adela.hol komentáře u knih

Určitě jste si někdy ve svém životě položili otázku "Co by ... kdyby ...?" A pak jste přemýšleli nad tím, jakým směrem mohl Váš život ubíhat, kdybyste se tehdy rozhodli jinak. Byli byste tam, kde jste teď? Měli byste kolem sebe stejné blízké, které máte teď? Byli byste šťastnější, než jste teď? Tato kniha Vám určité odpovědi může dát.

Hlavní hrdinkou příběhu je Nora, která se dostává do momentu, kdy má pocit, že je v životě ztracená. Že ji nic, co dělá, nenaplňuje a že kdyby nebyla, nikomu vlastně nebude chybět. Proto se rozhodne spáchat sebevraždu. Jenže v té chvíli se dostává do Půlnoční knihovny. Do místa, kde má díky staré známé a knihám možnost prožít své jiné životy a najít tak ten, který by pro ni mohl být ten pravý. Ale existuje takový život vůbec?

Nora prochází různými životy, ve kterých mění povolání, zažívá úspěchy i neúspěchy a postupně přichází na to, že i když se někdy rozhodla udělat něco jinak a něco/někoho tím zachránila, něco/někoho jiného tím zase ztratila. A když už se zdá, že našla ten pravý život, ve kterém by chtěla zůstat, pokládá si další otázku. Může v něm zůstat, když jí ve skutečnosti nepatří?

Námět knihy se mi už podle anotace líbil. Četlo se to dobře, hezky to plynulo, ale o závěru tak nějak nevím, co si myslet. Vlastně ani nevím, jaký přesně závěr jsem čekala, jen mi tam na konci chybělo takové to wau.

Každopádně jako knihu k zamyšlení, když někdy nevíte kudy a říkáte si, že ten Váš život mohl dopadnout jinak, kdyby ..., tak ji můžu doporučit.

18 17.03.2023

(SPOILER) Od knihy jsem vlastně vůbec nic nečekala a o to víc jsem byla překvapená. Rozhodně mile.

Kniha je vyprávěna z pohledů Jamieho a Victorie. Manželů, kterým se po několika neúspěšných pokusech konečně podařilo počít. Před porodem se ještě rozhodnou odjet na poslední krátkou dovolenou a skončí v jednom malém penzionu. Fiona a Barry, majitelé penzionu a další dvě důležité postavy příběhu, jsou také manželé a na první pohled by asi měli působit jako ti, kteří se snaží, aby se jejich hosté cítili jako doma. Jenže druhý den začne Victoria rodit a začnou se dít divné věci.

Kromě toho, že příběh střídavě vypráví Victoria a Jamie, tak se střídají i dvě linie. V první linii sledujeme dění v penzionu a ve druhé začínáme měsíc po porodu, kdy jsou hlavní postavy zpátky doma, ale žijí momentálně odděleně a navíc bez dítěte. Co se tedy v penzionu přesně stalo?

Kniha je čtivá a celou dobu přemýšlíte, jak to bude dál. To, že Danny bude žít, i když to tak na začátku nevypadalo, jsem tušila. Ale to všechno ostatní. Příbuzenské propojení Victorie a Fiony? A že Victoria bude chtít odčinit Harrisonovu smrt Dannym? A na konci dopisy jich obou, které mě emocionálně odrovnaly?

Za mě slušná jízda a co ještě musím poznamenat, tak to bylo Jamieho postižení. Myslím, že i tím byl charakter jeho postavy umocněn, protože to měl všechno o to těžší a určitě je správné na toto poukazovat.

4 12.03.2023

(SPOILER) Musím říct, že první půlku knihy jsem pořád přemýšlela, jestli mě to baví nebo ne. Čtivé to určitě bylo od začátku, svět má autorka vymyšlený výborně, ale nějak jsem se nemohla na ten příběh úplně napojit.

Ani nevím, kdy přesně potom nastal ten zlom, ale jak jsem se přehoupla přes polovinu, tak to šlo samo a do příběhu se plně ponořila. Celaena toho má za sebou jistě dost, ale první díl toho z její minulosti vlastně moc neukázal. V tomto díle šlo o to, aby v soubojích došla až nakonec a získala "svobodu". Finálový souboj s Cainem byl teda výživný. Musela toho zažít opravdu hodně, když vydržela tolik ran v tak nefér souboji.

Dále tu byla i naťuknuta romantická linka a dokonce milostný trojúhelník. Ovšem doteď jsem si nevybrala, jestli Dorian nebo Chaol. Nějak mi něco chybělo u nich obou. Zároveň jsem měla pocit, že je znát, že autorka tento příběh začala psát prý už v 16 letech. Chemie mezi postavami na mě úplně nepůsobila. Ale o to jsem zvědavější, jak budou vypadat další díly a jestli všechno bude gradovat. Doufám, že ano.

5 10.03.2023

(SPOILER) Tak tohle byla jízda! Samozřejmě mě nalákaly všechny ty pochvalné recenze, které na mě skákaly ze všech stran. Ale nakonec to bylo ještě lepší, než jsem čekala. Četlo se to samo, nedokázala jsem se odtrhnout, všechny postavy jsem si zamilovala. Tohle bude asi hodně dlouhý komentář, protože ze sebe potřebuju to nadšení vypsat.

Olive je doktorandka na Stanfordu. Její studium je pro ni celý její život a především její aktuální výzkum, který má pro ni i smutný osobní význam. Milostné vztahy jí nic neříkají, nemá na ně čas a hlavně je nepotřebuje. Když už si po pár letech vyjde na rande, dopadne to nakonec tak, že dotyčnému se víc líbí její nejlepší kamarádka Anh. Náklonnost je vzájemná, ale protože Anh by nikdy Olive neublížila, tak i po rozchodu se s Jeremym nechce dát dohromady. A tak na to musí jít Olive od lesa. A tím začíná zápletka příběhu, se kterou se autorka nijak nezdržovala a dala ji rovnou na první řádky první kapitoly.

Olive totiž před Anh políbí prvního chlapa, který jí přijde do cesty, aby jí dokázala, že už je jinde, že Jeremyho nechce a aby ona k němu měla volnou cestu. A koho, že si to Olive náhodně vybrala k polibku? Nikoho jiného, než Adama Carlsena - přísného, nepříjemného, neústupného profesora, ze kterého mají všichni strach. A právem, protože pokud mu někdo předloží odfláknutou práci, nepustí ho dál. Jenže v případě Olive to má háček. Na ni vůbec není nepříjemný nebo protivný. V podstatě ihned ji odsouhlasí jejich předstírané chození, aby Anh mohla být s Jeremym. Před Olive jí to vysvětlí, že to dělá z pracovního důvodu, ale už od začátku je jasné, že je zatím něco víc.

A tak nastává série humorných situací a postupného sbližování. Ke kterému paradoxně nejvíc dopomáhala Anh, která spolu Oliviným spolubydlícím Malcolmem nechápala, jak se to vůbec mohlo stát, že Olive a Adam jsou spolu.
Opravdu nevím, které scény těch dvou byly nejlepší. Jejich středeční povinné černé-dýňovo kávo-latté ve Starbucksu - sezení Adamovi na klíně na přednášce - polibek na parkovišti poté, co Adam ukázal svou sílu - akce opalovací krém a Adamovo svalnaté tělo pevné jako skála. Hm, dobře, nejde vybrat jen jednu scénu, všechny byly dokonalé.

Následovala zápletka s Tomem (hajzl), kvůli kterému se Olive sesypala, ale Adamovi nemohla říct pravdu, protože by narušila jejich přátelství a i jeho kariéru. I tak to ale dopomohlo k jejich poprvé, které jsme si díky bonusové kapitole nakonec mohli užít z pohledu obou postav. Adam je zase přesně ten typ chlapa, ze kterého se ženská roztopí. Jemu nejde odolat. Následoval nám rozchod, ale poté, co se dal Malcolm dohromady s Holdenem a Olive měla usvědčující důkaz proti Tomovi, musela uvažovat o tom přestat lhát a konečně říct pravdu. Navíc když jí Holden ještě řekl o Adamovi věci, které nemohla vědět, bylo rozhodnuto. Bože, ta scéna v restauraci, měla jsem z Adama dost.

Závěr byl samozřejmě jasný od začátku, stejně tak i to, že se potkali už v prologu a že Olive je ta báječná dívka, kterou Adam ta léta tajně miloval a obdivoval. Byl to vlastně takový klasický příběh, jenže přesto byl jedinečný. Příběhů z vysokých škol je spousty, ale tady dominovala ta věda a všechno to, co řešili, bylo reálné. K tomu ten skvělý humor všech postav, jejich charaktery a zrodila se pro mě jedna z TOP knih tohoto roku.

DOPORUČUJI všem romantickým duším, to prostě musíte číst!!!

9 28.02.2023

Já jsem byla nadšená už z prvního dílu, ale v porovnání tady s tím, to byl slabý čajíček.
Autorka dokázala bravurně popsat chemii mezi Emilií a Irou. Každou jejich emoci, gesto, grimasu. Úplně jsem viděla to žhavé pnutí mezi nimi.

Co musím taky pochválit byl popis každého prostředí, ve kterém se postavy pohybovaly. Měla jsem pocit jak kdybych vstoupila do knihy a byla tam s nimi.

A závěr? Autorka to dělá nejspíš schválně, že po dočtení potřebujete ideálně hned další díl. Už aby tu byl.

6 25.02.2023

(SPOILER) Od knihy jsem neměla žádná velká očekávání a o to víc jsem byla mile překvapená. Bylo to mé první setkání s autorkou a určitě ne poslední.

Hlavními postavami jsou Raven a Gavin, v klasické kombinaci chudá a bohatý. A protože Gavin má velmi ambiciózní matku, která nesnese, aby si její syn, se kterým má velké plány, začal se služkou, je to ona, která zapříčiní jejich rozchod.
Kniha je rozdělena do dvou částí, kdy v první části sledujeme vznikající lásku hlavního páru a ve druhé části se s nimi setkáváme po deseti letech od jejich rozchodu. Od rozchodu, který iniciovala Raven, ale ne ze své vlastní vůle. Deset let je dlouhá doba, a i když se oba snažili začít nové vztahy, nikdy ze srdce nedostali toho druhého. Proto když se Gavin konečně dozvěděl pravdu, co nebo spíše kdo, stál na pozadí jejich rozchodu, neváhal ani vteřinu, co musí udělat.

Byl to takový ten klasický romantický příběh, ale krásně napsaný. Hlavnímu páru jsem fandila, věřila jim každou jejich emoci. Mimo romantiku se tu ale autorka věnovala i vážným tématům jako byla např. prevence proti možnému vzniku rakoviny. Což knize zase dodávalo něco navíc. Něco, co je důležité, vážné a mělo by se o tom vědět.

V průběhu čtení jsem si myslela, že dám knize jen čtyři hvězdy, protože mě mrzelo, jak se Gavin při rozchodu nechal snadno oklamat a vzdát se a po deseti letech mě zase vadilo, že mu Raven tak dlouho nedokázala říct pravdu. Ale pravým happyendem to autorka zase zvedla. Bylo to romantické, sladké, roztomilé a to já prostě můžu.

5 19.02.2023

(SPOILER) Na tuto knihu se dá dívat ze dvou pohledů. Kdo čeká nějaký zajímavý příběh z řecké mytologie, bude zklamaný. Kdo čeká čistě erotický román, bude spokojený. Já patřím do té druhé skupiny. Z knihy jsem nadšená, četla se sama a dostala jsem přesně to, co jsem v danou chvíli chtěla.

Persefona měla jasný plán. Až jí bude dvacet pět let a dostane se ke svému svěřeneckému fondu, uteče z Olympu a bude si žít po svém. Jenže netušila o plánu své matky, která ji za jejími zády nechala zasnoubit se samotným Diem, šedesátiletým vládcem Olympu, ze kterého jde strach a ten nemají jen jeho manželky, které záhadně umírají.
Persefona uteče, při pronásledování překročí obávanou řeku Styx, oddělující dvě části Olympu a spadne doslova do náruče Hádovi, temnému bohu podsvětí.
Ze začátku je v šoku, protože Hádes má být jen mýtus a při tom doopravdy existuje. Nakonec ale Persefona dojde k přesvědčení, že jedině on ji může zachránit před svatbou s Diem. Když všichni uvidí, že Dia s Hádem podvádí, Zeus ji už nebude chtít, protože přece bude pošpiněná. Následují tak velmi žhavé erotické scény ať už v soukromí nebo na veřejnosti (což je nutné, aby tomu všichni věřili) a zároveň se ti dva sbližují i po té lidské stránce a vychází najevo, že Hádes není tím záporákem, který je lidem zobrazován.

Persefona a Hádes pro mě měli tu správnou chemii. Líbil se mi i ten malý náhled do Hádovy minulosti skrz jeho jizvy a to, že se ho Persefona rozhodně neštítila tak, jak on se bál. Super postavy byly i její sestry nebo Hermé s Dionýsem. A vůbec mě nevadilo to propojení s moderní dobou.

Pokud si budete potřebovat od nějaké knihy odpočinout, prožít trochu erotiky v originálním prostředí, tak by vám tato kniha mohla sednout. A já se jen modlím, aby byly přeloženy další díly.

8 19.02.2023

(SPOILER) Avery byla obyčejná středoškolská studentka, jejíž život se obrátil vzhůru nohama ve chvíli, kdy zemřel miliardář Tobias Hawthorne. Nikdy předtím ho neviděla, ale přesto ji odkázal většinu část svého majetku, zatímco své vlastní rodině odkázal "jen pár drobných". Proč to udělal? Proč jsi vybral cizího člověka, kterému změnil život?

Tu záhadu se snaží během knihy vyřešit nejen Avery, ale i miliardářova rodina, zejména dva z jeho čtyř vnuků - Grayson a Jameson. Díky čemuž se postupně dostáváme nejen k řešení záhady, ale vzniká tu i milostný trojúhelník. A já popravdě nevěděla, kdo je mi z nich sympatičtější. Jameson sice byl od počátku příjemnější, ale Grayson se svou nedostupností měl také své momenty. Takže ani Avery nevěděla, koho si vybrat.

Ovšem nějaká romantická linka tu spíš byla jen jako doplněk a šlo tu hlavně o luštění hádanek, šifer a odhalování křivd z minulosti. Za mě tu byly dobré zápletky (ať už s Emily nebo Tobym), četlo se to úplně samo a všechny ty hádanky, kterým postupně přicházeli na kloub, mě moc bavily. S chutí se pustím do dalšího dílu.

5 16.02.2023

(SPOILER) V knize sledujeme čtyři postavy - Joanu, Floriana, Emilii a Alfreda. Osudy prvních třech se protnou hned na začátku knihy, kdy společně prchají za svobodou, ale zároveň každý z nich skrývá nějaké tajemství. To samé se týká i Alfreda, který se k postavám přidá na lodi Wilhelm Gustloff, která je má konečně dostat do bezpečí, pryč od války. Bohužel happyend se pro všechny nekoná.

Autorka znovu vzala historickou událost, o které se málo ví. Ano, všichni známe tragédii Titanicu, na kterou i v samotné knize byla narážka, ale proti této tragédii vlastně nebyla "nic". Je zajímavé, kolik událostí se v historii stalo a většina populace o nich nemá ponětí. Autorce za to rozhodně patří velké díky, že nám prostřednictvím svých knih otevírá oči.

Její krátké kapitoly vás nenechají vydechnout, dokud nejste na poslední stránce. Od napadení Gustloffa jsem stránky četla s úzkostí a představovala si tu hrůzu a paniku, která se na lodi musela odehrávat. Ale i na pozadí takové tragédie se dalo najít něco pěkného. Joana a Florian se nakonec celý život starali nejen o své vlastní dítě, ale i o Emiliinu dceru a malého chlapce, čímž uchovávali a uctívali památku všech, kteří neměli to štěstí jako oni.

12 12.02.2023

Na knihu jsem četla nebo slyšela spoustu pochvalných recenzí a všechny byly pravdivé.

Po každé kapitole jsem si udělala určitý závěr, ale další kapitola ho prakticky okamžitě smetla ze stolu. Nevěděla jsem, komu věřit. Kdo mluví pravdu a kdo lže. Neustále jsem si pokládala další a další otázky, což mám při čtení ráda. Když o tom příběhu mohu přemýšlet z různých stran.
Postavy byly do detailu propracované a poslední kapitoly jsem četla se zatajeným dechem.

Dostala jsem velmi silný, emotivní příběh. I přes vážné téma se kniha četla s lehkostí. Doporučuji všemi deseti!

8 08.02.2023

Těšila jsem se, ale bohužel mi to vůbec nesedlo. Zatímco u HP a prokletého dítěte jsem měla obavu z té formy scénáře, tak mi to nakonec vůbec nevadilo a krásně to utíkalo. Tady to bylo naopak.

Filmovou verzi jsem neviděla, ale možná by to čtení pak bylo snazší. Měla bych alespoň nějakou představu o postavách, ale takhle jsem se v tom hrozně ztrácela. Kdo ke komu patří, kdo je klaďas, kdo záporák. Tady mi to ten scénář opravdu komplikoval.

Původně jsem chtěla dát i jenom dvě hvězdy, ale posledních sto stran jsem se konečně začetla. Před dalším dílem asi budu muset nejdřív zkouknout filmovou verzi, snad to pomůže.

2 04.02.2023

(SPOILER) Tak tenhle příběh mě dostal. Je to sice klasický příběh, kdy toho zlého kluka změní láska, ale to ničemu nevadilo, protože je to přesně můj styl. Navíc to bylo tak čtivé, že kdyby byl čas, přečetla bych to na jeden zátah, protože jsem potřebovala vědět, co bude dál.

Sledujeme příběh Noah, která se s matkou musí přestěhovat k jejímu novému manželovi a s nevlastním otcem získává i nevlastního bratra Nicka. Ti dva si samozřejmě od první chvíle nesednou, nenávidí se, ale zároveň se mezi nimi brzy probudí vzájemná přitažlivost. Bože, ta jejich chemie na mě skákala z každé stránky.
Byly tu nějaké malé zápletky s Danem nebo Annou, ale ta hlavní překážka tu byla minulost Noah a Nickova dvojí tvář. Ta, které se Noah bála víc, než čehokoliv jiného. A nebylo se co divit, protože si jako malá prošla peklem.

Každá scéna v knize se mi vryla pod kůži. To, jak se Noah Nicka bála, ale zároveň ho potřebovala. To, jak Nick žárlil, když se na Noah někdo jiný i jen podíval. Každý jejich polibek, jejich poprvé, Nickovy scény s Madison, závěrečné drama s únosem, všechno jsem s nimi naplno prožívala.

Byla jsem do příběhu naplno vtažená a už se nemůžu dočkat dalších dílů. Jsem zvědavá, co autorka pro ty postavy dál vymyslela. Já si je opravdu zamilovala a chci se k nim brzy vrátit.

6 01.02.2023

Tato kniha mě neskutečně sedla do noty. Pohltila mě od první strany, četla se úplně sama a už teď se těším na druhý díl.

Emilia, která narozdíl od svého dvojčete, moc nevěřila všem těm čarodějným pověstem, které jim vyprávěla jejich babička, musela svůj názor přehodnotit bohužel poté, co našla Vittorii zavražděnou. V té chvíli začala pátrat po jejím vrahovi a síly spojila se samotným pekelným princem Irou, jedním ze sedmi bratrů pojmenovaných po sedmi smrtelných hříších. Vittoriina vraha jsem nakonec neodhalila, ale zpětně vidím, že se to vlastně nabízelo.

Mezi Emilií a Irou probíhala ta správná chemie, kterou mám ráda, a tak nějak podle konce tuším, že druhý díl se mi bude líbit ještě víc. Už jenom poslední věta knihy mě hodně navnadila.

4 27.01.2023

(SPOILER) Obálka knihy je naprosto dokonalá, to bylo rozhodně první lákadlo. Poté prostředí hor, ze kterého jsem ještě nic nečetla, byla další motivace. Kniha byla čtivá od první stránky, takže nebyl problém se začíst.

Chemie mezi hlavními hrdiny rozhodně byla, ale na můj vkus přišla příliš rychle. Hrozně rychle přeskočila jiskra, hrozně rychle jeden na druhého žárlili a jeden druhého chtěli chránit. A přitom o sobě pořádně nic nevěděli. Mám radši o něco pomalejší vývoj.
Další, co na mně asi úplně nezanechalo to, co mělo, byla zápletka s Robertem. Byla rozhodně originální, tohle se stávat nemá a Livie mi bylo líto, ale zároveň mi v tom postupném odhalování něco chybělo. A upřímně jsem čekala, že mu Daniel stihne minimálně jednu vrazit, ale nechal to být hned poté, co mu Livie bez vysvětlení řekla sbohem a o Roberta se nakonec postarala Marie. A tam bych si taky uměla představit trochu rozepsanější scénu.

Za mě tedy mírné zklamání, asi jsem měla příliš velká očekávání.

1 21.01.2023

(SPOILER) Na první pohled mě kniha zaujala obálkou. Mám ráda historické romány a tady bylo navíc propojení s řeckou mytologií, pro kterou mám taky slabost. Ale nějak to nebylo ono.

Prvních sto stránek jsem se nemohla začíst, pak už to sice bylo dobré, ale ani to postupné odhalování tajemství se mnou nic neudělalo. Nebyl tam pro mě žádný wau efekt. Ani když se Dora dozvěděla pravdu, jak to bylo se smrtí jejích rodičů, vůbec mě to nezasáhlo.
Její vztah s Edwardem byl spíš nevztah, na konci teda něco proběhlo, i když to teda na mě působilo, že se to tam dá, aby se neřeklo.
Nejzajímavější postava pro mě byl Cornelius, u kterého bylo od začátku jasné, proč se mu Dora nelíbí. Trochu jsem čekala, že by se to Edward mohl dozvědět a zajímala by mě jeho reakce.

Očekávání jsem neměla nijak vysoké, zkusila jsem, ale podruhé bych si knihu už nepřečetla.

17.01.2023

(SPOILER) Oddechovka, ve které se střídá jedna sexuální scéna za druhou, kdykoliv a kdekoliv. O ději se tady moc mluvit nedá a o vývoji postav také ne. Chloe, ani Bennetta jsme jako jednotlivce pořádně nepoznali a vlastně ani oni se za těch pár dní, co byli na služební cestě poznat nemohli, když prakticky nevylezli z postele. Pak stačilo vyslechnout jeden rozhovor, Chloe odešla, Bennett se zhroutil, ale nakonec si to vysvětlili, protože přece najednou zjistili, že bez sebe nemůžou být.
Ale četlo se to dobře, takže do dalších dílů se pustím, až zase někdy budu potřebovat vypnout.

3 11.01.2023

Jsem velká fanynka Harryho Pottera, takže tato knížka mě nesměla minout. To, že Draco Malfoy nebyl moje oblíbená postava se asi tak nějak dá předpokládat, ale vlastně ani samotného Toma Feltona jsem nikdy příliš neregistrovala. To se ale po přečtení této knihy rozhodně mění. Už nikdy Draca/Toma neuvidím stejně.

Celou knihu bych shrnula jedním jediným slovem - pokora. Nejen, že se Tom otevřel touto knihou celému světu s tím dobrým, i tím špatným, ale jakým způsobem se otevřel. Má v sobě cit pro vyprávění a psaní a každou stránku jsem doslova hltala.
To, jak mluvil o všech svých hereckých kolezích, ať už o těch, se kterými vyrůstal nebo o všech těch hereckých bardech, tak o všech se vyjadřoval s velkou pokorou a respektem.

Bylo skvělé se vrátit do světa HP zase trochu jiným způsobem, a pokaždé když uvidím nějakou scénu, o které byla zmínka, vzpomenu si na Tomovo úžasné vyprávění.
Musím se přiznat, že u poděkování jsem měla i slzy na krajíčku. Pokud ještě někdy v budoucnu nějakou knihu vydá, rozhodně ji musím mít. DOPORUČUJI!!!

14 07.01.2023

(SPOILER) Všech sedm dílů série jsem poprvé přečetla loni v létě. Chyběl mi už jen tento díl. Nechtěla jsem se do něj pouštět ale hned, protože mě odrazovalo to nízké hodnocení a také ta forma scénáře. Myslela jsem si, že se mi to bude špatně číst.

Nechala jsem to tedy uležet a pustila se do něj až nyní. A zjistila jsem, že nejen, že se mi to četlo výborně a spolkla jsem to jako malinu, ale vlastně nechápu to nízké hodnocení. Já byla nadšená.

Znovu jsem se vrátila do světa, který miluju, jen z původních hlavních postav se staly spíše vedlejší a dominovali tu Albus Potter a Scorpius Malfoy. Vážně? Ze synů Harryho Pottera a Draca Malfoye byli nejlepší přátelé? Navíc Albus byl přiřazen do Zmijozelu? To mně přišlo jako super nápad a samozřejmě to ovlivnilo vztahy mezi postavami.

Líbilo se mi to, jak Draco přiznal, že on vlastně Harrymu, Ronovi a Hermioně vždycky to jejich přátelství záviděl a dával jim to najevo prostě tou svou formou. A že se pak všichni spojili, aby zachránili to, co Albus a Scorpius napáchali při cestování časem, byla jen třešnička na dortu. Mé fanouškovské srdce zaplesalo.

Cestování časem, ukázka jiných realit, co by se stalo, kdyby Cedric neumřel, že všechno, co se stane, má nějaký důvod. Já tyhle zápletky mám ráda.

A moje nejoblíbenější postava Ron opět nezklamal svými hláškami. Nejvíc jsem se pobavila, když Hermiona a Scorpius současně řekli něco chytrého a Ron: "Jéminkote už jsou dva." :-D

Samozřejmě to bylo jiné, než předchozí díly, ale i tak jsem si čtení užila a jsem ráda, že jsem se do celé série pustila. I když mi to pár let trvalo. Ale jak se říká - lepší pozdě, než nikdy.

9 03.01.2023

(SPOILER) Moje poslední kniha přečtená v tomto roce, ale rozhodně nebude poslední na mém žebříčku. Naopak jí zaslouženě patří první místo. Jsem úplně rozsekaná.
Ani nevím, kde mám začít. Knihu jsem hltala, stránky mi ubíhaly pod rukama jako nic. Ten jazyk, jakým je napsaná, tolik hlubokých myšlenek, tolik emocí, co mi kniha předala.

Adeline (Addie) nechtěla mít svůj život předepsaný, naopak chtěla žít svobodně a volně. A i když od Estele věděla, že nemá vzývat bohy po setmění, udělala chybu. Temný (Luc) ji její přání splnil, ale tak, jak chtěl on. Opravdu od té doby mohla žít svobodně a volně, nikdo jí nemohl do ničeho nutit, ale to hlavně proto, že na ní každý zapomněl ihned, jakmile jim zmizela z očí.
A tak uběhne tři sta let, kdy takto neviditelně žije, až jednoho dne narazí na Henryho, který si ji pamatuje. Proč on? Proč on jediný po tolika letech na ni nezapomněl? Protože i on svou duši Lucovi upsal. Chtěl být milován a to se mu také splnilo. Ale opět jinak, než si myslel.

V knize se prolíná současnost s minulostí. Postupně sledujeme Addie, jak se učí se svým prokletím žít, poznává, co může a co už nesmí. Pozorujeme její vztahy, které pro ni trvají několik měsíců, ale pro toho druhého/tu druhou začínají stále znovu. Nemohla sice nikomu říct své jméno, nemohla ona sama po sobě zanechat stopu, ale nechávala ji v myšlenkách těch, se kterými se setkávali a aniž by tomu rozuměli, otiskli vzpomínku na ni do svého umění. Ať už to byla socha, obraz nebo píseň.
V současnosti se rodí vztah mezi ní a Henrym. Když si odhalí svoje tajemství, jsou si vzájemnou oporou až do konce. Addie konečně někomu může vyprávět své příběhy a prostřednictvím Henryho je předat dál.
Postupně také sledujeme i vztah mezi ní a Lucem, který je vytvořen podle předlohy, kterou si ona sama navrhla, a tak je mezi nimi od prvního okamžiku velká přitažlivost.
Chtěli ji oba, ale mohl ji mít jen jeden. Kdo z nich mohl vyhrát?
Henry ji nechtěl pustit, ne potom, co se pro něj obětovala, ale nezmohl nic. Luc vyhrál. Ačkoliv si to myslel. Addie po těch tři sta letech moc dobře věděla, jak podmínky upravit tak, aby to hrálo v její prospěch. Jen on si to neuvědomil. Jenže ona umí být trpělivá.

Mezi postavami byla neskutečná chemie. Mezi Addie a Henrym, mezi Addie a Lucem, viděla jsem ji i v těch pár scénách mezi Henrym a Robbiem nebo Addie a Sam.
Hlavní trojice mě uchvátila, pohltila a každé jejich slovo nebo gesto se mi zarývalo pod kůži.
Nechtěla jsem, aby ten příběh skončil a zároveň jsem nevěděla, jaký konec by tady vlastně měl být ten správný. Ale autorka to vymyslela naprosto dokonale. Posledních pár kapitol jsem brečela jako želva.

Tuhle knihu si prostě MUSÍTE přečíst!!!

5 31.12.2022

(SPOILER) Kniha má větší formát, takže mi chvíli trvalo, než jsem ji přelouskala. Ale přesto se četla dobře, popis prostředí a postav byl takový, že jsem měla pocit, jak když se dívám na seriál a toto byla jeho první série.

Ze začátku jsem měla trochu problém orientovat se v postavách, protože jich tu bylo přece jen dost, ale ty hlavní byly natolik dobře popsané, že si čtenář mohl na každou udělat názor.
U Marie se mi líbilo, že to nebyla žádná plochá, naivní hrdinka, ale že se za sebe dokázala postavit a říct i nepříjemné věci, které si v té době ženy nemohly jen tak dovolit a už vůbec ne služebné. A Paul byl samozřejmě pravý gentleman, který trpělivě čekal, ale zároveň si chtěl Marii vzít ještě mnohem dřív, než vyšla najevo jejich propletená minulost.
Pak tu byly Paulovy sestry. Ta mladší, Katharina, veselá, bezprostřední a obletována muži a starší, Elizabeth, která byla vždy ve stínu té mladší, protože nebyla tak krásná a ještě měla pár kilo navíc. Katharina byla rozmazlená, dělala si co chtěla (viz ten útek s Gerardem) a není se co divit, že Elizabeth byla často zapšklá. Vlastně jsem ji chápala.
I když Katharina měla plusové body za ten vztah s Marií.
A hlavy rodiny - Alicia, která se "starala" o rodinu a domácnost a Johann, vážený továrník, který ale ukrýval jedno zásadní tajemství, díky kterému byl nakonec vztah Marie a Paula posvěcen. I když to byla pro některé spíš jen záminka, jak si očistit svoje svědomí.

Mám tyhle rodinné ságy ráda a koukala jsem, že série má šest dílů, takže mě ještě čeká kus cesty, ale ráda se budu do tohoto světa postupně vracet.

8 27.12.2022