Aleen komentáře u knih

Báječný nápad, který je velmi dobře zpracován a z komiksového pohledu i velmi uvěřitelný. Jsem přesvědčená, že "naivka" Superman by i ve skutečnosti naprosto a bezvýhradně věřil jakékoliv ideologii, do které by přistál. Batmana mám ráda a byla bych vděčná za větší prostor pro něj, ale i tak dobrý. Dobrý je přesně ten výraz, který bych použila na celý komiks. Místy dost tmavý a mírně nepřehledný, ale přesto dost dobrý. Jsem ráda, že jsem si jej přečetla, že jsem na něj byla upozorněna. Příjemně nepříjemný zážitek :-)

10 30.12.2020

Ať si každý myslí, co chce... Já si myslím, že grafické zpracování zavání bezchybností a že každý příběh sexy Lady mě pokaždé něčím zaujme. Výjimkou není ani čtvrtá kniha těchto téměř geniálních autorů. Asi mám klapky na očích, ale jedinou slabinou, i pro mě, je stagnace v pátrání po historii Mechaniky. Dokonalý komiks.

7 30.12.2020

Jenom bych ráda upřesnila počet hvězd - ačkoliv to není vidět, je jich 6! Už když jsem četla anotaci, věděla jsem, že je to jeden z nejlepších literárních počinů tohoto roku. Poetická, citlivá a poutavá kniha, na kterou musíte neustále myslet, i když ji právě nečtete. Moje nadšení ovlivnil asi i překlad. Tolik odborných názvů, popisů přírody, hlavně mokřadů - jako bych se ocitla přímo v chatrči, na moři, v bažinách, v městečku. Naprosto úžasné! Autorka prostě dokonale vykreslila bezútěšnost, opuštěnost, samotu, naději a zoufalství a to vše bez zbytečného patosu, nebo sentimentu. Dokonalý román!!!! Nemám více superlativů, proto končím...

40 30.12.2020

Dlouho... jsem váhala nad tím, co napíšu o knize plné potenciálu, ale naprosto postrádající humanitu - ale jaképak lidství v takovém světě? Nápadů je zde nasekáno hafo (úplně nejvíc mě dostaly čočky do očí, které nositele propojují se systémem - božsky orwellovské), nápady se panu Sekerkovi upřít rozhodně nedají. Upřít se mu ale dá absence humoru. Téměř úplná. Maličko jsem se usmála snad dvakrát. Nejspíš jsem rozmazlená jinými českými autory "postapo"... Naopak jsem se ale poměrně často otřásala hnusem nad některými scénami a čistě subjektivně vnímám, že masakroidního násilí bylo na mně už moc. Vlastně by to mohlo vypadat, že se mi kniha nelíbila, ale tak to není. Byla Dobrá, což je za tři (*). Jednu přidávám za tu naději, že se mi vše propojí a vysvětlí v pokračování. Je to taková hvězda na seker(k)u :-)

12 30.12.2020

Ačkoliv jsem poslouchala, a to díky přerušování v dojíždění do práce (všichni víme proč...), velice dlouho, měla jsem stále přehled, nezapomněla žádnou z dějových linek a to jen a jen díky umění pana Miniera udržet mou pozornost. Fíha! Fakticky hustý "případ" Martina Servaze. Vždy, když jsem si myslela, že mám jasno a vím, kdo stojí za tím vším hnusem, který se děje, přišel zvrat a já byla zase na začátku. Byla jsem ráda, že nepřišel i Hirtmann, to už by bylo příliš... Po celou dobu jsem byla připoutána napětím a poslech si naplno užívala.

21 30.12.2020

Zbožňuju Pohádkov! Zbožňuju zabranou královnu Gertrudu i jejího hmyzího pomocníka Láďu i celou zastlanou říši s jejími kouzelnými postavičkami. Je to kulma nářez! A ty barvičky. Takhle barevný komiks zavání něčím sladkým pro dětičky, ale pravý opak je pravdou. Je to brutus, kulma brutus, zapranej brutus, který se s ničím nedere! Tohle si fakt užívám!

18 18.10.2020

Asi od půlky knížky jsem nevydržela a vyhrabala alba "Fleetů" a u čtení musela poslouchat jejich muziku. Trošku jsem se obávala stylu, kterým byla kniha psaná, ale naprosto mě to uchvátilo. Místy jsem se bavila tím, jak kdo určitou situaci viděl - někdy naprosto odlišně. Co mi maličko vadilo byl uvolněný pohled na závislosti členů kapely. Člověk by došel k názoru, že to vlastně bylo v pohodě a v pořádku. Také jsem čekala, že bude trochu víc skandální, ale bylo to takové "civilní". To ale bylo vše, co bych vytkla. Co se mi naopak líbilo, byla osobní otevřenost s jakou vyprávěli o svých pocitech v osobních vztazích a o prožitcích při skládání a hraní. Tam se naopak všichni naprosto shodovali. V emocích okolo muziky, tam byly zajedno. Jde o velice zajímavě psanou knihu o zajímavých lidech a zajímavém období. Je to taková zajímavá kniha.
PS: Když jsem si googlila členy kapely, zjistila jsem, že Daisy je pořád ještě krásná a šmrncovní ženská...

21 18.10.2020

Nevím, jestli můj názor na Ohňostrojení příliš neovlivňuje fakt, že všechny autorovy knihy úvah znamenaly v mém životě hodně a v mnoha těžkých obdobích mého života mi pomohly přijít na lepší myšlenky a paprskem světla prozářily mé chmury... V každém případě, jak anotuje vydavatel: starý dobrý Robert Fulghum, jak jej známe a máme rádi. Vlídná zamyšlení nad každodennostmi, o kterých skoro všichni přemýšlíme, ale sami jim nedokážeme dát tvar literárního díla. Ale jako fakt naprosto nejvíc mě rozsekal sdělením, proč rád jezdí do Čech, to mě nahlas rozesmálo a všechny kolem sebe jsem jím otravovala a pak se smáli i oni. Díky pane Fulghume a kdybyste potřeboval dalšího člena gangu, dejte vědět! Mám spoustu talentů a některý by se Vám mohl hodit...
PS: Mám na svých jizvách na zádech vytetovanou pnoucí růži. I za to vděčím Vám.

15 17.10.2020

Hodila jsem jí čtyři hvězdy, ale dala bych spíše tři a půl... Příběh je pěkný, to mu nelze upřít a pokud se podaří pokračování vydat v češtině, budu v sérii pokračovat dalším dílem. Ale pokud i v něm ufňukaná a rozpolcená Elloren bude zažívat neustálé průtoky svých energetických kanálů, či drah, bude třetí díl posledním, který o ní přečtu. To prostředí člověka vyloženě vtahuje, Ivan je klaďas, jak blázen, ale Ona by se měla už trošku srovnat a udělat si jasno, kdo je, kde je a proč je. Požitek ze čtení mi ty nedostatky fakt dost kazily. Chtěla jsem se s ní ztotožnit, ale začínám si myslet, že nejsem cílovka...

12 17.10.2020

Mám přejokerováno. Asi na dlouho, nebo napořád. Do přečtení této knihy jsem měla šílence s úsměvem poměrně ráda, ale čtyři komiksy téměř po sobě, kde je on hlavním jmenovatelem bylo na mě příliš. Věřím v kvalitu autorů a jejich počinů, ale dost mě rušila kresba, která mi přišla jaksi "potrhaná", nevyrovnaná. Viděla jsem jakoby rozsekané obrázky a ty mi neumožnily si plně užívat hlavní i vedlejší postavy, hrdiny a antihrdiny. Je mi to fakt líto, ale ačkoliv cítím ten potenciál, já nebyla schopná jej plně využít.

12 17.10.2020

Poté, co jsem přečetla předchozí dva komiksy, nedokážu dát pět hvězd... Ale pochopila jsem spoustu věcí z Batmanova světa. Třeba jeho vztah z Žolíkem, respektive Jokerovi city k Batmanovi. Nebo jeho "pomocníčky". Co jsem nepochopila byla Batmanova nejistota, rozháranost. Tak nějak podvědomě jsem k němu vzhlížela, prostě je to Superhrdina, tak by měl být super, ale on Váhal...?!?! Nicméně totálně zvrácený a dočista ze řetězu utržený Joker byl Superantihrdina, ke kterému se zde vzhlížet dá :-). Ano, tato kniha je precizně odvedená práce, ale ne naprosto podle mého gusta...tedy trochu ano, ale ne úplně (stydím se, po přečtení ostatních hodnocení, ale prostě mě nesuďte, prosím).

8 17.10.2020

Přebal je tak luxusní, že jsem po knize sáhla převážně proto, abych si ho mohla pěkně užít a stáhnout a objevit tu vymazlenou nádheru. A to jsem nevěděla, že poprvé budu držet v ruce komiks, ve kterém je Žolík moc pohledný muž! Vůbec jsem to nečekala. A byla jsem totálně nadšená. O Harleen jsem toho dříve mnoho nevěděla, narazila jsem na ní zatím jen tak mimochodem a to pouze jednou. Nyní ji fakticky zbožňuju, tu mírnou, rozháranou a naivní duši :-) Padouška z lásky, to je prostě super. A Joker je tu chvílemi snad až za klaďase... Ha, ha, ha... Tenhle si snad dám za nějaký čas znovu, ačkoliv to rozhodně není můj styl. Jestli si v životě užít jen jediný komiks, tak tenhle.

20 17.10.2020

Ach ta kresba....ta atmoška...boží! Nejsem klasický čtenář komiksů, prostě mám jen občas období, kdy je vyhledávám a nemám žádný systém v jejich výběru. Tentokrát to bylo na doporučení mého kolegy - odborníka. Dobrá volba, já jsem si "pochutnala". Co mě opravdu potěšilo byla přítomnost Johna Constantina, což je má oblíbená postava. I když věřím, že Batmana příliš nepotěšil... Prostě jsem si to celé zcela subjektivně užila! SUPER bylo VŠECHNO.

10 17.10.2020

Opět příjemná duchařinka, jak od autorky očekávám a opět podobná osnova, jako u předešlých knih. Někdy člověku udělá trocha jistoty dobře. A jistota, že budu číst podobným způsobem vystavěný děj, mi u této autorky vyhovuje. Horor jsem tomu chtěla říkat ve chvílích, kdy se objasňovalo tajemství, které obklopovalo tento dům, nebo jej spíše naplňovalo, později jsem od tohoto úmyslu upustila, ale nic to nemění na příjemném zážitku. Hrdinka byla opět hrdinská a mírně naivní a ostatní jí velmi dobře sekundovali. Doporučuji na odreagování.

14 17.10.2020

Požito jako audiokniha. Nečetla jsem Kříďáka, z mé, již profláknuté, vytvořené averzi k protěžovaným knihám. Asi také dobře. Protože jako spotřební zboží a jemný horůrek se mi to moc líbilo. Moji pozornost si vyprávění hezky získalo a nepustilo. Líbí se mi, jakým způsobem autorka použila některé nápady svých kolegů a využila je v novém příběhu. Bylo to místy hloubavé, místy velmi napínavé a místy překvapivé. Shrnutí: pěkně odvedené řemeslo autora napínavé četby.

11 17.10.2020

Nebudu porovnávat s Pratchettem, nebo Kotletou v míře a způsobu humornosti.... Ani si nemyslím, že bylo záměrem autora se těmto literátům vyrovnat, jinak by napsal něco jiného. Asi. Že? Přesto mě pobavila jistá vybalancovanost mezi hrdinstvím a nadsázkou. A nejen pobavila. Fakt jsem se o hrdiny bála, protože zde bylo tolik situací, při kterých mohli přijít k tolika různým druhům úhon, že si není ani možné vybrat, která by byla horší. Souhrnem se jednalo o hrdinskou ságu, která měla hlavu i patu a hlavně Cíl. Líbilo se mi tohle čtení a dalším knihám autora se rozhodně nemíním vyhýbat.

11 17.10.2020

Ne ze všech knih Jojo jsem na větvi. Většina se mi ale líbí. Jako tato... Nečekala jsem příběh již "hotové" autorky. Čekala jsem pokus, prvotinu, ke které budu muset být shovívavá. Namísto toho jsem dostala emotivně i literárně vyrovnanou knihu o životech tří žen, které pojí zdánlivě pouze pokrevní příbuznost. Ze všech sálala touha, aby je ty zbývající dvě (a vlastně i celé jejich okolí) braly takové, jaké jsou a pochopily je. Hezké, lidské. Za mě ANO.

21 17.10.2020

Jedinou nevýhodou knih paní Pennyové je, nutnost číst je postupně, jak vyšly, jak byly napsány. Ale mně to nevadí, protože jsem je objevila hned na začátku, co u nás začaly vycházet. Držím se jí, protože pocity, které ve mně čtení příběhů z "vesničky" (já ve vesničce bydlím a nemáme tu ani penzionek, ani hotel, ani knihkupectví, pekárnu, kavárnu...., takže se jedná spíše o městečko :-)), ve mně dokáže vzbudit jen málo autorů. Já se těším do důchodu, protože pak se hned balím a letím... Klidně risknu i nějakou tu vraždičku, hlavně, že budu moci trávit více času s postavami, které jsem si zamilovala! V této epizodě to autorka zase rozjela. Líbí se mi, že do svých detektivek zakomponuje v každém díle jiný motiv. Tentokrát šlo i o globální ohrožení, o malého chlapce a o minulost obyvatel T.P.. Autorka se opakuje jen zřídka, snad jen proto, aby nám připomněla své postavy a co již zažily. Mě to prostě baví. Moc. Čím dál víc!

24 17.10.2020

Posloucháno jako audiokniha, načtená panem Brouskem. Ten si pěkně pohrál s charaktery a jejich hlasy. Jedná se o naprostou backmanovskou klasiku, která si ladně pohrává s mými emocemi. Po tradiční počáteční zmatenosti, přichází postupné rozuzlování všech příběhů. Ty jsou, samozřejmě jako vždy, nenápadně propojené a souvisí spolu nejen osudy, ale hlavně pocity a názory protagonistů. Humor je takový nenápadný, téměř skrytý, ale o to vlídnější. Dostala jsem, co jsem čekala v tradiční kvalitě!

29 17.10.2020

Než jsem se dostala k hodnocení a poznámkám o knížce, kterou jsem přečetla jen chvilku po vydání, je z ní Kniha roku... A právem, alespoň z pohledu mého a další spousty čtenářů. Nečekaný úspěch to nebyl, masáž vydavatele a distributorů před a těsně po vydání, byla značná. Jsem moc ráda, že jsem nepodlehla své vypěstované nechuti k takovým knížkám a pustila se do ní.
Příběh je psaný s velkou měrou empatie a s takovým citem, že i mně umožnil vcítit se do emocí a důvodů k rozhodnutím všech postav. Krásně vykresluje, z dnešního pohledu, přetěžký úděl lidí, kteří žili před námi, a to ani ne dlouhá století. Není to vlastně ani tak dávno a přitom si již nedokážeme představit, že bychom naše čtyřleté děti poslali na celý den pást kozy, nebo pro sůl šli takovou dálku pěšky a pak ji ještě pěšky táhli domů... A to jsou jen ty nejmenší ukázky náročnosti běžného života našich předků.
Literární požitek můžu vyjádřit jen tak, že řeknu, že když jsem chtěla posoudit, jakým jazykem, jakým stylem je psáno, nikdy jsem se na to nemohla plně soustředit, protože děj mě vždy natolik vtáhl, že mi styl byl úplně ukradený. To je to nejlepší, co se spisovateli může stát. Paní Lednická je pro nás všechny velice milým překvapením a držím jí palce, aby se jí i nadále dařilo tímto způsobem nám přinášet příběhy lidí ze ztraceného města.

64 17.10.2020