválečných i poválečných časů v Anglii, Francii, Irsku. Jenže je jich deset, jsou krátké a zdaleka nedosahují dramatického účinku a údernosti jiné autorovy (pěti)povídkové sbírky: „Kvintet“. Znovu tu (mimo jiné) najdeme příjemné příběhy o tom, jak si outsideři dokázali poradit s nespravedlností a opět tu nacházíme typickou autorovu poctu válečným veteránům.
75 % (aktuálně 227 hodnocení s průměrem 84 %).
Ve stručnosti:
1. Žádné stopy – najatý zabiják ****
2. V Irsku nejsou hadi – sikhský student, zmije paví ***
3. Císař – rybolov ve stylu stařec a moře ****
4. Někdy přijdou dny – kontraband ****
5. Peníze pod pohrůžkou – pornočasopis ****
6. Jako důkaz proti vám – starý dům ****
7. Výsada – urážka na cti *****
8. Povinnost – poprava ****
9. Pečlivý člověk – dědictví ****
10. Profíci – poker ve vlaku ****
Nemám rád povídky, přesto jsem z nedostatku času na čtení sáhl po skvělém Forsythovi. Povídky se hezky čtou, ale v tom nejlepším vždy konec a to mě na povídkách vadí. V jedné povídce, z které by mohla být skvělá kniha mě dost vadilo, to co mám od Forsytha rád, jak je bankovní úředníček vypátral, když nezanechali žádné stopy? Bum, a najednou konec. První povídka naprosto předvídatelná, přesně jsem věděl, jak vše dopadne atd. Proto povídky moc nemusím, byť jsou sebelépe napsané.
A ještě jsem to kdysi už četl. Možná i Kvintet.
Soubor deseti povídek, který česky vyšel v roce 1988 v edici Smaragd pod názvem Žádné stopy (No comebacks, 1982), je první povídkovou knihou a v pořadí osmým literárním dílem klasika špionážního žánru Fredericka Forsytha (*1938). U toho autora se mi zatím nepodařilo sáhnout vedle a ani Žádné stopy nezklamaly. Mnoho nelze o povídkách napsat, Forsyth je totiž mistr napětí, náhlých zvratů a silných point, příběhů s mnohdy tragickým vyústěním. Žádné stopy nejsou ovšem povídkami ze špionážního ani válečného prostředí. V souboru jsou obsaženy příběhy jak temně groteskní (titulní Žádné stopy o nešťastném nedopatření nájemného vraha, Někdy přijdou dny - jak se lupiči při notné smůle někdy dostanou z louže doslova pod - šibenici), tak hemingwayovské (Císař - o iniciačním souboji stárnoucího bankéře s obrovskou mořskou rybou). Povídka Profíci varuje předtím pouštět se do hraní pokeru ve vlaku s neznámým člověkem, story V Irsku přece nejsou hadi je naopak čistým horrorem o křehké povaze jinak skvěle vymyšlené vražedné pomsty. Průměrná mi přišla povídka Peníze pod pohrůžkou o jednom nepodařeném vydírání a nejslabším kouskem je už dnes poněkud vyčichlá Výsada, kde se podnikatel svérázně brání proti lživému nařečení v novinách. Úplně mě nezaujala poněkud moralizující Povinnost o nečekaném setkání dosud si neznámých lidí, mezi které se, jak posléze zjišťuje jeden z nich, v minulosti osudně vložila první světová válka. Tento příběh je podle autora podle skutečné události a jako jediný je vyprávěn v ich-formě. Tam se možná projevila Forsythova slabina: není silný realista, tedy především od-pozorovatel, ale je skvělým vypravěčem příběhů. Pečlivý člověk pojednává ve variaci na oblíbené téma, jak bohatý nebožtík rafinovaně zmotal hlavy dědicům - tam mi zase na mysl přišel Graham Greene se svými romány o hledání hlubin lidského. Jako poslední zbývá krátká temná detektivní črta Jako důkazu proti vám - skvělá. Když shrnu - žánrově velmi pestrý soubor vyprávění, z nich ale ani jedno není pro Forsytha typické, či přesněji není z toho šálku, kterým se tento stále spisovatelsky činný bývalý britský špion Forsyth proslavil, tedy thrillery s dokonalými a až chirurgicky řezanými reáliemi, kde se prolíná práce tajných služeb (studená) válka a politika. Z valné většiny skvělé, čtěte. (Pro seznámení s typickým Forsythem v jediné knize přinesu ale přece jen aspoň jednu větev do lesa: number one je jeho v pořadí druhá, megaslavná kniha Den pro šakala (1971).
Žádné stopy – velice dobré, jen ten závěr zadavateli zrovna nevyšel.
V Irsku přece nejsou hadi – pomsta a zmije paví.
Císař – podobnost s legendární knihou Stařec a moře je čistě náhodná. Nejlepší povídka této knihy.
Někdy přijdou dny... - prostě den blbec.
Peníze pod pohrůžkou – pan Nutkin měl po nálezu časopisu jistá nutkání (druhá nejlepší).
Jako důkazu proti vám – nikdy se nenajdou všechny „poklady“.
Výsada – o tom, co je to absolutní výsada.
Povinnost – trošku smutný příběh z francouzského venkova.
Pečlivý člověk – o dědictví a „milých“ pozůstalých.
Profíci – finta falešných hráčů.
Velice dobré a čtivé. Doporučuji.
Forsyth, kterého neznám. 10 osudových povídek, každá s jiným poselstvím. Až na dvě povídky s předvídatelným koncem mě Forsyth jako obvykle rozhodně zaujal a připomíná, jak dovede být osud potměšilý. Zmije v hlavní roli je jednou z vynikajících povídek a bankovní ředitel na rybolovu na Mauriciu jakbysmet. Povídka, v níž poškozený občan dokáže přečůrat nesmyslné rigidity právního systému vlastního státu, který nahrává mocným a bohatým, je snad nejlepší. Prostě vítězství spravedlnosti a nikoli (pouze) práva. Forsyth mě rozhodně překvapil, i když o jeho spisovatelských kvalitách jsem pochybnosti neměla, a zcela určitě nezklamal.
Až na podivnou povídku Císař, která se absolutně nehodí k ostatním kouskům, perfektní práce.
Soubor skvělých povídek, jak také jinak u tohoto autora. Všechny jsou výborně vypointované, napínavé a srozumitelně odvyprávěné. Žádnou bych zvláště nevyzdvihl, všechny mají vysokou úroveň. Povídky příliš nevyhledávám, ale jsem rád, že jsem na tyto náhodou narazil.
Některé povídky jsou úplně parádní a až žasnu nad tím, že je napsal Forsyth, bohužel kvalita není všude stejná. Nicméně kniha rozhodně stojí za přečtení.
Část díla
Autorovy další knížky
| 1975 |  Den pro Šakala |
| 2004 | Boží pěst |
| 2005 | Ikona |
| 2008 | Vyjednavač |
| 2014 | Seznam smrti |
Kniha Žádné stopy je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 423x |
| Čtenářské výzvě | 16x |
| Doporučených | 27x |
| Knihotéce | 220x |
| Chystám se číst | 49x |
| Chci si koupit | 7x |
| dalších seznamech | 3x |
F.Forsythe je šikovný spisovatel nejen románových thrillerů, ale i kratších literárních útvarů jako jsou povídky v téhle knize. Milé překvapení, ale pokud už někdo dostal talent ke psaní, jde mu vše. Britský ostrov zrodíl mnoho vynikajících spisovatelů.