Dívka na klíček

kniha od:

Dívka na klíček https://www.databazeknih.cz/https://www.databazeknih.cz/img/books/94_/94894/bmid_divka-na-klicek-ycX-94894.jpg 3.7 231
Koupit Koupit eknihu Bazar

Jsme v mrazivé blízké budoucnosti, kdy svět ovládají kalorické korporace, ropný věk pominul a vedlejší dopady bioinženýrských chorob řádí po celém glóbu. Co se bude dít, když se kalorie stanou měnou? Když se bioterorismus stane nástrojem velkých korporací a když jeho následky naženou lidstvo do éry posthumánní evoluce? Anderson Lake pracuje pro společnost AgriGen v Thajsku jako kalorik. Navenek je ředitelem továrny, ale nenápadně pročesává bangkocká tržiště, hledá potraviny, o kterých se myslelo, že už vyhynuly, a doufá, že se zmocní bohatství ztracených kalorií minulosti. Potom ale potká Emiko... Emiko je dívka na klíček, zvláštní a překrásné stvoření. Není to lidská bytost, patří mezi Novolidi; je uměle vytvořená, vypěstovaná v líhni. Naprogramovali ji tak, aby uspokojovala dekadentní rozmary jistého obchodníka z Kjóta, ale teď skončila na ulicích Bangkoku. Nadějný autor Paolo Bacigalupi napsal jeden z nejlépe hodnocených science fiction románů poslední doby. Dívka na klíček získala hned pětici významných žánrových ocenění včetně Huga a Nebuly. Je to svižný dystopický thriller, ale i vize ponuré blízké budoucnosti, ostrá jako žiletka.... celý text

Žánr:
Literatura světová , Romány , Sci-fi

Vydáno: , Argo
Originální název:

The Windup Girl , 2009


více info...

Komentáře (57)

Komentáře 57 Recenze 2

KapitánSmrt
KapitánSmrt
22.06.2023 4 z 5

Velmi zajímavý a skvěle vystavěný svět, jenž je hlavně uvěřitelný. Následky globálních změn klimatu a genetických manipulací uvrhly svět na pokraj záhuby. Klíč k přežití lidstva se možná nachází v Thajsku. Zajímavá a exotická premisa je trochu upozaděna jistou roztříštěností děje. Je zde zkrátka příliš mnoho postav, příliš mnoho linií. Já bych preferoval sevřenější vyprávění. Zároveň jsou ale postavy velmi pěkně napsané, nejednoznačné a o to autentičtější. Rozhodně jde o velmi dospělé a notně temné postapo.

Olsovcova
Olsovcova
25.03.2023 4 z 5

Náhodný výběr z knihovny. Narozdíl od ostatních hodnotících se mi líbila především první polovina (2/3 knihy). Zajímavá freska světa - takového, jaký by mohl být za pár století. Postavy v knize nejsou černobílé, jsou zachyceny jejich obavy, naděje, činy dobré i zlé. Text mezi řádky vybízí k úvaze o hodnotách našeho současného světa a života. Co dělá člověka člověkem, podle čeho hodnotíme své bližní, komu lze důvěřovat, jak se chováme k přírodě,...?
Poslední třetina je naopak jen opakující se řežba a politické převraty. To pro mě moc není :)


R47
R47
20.01.2023 2 z 5

Nápad je to skvělý. Společnost postavená ne na penězích, ale na kaloriích. To, jak není co jíst a šlechtí se potraviny i rostliny, které můžou produkovat energii. Ale mělo to být kratší. Je to neskutečně ukecané a nudné. Koukáte do hlavy asi třem hlavním postavám a omílá se pořád dokola to samé, je to nezáživné. Musel jsem přeskakovat. Myslím, že jako povídka by to bylo úplně skvělý. Lepší než ta v antologii Singularity (námět je vlastně stejný). Anebo jako novela.

Jarrimund
Jarrimund
23.06.2022 3 z 5

Zajímavé téma, kniha mne však nijak nevtáhla. Místy jsem se musel do čtení nutit. Dojem z jinak kvalitní češtiny mi dokonale zkazilo důsledné, a dle mého názoru arogantní (podle vzoru "kašlu na to, že je to blbě, ale mě se to tak líbí"), používání chybného tvaru "bysme". To, že se tento výraz běžně používá v hovorové češtině ještě neznamená že to použiji v textu. Nevím, jestli to má na svědomí překladatel, editor, nebo vydavatel, ale je to jako pěst na oko. Ještě že tam nebylo "by jsme"...

Dandy1
Dandy1
06.06.2022 2 z 5

Jsem za půlkou a pořád mě to nechytlo. Žádná postava mi není blízká. Děj je roztříštěný na tisíc kousků. Nějak se nechám.

work
work
26.11.2021 5 z 5

Těžké a přemýšlivé čtení, svým způsobem realisticky temná vize budoucího světa. Současně i překladatelský oříšek. Autor má jednak velmi kreativní přístup k vizím budoucnosti, jednak k tomu používá velmi pečlivě volené výrazivo. Četl jsem v originále a byla to bomba, ze které čišela atmosféra. Měl jsem kůži ulepenou potem úzkých thajských uliček, v horku se mi špatně dýchalo, kolem mě neustálý mumraj prosycený vůněmi, pachy a zvuky, nevěděl jsem, komu můžu věřit a komu ne, ani co budu jíst a jestli to bude skutečná potrava nebo jen geneticky modifikovaný materiál. V českém překladu z toho minimálně o 20% přijdete - tedy o část z té husté a lepkavé atmosféry, z Bacigalupiho výrazových prostředků, ze hry se slovy. A ta je tu nesmírně důležitá, protože zbytek je spíš takový politický thriller...

Magrata15
Magrata15
11.04.2021 3 z 5

Hodně jsem se těšila a dost jsem byla zklamaná. Prvních asi 20 kapitol jsem protrpěla, bylo to moc dlouhé a nezáživné,spousta cizích výrazů a odborných popisů. Několikrát jsem knihu chtěla odložit. U čtení mě držela jen pozitivní hodnocení ostatních čtenářů. Druhá půlka knihy stála za to,ale stejně hodnotím pouze třemi hvězdami.

harena
harena
12.03.2021 5 z 5

Velmi, velmi dobré, nevšední sci-fi. Jedno z nejlepších, co jsem četla. Propracovaný, promyšlený příběh postapokalyptického světa. Nic není černobílé, nikdo není úplně kladný a všichni se snaží hlavně přežít a budoucnost růžově nevypadá. Četla jsem ji před osmi lety a je nezapomenutelná.

159
159
24.02.2021 5 z 5

Skvěle napsaná kniha o světě ovládaném korporacemi zabývajícími se genetickými modifikacemi rostlin a živočichů. O světě plném nemocí, kde i každé ovoce musí mít certifikát o nezávadnosti.
Kniha je čtivě napsaná, je plná zajímavých hlavních postav. S některými postavami bylo jednoduché se stotožnit s jinými to bylo težší, ale vždy se jednalo o velmi realisticky napsané postavy, které ikdyž dělali zlé věci měli vždy uvěřitelný motiv proč to dělají.
Za mě rozhodně plný počet a to jsem především fanoušek fantasy.

Osice
Osice
29.12.2020 5 z 5

„Megodonti se skučivě zapírají do klik, obrovité hlavy mají svěšené, chápavé choboty se vlečou po zemi, zvířata pomalu obcházejí kolem pohonných čepů. Geneticky upravení obři jsou živým srdcem pohonného systému továrny, dodávají energii dopravníkům a větrákům a strojům. Vlečou se namáhavě kupředu a jejich postroje řinčí. Vedle svých svěřenců kráčejí odborově organizovaní poháněči v červené a zlaté, křičí na ně povely, občas ty potomky slonů švihnou, aby se dřeli ještě víc.“

Dívku na klíček jsem objevila úplnou náhodou. Občas sleduji thajské seriály, a tak mě napadlo, že bych si mohla přečíst i knihu od thajského autora. K mému překvapení jsem zjistila, že do češtiny je přeložena pouze jediná kniha (Den v Mallworldu). Hledání jsem tedy rozšířila na Thajsko a hle, byla tu Dívka na klíček. Jako první mě na obálce upoutalo zvolené písmo, které vizuálně připomíná to thajské:-)

Bavilo mě pronikání do fantasticky promyšleného světa, Paolo Bacigalupi ho prošpikoval báječnými detaily, které nemá potřebu vůbec vysvětlovat. Čtenář je hozen do vody, ať se zorientuje tak, jak nejlíp dovede. A to mi vyhovuje, protože na knížkách si nejvíc užívám právě to pozvolné pronikání do nových literárních světů. Děj se odehrává v Krung Thepu (Bangkoku). A co se tam odehrává, je fakt síla. Nechci spoilerovat, jen zmíním, že mi přišlo děsivé sledovat jednotlivé postavy, jejich pohnutky, jejich touhy, jejich myšlenky, jejich hry, … Myslela jsem, že se bude děj ubírat jiným směrem, autorův směr se mi líbil i nelíbil zároveň. Líbil, protože to byl čtenářský zážitek. Nelíbil, protože poukazuje na to, jak někteří lidé dokáží v každé době vytřískat ze situace (sebehorší), co jen jde. Bylo fakt těžké si některou z postav oblíbit, úplatkářstvím prolezlý systém a v něm lidé toužící po zbohatnutí, moci nebo odplatě. A pak tu byla Emiko, dívka na klíček. K ní jako jedné z mála jsem pociťovala sympatie.

Autor má u mě velké plus za to, že text prokládá thajštinou. I když nezvyklá transkripce (pro českého čtenáře speciálně vytvořená) mi znemožnila jednoduše dohledat, co věty znamenají. Možná by bylo lepší na to upozornit v úvodu knihy, ne až v závěrečném poděkování. Také jsem si užívala různé kulturní odkazy (pozdrav vaj, prokazování respektu tím, že dělali krab, 13 druhů úsměvu, atd.)

„Kanya ukáže strážným papíry, mastifové vrčí a napínají řetězy. Ty potvory jsou větší než jakýkoli přirozený pes. Servopsi. Hladoví a vražední a dobře konstruovaní na svou práci. Váží dvakrát víc než ona, jsou to haldy svalů a zubů. Oživené běsy Gi Bu Senovy představivosti.“ … Nemohla jsem si nevzpomenout na Myšpulínův vynález (Vrtichvost, r. 1969):-)

Dívka na klíček mi poskytla pár podnětů k přemýšlení. A i když se jedná o sci-fi, tak mi to až takové sci-fi nepřijde. Lidé jsou nepoučitelní, a kdo ví, jak to tady bude v budoucnu vypadat. Teď řádí koronavirus, tak proč ne Cibiscosis nebo rez měchýřkovitá?

„Jídlo má pocházet ze svého původního domova a tam má taky zůstat. Nemělo by kvůli zisku křižovat po celém světě. Tou cestou jsme se už jednou vydali – a přivodila nám zkázu.“

Richard Podaný knihu skvěle přeložil. Ani mě nepřekvapilo, když jsem zjistila, že za překlad obdržel ocenění:-) Doporučuji, nicméně přidávám varování. Autor neservíruje na zlatém podnose, musíte se pročíst. Za trpělivost budete odměněni tím, že se ocitnete v novém plasticky vytvořeném světě, který se mi nechtělo vůbec opustit.

teacup
teacup
29.10.2020 1 z 5

Navzdory zajímavému tématu a potenciálu to byla jedna z naprosto nejnudnějších knih, které jsem kdy potkala. Škoda.

Hanjimka
Hanjimka
02.08.2020 1 z 5

Nějak jsem nenašla energii tento příběh dočíst. Možná se někdy ke knize vrátím.

Tilikum
Tilikum
19.05.2020 5 z 5

Perfektně vykreslený svět, který možná čeká naše budoucí generace. Neměl jsem problém uvěřit každému detailu ani silným charakterům. Jen jednu drobnost nechápu, proč pružinové pistole? Proč by se lidstvo vzdávalo střelného prachu? Jediná kaňka na kráse. Knihu vřele doporučuju lidem jako je Václav Klaus st. :)

Marek.Sc
Marek.Sc
20.04.2020 5 z 5

Jeden zo súčasných autorov SCI-FI najlepšie vystihujúcich blízku budúcnosť. Ekologicky rozvrátenú bez klasických fosílnych zdrojov. Spisovateľ sa pozerá niekoľko dekád možno storočí dopredu, ale nie očami tvorcov SCI-FI ako sme zvyknutý. Ukáže vám svet kde sa bojuje o každú kalóriu energie stravy. Kontrola kalorických a bioinžinierskych korporácií nad kalóriami všetkého druhu je neúprosná. Myšlienka a predstava keď obrovský geneticky vyklonovaní mastodonti pumpujú gigajouly energie do pružinových zásobníkov energie. Kinetická energia vládne v tomto svete a tak fungujú aj používané zbrane. V tomto chaose a blížiacej sa katastrofy sa objaví japonská serva, geneticky naprogramovaná na uspokojovanie mužov. Čoskoro sa však ukáže, že to nebude len taká obyčajná serva, ale geneticky upravená bytosť , ktorá má aj iné poslanie a schopnosti ešte viac prekvapujúceho zamerania. Začína sa naháňačka s napätím až do konca, pretkaná výbornými zvratmi, ktoré vás prekvapia. Túto SCI-FI knihu určite neodložíte a pri čítaní si budete predstavovať svet, ktorý Paolo Bagicalupi ukazuje až v príliš realistickej podobe. Knihu odporúčam a ako fanúšik jej dávam 6 zo šiestich.

Atekram
Atekram
28.10.2019 4 z 5

Hodně originální, znepokojivá a trochu těžší kniha. Člověku celou dobu mrazí, protože tahle vize budoucnosti je až děsivě reálná a nutí k zamyšlení. Oproti ostatním Bacigalupiho knihám je Dívka na klíček složitější a místy se nečte úplně snadno, ale výsledný dojem opravdu stojí za to. Pokud vás baví antiutopie, postapo a biopunk, nevynechejte ji.

roso.mak
roso.mak
23.06.2019 3 z 5

Člověk by potřeboval tahák na všechny ty postavy, nehledě na to, že jeden nebo dvě příběhové linky by se klidně mohly vypustit.

Ale líbí se mi, že žádný z hrdinů není ani dobrý ani zlý - jsou prostě typicky lidští a také to má moc pěkný konec - žádný hollywood a přitom uspokojivý.

kap66
kap66
13.05.2019 4 z 5

Tuhle knížku jsem si musela zasloužit, vynaložit určitou námahu. Ač jsem se cítila být díky nedávné četbě Čerpadla 6 poučená, s thajskou budoucností jsem zpočátku trochu bojovala: názvy firem připomínající newspeak, thajská slova, slangové výrazy nepřibližující pojmenované a – kvůli tomu se trochu červenám – asijská kultura mně méně pochopitelná. Navíc autor, zřejmě záměrně, nevysvětluje nic předčasně. Zkrátka: čtenáři, ukaž se, jestli jsi ten, o jakého stojím já. Čti pozorně, ukládej do paměti, všechno se vyjeví v pravý čas. A je to tak, postupně se skládal obraz společnosti, který mě oslovil, který mi byl pochopitelný a který mě svou možnou reálností děsí stále.
Knížky, kterou si zasloužím, si vážím.

Sajdeman
Sajdeman
12.02.2019 4 z 5

Maminka mi vždy říkala, že v jídle se člověk nemá rýpat a že se musí dojídat! Asi si v sobě z toho nesu trauma a tak se léta snažil každou knihu dočíst, i když mi nechutnala. Časem jsem se asi tomuto návyku vymanil a když mne kniha nechytla cca. do sté stránky, prostě jsem jí nedočetl. Na jednu stranu se pak cítím provinile (přece jenom, maminky se musí poslouchat!), ale na druhou stranu vždy cítím ten pocit hrdosti, samostatnosti!
V téhle knize jsem se na začátku hodně moc rýpal. Magická stá strana se blížila a já už se nadechoval k výkřiku: DĚKUJI, ALE UŽ JSEM SYTÝ! Najednou se to ale zlomilo a kniha mi zachutnala.
Prostě to najednou zacvaklo, a už se to četlo samo. Začal jsem chápat souvislosti, pochopil jsem slova které jsem nechápal, prostě autorův svět se najednou otevřel a pak už jsem se od knihy nemohl odtrhnout.
Jako Čajomil jsem přirozeně fascinován asijskou kulturou a proto mi zasazení knihy do tohoto prostředí vyhovovalo. I když si myslím, že pochopení právě toho prostředí a orientace v něm je na knize asi z počátku to nejtěžší.
Nakonec jsem moc rád, že jsem to nevzdal.

ludek.n
ludek.n
31.12.2018 4 z 5

Dívka na klíček amerického spisovatele Paola Bacigalupiho je jako mohutný parní stroj. Na začátku je jen spousta páry, dunění a funění, které kolosem nedokážou nijak pohnout. Jak se ale kotel rozehřívá, dávají se kola pomalu do pohybu, masa železa se pohne a pak už není síla, která by toto rozjeté monstrum dokázala zastavit. S každou další stránkou přibývá rychlosti, stejně jako jistoty, že tahle jízda nemůže skončit jinak než totální zkázou. Zpočátku není vůbec lehké prodrat se k jádru tohoto geniálně zkonstruovaného příběhu. Jakmile se to ale podaří, objeví se pod tou šedou odstrašující krustou vpravdě neuvěřitelný a originální svět Krung Thepu, v jehož uličkách, továrnách a ministerských palácích se může člověk v okamžení ztratit. Ale může zde také najít stovky, tisíce dojmů a pocitů, díky nimž zapomene na ubíhající čas. S Emiko, Jaideem, Kanyo i Andersonem Lakem budete doslova dýchat, žít a umírat. Dlouho jsem váhal, jestli Dívce na klíček přiřknout čtyři nebo pět hvězd, nakonec jsem se rozhodl pro čtyři, neboť ze začátku jsem s dějem opravdu zápasil a jistá těžkopádnost mě provázela po celou četbu. Nic to ale neubírá na faktu, že je to úžasná a výjimečná kniha.

Metla
Metla
17.09.2018 4 z 5

Bacigalupi nám opět nabízí znepokojivý pohled do budoucnosti Země, zdevastované válkami, nemocemi, nedostatkem zdrojů, zkrátka všemožnými negativními lidskými zásahy. Tentokrát okusíme ingredience asijské, konkrétně thajské kultury. Autor umí čtenáře vtáhnout do prostředí, tradic i mentality národa dokonale, aniž by se uchyloval k přehnané popisnosti.
Zrovna tak představuje postavy, které mají hlavní vliv na události románu: žádné hluboké psychologické sondy, přesto je každý charakter jedinečný, vícevrstvý a uvěřitelný. Nenašla jsem si oblíbence, ovšem i tak jsem se s hlavními (anti)hrdiny dokázala na nějaké úrovni ztotožnit, najít pro ně pochopení, cítit lítost nad jejich utrpením.
Dělalo mi trochu starosti, jestli při nedostatku času a soustředění nebudu mít problémy sledovat děj, ale ve skutečnosti na mocenských hrátkách, na všem tom přetahování o vliv v izolovaném království nebylo nic složitého. Snadno a ráda jsem se do tohoto zajímavého, byť krutého a neveselého světa vracela. Bacigalupi mi opět potvrdil, že je v mé TOP10 autorů zaslouženě. Kromě toho Argo zase vyrobilo hezkou, kvalitní knihu a překlad Richarda Podaného lze jedině pochválit. Pátá hvězda unikla jen o fous.

BernardBlack
BernardBlack
06.09.2018 2 z 5

Přiznávám bez mučení (auuuuvajs , to sakra bolí:), že ač mám rád postkatastrofické romány, tak tento jsem nedočetl.Autor umí dobře psát i potřebná fantazie na popsání takového světa mu nechybí, ale nemá to zajímavé postavy a děj (takový "Trifidi" s "Cestou" na "Malevil" mají teprve "Bídné roky" :)

peter5739
peter5739
01.08.2018 5 z 5

Masterstick

martin3683
martin3683
23.03.2018 3 z 5

Dlouho mě trvalo, než jsem se naladil na svět v knize a pochopil, co se dříve vůbec stalo, že je v takovém stavu a jak fungují ty kalorie a tak. Možná je kniha přívětivější pro čtenáře znalé autorových povídek, ale mě stálo dost energie u knihy prvních 50 stránek vydržet. Nakonec mě ale myšlenka tohoto biopunkového světa zaujala a dal jsem ji prostor. Bohužel ale hlavní postavy v knize jsem si neoblíbil, a to ani dívku na klíč a to má všechny předpoklady :). Vůbec jsem neměl potřebu jim fandit a byly pro mě jen další součást tohoto zvláštního univerza. Popravdě jsem od knihy čekal o dost více. Tím ale neříkám, že je špatná, protože i teď, nějaký pátek od přečtení, si dokáži vybavit některé scény a divné situace, které byly natolik silné, že se mě celé zaryly do paměti a to ne každý autor dokáže. Ale jako celek nefungovala a proto dávám průměr.

jirka0283
jirka0283
21.02.2018 3 z 5

Nějak jsem se nemohl začíst. A pak jsem jsem pořád přemýšlel o hrázích a přílivu a odlivu a bouřích.

bobika
bobika
21.02.2018 3 z 5

Po výborné sbírce výborných povídek Čerpadlo 6 je Dívka na klíček prostě.. zklamání.
Autorovi se sice povedlo vykreslit pěkný biopunkový dystopický svět, ale celý děj, postavy, vyústění jsou strašně nezajímavé a nudné. Nakonec celá kniha tak nějak vyšuměla do ztracena a nezanechala ve mně žádný hlubší dojem.

KAREL6725
KAREL6725
27.01.2018 5 z 5

Postapokalyptický svět , svět úpadku a nedostatku. Děj knihy je zasazen do blízké budoucnosti , odehrávající se v Thajsku. Světu vládnou velké korporace ,které řídí absolutně vše. Příběh dívky Emiko , dívky na klíček uměle vytvořené , novočlověk nebo škubadlo. Emiko sní o útěku a svobodě. Bacigalupi vytvořil drsný svět , který už byl popsán v Čerpadlu 6 povídky - Kalorik a Na žlutou kartu. Autorovy knihy mám rád a jinak tomu není ani u této knihy. Čerpadlo 6 považuji za jednu z nejlepších povídkových knih co kdy vyšli. Celosvětové ohlasy čtenářů jsou jasné , Bacigalupi je hodnocen jako jeden z nejlepších autoru sci-fi poslední doby. Ocenění jeho knih je taky jasné Hugo a Nebula. Za mě plný počet hvězd. Komu se nelíbila Dívka na klíček nebo Čerpadlo 6 doporučuji přečíst Hrnečku vař nebo Otesánek , ale to je trochu jiné sci-fi.

veroen
veroen
05.10.2017 4 z 5

Chvíli mi trvalo, než jsem se začetla a zorientovala co jsou to ty kalorici, kličkopružiny a celkové fungování společnost. Není to kniha, která by mě zaujala natolik, že bych si ji přečetla znovu, ale byly to příjemně strávené dva dny.
Velice zajímavé téma, a zároveň dosti děsivá představa, že bychom takhle jednou mohli dopadnout....

NinaStikova
NinaStikova
25.09.2017 3 z 5

Na Dívku na klíček jsem se dost těšila, ač to byla moje první knížka od Bacigalupiho. Ze začátku jsem se se zatajeným dechem seznamovala s hrdiny, ale...
Zdá se mi, že autor vykreslil zajímavou (a ne nepravděpodobnou) budoucnost, do které ale bohužel zasadil mimořádně sucharský příběh. Stále ještě přemítám, jestli měl děj vůbec nějakou zápletku. Více než polovinu knihy se autor vypisuje s postavami (velice zajímavými postavami s propracovanou minulostí) a omáčkou kolem nich, ale když už čtenář čeká konečně pořádný zvrat, nastane nějaká ta politika a konec.
Asi to sem vůbec nepatří, ale hrozně mě mrzelo, jak dopadl Bacigalupiho Sandokan, úplně mi trhal srdce způsob, jakým se nějakou dobu choval ke Kanye. To ostatní ignorovali jeho phí nebo její samomluvu?
Ve výsledku jsem poněkud rozčarovaná, ale rozhodně přečtení nelituji.

Hannibal29
Hannibal29
21.09.2017 4 z 5

kaloricke spolocnosti - znie to ako hudba buducnosti

aspik83
aspik83
03.08.2017 odpad!

Nuda, nuda a zase nuda. Jedna z mála knih, kterou jsem nedočetl. Asi v půlce jsem ji znechuceně zaklapl a vrátil. Jediné hézké jsou na ní ilustrace desek...

tesarkamil
tesarkamil
09.05.2017 5 z 5

Velmi, velmi dobré!

LadyKet
LadyKet
02.05.2017 4 z 5

Zajímavé téma a velmi dobře zpracované. Jen jsem občas se trochu ztrácela v postavách... Ale to je spíš moje chyba, než autora.

radim2087
radim2087
27.12.2016 3 z 5

Thajské sci-fi zklamání

Na knihu, kterou jsem si vybral na základě ocenění Hugo 2010, jsem se velice těšil. Bohužel fázi očekávání nahradila fáze zklamaní. Děj je do 2/3 velice strnulý, rozvinuté příběhové linie nedávají žádný smysl vzhledem k tomu jak se děj ubírá (neubírá!). Trochu mi vadil i překlad knihy, ano určitě to byl překladatelský oříšek, ale již jsem určitě přečetl lépe přeložené sci-fi novely. Poměrné zajímavé téma, kalorických společností není moc využito. Od knihy rozhodně nečekejte cyber-punkovou atmosféru, spíše thajský mačetový chaos. Zachraňuje to alespoň finální část knihy, která se čte velice dobře a autor zde příběhové linie katalitickou formou protne.

Považuji se již ze středně pokročilého čtenáře sci-fi, ale na knihy od Asimova, Herberta či Clarka ta knížka nestačí. Potenciál prostředí v kterém je Dívka na klíček zasazena je nevyužit.

Gnomo
Gnomo
02.12.2016 5 z 5

Skvělé sérum pro můj mozkový aparát. Určitě nevšední sci-fi. Mimo jiné, dobře zvolené tempo. Přečteno na pár záškubů.

LordSnape
LordSnape
31.01.2016 1 z 5

Paolo Bacigalupi je jméno, které se dost často ve sci-fi kuloárech skloňuje. Po Čerpadle 6, které mě nijak zvláště nenadchlo, jsem si řekl, že zkusím i román ze stejného světa, ale bylo to pro mě zklamání. Působí to dost těžkopádně a nepřehledně. Místy jsem vlastně ani pořádně nevěděl co se děje a jaká postava zrovna mluví či co vlastně chce dělat. Zápletka je tu vlastně nijaká, protože autor spoléhá na svůj svět a jeho pravidla, což je asi jediné, co mi přišlo zajímavé. Nakonec jsem to po třetině knihy vzdal, protože nemám chuť ani čas číst věci, které mě prostě už z principu štvou a nebaví i když je to z mého oblíbeného ranku.

Pavlina.13
Pavlina.13
22.01.2016 3 z 5

Námět knihy není vůbec špatný. Ovšem problémem pro mě při jejím čtení bylo nezměrné množství postav, u kterých jsem většinou nedokázala rozeznat zda jsou to "ti dobří" či "ti špatní". A během celé knihy jsem si nedokázala vytvořit žádný emoční vztah ani s jednou z postav a to je podle mě pro čtenáře velmi důležité, tak se pozná výborně napsaná kniha.
Proto nemůžu knihu ohodnotit jako výbornou, ale považuji ji za dobrou či uspokojivou knihu.

Phorbo
Phorbo
17.12.2015 2 z 5

Já jsem teda poctivě zmaten. Netuším, jestli je to tím, že jsem nepochopil původní Bacigalupiho myšlenku tohoto románu, nebo jsem tam nenašel to, co jsem tam měl najít. Nebo ten román opravdu není až tak dobrý, jak většina říká. O čem to jako bylo? Co jako tím chtěl básník říci? Asi si budu muset najít nějakou recenzi, protože z toho, co jsem četl, jsem si nevzal vůbec nic. První polovina je brutálně nudná. Konkrétně Emiko je hrozná. Nejde ani pořádně popsat, co všechno si o ní myslím, ale to jak se chová, si myslím, že by se nechoval ani Novočlověk. Spíš je to problém autora, který od poloviny píše velmi krátké kapitoly, které ničím nezaujmou. Vůbec ničím. Hlavně teda ty kapitoly o Emiko. No vlastně o Andersonovi je to nuda, o Kanye je to nuda, jediný možná HockSeng je zajímavý... možná trochu. Jediné velké PLUS, které kniha má je úplně konec. Tedy začátek epilogu (který je jinak psaný o Emiko a je nudný jako parapet), kde se hráz konečně protrhne a alespoň něco se stane s Kung Threpem nebo jak se to jmenovalo. A vlastně s těmi cizími názvy jsem se ztrácel. Brutálně. Nevěděl jsem, co který výraz znamená (tedy kromě těch japonských od Emiko, jelikož jsem byl kdysi fanoušek Anime), ale jang kuej'c v čínštině (mandarínštině?), nebo samotný farang? Co to proboha je? Čekal bych alespoň nějaký slovníček na konci knihy, ale ono nikde nic. Kniha mě hrozně zklamala, vlastně ani nevím, proč jsem jí nakonec dočetl, ale vlastně toho nelituju... Aspoň vím, že od Bacigalupiho nic nečíst. Možná je čerpadlo 6 lepší, ale do toho už se nepustím.

Jonny
Jonny
14.11.2015 3 z 5

Prostředí knihy - "období po expanzi", kdy došly zásoby ropy a zem je zaplavena geneticky upravenými organismy, se mi moc líbí. Samotný příběh nebyl moc důvtipný. Respektive... tuctovka co nepřekvapí. Škoda, že se autor moc nezajímá o samotné genové technologie, okamžik, kdy Gi Bu Sen mrknul na "vzorek choroby" pod mikroskopem (!) a "všechno mu bylo jasné" byl hodně úsměvný.

baraka7
baraka7
21.10.2015 3 z 5

Detailně popsaný dystopický svět (někdy možná až moc, ale pro pochopení světa tak odlišného celkem nutné), různorodé a velmi odlišné postavy, které dotvářejí obraz společnosti, a děj, co nejdřív ubíhá jako příliv - pomalu, ale jistě, pak pomalu (ale vážně docela pomalu) nabírá na obrátkách a následuje akce za akcí, které vyústí v (několika ohledech, ne však všech) nečekaný závěr. Kniha se, bráno suma sumárum, líbila, i když se k ní v budoucnu těžko vrátím.

Taťka Hraboš
Taťka Hraboš
16.10.2015 5 z 5

Po delší době jsem vzal do ruky knížku z oblasti scifi a nelituju. Po úvodním rozjezdu nabírá spád, za který by se nemusel stydět ani James Bond. Navíc - pomalu co kapitola, to překvapivý dějový obrat o 180 stupňů. Ani lidi, co jim scifi nesedí, se podle mne u téhle knížky nudit nebudou.