Aleen komentáře u knih
Ne že by informace uvedené u jednotlivých rostlin nějak výrazně rozšířily mé obzory, ale to zpracování! Je to opravdový šperk v mé knihovně. Ona ta knížka vypadá úplně skvěle. Doporučuji všem kytičkomilům, protože jim bude srdce plesat pokaždé, když ji zahlédnou!
Skvěle zpracovaná publikace o skvělých stavbách v mém kraji. Takové pošušňáníčko. Fotografie ostré a krásné a výkresy přehledné a jasné :-). Mnoho informací, které mi rozšířily obzory a zaujaly mně. Jsem opravdu šťastná, že jsem si ji pořídila!
Říkala jsem si při čtení: ten King opět rozehrává svou hru se mnou, odchytává mně do sítě spletitých vztahů, míst a dějů a líbilo se mi to - takhle si se mnou pohrává skoro pokaždé :-) Nicméně, musím přiznat, že tyto pocity ke konci dost ochladly a když došlo k rozřešení, byla jsem zklamaná. Odpouštím mu všechny přitaženosti za vlasy a všechnu přehnanou naivitu, protože jsem taky ten tip. Neodpouštím, a ubírám hvězdičku, chybějící gradaci. Napínavé to bylo, ale tak nějak méně, než jiné rozsáhlé romány. Našla jsem přirovnání - jako sex bez vyvrcholení. Někdy je taky skvělý, hodně vzrušování a tak, ale....není orgasmus, ksakru!
Chtěla jsem si ji přečíst loni, abych měla něco k Brnu do Výzvy, ale nestíhala jsem. Je ale úplně jedno, kdy si ji jeden přečte, protože zážitek je to velký a stojí za to. Já si jej umocnila poslechem a věřte mi, že to, co s příběhem provedla madam Cibulková, by jen tak někdo nezvládl. To melodrama! Prostě super! K příběhu: silný, překvapivý, bolestivý, i bolestný, k vzteku, k pláči a chvílemi k blití!!! Z nás, z lidí. Vím již s naprostou jistotou, že čeho se chopí Kateřina Tučková, to prozkoumá, propracuje a předá s naprostou precizností. Její rešerše jsou mistrné. Tentokrát to bylo opět setkání (pro mně ) s historickým tématem, o němž jsem nevěděla zbla a informace i zpracování mně šokovaly. Díky moc!
Hezké a milé psycho, při kterém občas přeběhne mráz po zádech. Jen opravdu maličkou chvíli jsem si motel představila jako ten Batesův...asi jsou v Americe motely nějaké prokleté, či co. Vlastně je to celkem logické, tolik lidských osudů se tam střetává a dost často jsou motely útočištěm pro zoufalé lidi...Jsem spokojená s příběhem a s překvapením, jež přinesl. Odhalení bylo, alespoň pro mně, překvapivé. A nebudu porovnávat!
Věděla jsem, že jakmile bude kniha plná názorů na současnou politickou a společenskou situaci, bude mít menší úspěch, než stařík, kterému bylo o rok méně...Mně se líbilo hned několik věcí: Jednak jsem ráda, že ačkoliv se striktně vyhýbám sledování jakýchkoliv zpráv, moje vědomosti stačili na pochopení děje. Pak se mi líbí, že je příběh méně zašmodrchaný. Dál...koule...napsat své názory na plná ústa v dnešní době je opravdu vyžaduje a dát je do knihy, která se bude číst i v době, kdy postavy již nebudou zastávat své úřady, je vééélmi odvážné. A v neposlední řadě to bylo vtipné!
Četla jsem pro pobavení a i když jsem víc nečekala, dostala jsem přidáno. Mé děti jsou již sami ve věku, kdy já vodila je do školy, nicméně dodnes si připadám jako strašná matka (a asi navždy budu!) a tahle knížka mi ukázala nejen to, že se tak cítí většina žen, ale také to, že jsem své mindráky neřešila zas až tak špatně...Na druhou stranu jsem z dětství svých potomků "nevytěžila" tolik, jako hrdinka knihy. Prostě jsem se pobavila a to někdy stačí!
Trochu méně poutavé, než předchozí vyprávění. Nicméně jsem prostě chtěla číst dál, abych věděla, jak si hlavní postavy povedou s traumaty, které si prožily a táhnou je s sebou v mírovém prostředí. Na mně se to zbytečně zamotávalo a hrotilo, nicméně jsem si knížku pěkně užila a dlouho po přečtení na ni myslela.
Věděla jsem, že jdu číst ženský román, takže jsem nebyla dvakrát překvapená, že je to ženský román. Žádné hlubokomyslné filozofické rozjímání, ale pěkný příběh o lásce, respektive láskách. Ráda doporučuji, protože Jojo prostě umí napsat knihu, která se, jak se zde rádo píše, dobře čte (ČTE SE SMA :-))))) - kdyby se četla sama, nemuseli bychom ji číst my....). Na tomto příběhu mi nic nepřekáželo, nic nechybělo a jen jsem si ho užívala a věřila, že dopadne tak, jak chci!!! A ono ano. Super kniha od velmi dobré spisovatelky.
Líbilo se mi spojení erotického napětí s humorem. A také, že Lena řeší nejen své city a "osobní potřeby", ale také rodinné vztahy a práci. Byla jsem z knížky docela nadšená, i přes všechny chyby. Velmi dobré odpočinkové čtení, u kterého nemusíte moc přemýšlet, vše se stane samo.
Nevím přesně, jak popsat svůj odpor k tomuto "románu". Ani jsem nepochopila, co se mi autor snažil sdělit. Příliš mnoho popisů luxusu a příliš málo děje. Žádný vývoj postav, žádná osobnost, nikdo, koho bych si mohla oblíbit. Prostě jsem to odložila a nedočetla. Je mi líto, ale z knihy jsem získala na nějakou dobu pocit, že asijští autoři nepíši pro nás Evropany, příliš poutavě...
Díky téhle knize jsem si zamilovala Louise Pennyovou a její "vesnici" u Tří borovic. Atmosféra příběhu je kouzelná, ani se nechce věřit, že jde o detektivku. Netečou tu potoky krve, vyšetřovatel je vyrovnaný, klidný a přemýšlivý muž, což je v záplavě dnešních nevyrovnaných, depresivních závisláků, tvářících se jako géniové, velmi osvěžující. Všechny postavy jsou naprosto uvěřitelné a většina z nich i sympatické. Má oblíbená série.
Ne, pane Backmane, nezlobím se, že jste toto vyprávění vydal jako knihu...Naopak jsem ráda, že někdo v dnešní době ještě citlivě vnímá, že je nutně třeba, aby se mladší ročníky chovaly k těm starším s porozuměním a láskou. Krátká, ale moc pěkná. Děkuji.
Posloucháno jako audiokniha. Teprve druhá kniha od Murakamiho, kterou jsem četla...Líbila se mi víc, než jsem čekala :-) Mám z ní takový čistý pocit. Nevím, jak přesně vyjádřit...Jednoduchý život slušného a vlídného člověka. Přestože příběh plyne, jako by se skoro nic nedělo, je naplněn mnoha přísliby, nenaplněnými očekáváními a neočekávanými překvapeními. Jsem moc ráda, že jsem po něm sáhla a přečetla jej (i když ušima).
Četla jsem kdysi dávno a i když to není mým zvykem, koupila jsem si ji a měla doma. Nyní, když jsem ze zoufalství (neměla jsem co číst!), sáhla po této útloučké knize do knihovny, jsem si připomněla, proč. Příběh je vyprávěn tak obyčejně, naivně, pokorně a s láskou. Ačkoliv, snad nebudu nic prozrazovat, je tragický a člověku se nejednou sevře srdce, je zvláštně laskavý a dojemný. Po dlouhé době úplně jiné čtení a čas jen potvrdil, že jde o kvalitní literaturu.
Och....jak já žeru Kotletky, ty peprné brakovky...Překvápko bylo, když jsem zjistila, že hlavním hrdinou je tentokrát ženská, vlastně Ženská! Největší "prdel" na tom je, že ač postapo, je pro mě tohle prostředí naprosto uvěřitelné. I když se vše mění dobou, která uplynula od konce válek, pořád fungování kotletova světa prostě věřím. Věřím, že by se lidé takhle prostě chovali. A také přiznávám, že jsem na konci zamačkávala slzu, protože jsem patetická a nestydím se za to!!!
Jako vždy: geniální vyšetřovatel, geniální shromažďování důkazů, geniální dedukce, několik velmi nečekaných zvratů a pár čekaných. Padouši, kteří si zaslouží jen to nejhorší, kolegové, za které je třeba se stavět, protože jsou to vždy klaďasové. Je to šálek mé kávy, ten Deaver. A jako vždy jsem se dozvěděla i něco nového z oboru, o kterém jsem nic moc nevěděla - diamanty nejsou jen věčné....
V téhle Zeměploše se toho dělo tolik, že něco vypíchnout, by mi přišlo jako velká nespravedlnost vůči ostatním postavám a příhodám. Neskutečně jsem se pobavila jak s Hlídkou, tak s trpaslíky, tak s Igory a se všemi ostatními. A udělala jsem přesně to, co jsem nechtěla...teď bych měla vyjmenovat všechny, které zde již jmenovali všichni přede mnou a budou jmenovat všichni po mně!!....Neee!!! Prostě to bylo celé naprosto SUPER zábavné a, jako vždy i, poučné počteníčko!
Ufff. Bylo to pro mně namáhavé. Moralistku Connorovou jsem četla po letech znovu. On je totiž celkem působivý způsob, jakým se snaží otevírat oči a nutí začít vnímat povrchnost některých činů, které mají působit jako dobročinnost, ale vlastně jsou jen pózou...Je těžké přesně posoudit, co nám Flannery chtěla říci, protože volí dost drsný způsob. Bylo to náročné, ale přínosné. Tohle by si měl člověk občas přiznat.
Mám celkem ráda postapo, ačkoliv ji ráda prokládám něčím optimističtějším. Od čtení téhle mně neodradilo ani to množství sněhu...Hrdinové knihy byli uvěřitelní i jejich příběh. Byla jsem celkem napnutá a také se mi líbilo, že bylo naznačeno, čeho všeho se museli vzdát a co vše se museli naučit, co bylo třeba zvládnout. Čtení jsem si užívala.