Sajdeman přečtené 228

Star Trek – Klasické příběhy 01/1 1998, James Blish

Výborná kniha. Prostě mě Star Trek baví. J Jediné, co mi trošku kazilo zážitek je to, že TOSku jsem před nedávnem dokoukal jako seriál a tak jsem věděl, jak ty příběhy dopadnou. Každopádně musím konstatovat, že tomuhle světu propadám čím dál tím víc. Je to prostě fenomén.... celý text

Duna 2006, Frank Herbert

Výborná kniha, Duna mě prostě nadchla.

Stojednaletý stařík, který se vrátil, aby zachránil svět 2019, Jonas Jonasson

Druhý díl nedosahuje kvality dílu prvního, ale stejně jsem se nasmál. Je to druh humoru co mi sedí.

Hvězdný vlk 2002, William King

Už dlouho jsem si říkal, že do světa Warhammeru 40 000 nahlédnu a vůbec toho nelituji. Kniha se mi moc líbila a další díl si rozhodně přečtu.

Já legenda 2008, Richard Matheson

Já, Legenda je výborná záležitost. Ostatní povídky v knize nic moc. Ale kvůli nim jsem si tu knihu v knihovně nepůjčoval, tak-že: u mě dobry ...

Pustiny 2000, Stephen King

Že se v téhle knize nic neděje? Já myslím, že se tam toho děje (na každé stránce) mraky. Příběh graduje kapitolu od kapitoly. A když už je napjatý na maximum, King ho usekne na pravém místě ... no a teď se Čtenáři můžeš nadechnout po cestě do knihovny pro další díl. Tahle série je prostě úžasná ... a já hnedka ráno letím do knihovny, protože se o Rolanda a jeho smečku prostě bojím. Nedivte se, jsou to kámoši!... celý text

Fantastické a magické z hlediska psychiatrie 1968, Vladimír Vondráček

Asi jsem od knihy čekal něco jiného. O psychiatrii se dozvíte sem-tam něco, ale dozvíte se toho hodně o vodníkovi, bludičce, vlkodlakovi, Jeníčkovi a Mařence, ....

Hana 2017, Alena Mornštajnová

Když píšu komentáře ke knihám, snažím se tak trochu zavtipkovat. Poslední co si ale tento, velice silný příběh zaslouží, je vtipkování. Kniha je skvělá. Smutná, krutá, ale řekl bych, že autentická. Vždy mám radost, když narazím na vynikající knihu českého autora. Rozhodně se poohlédnu po dalších knihách této Paní Autorky.... celý text

Opuštěná společnost 2017, Erik Tabery

Přečetl jsem a s názory pana Taberyho souhlasím v plném rozsahu. Jednou mi kolega v práci říkal "Petře, jsi vážně tak naivní, že věříš tomu, že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávisti?". Asi tomu úplně nevěřím, ale moc by se mi to líbilo. A autor k tomu pouze dodává, že samo se to nestane, že je třeba pro to něco udělat.... celý text

Tři vyvolení 1999, Stephen King

Prostě paráda! Když jsem dočetl první díl, byl jsem poněkud rozpačitý, ale teď asi chápu, proč tolik lidí Kinga miluje. Druhý díl má vše, co dobrá kniha má mít. Atmosféra, že by se dala krájet (Rákosníčkova mlha se dá taky krájet, ale to je slabej odvar), výborný příběh, perfektně zmáknuté charaktery postav a napětí, že se o ty Tři normálně bojím. Další díl prostě číst musím.... celý text

Solaris 1994, Stanisław Lem

Výborné sci-fi hard-core. Zápletka je slabší, ale technická stránka popisu planety ... a všeho s ní spojeného ... je vybroušená do takové dokonalosti, že nemám sebemenší problém věřit, že Solaris může klidně existovat. V neposlední řadě, když o tom tak přemýšlím, mě kniha svým způsobem i děsila.... celý text

Metro 2033 2010, Dmitry Glukhovsky

Na začátku knihy jsem si mi zdálo, že celé to bude o tom, jak hlavní hrdina pobíhá po Metru a řve "Pomoc, Bubák!". Ne, není to tak. Kniha má slušný příběh a Metro je plné nejen Bubáků, ale naprosto bizarních postav a šílených komunit, které Metro obývají. A to vše dělá knihu velice čitelnou. Ještě že nemáme v Plzni Metro. Pro jistotu ale nebudu používat ani podchody :o)... celý text

Ready Player One - Hra začíná 2012, Ernest Cline

Kniha se moc hezky čte a vážně jsem se u ní bavil. Protože jsem začínal na Commodore 64 a pak se teprve prokousával 286, 386, 486, .... Protože jsem si v devadesátkách ujížděl na Warcraftech, miluji kapelu Rush a film Blade Runner ... nedělala mi četba sebemenší problém. Pro člověka bez znalosti počítačového slangu a základní znalosti herních systémů to ale asi nebude to pravé ořechové. A jako obvykle: Kniha je o moc lepší než film :o)... celý text

2001: Vesmírná odysea 1997, Arthur Charles Clarke

Když jsem chodil na ZŠ, každý kluk chtěl být buď pilot F1 a nebo kosmonaut. Já nechtěl být pilot čehokoliv a logicky tedy ani kosmonaut. Chtěl jsem být popelář. Fascinovalo mne, jak popeláři jezdí vzadu na těch stupínkách. To je asi jeden z důvodů, proč jsem se k téhle klasice dostal až když je mi 42 let (I když teď si uvědomuji, že o popelářích jsem do této chvíle vlastně taky nic nečetl). Po přečtení této knihy rozhodně kosmonaut chci být!!! (Možná už to ale blbě stíhám ...). O knize už tu bylo vše napsáno. Tak vlastně nevím co dodat. Rozhodně dávám plný počet hvězd, protože jsem z tohoto díla naprosto nadšený. Vzhledem k tomu, kdy tahle kniha byla napsána, mi přijde, že pan Clarke byl něco jako Nostradamus. Prostě paráda! (Jdu volat do NASA, zda se mám stavit ohledně pohovoru ...).... celý text

Pistolník 1999, Stephen King

Hmmm.... tak tedy jo. Atmosféra těžká, že by se dala krájet. To určitě. Chvilkama jsem se musel ve čteni zastavit a trochu si ujasnit dějové linie příběhu. Ale to možná nebude knihou, ale tím, že já toho Kinga prostě nemám najetýho. Možná mi ještě něco docvakne ... Rozhodně budu pokračovat dalším dílem a uvidím, jak se s tím popasuji dál ...... celý text

Růže pro Algernon 2000, Daniel Keyes

Když jezdívám trolejbusem číslo 16, jezdi často paní s chlapcem. Chlapci je tak 30. Jednou si přisedl a řekl: "nechceš být můj tatínek?". Usmál jsem se a řekl jen, že už doma jednoho chlapečka mám. Každý rok se u nás v Plzni konají Vánoční trhy. Něco jsem tenhle rok očumoval u stánku. Najednou po mě někdo šmátrá. Tak jsem se rychle otočil s tím, že mi asi někdo chce okrást. Za ruku jsem chytil "chlapečka". Koukal na mě a začal se smát. Paní se omlouvala, že je nemocný. Styděl jsem se, že jsem si myslel, že je to zloděj a jen jsem řekl: "Ne, to je úplně v pořádku". Máme v Plzni krásnou restauraci/kavárnu Kačaba. Pracují tam lidé se zdravotním znevýhodněním (pod dohledem instruktorů pracovní rehabilitace). Zítra tam zajdu. Myslím, že těm LIDEM něco dlužím .... Jedna z nejdojemnějších knih, co jsem kdy četl, co vede k zamyšlení ...... celý text

Deset malých černoušků 2009, Agatha Christie

Tak jsem se dozvěděl o nové, mladé a snad nadějné autorce, která si prý pohrává s myšlenkou uchytit se v literárním světě, jako autorka detektivních příběhů. Říká si Agatha Christie a dostala se mi od ní do ruky kniha "Deset malých černoušků". Knihu jsem tedy s mírnou skepsí vzal do ruky, že se tedy podívám, co nám ta dívenka předkládá ..... A-najednou-jsem-se-z-toho-málem-zbláznil. Od-knihy-jsem-nemohl-odtrhnout-oči. Věty-se-rozjedou-jako-dobře-namazaný-parní-stroj. Člověk-se-přestane-nadechovat-a-jen-hltá-a-hltá-další-kapitoly. Nejednou-má-pocit-že-je-na-tom-ostrově-taky-a-že-je-jedna-z-postav. Že-mu-jde-taky-o-život. Do-poslední-chvíle-jsem-nevěděl-kdo-je-vrah. A-na-konci-knihy-jsem-si-oddychl-že-alespoň-já-jsem-to-vražedné-běsnění-přežil. UF!!!! Myslím, že o téhle holčině spisovatelský ještě uslyšíme ... :o)))... celý text

Válka světů 2005, Herbert George Wells

Autorův k dokonalosti vybroušeny vypravěčský talent je (dle mého názoru) nepopíratelný. Kniha odsýpá, dobře se čte a prostě jsem si jí užil. Film z roku 2005 mi zdaleka tak nesedl, jako kniha.... celý text

Dívka na klíček 2011, Paolo Bacigalupi

Maminka mi vždy říkala, že v jídle se člověk nemá rýpat a že se musí dojídat! Asi si v sobě z toho nesu trauma a tak se léta snažil každou knihu dočíst, i když mi nechutnala. Časem jsem se asi tomuto návyku vymanil a když mne kniha nechytla cca. do sté stránky, prostě jsem jí nedočetl. Na jednu stranu se pak cítím provinile (přece jenom, maminky se musí poslouchat!), ale na druhou stranu vždy cítím ten pocit hrdosti, samostatnosti! V téhle knize jsem se na začátku hodně moc rýpal. Magická stá strana se blížila a já už se nadechoval k výkřiku: DĚKUJI, ALE UŽ JSEM SYTÝ! Najednou se to ale zlomilo a kniha mi zachutnala. Prostě to najednou zacvaklo, a už se to četlo samo. Začal jsem chápat souvislosti, pochopil jsem slova které jsem nechápal, prostě autorův svět se najednou otevřel a pak už jsem se od knihy nemohl odtrhnout. Jako Čajomil jsem přirozeně fascinován asijskou kulturou a proto mi zasazení knihy do tohoto prostředí vyhovovalo. I když si myslím, že pochopení právě toho prostředí a orientace v něm je na knize asi z počátku to nejtěžší. Nakonec jsem moc rád, že jsem to nevzdal.... celý text

Den Trifidů 1999, John Wyndham (p)

Moc hezké čtení. A kniha není ani tak o chodících kytkách, jako o filosofii morálky a zodpovědnosti.