Vermontské psycho
Komentáře knihy Vermontské psycho
Přidat komentář
Každá je jiná, přesto je mezi nimi jisté nezlomné pouto.
Vnos do roku 1955 jsem opěvovala; představovala jsem si filmy, melodie 50. let, na mysl mi přišly obličeje umělců, smutné, někdy veselé, bezstarostné; jejich účesy, oblečení, až naivní vystupování.
Uvědomělost až úcta ke zvířatům se mi moc líbila.
Až na toho motýla...
Příběh není hororový, je spíše mystický s uměřenými hororovými prvky. Jsem ráda, že jsem měla knihu v ruce, dlouho jsem kolem ní chodila, vzhledem k tomu, že spisovatelka patří mezi moji oblíbenou část autorů.
Má první kniha od této autorky a určitě nebude poslední. Kniha se mi moc líbila, je to něco mezi thrillerem a psychohororem. Líbí se mi styl autorčina psaní, krátké kapitoly, které nutí člověka pořád číst dál. Až do konce knihy vlastně moc nevíte rozuzlení celého příběhu i když ke konci už jsem určitá podezření měla. Určitě si přečtu i další knihy od této autorky.
Příběh byl zajímavý, četl se dobře, ale skákání v čase mi mnohdy zhoršovalo orientaci v knize. 3,5*
Začátek byl pro mě matoucí – moc postav, různé časové linky. Po začtení už děj pěkně svištěl a četl se skoro sám.
Autorka má skvělý styl psaní, který mi sedí. Ale příběh? Toť otázka k zamyšlení. Mám totiž rozporuplné emoce.
Skvělý začátek, který mě hodil okamžitě do děje, poté útlum a tápání ohledně tolika dívek a dat. A pak už to tak nějak plynulo samo, ale něco tam pořád chybělo. Asi jsem necítila úplně to mrazení a napnutí jako u Zimních lidí, které mě totálně posadili na zadek, až jsem se v noci bála.
Toto bylo takové poklidné rozplétání děje a ke konci už jsem tak nějak i věděla, v kom se ukrývá zlo. Plno věcí mi i tak konec vysvětlil, pár okamžiků bylo překvapujících, ale celkově to bylo takové průměrné. Tím ale nechci shodit celý příběh.
https://www.instagram.com/turnovapetra/
Kniha se čte celkem dobře více pohledu vyprávění několik časových oken příběhu obsahuje příběh je celkem dobrý ale žádná bomba to až tolik není přesto stojí určitě za přečtení taková odychovka je kniha co není příliš dlouhá.
Jennifer McMahon - Vermontské psycho
Počet strán: 376
Vydavateľstvo: #knihyomega
Žáner: #horor #thriller
Musím povedať, že tato kniha ma trošku sklamala po vybornych Zimnich lidech sme v SČ dali ako druhu Vermontské psycho.
Nehovorim, že bola zlá ale chýbalo mi tam veľa, viac nadprirodzena, viac hororových prvkov.
Sledujeme tri časové Línie - Rok 1955, kde mame Rose a Sylviu a prosperujuci motel, ktorý však vdaka dialnici upadá do zabudnutia.
Rok 1989, tu je trojica teenageriek Amy, Piper a Margot, ktoré najdu v utrobach motelu kufor a tajomny list
a rok 2013, kde vystupujú Amy, Piper a Margot ako dospelé a snažia sa raz a navždy vyriešiť celú záhadu.
Autorka tu chcela byť tak tajomná, že ma to až nebavilo a záver knihy ma už tak moc nenadchol. Možno keby to celé davkovala rýchlejšie bola by som nadšená, pretože to čo sľubovala anotacia sa dozvedáme až ku koncu.
Ale to nič teším sa na knihu Pozvaní a verim, že to bude výborné
Za #spolocnecitanie
Ďakujem @knihy_s_lussy
@moje.hobby.knihy
@myreading.adventures
@m0nishek_
@turnovapetra
@books_for_every_you
@kattykejtykikus
@dzulshudakova
#recenzieTerka
#kniznarecenzia #skbookstagram #milujemeknihy2 #jennifermcmahonauthor #vermontskepsycho
Obsah:
Oproti Zimním lidem nebo Pozvaným, tohle bylo velmi velmi slabé. Nezáživné, nenapínavé. Za mě zklamání.
(SPOILER) Autorka patří mezi mé TOP a rozhodně ji budu číst dále ale za mě je Vermontské psycho slabší kousek i přesto, že je kniha neskutečně čtivá, mysteriózní a napínavá. Nápad proměny lidí v "přízraky/monstra" asi nebyl úplně pro mě, chvílemi mi to přišlo jako Young Adult fantasy. Každopádně i tak hodnotím 4*.
Vermontské psycho som čítal dlho a veru som si ho aj dlho vychutnával. Fakt kvalitné dielo, hororom by som to nenazval, skôr taký thriller aj fantasy, ale najlepšie sa k tomu hodí prívlastok rozprávka pre dospelých. K plnému hodnoteniu mi chýbalo to, že 3/4 knihy čakám, čakám, čakám na niečo a čakal som, že to príde skôr, ale prišlo to až úplne na konci. Inak je to fakt super a fajn oddychovka. 3 časové línie boli super a som s každou jednou spokojní. Na jedno prečítanie fakt dobré.
Příběh se mi líbil, byl tajemný, bylo to dobrodružství. Těším se na další autorčiny knihy.
Já osobně jsem si linii troch časových etap vychutnávala.
Nevím která časová éra mě bavila víc. Nevím která postava byla sympatictejší.
Pohádka bratří Grimmů perem skvělé autorky měla temný nádych už od začátku a nepouštela čtenáře od knihy pryč. Tajemství rodiny ožívá v krvavém masakru, který má svou příčinu v minulosti a přelíná se do budoucnosti ohlodávaná přítomností.
Konec byl skvostný a já jsem ho s husí kůži vstřebávala všemi póry svého já.
Zřejmě jedna z prvních autorčiných knih. Již je z ní cítit autorčin nezaměnitelný
rukopis a atmosféra, která graduje v Tajemství pramenů. Toto to spíš taková pohádka pro dospělé, zatímco její pozdější díla se vyznačují tíživou mystikou. Pro mne Top autorka!
Tato kniha se mi hodnotí velice těžce, protože je neuvěřitelně čtivá, ne že ne. Slupla jsem ji jako malinu. Problém jsem ovšem měla s celým příběhem. Hlavní kámen úrazu pro mě byl, že kromě Margot mi všechny postavy neskutečně lezly na nervy, opravdu mi nebyl nikdo sympatický, všichni se chovali buď arogantně, hloupě nebo nelogicky. Závěrečné vysvětlení a zbytečně useknutý konec bez dovysvětlení některých věcí to jen završil.
Příběh má několik časových linií a zpočátku mi dalo docela práci zjistit, kdo je kdo. Ale v podstatě jsem knihu zhltla na dva zátahy, což se mi stává zřídka. (Hlavně není čas...) Příběh je psán napínavě, do konce knihy vlastně nevím, jak to všechno dopadne...
Taková pohádka pro dospělé než nějaké psycho. Proměna v šelmy mi přišla už pritazena za vlasy. Autorka slibuje hororový příběh, ale tak tomu určitě není. Přesto se kniha četla dobře díky krátkým kapitolám.
Po přečtení zdejších komentářů jsem se trochu obávala začít knihu číst. Říkala jsem si, že jsem si asi nekoupila to pravé ořechové... No, nakonec to nebyla pravda.
Vermontské psycho jsem zhltla za pár dnů a to ve zkouškovém, prosím pěkně. Po nějaké době zase kniha, která je natolik čtivá, až člověk zapomíná na vše ostatní.
Zápletka je zajímá, vcelku neotřelá. Člověk tak nějak tuší, jak to celé je. Skládá si v hlavě puzzle. Ale přesto je až do konce v napětí, protože si svými teoriemi nemůže být tak docela jist. Přiznám se, že ne vše jsem si domyslela správně a že mě autorka dokázala překvapit.
Příběh se odehrává ve třech časových rovinách - 50. léta, léto roku 1989 a současnost. Ty roviny se vzájemně doplňují a jo, funguje to.
Co bych vytkla a kvůli čemu strhávám hvězdu je jednak ne úplně optimální překlad, jednak neuzavřenost některých dílčích příběhů. Aneb o Amy jsme se toho dozvěděli zoufale málo, což mi přišlo škoda.
Vermontské psycho určitě stojí za přečtení. Horor to sice není, ale thriller je to velmi zdařilý.
Knihu jsem si fakt užila. Přečetla jsem ji skoro jedním dechem. Střídání časových línií krásně oživovalo příběh. I když je hniha delší, nepřišla mi nudná nebo zbytečně zdlouhavá. I když se nejedná o horor o napětí nebyla nouze.
Určitě bych to neoznačila jako horor, ale něco do sebe to jistě má. Autorčiny knihy mám moc ráda, ale tohle nebyl její nejlepší kousek. Příběh je dobrý, ale má pár nesrovnalostí a určitě by to mohlo být víc propracované. Také by vadily ty chyby a překlepy, ale stane se.
Konečně jsem se dostala i k této autorčině knize, a tím mám přečteno vše, co zatím napsala... Vermontské psycho mě odrazovalo svým nízkým hodnocením, proto jsem si ho nechala nakonec.
A jaký je můj názor? Já jsem rozhodně spokojená. Sice za hororové čtení, ze kterého by vám běhal mráz po zádech se kniha označit nedá, ale i tak to mělo svou mysteriózní atmosféru, a notný nádech tajemna. Autorčin styl psaní mě vždy na jistotu dostane. A je mi úplně jedno, že má kniha pomalejší tempo, a děj se motá více méně v kruzích.
Tři dějové linie, které od sebe dělí několik desítek let, se stále stejnými aktéry. Sestry a kamarádky, se tu mění v matky a babičky. A jako nit prostupuje celým příběhem záhadné zmizení mladinké Sylvie a záhada 29. pokoje, která vás udržuje po celý příběh v příjemném napětí. A to mě prostě baví! Už se těším na další autorčinu knihu. Jen prosím vás, její překlad už proboha svěřte někomu jinému. Tohle si autorka nezaslouží...
Tento příběh u mě získává čtyři hvězdičky, protože jasné topovky jsou Zimní lidé a Tajemství pramenů.
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
Vypněte si reklamy na Databázi
Za 99 Kč vám vypneme všechny reklamní bannery na CELÝ ROK:
Nebo se staňte členem DK Premium a využijte Databázi naplno - více o DK Premium
Jennifer McMahon také napsal(a)
| 2017 | Zimní lidé |
| 2020 | Pozvaní |
| 2018 | Vermontské psycho |
| 2022 | Tajemství pramenů |
| 2023 | Klub monster |
Externí recenze
- RECENZE: Vermontské psycho / Hana Wielgusová, knihydobrovsky.cz
- Vermontské psycho / Kniha za knihou
- Vermontské psycho / Daramegan

84 %
65 %

Vermontské psycho
„Tak proč jste si tu můru nechala?“
..... „Jako připomínku toho, jak všichni podvádíme sami sebe ve snaze věřit tomu, čemu věřit chceme.“
***
Netajím se tím, že autorka si mě velmi rychle ochočila. Líbí se mi její styl a to, že její příběhy jsou o lásce. Mateřské, partnerské i té, které říkáme přátelství. Kdykoli někde narazím na její knihu, je jen otázkou času, kdy po ní sáhnu.
Ani tentokrát jsem nebyla zklamaná. Sice některé věci byly jen obrysově načrtnuté - no a co, nepotřebuju vědět všechno. Navíc si myslím, že nešlo ani tak o to, kde se ona rodinná kletba vzala a jestli je něco takového možné. Že se lidé mění v monstra, o tom není pochyb, na to ani nemusíme pustit televizi. Jde o to, čím chceme a dokážeme být my a jak moc budeme stát při těch, které milujeme.
Přestože jsem měla teorie, z nichž některé se potvrdily, konec mě překvapil a jako vždy dojal. Vlastně ne jen konec, protože mi přirostla k srdci Rose a moc jsem jí přála, aby se přestala cítit osamělá.