alcerka komentáře u knih
Jedna z těch knih, které se dají číst pořád dokola.
Kdo nepochází z vesnice možná tak vysoké hodnocení nepochopí. Některé postavy z knihy dostaly v mé fantazii velmi konkrétní podobu a čtení bylo pro mě nostalgickou záležitostí.
Abych se komentářem vyrovnala kvalitě knihy napíšu pouze: "WTF???"
Myslela jsem, že sahám pro románu pro ženy, tohle je čistokrevná young adult. Příběh je opravdu hodně naivní a zápletka už taková klasická pro tento typ literatury. Nepřekvapí , nenadchne, ale ani neurazí.
Asi to není úplně špatné, ale aby mě kniha bavila, musí mi být hlavní hrdina (v tomto případě hrdinka) nějakým způsobem sympatický. Přestože má být záporák. Ema mě na každé stránce především rozčilovala. Často jsem měla chuť, dát jí pár facek... Styl psaní je velmi podobný Poslední aristokratce, kterou si přečtu daleko raději. Každopádně autorka má vzhledem ke svému věku ohromný potenciál. Myslím, že se ještě vypíše k dokonalosti.
Čekala jsem více lásky, nakonec to byla spíš akce, akce, akce. Ale to vůbec nevadí... Perfektně vypracované postavy mě poutavě vtáhly do děje, ve kterém jsem se ani chvíli nenudila.
Ačkoliv jsem se postupně do čtení víc a víc nutila, pořád jsem byla zvědavá, jak se Brown popere s tak těžkým úkolem - vymyslet něco, co by teoreticky mohlo popřít smysl veškerého náboženství. A popral se dle mého žalostně. Ten významný objev nestál za to, aby kvůli němu bylo způsobeno takové haló.
Od Manekýnů jsem neměla žádná očekávání, ale nakonec musím říct jen: "klobouk dolů!" Knihu jsem si opravdu užila. Filipův humor mi byl velmi blízký a občas jsem i vyprskla smíchy. Jen konec mě trochu naštval, celou dobu jsem mu držela palce a pak TOTO! Doporučila bych ji fanouškům Patrika Hartla. :-)
Rozkaz zněl jasně, napsat knihu, která vás rozpláče. Autorka v tomto případě tlačila až moc na pilu. Ze začátku jsem byla nadšená, ale s postupujícím koncem jsem přeskakovala víc a víc stránek. Neustále se opakující fráze a pukající srdce téměř každé stránce u mě nakonec vyvolávali jiné pocity než ty dojímavé...
Autorka používá barvitá přirovnání a nepochybně oplývá jazykovým talentem. Na prvních stranách jsem byla nadšená, že mám v rukou zajímavé dílko, přestože jsem od knihy nečekala zázraky. Nicméně neustálé opakování stejných situací, stejných dialogů a sem tam až přílišná syrovost, knihu neodmrští do topkových pozic. Souhlasím, s komentářem níže, pokud by to bylo kratší, ještě by to člověka mohlo chytnout, takhle ale ne...
Mám přečteno několik knih od Laurenové, a připadají mi kvalitativně hodně nevyvážené. Pár z nich mě dost bavilo. A pár jsem nedokázala dočíst... Mezi ně patří i Božský. Upřímně obdivuju každého, kdo zvládl udržet pozornost až do konce. Některé situace u mě vyvolávali spíš hysterický smích, kdy jsem si říkala, jestli to myslí opravdu vážně...
Co na ni říct? Prostě skvělá! Josefína zažila při pátrání po svých kořenech tolik dobrodružství, až se mi chvílemi tajil dech. To že se člověk dozví něco o symbolech a bytostech z našich dávných legend je jen třešnička na dortu. Sakra sladká třešnička na dortu. Doufám, že nezapadne v tom nepřeberném množství fantasy a young adult, které v dnešní době produkují zahraniční autoři. Pozornost si rozhodně zaslouží.
Dělalo mi docela problémy držet krok s vědeckým uvažováním Lisy. Vůbec by nevadilo pokud by jí byl dán v knize menší prostor. Vyprávění agenta FBI bylo naopak velmi čtivé. Kniha nenadchne, ale ani neurazí.
Chcete-li si přečíst příběh(y), kde vše dobře dopadne, rozhodně sáhněte po této knížce. :-)
Moc krásně vykreslené prostředí. Celý les jsem si dovedla úplně realisticky představit. Ve zbytku souhlasím s Jacindou. Za ten konec jednu hvězdu dolů...
Nemohla jsem přestat, nemohla jsem se od ní odtrhnout, byla to prostě síla! Představa, že se kolem můžou potulovat existence jako je Teo, ta mi chvíli nedá spát. Konec mě ale trošku zamrzel, připadal mi odbytý.
Anotace mě oslovila, a tak jsem po knížce sáhla. Jenže! Čím víc se začítám, vím přesně, že jsem už něco podobného četla. Začátek je natolik stejný s knihou Mariana od S. Kearsley, kterou jsem četla v loňském roce, že se přes to nedokážu přenést. Chápu, že nakonec může být ta hlavní zápletka jiná, ale docela mě to znechutilo. Momentálně odloženo. Možná se k ní časem vrátím, ale spíš ne.
Při čtení tohoto příběhu nemusíte nad ničím přemýšlet, nemusíte nic řešit, slova jen tak plynou. Dokonalé čtení na dovolenou, nebo když si potřebujete "vyčistit" hlavu.
Mechanický pomeranč byl svého času můj hodně oblíbený film, a tak jsem měla z knihy obavy. Buď, že mě nebude bavit a nebo že přijdu o své dojmy z filmu. Ukázalo se, že mé obavy byly zcela zbytečné. Obě díla se výborně doplňují. Bez zaváhání dávám plný počet hvězdiček.
Začátek byl poněkud rozvláčný, konec to ale plně vynahradil. :-)