Aleen komentáře u knih

Nejdříve zvenku: třetí vydání má krásnou, přitažlivou obálku a ořízku, která skvěle ladí s příběhem! Četla jsem anotaci a hodnocení na obalu a díky tomu jsem se do ní pustila.
A uvnitř: příběh má velmi dobrý spád a Alexandra... dlouho bych bývala myslela, že jde o neskutečně inteligentní vražedkyni, kdybych nečetla ty upoutávky. Některé věci mi sice moc nedávaly smysl, ale stále jsem čekala úplně jiný zvrat, než jaký přišel. A to nové směřování se mi moc líbilo. Celé se mi to líbilo!! Nadšená jsem!!

Od malička jsem milovala pohádky, nejvíc ty od Boženy Němcové. A tohle je zcela logický vývoj - číst Bylo nebylo...
Pohádkových atributů je tu hodně. Nejen prostředí, nejen postavy, ale i trojice. Tři polibky, jako tři úkoly, nebo tři dluhy, které musí hrdinka splatit za své přání. Evangeline je snadné si oblíbit i přes její "civilní" a leckdy přihlouplé vystupování, či rozhodování (ale je velmi mladičká, je snadné odpouštět blbiny, které dělá). Chvílemi se toho dělo tolik najednou, že mi to evokovalo i pejska a kočičku, když pekli dort, a autorka už nevěděla, co tam ještě vrazit, tak došlo i na upíry.
Ale celkový dojem velmi dobrý.

Audiokniha
Z možností, jak splnit úkol přečíst knihu s dveřmi v názvu, mi přišla jako nejblíže mému naturelu. A celkem jsem se trefila, ačkoliv to není přímo detektivka, ale celkem slušné psycho. Chvílemi jsem byla napnutá, jako struna a držela hrdince i její sestře palce.
Kdyby to nebylo zahnáno téměř za hranu, řekla bych: ze života mnohých... Milá, naivní žena potká geniálního manipulativního psychopata a už se to veze a zamotává. Slušně propracovaný příběh, zasazený do dobře popsaného prostředí. Úplně jsem to viděla před sebou. Za závěr jsem vděčná.

Roztomilé, sladké, zajímavé...
Fakt mě to moc baví a těším se, až si konečně oba uvědomí, co cítí... Cosplay jim jde a nejen ten... :-)

Páni! Proč si vybírám knihy existenciálních blábolů bez hlavy a paty? Četla jsem i doslov, jestli mi pomůže urovnat ty útržky, vystavět z nich příběh, nebo alespoň střípky příběhu, ale nepomohlo to.
Cítím pachuť v ústech, jako bych to byla já, kdo se zpíjí do němoty a pak se snaží cokoliv pochopit. Říkám si PROČ?!?!? Proč má někdo potřebu blít ze sebe nesmysly, které způsobují jemu i čtenáři úzkost, smutek a pocit, že je vše zbytečné? Upřímně? Slyším závislácké kecy....

Zjišťuji, že se mi líbí německý humor. Před týdnem jsem viděla romantický film, který mě humorem a citlivostí velmi překvapil. Asi nebudou takoví suchaři, jak se traduje...
Frankie je moc milý a velmi rozumný kocour. Naprosto mě okouzlil, každému o něm vyprávím a každému doporučuji tuto vtipnou, milou a dojemnou knížku.

Mrzí mě, že jsem s trojkou otálela, protože to zapřičinilo menší nadšení z knihy. Za dobu mezi jsem vůči ději ochladla. Vzhledem k tomu, že většina "velkých" dějinných událostí proběhla v prvním a druhém díle, nebylo zde tolik zvratů, které by v rodinách páchaly takové škody, jako dříve. Přesto ke škodám docházelo. Hlavně z ideologických důvodů. Vůbec tu na mě bylo trochu moc politikaření.
Musím ale přiznat, že postavy mi byl sympatičtější, než jejich rodiče a prarodiče. I když s Wojtkem jsem měla regulérní problém. Politický problém.
Líbilo se mi, jak se vše uzavřelo. Krásně propracovaná příprava je pro autorku typická a já si dlouho prohlížela fotografie a vůbec všechny přílohy.

Audiokniha
V tomto žánru je Caplinová rozhodně na špičce. Vždycky víte, co dostanete: tradiční scénář, zajímavé kulisy, krásné protagonisty, maličko prvoplánové. Musím přiznat (ale dělám to fakt nerada!), že se mi děj líbil víc, než "Praha", byla jsem přímo nadšená. Povedlo si jí velmi zajímavě vystavět charaktery, postavy mě bavily. Dost dlouhou dobu jsem byla napnutá, jak ten pitomec dokáže vybrat tu prekérku, do které se sám vmanévroval. Zase jsem se nechala chytit do autorčiných sítí. Ha, ha, ha.
Na jejím psaní se mi moc líbí, že dokáže najít na každém místě to nejkrásnější a velmi mile, až poeticky nám to podat.

Mám ráda horory, Kinga jsem přečetla téměř celého. Jednou za čas, si prostě ráda vychutnávám něco temného, nevysvětlitelného a humorem také nepohrdnu. Proto, když jsem zahlédla ten název...
Ale nadšení se nekonalo. Jednak byla chyba číst povídky, ty mě skoro pokaždé zklamou, asi potřebuji větší rozsah. To byl problém některých povídek i v této knize - potřebovaly větší prostor, protože měly potenciál, který nebyl rozvinutý a využitý. Druhak jsem musela odkládat, abych si trochu odpočinula od některých zvráceností, nechutností a depky (ano, já, která četla Příběh oka a Matku!!!!). Špatně se mi v období, kdy jsem tohle četla, spalo a vlastně nevím, proč jsem dočítala. Asi jsem čekala nějaký zlom, pecku na závěr. Ty dvě hvězdičky jsou za ten humor, dobře zamaskovaný, bizarní , skrytý kdesi hluboko pod povrchem.

V celé knize jsou jen dvě slepice! A to ještě takové trochu skryté...
Zato je tu spousta ptáčkú, lyžujících mezi stromky, když se to v lese při řezání chvojí trochu zvrtne a tím i celé to velké vánoční chystání. Ačkoliv jde o hodně, je tu i dost zábavy a legrace a báječných nápadů. A zase mě Ti dva a jejich přátelé a sousedé pořádně chytili za srdce. Znáte to, obzvlášť na Vánoce....

S velkým citem pro otcovo dílo připravila jeho dcera, ve spolupráci s Pailem Kidbym, nádhernou připomínku Zeměplošských čarodějek a nejen jich. Pan Kidby je vedle Chrise Riddela můj nejoblíbenější knižní výtvarník. Dokázala bych jejich kresby zkoumat pořád dokola. U této učebnice pro začínající čarodějky jsem se moc bavila. Milý odpočinek mezi depkami :-)

No jasně! O fotbalu ještě musel Terry napsat! Taková důležitá součást lidských dějin... Číst o fotbalu je pro mě snad ještě horší, než číst o hokeji! Ale jen pokud o něm nepíše T. P.. Protože dlouho vlastně ani nevíte, že je řeč o fotbalu a myslíte si, že jde spíše o válku gangů :-)
Tým jsem si oblíbila okamžitě a hlavní mužský protagonista pan Stráž měl také celou dobu mou náklonnost. I když jsem se chvílemi trošku bála, aby se nezvrhl!
Pokud zrovna nešlo o hru, byla to velmi chytlavá a vtipná love story. A ten fotbal autorovi odpustím.........

Trochu proti vůli většiny jsem dala 5*. A to proto, že je mi líto, že všichni čekali, respektive všechny čekaly, příběh od České autorky se znalostí českých poměrů. Místo toho dostaly "klasickou Caplinku". Někoho, kdo do země přijede, trochu si to zmapuje a zasadí sem nějakou tu křehotinku v nesnázích a rytíře, který svou zbroj vyleští v průběhu děje. Zhltla jsem to jako malinu a byla jsem spokojená.
Je mi líto, že je kniha tak slabě hodnocena, přestože jí nechybí nic, co do její osnovy patří a ještě tak opěvovala všechna místa, na kterých se příběh odehrává... Autorka o nás a naší zemi krásně píše v doslovu, ale nejsem si jistá, jestli si to tak úplně zasloužíme.

Velmi těžko se píše hodnocení na tak profláknuté série, jako jsou ty od Roberta B.! Všichni přesně víme, pro co si jdeme. A většinou to dostaneme. Já tedy ano. Ten člověk prostě umí napsat příběh, který lze zcela jednoznačně označit za skutečnou detektivku s dobrou osobní linkou. Vždy v ní nalezneme napětí z chystaného, probíhajícího a vyšetřovaného zločinu. Zavrženíhodného pachatele není třeba ani zmiňovat a trochu otravná a někdy možná malinko nepochopitelně brilantní Erika také nechybí. Ráda jej čtu i poslouchám.

Po letech opět osobitý, vtipný a zásadový Tappi. Jednoduché, krátké příběhy, které pochopí i menší děti. Je kladen důraz na morální hodnoty moc hezkou formou. Všechny hrdiny z knížky bych vzala a poňuchňala, jak jsou milí!

Dobře, přiznávám... pokračuji ve čtení této modré porno-pohádkové řady. Líbí se mi, že má autorka jakýmsi základním, jednoduchým způsobem svůj svět promyšlený, že funguje lépe, než jsem čekala. A také jsem nečekala, že se budou dva po sobě jdoucí příběhy lišit.
Tento je mi příjemnější, protože Liz je mi sympatická více, než "Šorší", je osobitější a ten protiva Raahosh mi jako mužský také vyhovuje víc, než šéf místního osazenstva. Co bychom si nalhávaly: špičkování a dráždění mezi těmi dvěma je vzrušující (a to nemluvím o sexu :-)) a takovéhoto milence, který je jednou něžný a pozorný a podruhé si živočišně bere, co chce by chtěla nejedna panenka! Respektive nejedna heterosexuálka, která za sebou nemá žádný traumatický zážitek...

Co jiného si od paní Wilkové přečíst jako první, než tuto knihu?! Slyšela jsem chválu jak na autorku, tak na její první trhák, přesto mě převelice překvapilo, jak MOC mě od první stránky děj vtáhl, pohltil.
Spád zajišťuje vyprávění více lidí, sice ne z jednoho místa, ale navazující na sebe, takže příběh plyne, nepřeskakuje. Autorka báječně zvládá nenásilné popisy míst a charakterů, což je sice fajn, ale na skvělou knihu by to nestačilo. To "nejvíc" je správný úchop za srdce.
Velmi skromně se tvářící příběh rozehrává vyprávění protagonistů o nepochopitelných věcech, jež prožili, které jim osud a společnost připravili. Žili, jak uměli nejlépe a nakonec se téměř všichni srovnali s tím, co jim bylo uchystáno a co (někdy z neznalosti, někdy nechtěně) provedli oni jiným.
Slyšela jsem, jako většina Čechů, o Řecích v Československu. Něco málo jsem věděla a díky autorce se mi otevřely další dveře našich dějin.

Moc povedená audiokniha.
Po dlouhé době jsem sáhla po autorovi, kterého jsem ještě nezkusila a příjemně mě překvapil originalitou.
Velmi, velmi drsné, ale poutavé. Napínavý děj se střídá s osobní linkou, celé je to až děsivé s husinou na rukách. Člověk fakt musí přemýšlet a dávat pozor, jak je to zamotané. Hlavní hrdinka je super a líbí se mi, že na závěr stoupne v ceně, když se vše provalí.

Je to žravý, jak pytlík Bohemek, nebo slanejch buráků! Chci to odložit, ale jak si dám první slova... tak ještě trochu, ještě tuhle stránku!
Naprosto nabytý dějem. Není jedna stránka, kde by se nestřílelo, nesouložilo, nezabíjelo, nebo nedělaly podrazy. Trochu (kecám, dost!) mi lezly na nervy chyméry. Teda hlavně to, jak do nich pořád někdo střílel, ony neumíraly a tak do nich zase někdo střílel. To's Kotleto nečet' Bajaju a spol.? Meč! Meč je ta správná zbraň! Mrzí mě, že Tě to nenapadlo!! I když ke konci aspoň ty mačety byly. Maličko se to motalo dokola, ale na víc, než -1*.

Už mi to připadá otřepané, pořád dokola opěvovat autorku, nicméně...: Opět neskutečně čtivě napsaná detektivka.
Tentokrát nastoluje velmi zneklidňující téma, které možná naše geneticky postupně degradující plemeno, bude v nastávajících pokoleních řešit. Dost mě to rozhodilo, stejně jako, z pochopitelných důvodů, Gamacheho a jeho rodinu.
Bylo občerstvující, že tentokrát týmu vyšetřovatelů nikdo neházel klacky pod nohy, nebo hnůj na hlavu. Moc jsem si to užila.