1. Domů
2. Autoři
3. Ernest Cline
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 3
• Bazar 6
• Životopis
• Citáty 28
• Diskuze 7

Populární knihy

Nové komentáře u knih Ernest Cline

Armada

„Tahle kniha je tak trochu zklamání. Podle anotace jsem čekal spoustu akce, ale.... Začátek knihy je neuvěřitelně nezáživný, je to vlastně úvod k hlavnímu ději, ale je příliš dlouhý, asi třetinu knihy se nic moc neděje. Zbytek knihy pak popisuje děj zhruba jednoho dne, kde se toho děje docela hodně, ale není to úplně to, co by člověk čekal. Je v tom i nějaká psychologická linka, konec je takový neslaný nemastný. Kdyby byla Armada první, co autor vydal, řeknu si ok, není to špatné. Ale první byl Ready Player One a ten jsem také první četl a v porovnání s ním Armada příliš neobstojí.“... celý text
— Radovan_R

---

Ready Player One: Hra začíná

„Možná trochu vypočítává, ale rozhodně zajímavá akční jízda sázející na rozrůstající se komunitu hráčů a geeků, kteří milují klasické hry, ikonické filmy z osmdesátek a devadesátek, užívají si popkulturní reference a zároveň se cítí tak trochu vykořenění a vychutnají si pohádku o tom, kterak nerd díky svým znalostem "jejich" světa ke štěstí a lásce přišel. Nenudí to, prvek soutěže a vše ohrožující ziskuchtivé korporace, která soutěžícím šlape na paty, dodává knížce potřebný drive. Velmi příjemné čtení.“... celý text
— ondra.mazurek

---

Ready Player One: Hra začíná

„Ahoj ahoj, dnes Vam přináším recenzi na absolutní knihu, kterou jsem četl několikrát a audio poslechl snad 20x. Doporučuji každému Jdeme na to . Ready Player One – když nostalgie není berlička, ale motor Ernest Cline v Ready Player One vzal hromadu popkulturních artefaktů, nerdství, herní historie a osmdesátkového šílenství… a místo laciného fanservisu z toho postavil plnohodnotný, funkční a brutálně zábavný příběh. A to je přesně ten rozdíl, na kterém tahle kniha vyhrává všechno. Svět roku 2045 je v háji. Ekonomika, planeta, lidstvo – všechno na hadry. Ale pak je tu OASIS. Virtuální realita, kde můžeš být kým chceš, dělat co chceš a zapomenout, že venku je realita horší než loading screen na starém Pentiu. A právě tady začíná honba za velikonočním vajíčkem, které není jen hrou, ale klíčem k absolutní moci. Hlavní hrdina Wade Watts není žádný vyvolený hrdina s mečem osudu. Je to kluk z chudoby, co ví, že jediná šance na lepší život vede přes znalosti, hry a posedlost popkulturou. A funguje to. Sakra dobře. Nostalgie? Ano. Prázdná? Ani omylem. Jasně, odkazy na hry, filmy, seriály a hudbu lítají vzduchem jak power-upy v arkádě. Ale tady je ten trik: Cline je nepoužívá jako berličku. Každý odkaz má smysl, zapadá do děje a často přímo rozhoduje o přežití postav. Pokud jsi někdy pařil, koukal, sbíral VHSky nebo prostě jen miluješ popkulturu, tak tahle kniha s tebou mluví stejným jazykem. A pokud ne? Nevadí. Příběh tě stejně vtáhne. Protože pod tou barevnou slupkou je silné téma reality vs. únik, moci korporací, závislosti na virtuálním světě a toho, co z nás vlastně dělá lidi. Tempo, emoce a čistá radost ze čtení Ready Player One má neuvěřitelné tempo. Kapitoly odsýpají, napětí roste, výzvy jsou chytré a finále má přesně ten feeling, kdy knihu zavřeš, zíráš do prázdna a říkáš si: „Jo. Tohle bylo ono.“ Je to kniha, ke které se chceš vracet. Ne proto, že bys zapomněl děj, ale protože ten pocit z prvního čtení prostě chceš zažít znovu. Hodnocení: 10/10 Bez debat. Bez podmínek. Bez „ale“. Ready Player One je pro mě jedna z těch knih, které definují čtenářský vkus. Zábavná, chytrá, emotivní, nostalgická a přitom neuvěřitelně současná. Kniha, která dokáže být hrou, poctou i varováním zároveň – a ještě u toho sakra dobře baví. Jestli je nějaká kniha, u které slovo „bomba“ není klišé, tak je to tahle. A jo… klidně bych se do OASISu přihlásil hned teď. A audioknihu také mohu doporučit všemi 10 Za sledování na IG budu rád milan.kope.knihomol“... celý text
— MilanKopeKnihy

---

---

Ready Player Two: Nová hra začíná

„Wade vyhrál Hallidayovu honbu za velikonočním vejcem a stal se spolu se svými přáteli výhradním vlastníkem Oasis. Vypadá to, že hra je u konce, ale Halliday měl ještě jedno eso v rukávu. Technologii, díky které se stane virtuální realita ještě reálnější než do teď. Ale to není všechno. S touhle technologií se pojí ještě jeden poslední hon na velikonoční vejce. Tentokrát nebude mít Wade za soupeře ostatní hráče, ani bandu sixterů. Tentokrát se musí utkat s nepřítelem, který nemá obdoby. Ernest Cline má čtivý styl psaní, který je vzhledem ke složitosti světa dost popisný. Nechybí v něm mnoho technických výrazů a pop kulturních narážek, přičemž jsem mnohým z nich bohužel nerozuměla. A i když to nebylo úplně ideální, tak na poutavosti příběhu mnoho neznámých termínů rozhodně neubralo. Ačkoli je zápletka knihy nová, jde ve stopách první knihy. Dalo by se říct, že se všechny události z první knihy opakují, jenom jiným způsobem. To je za mě velká škoda, protože takhle může člověk předvídat, co se stane dál jen na základě toho, jak se vyvíjel příběh v prvním díle a nezáleží na tom, jestli je samotný příběh překvapivý nebo nikoli. Vlastně na mě celá kniha působí tak, jako kdyby autor záměrně rozložil celou první knihu, aby ji zase mohl složit dohromady. Na příběhu je nejzajímavější to, co řeší mezi řádky. Řeší se zde únik z reality, která míří ke zkáze, do virtuálního světa a hodně věcí, které souvisejí s morálkou. Nechci spoilerovat, takže nebudu říkat nic konkrétního, ale celý tenhle příběh je z morálního hlediska neskutečně zajímavý a pro mě osobně i dost děsivý. To rozložení a zase složení zpátky se bohužel týkalo i postav. Konkrétně především u Wada jsem měla pocit, jako kdyby se lusknutím prstu jeho povaha úplně proměnila a on byl takový, jako v některých částech první knihy. Nebo spíš ještě horší. A v knize nebylo vůbec nic, co by to osvětlovalo. Podobně to bylo i u ostatních postav z velké pětky, ale vzhledem k tomu, že se v knize skoro neobjevovali, to nebylo tak nápadné. Ale hodně se mi líbily nové postavy, které byly moc dobře promyšlené a popsané. Obzvlášť záporná postava této knihy byla skvěle pojata. Z knihy Ready Player Two mám smíšené pocity. Rozhodně se nejedná o tak skvělý příběh, jaký Ernest Cline představil v prvním díle, ale zároveň není vůbec špatný. Osobně mě ale mrzí, že bylo třeba rozbít předchozí příběh na kousíčky, aby mohl tento vzniknout, a v důsledku působí spíš jako parodie první knihy než jako pokračování. Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Euromedia - Laser.“... celý text
— Kikina182

---

Ready Player One: Hra začíná

„Jaktože jsem ji neznala dřív? Knihu, při jejímž čtení se mi vybavují vzpomínky na první textové adventury i na rozpixelovanou obyčejnou grafiku prvních plošinovek a nesmrtelného pacmana. Nemohla jsem od knihy odtrhnout oči, soutěž byla napínavá, i když už jsem měla o ději nějkou představu z filmu. Nejvíc jsem ale ocenila, že se knihou lehce odvíjel romantický příběh dvou gunterů (hledačů velikonočního vejce ve hře). Nenásilně a hezky autor popsal, co se vlastně hlavnímu hrdinovi honilo hlavou. Těžko ale mohu odhadovat, jak se bude kniha číst někomu, kdo nemá ponětí o tom, co je to Atari, příkazový řádek či o čem jsou populární sci-fi filmy osmdesátých let, jako je třeba Blade Runner. Pro nezasvěcené můžou být popisy a přechody mezi bránami a světy nejspíš trochu zmatečné a obtížné na představivost. Je to ale neuvěřitelná sonda do života geeků v osmdesátkách. Sama jsem si dohledávala některé písničky zmíněné v knize, abych se naladila na tu popisovanou atmosféru a nebo si dohledávala scény některých filmů. A některé hry jsem ani neznala (přecejen jsem se k první počítačové hře dostala v šesti letech a to už se psala léta devadesátá). Hlavní postavy měly můj obdiv k tomu, co vše se dokázaly naučit nazpaměť a jaké znalosti dokázali držet v hlavě. Při čtení knihy až po zhlédnutí filmu jsem se dostala do zvláštní situace. Kniha je opravdu JINÁ. Obvykle nesnesu, když filmové zpracování mění detaily a opomíjí hlavní věci z knihy. Ale tady šlo a tak diametrálně jiné vyprávění toho příběhu, že nejsem naštvaná, ani zklamaná. Mám ráda obě verze příběhu Ready Player One. Zbožňuji film, který útočí na moje smysly, doplňuje scény hudbou a je akční a vizuálně zajímavý. Zbožňuji knihu, která dává příběh do jiného časového rámce, zasáhne srdce i smutnou událostí a ukazuje prokreslené a hrdinné tahy hlavního hrdiny, které ve filmu takto nejsou. Je to podobné, jako když se člověk dokáže dívat na zpracování popelky od Disneyho i na náš český film Tři oříšky pro popelky a má rád oboje, byť vypráví "stejný" příběh diametrálně jinak. Chcete zkusit pochopit geeky a nadšené hráče počítačových her, kteří nazpaměť odříkají všechna kouzla, postavy a jejich inventář a do nočních hodin procházejí mapy a hledají tam titěrné hlouposti podle nenápadných vodítek? Tak to si fakt přečtěte tuhle knížku.“... celý text
— jitka_dankova