Aaloha komentáře u knih
Ze začátku jsem byla ke knize skeptická nezdála se mi už tak dobrá jako Hana, Tiché roky a Slepá mapa, ale pak mě děj úplně pohltil. Skvěle napsané, i když plné deprese a beznaděje. Bohužel i takové věci se stále dějí.
Tak to byla pěkně žhavá jízda. Romantiky tam bylo tak akorát a erotiky podstatně víc, což se mi líbilo. Děj rychle ubíhal a popisy erotických scén byly reálné. Až na ten otevřený konec. No nic, jdu sehnat druhý díl :D
Opět případ plný napětí a zvratů. Autorčiny knihy jsou sázka na jistotu, čtivé a napínavé.
Pěkně napsané vyprávění o Osmanyho dětství a dospívání na Kubě a o jeho začátcích v Československu. Neměl to jednoduché ani tam a ani tady. Mám ho ráda a baví mě ho poslouchat. Takže já jsem s knihou spokojená.
Hezké to bylo, dostala jsem od knihy co jsem očekávala. Oddychové čtení, romantiku a pro mě neznámou zemi Japonsko. Popisy přírody byly vykreslené tak, že bych tam hned jela.
Stejně čtivé jako Až uvidíš moře, ale asi o malinko slabší, nebo možná ti Řekové mi přišli zajímavější něž osud ruské ženy, která tedy také neměla jednoduchý život.
Tentokrát se nejedná o detektivní příběh, což je škoda. Ani žádné odhalení minulosti, z kterého vám spadne brada. Jen takové spíš poodhalování minulosti a rodinných tajemství, díky nalezeným deníkům. Ale popisy vesnice a přírody byly jako vždy od autorky velmi věrohodné.
Hezké to bylo, krásně mě to vtáhlo do děje. Trocha sexu, trocha romantiky, odpočinkové čtení.
Kniha je pěkná, hezky se čte, trošku tam chybí napětí. Tentokrát filmové zpracování z roku 2017 lepší než kniha.
Trochu zvláštně napsaná kniha. Ze začátku jsem se bála, že mě nebude bavit, ale pak mě příběh pohltil a musela jsem číst dál. O herečce jsem také doposud nevěděla. Až půjdu Myslíkovou ulicí, tak si určitě na Jarinku vzpomenu. Možná se i někdy vydám na Olšanské hřbitovy.
Tak toto byla strašně dlouhá nuda. Rozjelo se až posledních sto stran a to je tedy hodně málo na celkových 420 stran. S Kronikami prachu se to nedá srovnávat, škoda. Graficky je kniha moc hezká.
Dobré to bylo, napínavé to bylo, hnusné až na zvracení to bylo, jen to finále trochu uspěchané, čekala jsem ještě pořádný strach jak to celé skončí, ale žádné wow se nekonalo, škoda.
Tento díl je proti prvnímu o hodně slabší, chybělo mi tam napětí. No a ten konec? To fakt ne, tomu se opravdu nedá věřit.
Moc hezky napsaná kniha, jsem z ní nadšená. Na postavách bylo krásně vidět, jak se v průběhu života mění, jak člověk potřebuje i špatné zkušenosti k tomu, aby třeba změnil názor, způsob života. Spokojenost Řeků s životem v Čechách na jedné straně a neustálá touha po domově na straně druhé. Hrozně těžké to musely mít děti, které přišly do cizí země, neznaly jazyk a musely se přizpůsobit životu v jiné kultuře. Zajímavé, čtivé a dojemné.
Romantické čtení, které bylo hodně sladké. Bavila mě Paříž, bavil mě příběh cukrárny, oblíbila jsem si Marguerite, Maddie a Alexe, ale vytáčel mě Sebastian a Nick. Takže to kouzlo zamilovanosti do "pana dokonalého" mi tady chybělo. Ale jako vždy šlo o odpočinkové čtení.
Celá tato série se mi líbila. V posledním díle bylo víc politiky a Irena byla trochu zaťatá, ale na druhou stranu taky byla o 15 let starší a šla si za svým. Sama si zažila zlé časy a věděla, že prostě musí pomoci když může.
Další pěkné povídání o Praze a opět jsem se dozvěděla něco nového a zajímavého. Knihy Davida Černého mě baví.
Tak takhle se žije na druhém konci světa ve 21. století? To je spíš jak středověk. Prostě strašné, terorizování obyvatel, omezování naprosto ve všem, hladomor, lži a vymývání mozků. Několikrát jsem se přistihla jak s údivem kroutím hlavou, že toto je vůbec možné. A hlavně jíst 3 jídla denně je nezdravé, jak může takovou hloupost vymyslet někdo, kdo sám žije v přepychu.
Opět autorka nezklamala a napsala krásný příběh odehrávající se v nelehké době. Musela to být strašná beznaděj přijít ze dne na den o majetek a sloužit komunistům. Postavy byly výborně charakterizované, že jsem měla pocit, že je vlastně znám osobně. Škoda, že příběh nepokračoval až do 70. let.
Neskutečné co se v "dnešní době" děje v jiné zemi. Hladomor v KLDR před 25 lety je srovnatelný s životem v koncentračních táborech před 80 lety v Evropě. Strašné. A ještě to vymývání mozků. No, kdo ví, jak to tam je teď.