Prachožrouti
Paolo Bacigalupi
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/170905/bmid_prachozrouti-T3i-170905.jpg
4
172
41
Prachožrouti série
1. díl >
Paolo Bacigalupi příjemně překvapil české čtenáře sbírkou povídek z hlubin 21. století s názvem Čerpadlo 6 stejně tak jako románem Dívka na klíček. I v tomto napínavém románu rozvíjí autor své originální vize světa bez fosilních paliv a minerálů, kde život pro většinu lidstva představuje každodenní krutý boj o přežití. Z dnešního pohledu to však není budoucnost přespříliš vzdálená... Právě v této budoucnosti jsou vraky ropných tankerů a nákladních lodí, ztroskotaných u amerického pobřeží nenahraditelným zdrojem obživy pro Nailera a jeho kamarády. Prolézají reznoucími vnitřnostmi lodí a hledají měď, jiné vzácné kovy a nedostatkové materiály. Přežívají ze dne na den a hrozí se okamžiku, kdy je vykopnou z lehké party, protože vyrostou a nebudou schopni vlézt do úzkých potrubí a ventilačních šachet ztroskotaných kolosů. A hlavně - nebudou dostatečně rychlí, aby to zvládli jako první před konkurencí! Jednoho dne se však Nailerovi podaří být první u přepychového klipru, který ztroskotal po velké bouři. Rázem nalezl tolik drahocenných věcí, že z nich bude moct žít i se svým otcem jako boháč - až do konce života! Ale Nailer najde na ztroskotaném klipru ještě něco, co snad raději ani nalézt neměl. Něco, co navždy změní jeho život a učiní z něj štvance. Anebo Šťastného kluka?... celý text
Literatura světová , Romány , Sci-fi
Vydáno: 2013 , Plus
Originální název:
Ship Breaker , 2010
více info...
Přidat komentář
Zábava na pár odpolední vhodná pro ty, kteří mají rádi uvěřitelnější postapo příběhy. Moc se mi líbila atmosféra, ale po přečtení asi 1/3 knížky se začíná příběh tak nějak zvláštně unyle linout, ztrácí svižný vývoj, postavy se ze svých vybroušených charakterů ztrácí kamsi do průměrna.
Další vize zaprášené děsivé budoucnosti z pera Bacigalupiho. Dovede popsat postapokalyptickou krajinu tak věrně až z toho mrazí. Prachožrouti nejsou výjimkou.
Adultka, o budoucnosti, která mi přijde celkem reálná..
Neurazí ani neoslní, příběh nějakou velkou originalitou nesrší, ale ani si na to nehraje.
Na počtení když chce člověk vypnout a ne moc u toho přemýšlet perfektní.
Jedna z těch knih, kdy lituji, že na DK není hodnocení 9/10. V tomto případě jsou 4* málo a na úplných 5* něco málo chybí.
Napsáno svižně, vcelku originálně, možná ten mezistupeň mezi YA a klasickou postapo někomu vadí, ale mně to přišlo jako skvělý nápad. Děj odsýpá a člověk si připomene, že k dobrému příběhu není třeba popsat 500 stránek.
Ale samotní prachožrouti nejsou už fikce. Ti už v Bangladéši fungují a jejich práce a podmínky v nichž fungují, se od těch popsaných v knize příliš neliší. Takže vítejte v budoucnosti.
Určitě brzy dojde i na Potopená města a moc se divím, proč ještě není přeložen závěr trilogie Tool of War, když se překládají a vydávají mnohem větší kraviny.
Kdyby to mělo štítek YA, tak bych bych si řekl moje chyba. No co, přečetl jsem to, prvních pár stran mne docela navnadil. A pak čím dál větší zklamání.
No prostě čtení pro dospívající mládež...
Svižný katastrofický příběh o krizi civilizace kde lidé bojují o holý život s malou nadějí že se životní podmínky zlepší. Ve společnosti, kde je každý nucen jednat za sebe a myslet na svoje potřeby, je jen málo místa pro soudržnost a přátelství a přesto se tam tyto vztahy nachází a některým lidem mohou změnit život.
Paolo Bacigalupi mě před lety oslovil svým Čerpadlem 6, takže jsem chtěla samosebou víc jeho pochmurných, byť nebezpečně reálných, vizí budoucnosti Země.
Na Prachožrouty pak několik let padal prach. Odradilo mě to zaškatulkování do sekce pro mládež. Ale upřímně? Tohle bylo docela silné kafe. Život postav byl popsán dost drsně, drsný byl i jazyk a chovaní hrdinů. Zkrátka nic pro třastořitky.
Mně osobně se víc líbila první polovina knihy. Přesně jsem si dokázala představit tu pláž s výhledem na hřbitov lodních vraků, taky jsem se hodně dozvěděla o fungování světa. Pak se všechno odehrávalo až příliš rychle, místy až uspěchaně. Kniha by si rozhodně zasloužila více stran.
Přečtení mě ale nakoplo k tomu, abych se začala o Bacigalupiho zase víc zajímat.
Paolo Bacigalupi opäť pokračuje v sci-fi línii post-ekokatastrofického štýlu. V knihe je možno nájsť odkazy na jeho predchádzajúce knihy ako "Dievčatko na kľúčik" a na niektoré poviedky "Čerpadloč.6". Blízka budúcnosť vyobrazená v románe sa zdá naozaj až príliš blízka a po prečítaní mám pocit, že pokiaľ sa niečo na Zemi pozitívne neudeje dopadneme ako ľudia ako vo filmoch Vodný svet alebo Mad Max alebo v posledných dvoch fázach filmu Atlas mrakov. Boj o akýkoľvek zdroj fosílnej energie, recyklácia surovín, dnes tak bežných, zo sveta zničeného prírodnými katastrofami z opustených strojov, ktoré už nemôžu využívať palivá na báze ropy, návrat vykorisťovania ľudí, prideľovanie potravín za otrockú prácu a vlastníctvo bohatstva veľkými korporáciami to je obraz , ktorý autor vo svojej knihe ponúka. Alebo obraz, ktorý sa v niektorých detailoch už nelíši od toho nášho? Výborne spracovaná kniha a pri je čítaní vás dej vtiahne do takéhoto sveta ihneď a rýchly spád udrží v napätí do konca, lebo v nej pôjde o boj na život a na smrť. Kniha sa mi páčila a určite ju fanúšikom sci-fi odporúčam.
Výtečný román. Skvěle navozená atmosféra postapokalyptického světa. Na rozdíl od většiny jiných, ve kterých čteme většinou o jaderných válkách, tady autor staví na realitě a na tom, co lidstvo (pravděpodobně) skutečně čeká a nemine. Postavy skvělé, jak Nita, tak drsný puberťák Nailer. Autora možná inspirovala Alang Beach, kde se v tichosti a stranou očí Západu rozebírají staré vraky.
Knihu bych si asi více užila, kdybych byla náctiletá nebo se alespoň lépe orientovala v námořnictví. Takhle oceňuji jen docela zajímavou představu nepříliš vzdálené budoucnosti a fakt, že autor umí pěkně vtáhnout do děje.
Příjemné překvapení. Líbilo se mi, že autor se nezdržuje se zbytečným vysvětlováním a hned vás hodí do příběhu. Výrazné motivy rozdělené společnosti, životního prostředí a přežití za každou cenu.
Knížku jsem dostala k narozeninám, ale než jsem si jí stihla přečíst, tak mě předběhl táta a básnil o tom jak si jí prostě musím přečíst. Ráda čtu postapokalyptické romány a líbí se mi v knížkách tajemno a nejasno ohledně naší budoucnosti. Hlavní postava (Nailer) se mi podle mých představ hodně líbil a přišel mi hodně simpatický a měl krásné jméno, někdy mi ale přišlo že jedná ukvapeně a přehnaně a je hodně roztěkaný (přesně jako náctiletý hrdina podle mě). Upřímně mě zaujal celý příběh, mnohokrát jsem se vžila do příběhu a vedle Nailera jsem se topila v ropě a trhala malé měděné drátky, abych si mohla zajisitit alespoň na chvíli střechu nad hlavou. Jsem strašně ráda, že jeden z mých členů rodiny zrovna tuhle knížku objevil v knihkupectví.
Ale jo...docela se mi to líbilo.Děj odsypával svižně i když poněkud predvídatelně, ale žádná nuda.Tak teď jdu na další jeho knížku..
Nailer se z našeho zhýčkaného hlediska nenarodil zrovna pod šťastnou hvězdou, vždyť musí v troskách zdevastovaného světa odmalička dřít v příšerných podmínkách při rozebírání vraků lodí, musí se obejít bez mámy, otec je pro něj zdrojem nejistoty, strachu a bolesti. On však jiný osud nezná a tak je více-méně smířený s tím, co má: je zatím dost malý, aby mohl pracovat v těsných prostorách šachet a potrubí lodí, má kolem sebe partu, na kterou se může spolehnout (většinou) a pořád existuje šance na nějaký šťastný nález, jakým se katapultuje z bídy. Nailer má sny, má rozum, má vůli, má svědomí a jde svému štěstí naproti, proto čtenář může sledovat jeho trnitou cestu za změnou.
„Prachožrouti“ sice mají nedospělého hrdinu, přesto je v prvních dvou třetinách románu málo vodítek k faktu, že jde o knihu pro mládež. Dějová linie sice není komplikovaná, nepostrádá ovšem násilí, vulgarismy a celkově deprimující pohled na život. Máme štěstí lebedit si v civilizované době, v zemi se sociálními jistotami, a Bacigalupi tuhle skutečnost umí připomenout. Samozřejmě zabrousil také ke svému oblíbenému tématu ekologie a (ne)obnovitelnosti přírodních zdrojů, ovšem nemoralizuje přes míru, nepouští se do otevřeného agitování. Zpočátku se soustředí na popis prostředí a podmínek, v jakých část lidstva přežívá, později se věnuje dobrodružné jízdě, aniž by z dětských hrdinů dělal vyložené supermany. Neváhá jim ubližovat a vystavovat je morálním dilematům.
Teprve v závěrečné čtvrtině se Bacigalupi podřídil pravidlům žánru young adult, tím pádem se odklonil od věrohodnosti a posunul ukazatel mé spokojenosti s knihou mírně dolů. Ráda si přečtu i další díly série – rozhodně zůstalo dost střípků, co stojí za bližší prozkoumání (například pololidé).
Obyčejné postapo sci-fi. Neurazí, nepřekvapí. Tak nějak mi přišlo, že v knize nebylo nic, co by ji vytáhlo z šedi absolutního průměru. Na další díl se rozhodně nechystám.
Ach jo, nějak se mi ta sbírka prvních dílů rozšiřuje :-).
Při čtení jsem měla pocit, že jsem do půl pasu v ropě a obličej mám špinavý od rzi. Možná to bylo průměrné, předvídatelné a přímočaré, ale atmosféra a kulisy příběhu byly rozkladem a devastací vysloveně cítit tím svojským odérem, který knihu dělá zapamatovatelnou. Více takových knih!
Za mě spokojenost. Příběh je sice stavěný - postavami i ústředním dějem - spíše pro mladší čtenáře, ale je stavěný dobře, občas je celkem nedětsky brutální a hlavně se odehrává v naprosto parádním prostředí zdevastované Země. Zlehka se mi vybavily dávno čtené Smrtelné stroje, ale tohle je vyšší liga.
Já mám postapo, rád tohle se mi četlo velice dobře. Začínám si myslet, že Bacigalupi má křištalovou koulí a tou vidí budoucnost lidstva. Ve svých knihách dokáže popsat atmosféru prostředí jako byste byli její součástí. Depresivní, ale dobré. Na Vodní nůž to nemá.
Život malého zberača kovového šrotu z havarovaných lodí na pobreží je mimoriadne drsný. Jeho rodinu tvorí partia detí, ktoré keď vyrastú, majú neistú budúcnosť... ale zatiaľ stoja pri sebe. Keď ich na pláži nevezmú do ťažkej party, môžu začať rozpredávať orgány, ale predávať sami seba.
Jeho otec je večne zdrogovaný bitkár a násilník a nie je práve vzorným rodičom, ani matku už dávno nemá. Rodina je niečo, čo je len slovo. Mladý sníva o šťastí, o zbohatnutí, o niečom, čo mu pomôže vymaniť sa z biedy. A keď to má na dosah, musí absolvovať rozhodnutie, ktoré mu zmení život.
Štítky knihy
pro dospívající mládež (young adult) postapokalyptické romány
Autorovy další knížky
| 2011 |  Dívka na klíček |
| 2010 |  Čerpadlo 6 |
| 2013 | Prachožrouti |
| 2014 | Potopená města |
| 2016 | Vodní nůž |
Kniha Prachožrouti je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 215x |
| Čtenářské výzvě | 14x |
| Doporučených | 9x |
| Knihotéce | 99x |
| Chystám se číst | 105x |
| Chci si koupit | 21x |
| dalších seznamech | 4x |
V podstatě příběh od dospělého děcka o nedospělém děcku, pro jiný děcka. O tom, že až děcka dorostou, tak nejlepší pro ně je, přeseknout provazy a jít dál.
Trochu vadila ta prvoplánová didaktičnost a ekolinka ale Baci je dobrý vypravěč a tak příběh hezky plynul. Doporučeno zastydlým puberťákům a holkám co i po patnácti furt chodí ke koním.