Ajrad1981
komentáře u knih
Duch domu Ashburnů
Darcy Coates
(SPOILER) Knihu jsem přečetla během pár hodin, ale určitě ne kvůli tomu, že by mě zvědavost nutila číst dál a dál, spíš je to tím, že se to dobře čte. Nepřišlo mi to ani nijak strašidelný. Pořád jsem čekala, že Addy odhalí nějaké stoleté tajemství, rozlouskne nějakou záhadu, na základě toho pak nějak ducha ukonejší a bude klid. Hm, můžu říct jen to, že rozuzlení mi přišlo překombinované a ujeté. A konec moc idylický, už jen chybělo, aby se tam objevil nějaký mladík a žili spolu šťastně až do smrti. Vlastně ne, chybělo mi ještě vysvětlení, jak to bylo s tím záhadným jevem.
Šikmý kostel
Karin Lednická
Po nějaké době změna žánru a vůbec to nebyla špatná volba! Do osudů hlavních postav jsem se úplně "zažrala". Jediné, co bych asi vynechala, byly ty potíže ohledně svatby, to tam ani být nemuselo, nechybělo by mi to.
O česko-polském konfliktu nám ve škole jaksi nic neříkali, jako by vznik samostatného Československa proběhl úplně hladce, ale tak zas jsem o něco chytřejší. A texty Jaromíra Nohavici zas dávají jiný smysl. ("Tramvaj by jezdila přes řeku nahoru...")
Rej upírů
Tomáš Korbař
Trochu zklamání. Jasně, nečekala jsem žádné drastické krváky, ty povídky jsou dost staré, ale některé mi přišly trochu mimo téma a jednu jsem - přiznám se na rovinu - nepochopila vůbec. No nic, kniha poputuje zpátky do knihobudky, odkud jsem si ji vypůjčila.
Strach
Jozef Karika
Při přečtení anotace tady mi nějak naběhlo To, teda aspoň tak, co si pamatuju z filmu z roku 1990 (knihu jsem ještě nečetla), a říkám si: No nazdar. Takže jsem nějak podvědomě očekávala podobný scénář.
První půlka se děsně táhla, k žádné z postav jsem si neutvořila kladný vztah a vypravěč mě vytáčel snad nejvíc. Jak jsem se postupně dozvídala víc o tom, co se stalo v minulosti, začalo mě to i víc zajímat. A ten konec, no, tak ten byl nečekaný!
Vražda v Orient-expresu
Agatha Christie
V tomhle případě si filmové zpracování pamatuji dobře, pachatele, motiv i některé stěžejní body, ale to knize vůbec neubírá! Je skvělá.
Kulka
Mary Louise Kelly
Caroline, když se dozvěděla, že je adoptovaná a proč, začala bohužel jednat tak, jak jsem se obávala (protože jsem pořádně nepřečetla anotaci) - zas na druhou stranu, kdyby to nechala plavat, tak není o čem psát, že. Pachatel taky začal jednat předvídatelně. Překvapilo mě snad jedině pak následné Carolinino jednání, od usedlé profesorky je to asi to poslední, co bych čekala, a zdá se mi to děsně přitažené za vlasy. Jen mi na rozdíl od Caroliny došlo hned, proč svědkyně vraždy lže, jako když tiskne. Jo, a ten romantický happyend si autorka mohla odpustit, je to kýč.
Smrt ve Stuttgartu
Stanislav Češka
S detektivem Berkou jsem už pár příběhů četla - a z většiny mi nezůstalo v paměti absolutně nic, takže trochu nechápu, proč jsem si chtěla přečíst i tento. Začátek je rekapitulací předchozích Berkových případů, asi to má čtenáře nalákat. Pak se v krátké době objeví 3 mrtvoly, kámoš premiér zatahá za nitky, aby mohl Berka vyšetřovat, což mu jde neuvěřitelně hladce. Hlavní důkaz proti pachateli je - jaký vlastně? Nenapadá mě správné slovo, ujetý bude asi nejbližší výraz. A u takového člověka, který si plete Brno s divokým západem, bych čekala všechno, jen ne to, že bude s policií spolupracovat. A poslední zmiňovaný důkaz je fakt důvěryhodný. Teda důkaz sám o sobě i jo, ale moc nevěřím tomu, že by vynesl nějaký delší pobyt ve vězení.
Třetí hvězdičku přidávám hlavně za způsob provedení vražd, ten byl celkem neotřelý. A pak taky za to, že ten případ neměl politický podtext (kromě způsobu, jakým se Berka dostal k vyšetřování), byť to tak jednu dobu i vypadalo.
Žízeň
Jo Nesbø
Hned od začátku mi tam neseděla jedna postava, takže mě ani nepřekvapilo, že kniha neskončila tam, kde by se konec dal logicky očekávat. Sice jsem netušila proč, ale říkala jsem si, že Nesbo to přece umí zamotat. No, umí. Onu osobu jsem podezírala absolutním neprávem a ten, koho jsem podezírat měla, mi na mysl ani nepřišel.
Jednu hvězdičku ale strhávám. Sice ode mě kupodivu dostal Truls pár plusových bodů (po té hromadě mínusových, které stihl nasbírat nejen v předchozích dílech), ale ta malá zápletka kolem Wyllera se mi tam nehodila a taky ta závěrečná akce v autě se mi zdá moc přitažená za vlasy.
Malér Eyrová
Jasper Fforde
Hm, co k tomu napsat? Kdyby se to odehrávalo tak za sto let, asi by to pro mě přijatelnější. Bavila mě některá jména, byla skvěle vymyšlená.
Ale konec? Jak mohl Briggs vědět to, co věděl? (Protože kdyby to nebyla pravda, určitě by se někdo ohradil.) A vůbec, celá milostná linka stála podle mě za starou bačkoru. Poslední kapitola se mi nepozdávala vůbec, přestože je mi jasné, že je to entrée pro další díly - které mě tedy opravdu nelákají.
Jediný dopad tahle kniha má - Janu Eyreovou posouvám na svém TBR seznamu o pořádný kus výš.
Smrt na druhém břehu
Dominik Dán
Tak tenhle příběh se mi zatím líbil asi nejmíň, špatně se mi četl, vtipy Richarda a spol. jako by vymizely... Že by to bylo překladem? Jiný překladatel, jiný styl. Ale tenhle mě nebavil. Asi si pro příště budu kupovat jen originály.
A samotné případy mě taky nějak extra nenadchly. Snad až posledních necelých 100 stran mě bavilo.
Sedm smrtí Evelyn Hardcastlové
Stuart Turton
Jsem dost na vážkách s hodnocením. Knize se v žádném případě nedá upřít originalita a jedinečnost. Za tohle si určitě zaslouží plný počet. Ale je tam něco, kvůli čemu musím hodnocení výrazně snížit. To "něco" je asi spíš subjektivní, ale i tak...
Nic mě nenutilo číst do posledního dechu, neměla jsem nejmenší problém knihu odložit, když jsem byla unavená a absolutně mě nezajímalo, kdo zabil Evelyn. Navíc nechápu, jak Aiden mohl stoprocentně počítat s tím, že jeho minulý hostitel bude jednat tak, jak jednal v době, když v něm Aiden trčel.
Jediné, co mě fakt zajímalo, byla otázka, kdo je Morový doktor a jeho nadřízení a co to proboha vyvádějí, k čemu ta námaha s časovými smyčkami? A zrovna tohle vysvětleno nebylo.
Síla přírody
Jane Harper
"Bože, to byla sestava!" říkala jsem si během čtení. S těmi bych fakt čtyři dny o samotě trávit nechtěla! No, možná jedna byla sympatická. Jednu chvíli jsem si pak říkala, jestli ta mně sympatická osoba nakonec nebude vrah, ale nakonec jsem názor změnila a pachatele odhadla dobře.
Sice bych možná uvítala, kdyby ta finanční stránka věci dopadla jinak, ale celkově se mi to líbilo víc jak sucho.
Temné hlubiny
Robert Bryndza
(SPOILER) Tentokrát mě Erika štvala o něco míň, vlastně jen tehdy, když obešla šéfa a vydyndala si ten starý případ. Skoro jsem jí přála, aby si na něm vylámala zuby. Jinak na ten kobereček kvůli události před policejní stanicí šla dle mého neprávem, tohle čekat nemohla.
Nechápala jsem ale jiné věci.
SPOILER!!
Když už si někdo dává tu práci, aby vraždu maskoval jako sebevraždu, proč to neudělá pořádně? Naaranžovat to jako sebevraždu, přestože je hned zřejmé, že to sebevražda být nemohla, je zbytečná ztráta času a energie! A jak mohl jít vrah zabít Eriku, když měl nainstalováno odposlouchávací zařízení a musel tedy vědět, že není doma??
Právo první noci
Vlastimil Vondruška
Až do přečtení této knihy jsem netušila, že Kromě hradu Krakovec existuje ještě Krakovec u Prostějova. A to k němu nemám zas tak daleko! A plus za to, že velkou roli zde hrají páni z Boskovic a že je zde i jedna malinká zmínka o Letovicích.
Smrtící svědectví
J. D. Robb (p)
Tenhle díl se mi před lety podařilo minout, takže se nejednalo o žádné osvěžování paměti, ale o úplně nový zážitek - a ten byl super! S pachatelem jsem se nechytala, s motivem jakbysmet. Zdálo se mi, že je tam tentokrát trochu míň z Evina osobního života, ale nemůžu říct, že by mi to vadilo.
Skryté karty
Angela Marsons
Už někdy v první třetině knihy jsem si říkala, že vím, která karta je vrahem. No, s kartou jsem se sekla, osobu jsem měla dobře, byť ten motiv mi přijde dost nereálný. Trochu dost. Další výtka by se týkala mého pocitu, že kdyby vrah byl zároveň tou kartou, jak jsem si původně myslela, bylo by to asi věrohodnější, takhle se tam pozornost tříští na víc osob a to mi moc nesedí. A poslední, asi největší, nesrovnalost visím v té první smrti, z doby, kdy do té školy chodili rodiče současných studentů. Nikde tam nerozpitvávali, co měla oběť na sobě, což mně osobně by přišlo jako dost podstatné i vzhledem ke konečnému stanovení příčiny smrti.
Nicméně, tyhle výtky tentokrát vyvážil silný emotivní závěr, tohle jsem teda od Marsonsové nečekala!
Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů
Mary Ann Shaffer
Tahle kniha mi na začátku strašně připomínala Dopisy z ostrova Sky, byť se později ukázalo, že děje obou knih spolu nemají moc společného. Nicméně Dopisy z ostrova Sky byly mnohem, mnohem lepší. Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů je sice zajímavý název, ale kniha jako taková místy celkem nudila. A milostná zápletka? Bylo jasné, jak skončí, ještě dřív, než pořádně začala.
Mlčící pacientka
Alex Michaelides
Ocenění neocenění, já jsem se u toho nudila. Konec je celkem překvapivý, tipovala jsem to trochu jinak, ale jinak slabota.
Jeden z nás lže
Karen M. McManus
Nějak se mi nedařilo podezřívat nikoho ze čtyřech přeživších. Občas jsem zakroutila hlavou nad jejich konspiračními teoriemi, ale to je tak všechno. Jasně, zajímalo mě, kdo zabil Simona, ale jejich životy šly celkově mimo mě - a myslím, že by mě "zajímaly" úplně stejně, i kdybych to četla v sedmnácti.
V poslední čtvrtině knihy mě taky napadla jedna teorie; sice se mi zdála kapku jetá, ale dávala smysl určitě víc než to, co vymyslela Bronwyn a spol. A helemese, byla správná!