Vodní nůž

2 21.11.2023

Tohle mě vážně bavilo...
Téma nedostatku vody je pojato zajímavě a realisticky, postavy sympatické, děj je akční a svižný, celá kniha poutavá a čtivá.. prostě super..
Navíc prostředí Kalifornie a míst, která znám..
Ale stejně mi něco brání dát 5*.. je to takový vnitřní pocit, že bohužel tuto knížku nemohu hodnit stejně jako ty nejlepší kousky... ačkoliv mě to mrzí a je to jen o fousek..
Uměla bych si představit pokračování - škoda, že se nejedná o sérii..

2 20.02.2022

Od autora se mi líbila Potopená města i Prachožrouti, ale s Vodním nožem jsem se musela poprat. Námět se mi líbil, ale nemohla jsem se začíst a prožívat s hlavními postavami smrtelný boj o vodu. Nebyl to můj šálek čaje, tak snad příště....

7 01.02.2022

Takový ten postapo svět ve stylu hry Fallout.
Nějak mě ten příběh nechytil, bylo v něm hodně násilí a všem hlavním postavám šel někdo po krku.
Nepotřebuju realitu z pohádky Kráska a zvíře, ale toto mě tedy taky nebavilo.

2 27.07.2021

Ze zacatku jsem si rikal, ze to bude na 5 hvezd, v pulce na 4 a ke konci na 3. Byt kniha 2x delsi, skonci jako odpad :D

Namet dobry - vodni krize, svet v riti, atd...
Zpracovani se tak nejak propadalo stale do horsiho a horsiho

Co me stvalo, spisovatel je asi fanda Tesly a tak slovo Tesla v ruznych padovych obmenach je nejcasteji se vyskytujici se slovo.. A to nema co delat v knize, ktera neni o autech a je o nejake utopii.

13 01.06.2021

Pro mě byla kniha značným zklamáním, asi jsem čekal něco úplně jiného.
Reálně hrozící globální problém nedostatku vody způsobený klimatickými změnami je téma navýsost aktuální a zajímavé. Autor ho však pojal způsobem, který mě ani trochu nezaujal. Přiznávám, že čtenáři odkojení současnou vlnou akčních thrillerů, si zde asi přišli na své. Knize nelze upřít dramatičnost, avšak na druhé straně mi nabídla pouze směsici bezduchých krvavých scén a sexu. Možná naivně jsem očekával, že se Bacigalupi bude více zabývat otázkou klimatických změn a jejich dopadů na životní prostředí, v tomto případě problémy s nedostatkem vody.
Snad dám autorovi ještě další šanci, zatím se však poohlédnu po něčem přínosnějším.

36 22.10.2020

Po třetí autorově knížce mám sama pro sebe jasno: Bacigalupi si žádá čtenáře ochotného překonat překážky kladené na desítkách počátečních stran. U Dívky na klíček to bylo nejmarkantnější, tady o něco lepší. Bude to zřejmě i ve mně, v mé potřebě rozumět všemu hned, pochopit přesně, kdo je kdo a kde je a s kým se přátelí a pro koho pracuje. Pokud to nevím, zůstávám chvíli emocionálně chladnější. To prožívání a radost z četby přichází až později; tady v pocitu lítosti nad utracenými životy a strach o těch pár lidí, z nichž u jednoho to ještě navrch nemám úplně morálně ujasněné. A samozřejmě pocit, který mám u Bacigalupiho vždycky: to se snad nemůže stát – nebo že by? Dojdu tedy nakonec zase k tomu, že je to výborný spisovatel, jehož knížky si ale musím trochu zasloužit.

2 19.09.2020

Na úvod trocha kritiky. Už dlouho se mi nestalo, že bych dokázal děj tak snadno a přesně předvídat, ale tohle mi v celkovém důsledku tolik nevadilo, co mi vadilo více, byla občasná nelogičnost v jednání Vodního nože a žurnálky. Obzválšť na konci. Nicméně obojí se dá snadno odpustit, protože dokonale popsaný svě apokalypsy, která nás pravděpodobně čeká a nemine, všechna negativa hravě přebije. To vše zabalené do neuvěřitelně čtivého celku. Bacigalupi je v současnosti zdaleka nejlepší autor apo a postapo!

15 23.08.2020

Když jsem četl Bacigalupiho Dívku na klíček, trvalo mi poměrně dlouho, než jsem do jeho neuvěřitelného Krung Thepu pronikl a jízdu na tobogánu si začal užívat. Ne tak v případě světa, který umírá na nedostatek vody. Mezi vodní nože jsem vklouzl jako klíč do zámku. Jako bych to tady odjakživa znal, jako bych už někdy žil ve phoenixských slumech a zápasil o každou kapku vody. Bacigalupi hned od začátku mistrně pracuje s atmosférou. Úplně jsem cítil to všespalující slunce, vedro a vyprahlost, mezi zuby mi skřípal písek a dusil jsem se vším tím pouštním prachem, před nímž nebylo úniku. Pak jsem se seznámil s Angelem, Lucy a Marií a bylo to, jako bych potkal staré známé. Okamžitě jsme si padli do noty a začali si vyměňovat vtipné bonmoty. Do třetice všeho dobrého mi Bacigalupi nabídl PŘÍBĚH, který mě strhl s sebou. Je to drsné a ne příliš optimistické vyprávění, ale má sílu, které nelze odolat. Není třeba ani váhat, jaké knize přiřknout hodnocení: tady je to jasně za plný počet. Bavilo mě to od začátku až do samého konce.

5 20.04.2020

Vodný nôž alias "Angel". Verný sluha majiteľky vodných práv "pani Caseovej." Paolo Bagicalupi nás opäť ako to bolo v predchádzajúcich dvoch románoch vtiahne do sveta tesne pred tušenou apokalypsou. Nie je to však svet bez konca, avšak nemá k nemu ďaleko. Boj o vodu sa stáva tým prvoradým, a kniha možno už teraz naznačuje, čo sa stane, keď táto komodita bude nedostatková. Boj o ňu dáva vzniknúť novým hraniciam v samotných štátoch amerických Texas a Kalifornia, ktoré sú strážené silnejšie ako hranice s Mexikom. Kniha predpovedá sťahovanie a útek na sever, kde ešte ako tak prší. Drogové kartely, boj o prednostné práva na využívanie prameňov vody, neutešená budúcnosť v chátrajúcom svete s nedostatkom životodarnej tekutiny dáva tušiť, že kniha bude skvelým zážitkom.

9 09.12.2019

Kdo si zkusil v uzavřené pětilitrové zavařovačce pěstovat vlastní mechový mikrokosmos (mě zplesnivěl, skončil v koši a někde možná plesniví dodnes) tak dobře ví, že je Země přerostlá zavařovačka s delikátně vybalacovanou eko-rovnováhou, kterou si ozlomvaz rozvracíme. Na takové blafy ale nemají nemytí obyvatelé již rozvrácené rovnováhy pomyšlení. Poněvač je ruku v ruce s hladem po vodě sužuje konstatní kocovina stíhaná deziluzí. Já spolu s nimi při čtení občas nemoh polknout taky; Bacigalupimu se do své mozaiky futurologických studií nedostatku (energie, jídla a teď i tekutin) povedlo zasadit další promyšlený a navýsost uvěřitelný kamínek, za což mu v mých očích 4 kvalitně zaprášené **** právem náleží.

Motto: Naděje se nestane.

PS: Argo se blýsklo hezkou grafickou úpravou - nemluvím jen o barevných obrázcích, ale i o detailech, jako jsou kapky u číslování stránek a vodních piktogramech na konci každé kapitoly. A provázková záložka je zkrátka provázková záložka.

7 03.06.2019

Hodně dobré a hodně temné postapo, tentokrát z vyprahlého jihu balkanizovaných Spojených států. O vodu z Colorada bojují nemilosrdně celá města a státy. A nejen bojují, taky kvůli ní umírají. Dostanete se třeba do umírajícího Phoenixu, kterému jde tvrdě po krku jak Las Vegas, tak i Kalifornie. A je to tam opravdu drsné, na to se připravte.
Hrdinové Vodního nože nejsou žádní rytíři bez bázně a hany, nehrají si moc na čest ani na city - dobře vědí, že tak se nedá vyhrát. Ne, že by to byli nějací démoni, prostě v duchu hesla "účel světí prostředky" pragmaticky hledají cestu nejmenšího odporu. Takže o rány do zad a vůbec různé podrazy není nouze ani mezi nejlepšími přáteli, o nepřátelích ani nemluvě.
Vedle Čerpadla 6 je pro mě tohle asi nejlepší Bacigalupi.

07.11.2018

První knížka od tohoto spisovatele, která se mi dostala do ruky. Nebyla to bůhvíjaká jízda, ale ten skvěle vykreslený svět mě bavil. Takže nakonec dobrý:-)

14 17.09.2018

Vítejte ve světě, kde je voda vzácností, kde lidé pijí i vlastní přefiltrovanou moč, ve světě paradoxů, kde si bohatí užívají zurčení fontánek, zatímco chudí nemají vláhu ani na osobní hygienu, ve světě, kde se pro vodní zdroje likvidují celá města a ruinují lidské životy po statisících. Čtenář zavítá na jih bývalých USA, především do Phoenixu, jehož vodní práva jsou hlavním (přesto podivně nevýrazným) motorem událostí. První třetina románu je věnována seznámení s ústředními charaktery, poznávání a pochopení prostředí, útočí pocitem zmaru. Děj byl na vedlejší koleji, vše se točilo kolem dojmů: rozklad, (ne)lidskost, právo silnějšího. Jakmile se trojice linií začala protínat, příběh nabral tempo dravé řeky a řítil se až do hořkého finále, které sice nebylo tak drtivé jako v „Dívce na klíček“, nicméně mnoho naděje na změnu k lepšímu v něm pro lidstvo nezůstalo. „Dívka na klíček“ ze mě vyždímala 85% a pyšnila se exotičtějšími kulisami, ovšem „Vodní nůž“ zase nabídl postavy, s jakými se mi lépe ztotožňovalo, zůstanu s hodnocením na stejně vysoké úrovni.
EDIT: V letošním extra suchém létě jsem na tuto knihu vzpomínala s mrazením v zádech.

5 05.08.2018

Od samého začátku mě kniha ani trochu nebavila, s postavami jsem se nedokázal zžít a přišlo mě to velice divně nezáživně napsané. Přitom Prachožrouti a Potopená města se mě velice líbili a byli skvěle napsané i vystiženy charaktery postav. Do Vodního nože jsem se vůbec nemohl začíst a po sedmé kapitole jsem to vzdal i když příběh byl zajímavý.

3 13.12.2017

Po delší době kniha, která mě opravdu bavila od začátku do konce, a nebýt lehce pohádkového závěru, neměl bych jí co vytknout. Drsné a propracované post-apo, jak má být.

2 11.11.2017

V televizi říkali , že dobrý slunce bude svítit dalších 5 miliard let. Taky říkali ,že do konce Milenia přibyde dalších 4 miliard lidí. Tak že dobrý, si klidný. Co už tam neříkali kde lidstvo vezme pitnou vodu. Opravdu hrozí tento svět , opravdu se budou lidé zabíjet kvůli pitné vodě. Já mu to věřím svět bez vody zajde velice reálný scénář . Tvrdý příběh v tvrdém světě, Děsivé postapo, které nemá daleko k realitě . Tahle kniha mě dostala a nutila přemýšlet. Plný počet hvězd.

3 12.03.2017

Knížka mě dostala hned z několika důvodů. Zaprvé se mi moc líbili obrázky, které celou knížku krásně doplňují a umožňují čtenáři získat představu o světě ve kterém se nachází. Za druhé se mi velice líbil nenucený styl, kterým byl autor schopen propojit příběhy všech tří hlavních hrdinů. Člověk by nevěřil jak je možné v příběhu tak elegantně propojit tři osoby z tak rozdílných okolí, přičemž to není ani jednorázově účelové ani zřejmé až do posledního okamžiku. Autor, podle mého, vytvořil úžasný příběh založený na reálných podkladech, které extrapoloval do budoucnosti a poskytl ukázku možné katastrofické budoucnosti.

1 09.12.2016

Moje první kniha od tohoto autora. Dal jsem na vychválení, ale okouzlení se nekonalo. Některé scény se člověku vryjí do paměti. Ale jako celek mi to příliš nefungovalo. I tak za mě dobrá kniha.

26.10.2016

Paolo se pěkně vyšvihnul! Mám načtené Bacigalupiho dřívější knížky - vždycky se mi v nich líbilo prostřední a poměrně realistické odhady budoucnosti. Tentokrát se mi dost líbil i příběh a vyrazilo mi dech, jak jsou do hloubky prokreslené hlavní postavy příběhu. Snad jen... ta fáze, kdy si podezřívavý Angel vůbec nedělal starost s notebookem, a nechal Lucy ať ho nechá prověřit, mi přišla přitažená za vlasy (To by přece tak zkušený vodní nůž (tak lehce) nedopustil.).
Celkově jsem spokojený a doufám, že si Paolo tuhle vzestupnou tendenci udrží.

09.10.2016

Čtivé, hlubší zápletka (než poslední 2 romány) a místy dost napínavé, dávám 85%.

3 25.09.2016

Paolo zlenivěl, tohle byl absolutní odvar. Chápu, že nemohl úplně vsadit na něco jako Dívku na klíček (která taky nebyla zas takové terno, byla ale pořád mnohem lepší než tohle), protože ta zkrátka není pro každého, že ale svojí tvorbu tentokrát skutečně zakládá na prodejnosti a ne na chytrosti psaní, jde vyčíst z každé stránky. Svět sice opět vystavěl zajímavý, ale protože se tak strašně omezil na jednoduchost, na pouhou kostru, moc z něho neuvidíte a haldu toho úplně nepochopíte. Zapomeňte na kompaktní a jako živý barvený Krung Thep, teď dostanete jen omezené záběry jako ve filmu, ukazující jen několik stěžejních věcí, jež vám ukázat chce, aby vám vnutil nějakou emoci, a zbytek ignoruje. Až do konce knihy jsem neměl a stále nemám jasno, co přesně označuje slovo "Zónař". Zapomeňte na (aspoň nějaké) postavy, do nichž se lze vžít, tady jsou jenom šílení drsňáci, kteří drsně mluví, drsně střílí a drsně uvažují (a taky naivně, hloupě, nepromyšleně, zkratovitě, skoro až absurdně - což je v příkrém rozkolu s jejich "inteligencí", o které pořád mluví). Zapomeňte na nepředvídatelný příběh - sotva jsem se dohrabal ke všem postavám + jednomu předmětu, měl jsem tušení, jak to skončí a nemile mne překvapilo, že jsem to trefil až po poslední stránku - opět jako ve filmu. Té knize chybí minimálně dvě další postavy, nejméně 100 stran navíc. Hraje si to na noirovku, na to je tam ale příliš málo zákrutů i nečekaných odhalení. Na sci-fi tam zas chybí pořádný vpohled do onoho hroutícího se světa, třikrát za stránku jako mantru zopakovat slovo apokalypsa a furt mluvit o dronech nestačí. Podle mne to ani NEMÁ CENU KUPOVAT, počkejte si na knihovnu, anebo na film. Anebo vůbec a počkat si na něco lepšího.

1 20.09.2016

Svět budoucnosti je do detailu vymyšlený dokonale funguje a je opravdu živý. Příběh byl sice trochu předvídatelný a v podstatě mě ničím nijak nenadchnul a nepřekvapil, ale vzhledem k zajímavému světu to ani tolik nevadilo. Co mi vadilo byly ty postavy. Na můj vkus trochu moc pitomé. Chvílema svojí naivitou až nechtěně komické. Za ty prostě musím dvě hvězdy ubrat, úplně to zazdily.

25.07.2016

Když je léto je taky občas teplo. Když je teplo máme většinou žízen. Žízen v této knize je opravdová. Země a samotný svět opět jak jinak,dostává spolu s jeho osadníky do sedací soupravy těla. Samotné vody je nedostatek,lidé za ni platí nemalé obnosy a všelijaké korporace si mastí kapsy. Budoucnost jistě nelichotivá,leč ne zas tolik vzdálená,vemte si třeba africké země,kde tamní obyvatelé stráví denně několik hodin jen samotnou poutí za touto životadárnou tekutinou.
Samotný děj se téměř do poloviny pozvolna tvoří,musím podotknout trochu místy zdlouhavě,ale velmi zdařile atmosféricky zachycuje prostředí a hlavně tři postavy které se na přeskáčku střídají po jednotlivých kapitolách. Tyhle střídačky mám rád takže osobně pro mě velké plus. Za pulkou se příběh začíná zrychlovat a jednotlivé nitky do sebe zapadat,navíc s opravdu syrovými až drsnými momenty. Neopomenout nesmím ani na mozaikově doprovodné ilustrace,které spíše dotvářejí náladu než vyloženě podtrhují samotný příběh,fantazie pracuje a čtenář si přijde na své.
Suma sumáru tak máte před sebou thrillerovou dystopii s vtíravým ekologickým podtextem i poněkud vlažnějším uvodem,ale na druhou stranu literárně skvěle zvládnutým Bacigalpiho aktuálně varujícím počinem.
S chutí do toho,at už s nějakým mokem,drinkem,kávičkou,s brčkem či lžičkou,poněvadž ten zdánlivý pocit žízně se jistě dostaví :-) Opravdu pocit jen zdánlivý.

26.06.2016

Originální postapo.

2 18.05.2016

Paolo Bacigalupi se narodil v Coloradu a studoval na St. Berlin College v Ohiu, kde si jako hlavní obor zvolil čínštinu. Po studiu se začal živit tvorbou webových stránek. Netrvalo dlouho a napsal svou první sci-fi povídku Plná kapsa dharmy, ovšem na radu Harlana Ellisona se začal věnovat mainstreamu. Když v něm stále nemohl uspět, vrátil se k fantastice. Ta mu rychle poskytla doslova žeň všech možných literárních cen (Hugo, Nebula, Compton Crook Award, Theodore Sturgeon Award, John W. Campbell Memorial Awards…) a nominací (National Book Award). Jeho povídky otiskují prestižní časopisy zabývající se literární fantastikou, například Asimov´s Science Fiction nebo The Magazine of Fantasy and Science Fiction.

Na fantastické scéně debutoval roku 2008 sbírkou povídek Čerpadlo 6. Svět jeho povídek je krutý. 21 století je dobou kdy svět ovládly kalorické korporace, ropný věk pominul a díky genetickým zásahům do základní struktury rostlin a potravin se svět dostal do potravinové krize. Tomuto světu blízké budoucnosti zůstal věrný i ve svém prvním románu Dívka na klíček. V následujících knihách Prachožrouti a Potopená města si odskočil k dnes tak populárnímu žánru Young adoult fantasy.

V novince Vodní nůž se vrací k dospělým čtenářům. V příběhu sice opustil svou oblíbenou Asii, ale nabídl čtenářům neutěšené prostředí Phoenixu, který stejně jako Las Vegas a mnoho jiných amerických měst zápasí o jediný zdroj vody, jenž je představován řekou Colorado.

Velká korporace řízená tvrdou a nemilosrdnou rukou Catherine Caseové má své právníky a ti získávají vodní práva. Tedy práva čerpání vody z řeky Colorado. Kdo prohraje soudní spor, ten je od zdroje životodárné tekutiny odstřižen. Pokud se brání a dělá problémy, pošle za ním Catherine Caseová své elitní zabijáky - Vodní nože.

A právě do Phoenixu přijíždí nejlepší z vodních nožů - Angel Velasguez. Úkol je prostý, pomoci tamnímu zástupci korporace s jeho problémy. Jenže nic není tak jednoduché jak se na první pohled zdá...

Musím uznat, že vykreslení umírajícího města se všemi jeho slumy, revivalovými stany a beznadějí je natolik strhující a barvitý, že jsem neměl problém fikčnímu světu uvěřit. Vlastně i postavy jsou uvěřitelné, a to ať už jde o zabijáka Angela, který je se svým osobním morálním kodexem ne nepodobný noirovým hrdinům, tak i novinářku Lucy, která přišla o Phoenixu napsat jen pár článků a město ji prostě pohltilo. Stejně tak i „prostá“ dívka Maria které v umírajícím městě uvízla je vykreslena hodně dobře.

Zápletka sama je naopak dost prostá a vlastně jakoby vypadla z již zmíněných noirových detektivek. Na rozdíl od autorova románu Dívka na klíček je příběh (a to kvituji s nadšením) svižný a má spád. Dokonce i rozjezd, který v předchozím románu autorovi dělal problémy, je tady mnohem svižnější, což je jen a jen dobře.

I přes hezkou dynamiku jsem měl dojem, že akčních scén je přesně tak akorát a přirozeně se střídají s poklidnějšími částmi. Ano, je pravdou, že na rozdíl od předchozích knih Baciagalupi zvolil možná (a to nejen díky japonským anime) příliš ohrané téma, tedy boj o vodu, a někomu to může připadat jako vykalkulovaný tah na branku, ale já si myslím, že téma vody uchopil hodně neotřele a většině fanoušků postapo žánru jeho odklon od tématu kalorické krize zas až tak vadit nebude.

Ve své podstatě je Vodní nůž klasickou noirovou gangsterskou zasazenou do postapokalyptického světa.

Což je možná něco, co ctitelům Čerpadla 6 a Dívky na klíček možná nebude vyhovovat, ale většina fanoušků postapo žánru bude z knihy nadšena.

Bacigalupi je borec a tohle se mu povedlo. Bez příkras prezentuje uvěřitelný příběh v uvěřitelném světě. Více na: http://www.dagon.cz/vodni-nuz-reze-konkurenci-na-kousky/